Galikova abeceda - Galik alphabet
| Galik Ali Gali | |
|---|---|
 | |
| Typ | |
| Jazyky | mongolský, Tibetský, Sanskrt |
| Tvůrce | Ayuush Güüsh |
Časový úsek | 16. století |
Mateřské systémy | |
Sesterské systémy | Vymazat skript Skript Vagindra |
Dvacet jedna chvalozpěvy na záchrannou matku Buddhů ve čtyřech skriptech: Tibetský, Manchu, Galik Mongolian, a čínština
The Galik skript (mongolský: Али-гали үсэг, Ali-Gali üseg) je rozšířením tradičního Mongolské písmo. To bylo vytvořeno v roce 1587 překladatelem a učencem Ayuush Güüsh (mongolský: Аюуш гүүш), inspirovaný třetím dalajlama, Sonam Gyatso. Přidal další znaky pro přepis Tibetský a Sanskrt termíny při překladu náboženských textů a později také z čínština. Některé z těchto znaků se dodnes používají k psaní cizích jmen.[1]
Někteří autoři (zvláště ti historičtí jako Isaac Taylor v jeho Abeceda: popis původu a vývoje písmen, 1883) nerozlišují mezi galikskou a standardní mongolskou abecedou.
Abyste zajistili správné zobrazení textu ve skriptu ve vašem prohlížeči, měl by se shodovat vzhled ukázek textu v tabulce níže.
| Referenční obrázek | Text vykreslený prohlížečem | Romanizace |
|---|---|---|
 | ᠾᠠ᠋ᠠ | há |
Písmena
| Samohlásky[2][3]:26–28[4]:233[1]:37 | |||
|---|---|---|---|
| Mongolský | Romanizace | Devanagari | Tibetský |
| ᠠ᠋ | A | अ | ཨ |
| ᠠ᠋ᠠ[A] | A | आ / ा | ཨཱ |
| ᠢ | i | इ / ि | ཨི |
| ᠢᠢ | ī | ई / ी | ཨཱ ི |
| ᠦ᠋ | u | उ / ु | ཨུ |
| ᠤᠦ | ū | ऊ / ू | ཨཱ ུ |
| ᠷᠢ | ŕ | ऋ / ृ | རྀ |
| ᠷᠢᠢ | ṝ | ॠ / ॄ | རཱ ྀ |
| ᠯᠢ | ḷ | ऌ / ॢ | ལྀ |
| ᠯᠢᠢ | ḹ | ॡ / ॣ | ལཱ ྀ |
| ᠧ | E | ए / े | ཨེ |
| ᠧᠧ | ai | ऐ / ै | ཨཻ |
| ᠣᠸᠠ | Ó | ओ / ो | ཨོ |
| ᠣᠸᠸᠠ[b] | au | औ / ौ | ཨཽ |
| ᢀ᠋ᠠ᠋ | jsem / aṃ | अं | ཨ / ཨཾ |
| ᠠ᠋ᢁ | AH AH | अः | ཨ / ཨཿ |
| Souhlásky[2][3]:26–28[4]:234–239[1]:37 | |||
|---|---|---|---|
| Mongolský[C] | Romanizace | Devanagari | Tibetský |
| ᢉᠠ | ka | क | ཀ |
| ᠻᠠ | kha | ख | ཁ |
| ᠺᠠ | ga | ग | ག |
| ᠺᠾᠠ᠋ | gha | घ | གྷ |
| ᢊᢇ | .a | ङ | ང |
| ᢋᠠ᠋ | ca. | च | ཅ / ཙ |
| ᠼᠠ᠋ | cha | छ | ཆ / ཚ |
| ᢖᠠ᠋ / ᠽᠠ᠋ | ja | ज | ཇ / ཛ |
| ᢖᠾᠠ᠋ / ᠽᠾᠠ᠋ | jha | झ | ཇྷ / ཛྷ |
| ᡛᠠ᠋ | ña | ञ | ཉ |
| ᢌᠠ᠋ | .a | ट | ཊ |
| ᢍᠠ᠋ | ṭha | ठ | ཋ |
| ᢎᠠ᠋ | .a | ड | ཌ |
| ᢎᠾᠠ᠋ | ḍha | ढ | ཌྷ |
| ᢏᠠ᠋ | ṇa | ण | ཎ |
| ᢐᠠ᠋ | ta | त | ཏ |
| ᠲᠠ᠋ / ᡐᠠ᠋ | tha | थ | ཐ |
| ᢑᠠ᠋ / ᡑᠠ᠋ | da | द | ད |
| ᢑᠾᠠ᠋ / ᡑᠾᠠ᠋ | dha | ध | དྷ |
| ᠨᠠ᠋ | na | न | ན |
| ᢒᠠ | pa | प | པ |
| ᠹᠠ | pha | फ | ཕ |
| ᠪᠠ | ba | ब | བ |
| ᠪᠾᠠ᠋ | bha | भ | བྷ |
| ᠮᠠ᠋ | ma | म | མ |
| ᠶ᠋ᠠ᠋ | ya | य | ཡ |
| ᠷᠠ᠋ | ra | र | ར |
| ᠯᠠ᠋ | Los Angeles | ल | ལ |
| ᠸᠠ᠋ | va | व | ཝ |
| ᢕᠠ᠋ | zha | [...] | ཞ |
| ᠱᠠ᠋ | śa | श | ཤ |
| ᢔᠠ᠋ | ṣa | ष | ཥ |
| ᠰᠠ᠋ | sa | स | ས |
| ᠾᠠ᠋ | ha | ह | ཧ |
| ᢖᠠ᠋ | za | [...] | ཟ |
| ᢗᠠ᠋ | 'A | [...] | འ |
| ᢉᢔᠠ᠋ | kṣa | क्ष | ཀྵ |
Poznámky
- ^ Druhý glyf by měl pro správný vzhled vypadat jako ocas směřující doleva.
- ^ Měl by vypadat jako: ᠡ aleph + ᠤ waw + ᠧ vsadit + ᠧ vsadit + ᠡ pravý ocas pro správný vzhled. Příslušnou terminologii viz Mongolské písmo § Samohlásky a § Nativní souhlásky.
- ^ Všechna poslední písmena A by měl vypadat jako levý ocas a měl by být spojen s předchozím písmenem pro správný vzhled. Ty Apředchází jakékoli z písmen ve tvaru luku k, kh, G, p, ph, a b by měl také obsahovat a zub mezi. Příslušnou terminologii viz Mongolské písmo § Graphemes.
Reference
- ^ A b C Otgonbayar Chuluunbaatar (2008). Einführung in die Mongolischen Schriften (v němčině). Buske. ISBN 978-3-87548-500-4.
- ^ A b „BabelStone: Mongolian and Manchu Resources“. babelstone.co.uk. Citováno 2018-12-16.
- ^ A b Poppe, Nicholas (1974). Gramatika psaného mongolštiny. Otto Harrassowitz Verlag. ISBN 9783447006842.
- ^ A b Shagdarsürüng, Tseveliin (2001). "Studium mongolských skriptů (grafické studium nebo gramatologie). Enl". Bibliotheca Mongolica: Monografie 1.