Harald Sigtryggsson - Harald Sigtryggsson - Wikipedia

Harald Sigtryggsson (Starý irský: Aralt mac Sitric; Stará norština: Haraldr, zemřel 940) byl a Viking^{[poznámka 1]} vůdce, který vládl Limerick na počátku 10. století. Byl synem Sitric Cáech a pravnuk Ímar, což z něj dělá jednoho z Uí Ímair. Po zajetí předchozího krále byl dosazen za krále Limericku Olaf Scabby-head Haraldovým bratrancem Olaf Guthfrithson, král Dublin, během bitvy o Lough Ree v roce 937. Harald zemřel v roce 940 a nakonec byl následován Ivar z Limericku.

Pozadí

Hlavními historickými prameny pro toto období jsou norština ságy a Irské anály. Některá z análů, například Annals of Ulster, jsou považovány za současné účty, zatímco ságy byly sepsány k datům mnohem později než události, které popisují, a jsou považovány za mnohem méně spolehlivé. Několik letopisů, jako je Fragmentary Annals of Ireland a Annals of the Four Masters byly splněny i později, zčásti z modernějšího materiálu a zčásti z fragmentů ság.^[2] Podle Downham: „Kromě těchto dodatků [fragmentů ságy] jsou irské kroniky považovány vědci za převážně přesné záznamy, i když jsou přívržencem jejich prezentace událostí“.^[3]

Životopis

V polovině 930 Olaf Scabby-head byl králem Limerick a Olaf Guthfrithson byl králem Dublin. V té době Olaf Scabby-head nedávno vedl úspěšné nájezdy po celém Irsku a Olaf Guthfrithson vyžadoval podobné úspěchy, aby mohl prosadit svou vlastní autoritu. Dosáhl toho nájezdem na královská centra města Lagore a Knowth v Brega v roce 935. Na to navázal následující rok vyhozením kláštera v Clonmacnoise u Limerick, ale tento vpád do Limerickovy zóny vlivu je přinesl Viking králové do konfliktu. Rozhodující bitva přišla v roce 937, kdy byla flotila Limericku rozdrcena Lough Ree a Olaf Scabby-head byl zajat. Toto vítězství znamenalo všechno Severské osady v Irsku byly nyní pod kontrolou Olafa Guthfrithsona a on ustanovil svého bratrance Haralda Sigtryggssona jako krále v Limericku.^[4]

Harald byl zabit v roce 940 Caenraighi z Aidhne. Podle Lenihan tato skupina byla „septem v Barony z Kiltartan, hrabství Galway ".^[5] The Annals of the Four Masters řekněte následující:

Aralt ua Ímar, tj. Syn Sitrica, pána cizinců z Luimneach, byl zabit v Connachtu Caenraighi z Aidhne.^{[pozn. 2][7]}

Srovnatelné účty jsou uvedeny v Annals of Clonmacnoise, Annals of Inisfallen a Chronicon Scotorum.^[8] Jeho bezprostřední nástupce jako král Limericku není znám, ale Annals of Inisfallen zaznamenat, že v roce 969 vládl Limerick Ivar.^[9]

Rodina

Harald byl identifikován učenci jako syn Sitric Cáech, král Dublin a Viking Northumbria a bratr Amlaíb Cuarán, který také vládl v Dublinu a Northumbrii.^[10] The Annals of Clonmacnoise zmínit další dva syny Sitrica, Auisla a Sichfritha, padající u Bitva o Brunanburh v roce 937.^[11] Gofraid (zemřel 954) mohl být dalším bratrem, ačkoli jeho otec, který byl jeho jediným jménem, ​​byl „Sitric“, takže nelze jednoznačně říci, zda byli s Haraldem sourozenci.^[12] Podle Sága Orkneyinga, dcera Sitrica jménem Gytha byla vdaná za Olaf Tryggvason, Král Norska, ale Hudson naznačuje, že je nepravděpodobné, že to bude správné, protože se říká, že k manželství došlo šedesát tři let po Sitrikově smrti. Je mnohem pravděpodobnější, že Gytha byla ve skutečnosti vnučkou Sitrica prostřednictvím jeho syna Amlaíba Cuarána.^[13] Sitric se oženil s nejmenovanou sestrou Helthelstan, Král anglosasů v roce 926.^[14] Není známo, které z Sitricových dětí, pokud vůbec nějaké, byly, ale tradice byly poprvé zaznamenány v Pohřbít na počátku dvanáctého století ji identifikovat jako Svatá Edith z Polesworthu. Pravda o jeho identifikaci je diskutována, ale bez ohledu na její jméno, ale je pravděpodobné, že vstoupila do kláštera ve vdovství.^[15]

Dva jednotlivci, Maccus mac Arailt a Gofraid mac Arailt, kteří byli aktivní v celém regionu Irského moře v 70. a 80. letech 9. století a vládli jako králové ostrovů možná byli Haraldovi synové.^[16] Alternativní teorie předložená Hudson, naznačuje, že Harald nebyl otcem Maccus a Gofraid, spíše že jejich otec byl místo toho muž známý jako Harold z Bayeux.^[17] Identifikace Haralda Sigtryggssona jako otce Maccusa a Gofraida byla široce přijímána od sedmnáctého století a podle Downham „otcovství Maccus a Guðrøðr [Gofraid] nelze prokázat. Váha důkazů však ukazuje na jejich souvislost s Irskem“.^[18] Ve své recenzi Woolf dodává, že Hudsonova nová teorie „postrádá věrohodnost“.^[19]

Rodokmen

Poznámky

Reference

Citace

Primární zdroje

• „Annals of the Four Masters“. Korpus elektronických textů (16. prosince 2013 ed.). University College Cork. 2013. Citováno 23. listopadu 2014.
• „The Annals of Inisfallen“. Korpus elektronických textů (16. února 2010 ed.). University College Cork. 2010. Citováno 13. srpna 2015.
• Murphy, D, vyd. (1896). Annals of Clonmacnoise. Dublin: Royal Society of Antiquaries of Ireland. Přístup přes Internetový archiv.
• Thorpe, B, vyd. (1861). Anglosaská kronika. Rerum Britannicarum Medii Ævi Scriptores. Sv. 1. Londýn: Longman, Green, Longman a Roberts. Přístup přes Internetový archiv.

Sekundární zdroje

• Downham, Clare (2007). Viking Kings of Britain and Ireland: The Dynasty of Ívarr to AD 1014. Edinburgh: Dunedin Academic Press. ISBN  978-1-903765-89-0.
• Foot, Sarah (2011). Helthelstan: První anglický král. Yale University Press. ISBN  978-0-300-12535-1.
• Forte, A; Oram, RD; Pedersen, F (2005). Vikingské říše. Cambridge: Cambridge University Press. ISBN  978-0-521-82992-2.
• Hudson, Benjamin T. (2005). Vikingští piráti a křesťanští knížata: dynastie, náboženství a říše v severním Atlantiku. Oxford University Press. ISBN  978-0-19-516237-0.
• Lenihan, Maurice (1866). Limerick: jeho historie a starožitnosti. p.8.
• Radner, Joan. „Psaní historie: raně irská historiografie a význam formy“ (PDF). Celtica. 23: 312–325. Archivovány od originál (PDF) dne 23. září 2015.
• Thacker, Alan (2001). „Dynastické kláštery a rodinné kulty“. V N. J. Higham; D. H. Hill (eds.). Edward starší 899–924. Routledge. ISBN  0-415-21497-1.
• Woolf, Alex (2006). "Posouzení: Vikingští piráti a křesťanští knížata: dynastie, náboženství a říše v severním Atlantiku. Benjamin Hudson “. Raně středověká Evropa. 14: 515–517. doi:10.1111 / j.1468-0254.2006.193_8.x.

externí odkazy

• CELT: Korpus elektronických textů v University College Cork. The Korpus elektronických textů zahrnuje Annals of Ulster a Čtyři páni, Chronicon Scotorum a Kniha Leinster stejně jako genealogie a různé životy svatých. Většina je přeložena do angličtiny nebo překlady probíhají.