Jeníček a Mařenka (opera) - Hansel and Gretel (opera)

Hänsel und Gretel
Märchenoper podle Engelbert Humperdinck
Haensel und Gretel 1822-Michelides.jpg
LibretistaAdelheid Wette
JazykNěmec
Premiéra
23. prosince 1893 (1893-12-23)
Hoftheater ve Výmaru

Jeníček a Mařenka (Němec: Hänsel und Gretel) je opera skladatel z devatenáctého století Engelbert Humperdinck, který to popsal jako a Märchenoper (pohádková opera). The libreto napsal Humperdinckova sestra, Adelheid Wette, založeno na Bratři Grimmovci pohádka "Jeníček a Mařenka ". Je velmi obdivován za své lidová hudba -inspirovaná témata, jedním z nejznámějších je „Abendsegen„(„ Večerní požehnání “) z 2. dějství.

Myšlenku opery navrhl Humperdinck jeho sestra, která ho oslovila ohledně psaní hudby k písním, které napsala pro své děti na Vánoce na základě „Jeníčka a Mařenky“. Po několika revizích se hudební náčrtky a písně proměnily v operu v plném rozsahu.

Humperdinck složen Jeníček a Mařenka ve Frankfurtu v letech 1891 a 1892.[1] Opera byla poprvé uvedena v Hoftheater ve Výmaru 23. prosince 1893, provádí Richard Strauss. Bylo to spojeno s Vánoce od svých prvních vystoupení a dnes se stále nejčastěji provádí o Vánocích.

Historie výkonu

Jeníček a Mařenka byl poprvé proveden ve Weimaru uživatelem Richard Strauss v roce 1893,[2] následovala jeho hamburská premiéra dne 25. září 1894 pod taktovkou Gustav Mahler.[3]

Jeho první vystoupení mimo Německo bylo ve švýcarské Basileji dne 16. listopadu 1894.[4]

První představení v Anglii bylo v Londýně dne 26. Prosince 1894, v Dalyho divadlo[4][5] a jeho první vystoupení ve Spojených státech bylo 8. října 1895 v New Yorku.[5]

První představení v Austrálii se konalo dne 6. Dubna 1907 na festivalu Princezna divadlo, Melbourne.[6]

V anglicky mluvících zemích Jeníček a Mařenka se nejčastěji provádí v angličtině. Dlouholetý standardní překlad do angličtiny byl Constance Bache. Ve Spojených státech byla opera často uváděna v překladu Norman Kelley psáno pro Metropolitní opera Výroba z roku 1967 Nathaniel Merrill a Robert O'Hearn.[7] V roce 1987 temně komická nová produkce s anglickým překladem David Pountney byl vytvořen pro Anglická národní opera v Londýně. Od roku 2007 Met provádí dílo v produkci původně vytvořené pro Velšská národní opera pomocí Pountneyho překladu.[8]

Role

Strauss v roce 1894
Role, typy hlasu, premiérové ​​obsazení
RoleTyp hlasuPremiéra, 23. prosince 1893
Dirigent: Richard Strauss
Petr,[Č. 1] výrobce košťatbarytonFerdinand Wiedey
Gertrud,[Č. 1] jeho ženamezzosopránLuise Tibelti
Dar, jejich synmezzosopránIda Schubert
Mařenka, Jejich dcerasopránMarie Kayser
Perníková čarodějnicemezzosoprán[N 2]Hermine Finck
Sandman, spánek VílasopránFrl. Hartwig
Dewman, Dew FairysopránFrl. Hartwig
Sbor ozvěntři soprány, dva alt
Dětský sbor
Balet (14 andělů)
  1. ^ A b Zatímco otec a matka dostávají jména v partituře, jejich jména se na jevišti nikdy neuvádějí. Místo toho jsou vždy označováni jako „otec“ a „matka“, i když spolu mluví.
  2. ^ Role čarodějnice někdy zpívá tenor,[9][10] nebo role Matky / Čarodějky od stejné zpěvačky.[11]

Synopse

Scénografie Mario Sala v roce 1902

1. dějství

Scéna 1: Doma

Gretel sešívá punčochu a Hansel vyrábí koště. Gretel si při práci zpívá sama pro sebe. Hänsel se jí vysmívá a zpívá stejnou melodií píseň o tom, jak je hladový. Přeje si, aby se matka vrátila domů. Mařenka mu říká, aby byl zticha, a připomíná mu, co otec vždy říká: „Když je to nanejvýš potřeba, Bůh Pán podá ruku.“ Hansel si stěžuje, že člověk nemůže jíst slova, a Gretel ho rozveselí tím, že mu řekne tajemství: Sousedka dala matce džbán mléka a dnes večer jim připraví rýžový nákyp k jídlu. Jeníček nadšeně chutná krém na povrchu mléka. Gretel mu nadává a říká mu, že by se měl vrátit do práce. Hansel říká, že nechce pracovat, raději tančí. Mařenka souhlasí a začnou tančit.

Scéna 2

Matka vstoupí a zuří, když zjistí, že Jeníček a Mařenka nefungují. Když hrozí, že je porazí holí, srazí džbán s mlékem. Matka pošle Jeníčka a Mařenku ke strašidelným Ilsenstein les hledat jahody. Sám vyjadřuje zármutek nad tím, že nedokáže nakrmit své děti, a žádá Boha o pomoc.

Scéna 3

Z dálky otec zpívá o tom, jak je hladový. Vpadl do domu, opilý řval a hrubě políbil matku. Odstrčí ho a nadává mu, že byl opilý. Překvapuje ji tím, že si z batohu vezme hostinu: slaninu, máslo, mouku, klobásy, čtrnáct vajec, fazole, cibuli a půl kila kávy. Vysvětluje jí, že za lesem je téměř čas na festival a všichni připravují úklid. Chodil od domu k domu a prodával koště za nejvyšší ceny. Když otec a matka slaví, najednou se zastaví a zeptá se, kde jsou děti. Matka změní téma na rozbitý džbán a poté, co mu vypráví příběh, se směje a znovu se ptá po dětech. Říká mu, že jsou v Ilsensteinském lese. Náhle se otec bojí a řekne jí, že v lese žije zlá perníková čarodějnice (doslova „okusující čarodějnice“). Láká děti na koláče a sladkosti, tlačí je do své pece, kde se mění na perník, a pak je sní. Otec a matka spěchají do lesa hledat své děti.

Zákon 2

Tady je předehra, která začíná akt, nazývaná „čarodějnická jízda“. Někdy jsou tyto dva akty navzájem propojeny a s předehrou se zachází jako s mezihrou.

Scéna 1: V lese. Západ slunce.

Gretel splétá korunu květin, když si zpívá pro sebe. Jeníček hledá jahody. Když Mařenka dokončí svou korunu, Hansel naplní svůj košík. Gretel se snaží nasadit korunku na Jeníčka, ale s tím, že si chlapci s takovými věcmi nehrají, ji místo toho nasadí na hlavu. Říká jí, že vypadá jako královna dřeva, a ona říká, že pokud je to tak, měl by jí dát také kytici. Nabídne jí jahody. Slyší volání kukačky a začnou jíst jahody. Když se koš vyprázdní, bojují o zbývající jahody a nakonec Hansel popadne koš a vysype zbytky v ústech. Gretel mu nadává a říká mu, že matka bude rozrušená. Snaží se hledat více, ale je příliš temná, než aby to viděla. Hansel se snaží najít cestu zpět, ale nemůže. Jak les ztmavne, Hansel a Gretel se vyděsí a myslí si, že vidí něco, co se blíží. Jeníček volá: „Kdo je tam?“ a sbor ozvěn zavolá zpět: "Je tam!" Gretel volá: „Je tam někdo?“ a ozvěny odpovědí: "Tady!" Jeníček se snaží uklidnit Mařenku, ale když z lesa vychází malý muž, křičí.

Scéna 2

Sandman, který právě vyšel z lesa, řekne dětem, že je velmi miluje a že je přišel uspat. Dává jim do očí zrnka písku a při odchodu sotva mohou mít oči otevřené. Gretel připomene Hanselovi, aby se pomodlil večer, a poté, co se pomodlí, usnou na lesním dně.

Hänsel, Mařenka, andělé

Scéna 3

Traumpantomime [snová pantomima]. Čtrnáct andělů vyšlo a uspořádalo se kolem dětí, aby je chránilo, když spí. Jsou obdarováni dárkem. Les padá světlem, jak padá opona.

Zákon 3

Scéna 1: V lese.

Rosa víla přijde vzbudit děti. Sype na ně rosu, zpívá o tom, jaké je úžasné být ráno naživu s krásou lesa, který ji obklopuje, a odchází, jak se děti hýbají. Gretel se probudí jako první a probudí ospalého Jeníčka. Vyprávějí si o svém společném snu o andělech, kteří je chrání, když spí.

Scéna 2

Najednou si za sebou všimnou slavného Perníková chaloupka. Střecha je obložena dorty, okna jsou lékořice a stěny zdobí sušenky. Na levé straně je pec, na pravé straně klec a kolem ní plot perníkové děti. Nedokáží odolat pokušení, vezmou trochu domu a okusují ho.

Scéna 3

Když děti okusují, ozve se hlas: „Nibbling, nibbling, little mouse! Who's nibbling on my little house?“ Jeníček a Mařenka se rozhodnou, že hlasem musel být vítr, a začali jíst dům. Když Hansel odlomil další část domu, hlas znovu zvolal: „Nibbling, nibbling, little mouse! Who's nibbling on my little house?“ Jeníček a Mařenka ignorují hlas a pokračují v jídle. The čarodějnice vyjde z domu a chytí Jeníčka lanem. Když se Hansel pokouší o útěk, čarodějnice vysvětlí, že je Rosine Leckermaul (doslovně „Rosina Tastymuzzle“),[12] a že nemá ráda nic lepšího, než krmit děti sladkostmi. Jeníček a Mařenka jsou čarodějnici podezřelí, a tak se Jeníček osvobodí od provazu a on a Gretel začnou utíkat.

Čarodějnice ji vytáhne hůlka a volá: „Stop!“ Jeníček a Mařenka jsou zmrzlé na místě, kde stojí. Pomocí hůlky čarodějnice vede Jeníčka do klece. Čarodějnice ho nechává strnulého a pomalého v pohybu. Řekne Gretel, aby byla rozumná, a pak čarodějnice vstoupí dovnitř, aby přinesla rozinky a mandle, kterými vykrmila Jeníčka. Jeníček šeptá Gretel, aby předstírala, že uposlechla čarodějnici. Čarodějnice se vrací a mává hůlkou a říká: „Hocus pocus, držák! Uvolni, tuhé svaly, utiš!“ Pomocí hůlky čarodějnice donutí Gretel tančit, pak jí řekne, aby šla do domu a postavila stůl. Hansel předstírá, že spí, a čarodějnice, přemožená vzrušením, popisuje, jak plánuje vařit a jíst Gretel.

Čarodějnice probudí Jeníčka a nechá ho, aby jí ukázal prst. Místo toho vytáhne kost a ona to místo toho cítí. Zklamaná, že je tak hubený, čarodějnice volá po Gretel, aby vytáhla rozinky a mandle. Když se čarodějnice pokouší krmit Jeníčka, Gretel ukradne hůlku z kapsy čarodějnice. Mávnutím zamířila k Jeníčku a Gretel zašeptá: „Hokusový pókus, držák! Uvolni strnulé svaly, utiš!“ Když se čarodějnice otočí a přemýšlí nad hlukem, Hansel zjistí, že se může znovu volně pohybovat.

Čarodějnice řekne Gretel, aby nakoukla dovnitř trouby, aby zjistila, jestli perník je hotovo. Hansel na ni tiše volá, aby byla opatrná. Gretel předstírá, že neví, co čarodějnice znamená. Čarodějnice jí řekne, aby se trochu zvedla a sklonila hlavu dopředu. Mařenka říká, že je „husa“ a nerozumí, pak požádá čarodějnici, aby demonstrovala. Frustrovaná čarodějnice otevře troubu a nakloní se dopředu. Jeníček vyskočil z klece a spolu s Gretel strčil čarodějnici do pece. Oni tancují. Trouba začíná praskat a plameny prudce hoří a hlasitým nárazem exploduje.

Scéna 4

Kolem Jeníčka a Mařenky se perníkové děti proměnily zpět v lidi. Spí a nemohou se hýbat, ale zpívají Jeníčku a Mařence a žádají, aby se jich dotkli. Jeníček se bojí, ale Gretel jednu pohladí po tváři a probudí se, ale stále se nedokáže pohnout. Jeníček a Mařenka se dotknou všech dětí, pak si Hansel vezme čarodějnickou hůlku a mávnutím jí vyvolá kouzelná slova, čímž děti osvobodí od kouzla.

Scéna 5

V dálce je slyšet otce, který volá po Hansel a Gretel. Spolu s matkou vstoupí a obejmou Jeníčka a Mařenku. Mezitím perníkové děti vytáhnou ze zříceniny trouby čarodějnici, která se změnila na perník. Otec shromažďuje Jeníček, Mařenku a ostatní děti kolem a říká jim, aby se na tento zázrak podívali. Vysvětluje, že toto je nebeský trest za zlé skutky, a připomíná jim: „Když je to nanejvýš potřeba, Bůh Pán podá ruku.“

Nahrávky

Zvuk

Film

Film, televize a rozhlas

U ostatních filmových verzí viz: Jeníček a Mařenka (film)

Reference

  1. ^ Pamětní deska: Scheffelstraße 1, Frankfurt nad Mohanem: „V tomto domě v letech 1891 a 1892 složil operu Engelbert Humperdinck Hänsel und Gretel"
  2. ^ Peter Franklin Život Mahlera, str. 83. Cambridge University Press, 1997
  3. ^ Gustav-mahler.es Archivováno 2009-12-24 na Wayback Machine
  4. ^ A b Groveův slovník hudby a hudebníků, 5. vyd. 1954
  5. ^ A b Upton, George Putnam (1897). Standardní opery (Kniha Google) (12. vydání). Chicago: McClurg. 125–129. ISBN  1-60303-367-X. Citováno 15. října 2007.
  6. ^ Eric Irvin, Slovník australského divadla 1788–1914
  7. ^ „Norman Kelley, 95 let, tenor v městské opeře a kdekoli jinde“ podle Anne Midgette, The New York Times, 11. září 2006
  8. ^ Program Metropolitní opery Sezóna 200-12[je zapotřebí objasnění ][mrtvý odkaz ]
  9. ^ „Opera Singers QR (viz: Albert Reiss)“. Historická opera. Citováno 6. října 2010.
  10. ^ "Jeníček a Mařenka". Metropolitní opera. Citováno 15. ledna 2008.
  11. ^ „Resident Colorado Artists (viz: Leslie Remmert Soich)“. Opera Pronto, Colorado Opera Network. Citováno 15. října 2007.
  12. ^ Desk, BWW News. „Opera v Bronxu představuje Jeníček a Mařenka "., Bronx Opera Výroba
  13. ^ Lydia Warren (17. ledna 2011). „Vzpomínka na Manchesterský dětský sbor“. Večerní zprávy z Manchesteru. Citováno 19. července 2011.

externí odkazy