Čtyři spirálová poloskupina - Four-spiral semigroup
v matematika, čtyřspirálová poloskupina je speciální poloskupina vygenerovaný čtyřmi idempotentní elementy. Tuto speciální poloskupinu nejprve studoval Karl Byleen v doktorské disertační práci předložené University of Nebraska v roce 1977.[1][2] Má několik zajímavých vlastností: je to jeden z nejdůležitějších příkladů bi-simple, ale ne zcela jednoduchých semigroup;[3] je to také důležitý příklad fundamentu pravidelná poloskupina;[2] je nepostradatelným stavebním kamenem bisimple, idempotentně generovaných pravidelných semigroup.[2] Určitá poloskupina, tzv dvojitá čtyřspirálová poloskupina, generované pěti idempotentními prvky, bylo také studováno spolu se čtyřspirálovou pologrupou.[4][2]
Definice
Čtyřspirálová poloskupina, označená Sp4, je bezplatná poloskupina generované čtyřmi prvky A, b, C, a d splňující následujících jedenáct podmínek:[2]
- A2 = A, b2 = b, C2 = C, d2 = d.
- ab = b, ba = A, před naším letopočtem = b, cb = C, CD = d, DC = C.
- da = d.
První sada podmínek znamená, že prvky A, b, C, d jsou idempotenty. Druhá sada podmínek to naznačuje a R b L c R d kde R a L jsou Greenovy vztahy v poloskupině. Osamělou podmínku ve třetí sadě lze zapsat jako d ωl A, kde ωl je biologický vztah definován Nambooripad. Níže uvedený diagram shrnuje různé vztahy mezi A, b, C, d:
Prvky čtyřspirálové poloskupiny
Obecné prvky
Každý prvek Sp4 lze napsat jednoznačně v jedné z následujících forem:[2]
- [C] (ac)m [A]
- [d] (bd)n [b]
- [C] (ac)m inzerát (bd)n [b]
kde m a n jsou nezáporná celá čísla a výrazy v hranatých závorkách mohou být vynechány, pokud zbývající produkt není prázdný. Formy těchto prvků to naznačují Sp4 má rozdělit Sp4 = A ∪ B ∪ C ∪ D ∪ E kde
- A = { A(ca.)n, (bd)n+1, A(ca.)md(bd)n : m, n nezáporná celá čísla}
- B = { (ac)n+1, b(db)n, A(ca.)m(db) n+1 : m, n nezáporná celá čísla}
- C = { C(ac)m, (db)n+1, (ca.)m+1(db)n+1 : m, n nezáporná celá čísla}
- D = { d(bd)n, (ca.)m+1(db)n+1d : m, n nezáporná celá čísla}
- E = { (ca.)m : m kladné celé číslo}
Sady A, B, C, D jsou bicyklické poloskupiny, E je nekonečný cyklická poloskupina a podskupina D ∪ E je neregulérní poloskupina.
Idempotentní prvky
Sada idempotentů Sp4,[5] je {An, bn, Cn, dn : n = 0, 1, 2, ...} kde, A0 = A, b0 = b, C0 = C, d0 = d, a pro n = 0, 1, 2, ....,
- An+1 = A(ca.)n(db)nd
- bn+1 = A(ca.)n(db)n+1
- Cn+1 = (ca.)n+1(db)n+1
- dn+1 = (ca.)n+1(db)n+ ld
Sady idempotentů v podskupinách A, B, C, D (v podskupině nejsou žádní idempotenti E) jsou:
- EA = { An : n = 0,1,2, ... }
- EB = { bn : n = 0,1,2, ... }
- EC = { Cn : n = 0,1,2, ... }
- ED = { dn : n = 0,1,2, ... }
Čtyři spirální semigroup jako Rees-matrix semigroup
Nechat S být množinou všech čtyřnásobků (r, X, y, s) kde r, s, ∈ {0, 1} a X a y jsou nezáporná celá čísla a definují binární operaci v S podle
Sada S s touto operací je a Reesova maticová poloskupina přes bicyklická poloskupina a čtyřspirálová poloskupina Sp4 je izomorfní s S.[2]
Vlastnosti
- Podle definice je čtyřspirálová poloskupina idempotentní generovaná semigroup (Sp4 je generován čtyřmi idempotenty A, b. C, d.)
- Čtyřspirálová semigroup je základní semigroup, tj. Jediná kongruence Sp4 který je obsažen ve vztahu Greena H v Sp4 je vztah rovnosti.
Dvojitá čtyřspirálová poloskupina
The základní dvojitá čtyřspirálová poloskupina, označeno DSp4, je poloskupina generovaná pěti prvky A, b, C, d, E splňující následující podmínky:[2][4]
- A2 = A, b2 = b, C2 = C, d2 = d, E2 = E
- ab = b, ba = A, před naším letopočtem = b, cb = C, CD = d, DC = C, de = d, vyd = E
- ae = E, ea = E
První sada podmínek znamená, že prvky A, b, C, d, E jsou idempotenty. Druhá sada podmínek uvádí vztahy Greena mezi těmito idempotenty, jmenovitě a R b L c R d L e. Dvě podmínky ve třetí sadě to naznačují E ω A kde ω je biologický vztah definováno jako ω = ωl ∩ ωr.
Reference
- ^ Byleen, K. (1977). Struktura pravidelných a inverzních poloskupin, Disertační práce. University of Nebraska.
- ^ A b C d E F G h Pierre Antoine Grillet (1996). "Na základní dvojité čtyřspirálové poloskupině". Bulletin Belgické matematické společnosti. 3: 201 a minus, 208.
- ^ L.N. Shevrin (původce). "Jednoduchá poloskupina". Encyclopedia of Mathematics. Citováno 25. ledna 2014.
- ^ A b C Meakin, John; K. Byleen; F. Pastijn (1980). "Dvojitá čtyřspirálová poloskupina". Simon Stevin. 54: 75 & minus 105.
- ^ Karl Byleen; John Meakin; Francis Pastjin (1978). „Základní čtyřspirálová poloskupina“. Journal of Algebra. 54: 6 & minus, 26. doi:10.1016/0021-8693(78)90018-2.