Helena Tattermuschová - Helena Tattermuschová

Helena Tattermuschová (narozen 28. ledna 1933[1]) je čeština lyrická koloratura soprán, známá především pro své charakterové role v operách Mozart a Janáček.

Tattermuschová se narodila v Praze a studovala zpěv u Vlasty Linhartové na Akademii múzických umění v Praze.[2] Po ukončení studia byla zaměstnána Ostrava Opera, kde v roce 1955 debutovala jako Musetta. V roce 1956 byla členkou operního souboru Národního divadla v Praze, kde pokračovala ve zpěvu až do 80. let.[3] Po mnoho let své kariéry měla vysoký lyrický sopránový hlas, který ji často vrhal do rolí „dcery“ nebo do rolí mladistvých kalhot.

Tato výrazně dívčí vokální kvalita přiklonila Tattermuschovou k postavám soubret v Mozartových operách, zejména v Papageně v Kouzelná flétna, Zerlina v Don Giovanni a Susanna dovnitř Figarova svatba. Ona také přijala koloraturní role Rosina v Rossini je Holič ze Sevilly a Gilda dovnitř Verdi je Rigoletto.

Jedinečným přínosem Tattermuschové pro operu bylo její dílo zpívající český repertoár na národní i mezinárodní scéně i na nahrávkách. Jeden z největších triumfů si užila v roce 1970 v titulní roli Vixen Sharp-Ears z Janáček Je Liška Bystrouška, které následně zaznamenala.[4] Její mladistvý hlas se jí jedinečně hodil ke klíčové roli chlapce Aljeji v téměř mužském obsazení Janáček Je Z domu mrtvých (provádí na festivalu v Edinburghu v roce 1964). Byla také Kristou Makropulosova aféra.

Kromě ní Janáček Tattermuschová zpívala v českých nacionalistických operách Smetana a Dvořák. Mezi její scénické role ve Smetanovi patřila služebná Barče Polibek, radní dcera Blaženka v Tajemství a veselá vdova Karolína v Dvě vdovy. Ve Dvořákových operách to byl kuchyňský chlapec Turnspit Rusalka a učitelova dcera Terinka Jakobín. Mimo Československo vystupovala jako hostující umělkyně v operních domech v Barceloně, Bruselu, Amsterdamu, Varšavě, Neapoli, Benátkách a Sofii.

Nahrávky

  • Janáček: Liška Bystrouška (jako Vixen Sharp-Ears), se Zikmundovou, Kroupou a Gregorem (Supraphon)
  • Janáček: Liška Bystrouška (jako slepice Cocholka) s Bohmovou, Domanínskou a Neumannem (Supraphon)
  • Janáček: Makropulosova aféra (jako Krista), s Prylovou, Žídkem, Kočím a Gregorem (Supraphon)
  • Janáček: Jenůfa (jako Jano), s Domanínskou, Niplovou, Pribylem, Žídkem a Gregorem (Supraphon)
  • Janáček: Z domu mrtvých (jako Aljeja), s Bednářem, Blachutem, Žídkem a Gregorem (Supraphon)
  • Smetana: Libuše s Niplovou, Bednářem, Pribylem, Šubrtovou, Soukupovou, Kroupou, Žídkem a Krombholcem (Supraphon)
  • Orff: Trionfi se Žídkem, Tržickou, Topinkou a Smetáčkem (Supraphon)
  • Kovařovic: Psohlavci s Votavou, Blachut, Tikalovou, Krásovou, Otavou a Dykem (Supraphon)
  • Ryba: My Lovely Nightingale (Pastorella pro soprán, flétnu, varhany a orchestr) s Josifkem, Vodraskou a Smetáčkem (Supraphon)
  • Honegger: Cris du monde (Oratorium pro vokální sólisty, sbor a orchestr) s Baudem (Praha)
  • Fišer: Lament nad zničeným městem Ur (a další díla) s Bermanem, Tarabovou, Maxianem, Strausem, Belfinem a Kuhnem (Panton)
  • Helena Tattermuschová: Operní výběry Smetany a kol. (Panton)

Reference

  1. ^ Hall, Charles (2002). Chronologie západní klasické hudby. Taylor & Francis Books, str. I322. ISBN  0-415-93878-3
  2. ^ Cummings, David M., ed. (2003). International Who's Who v klasické hudbě 2003. Europa Publications, Ltd., s. 777. ISBN  1-85743-174-X
  3. ^ Životopis umělce Poznámky k nahrávce alba „The Cunning Little Vixen“ (Supraphon)
  4. ^ Gruber, Paul, ed. (1993). The Metropolitan Opera Guide to Recorded Opera. Cech Metropolitní opery, str. 197. ISBN  0-393-03444-5

externí odkazy