Terénní práce (básnická sbírka) - Field Work (poetry collection)

Terénní práce

První vydání (Faber a Faber )
Autor	Seamus Heaney
Jazyk	Angličtina
Vydavatel	Faber a Faber
Datum publikace	1979
Typ média	Tisk
Stránky	80 stran
ISBN	9780571114337
Předcházet	Severní
Následován	Staniční ostrov

Terénní práce (1979) je pátou básnickou sbírkou Seamus Heaney, který obdržel 1995 Nobelova cena za literaturu.

Pozadí

Terénní práce byla Heaneyho první sbírka poezie od jeho nejslavnější sbírky, Severní v roce 1975. Terénní práce lze do značné míry číst jako záznam Heaneyových čtyř let (1972-1976) žijících na venkově Hrabství Wicklow v Irská republika poté, co opustil násilí z Problémy. Heaney předtím žila v Belfast jako profesor na Queen's University. Denis O’Donoghue o tomto období hovoří jako o „letech ústupu pouze v náboženském nebo klášterním smyslu, klidném čase pro přemýšlení a obnovu. Některá témata byla oddělena, aby mohla Heaney začít znovu od prvních principů a hlubokých vztahů.“^[1] Joshua Weiner píše: „Zatímco se přesun na jih zdál u některých záměrným odstoupením od předchozího politického závazku bojovat proti britské přítomnosti v Irsku, Terénní práce naznačuje spíše rostoucí závazek zůstat angažovaný, ale učinit tak zachováním dlouhého pohledu, který klade otázky více než zaujímá pozice. “^[2]

V rozhovoru z roku 1981 s Frankem Kinahanem řekla Heaney Terénní práce „byl pokus pokusit se něco udělat záměrně: změnit notu a prodloužit linku a přinést prvky mého sociálního já, prvky mé obvyklé povahy, což je veselší než většina předešlých básní, které by mohly naznačovat, pokusit se to všechno přenést do hry.^[3]

Titul

Dr. Rand Brandes vypráví příběh titulu Terénní práce v Cambridge společník Seamus Heaney.^[4] Heaney původně chtěla dílo pojmenovat „Polder. “ Jeho editor, Charles Monteith, trval na tom, aby Heaney změnil název, protože čtenáři možná nebudou schopni slovo vyslovit. Heaney poté chtěla titul „Velikonoční voda“, ale toto jméno bylo také zahozeno ve prospěch konečného názvu: Terénní práce. Heaney o konečném názvu řekla: „Dal jsem Terénní práce tento název částečně proto, že je v něm prvek vzorkování. Ale myslím, že je v tom také otvírák. Co platí Terénní práce společně - to je jen můj pohled na to - je určitá lehkost hlasu. “^[5] Heaney také poskytl své vlastní vysvětlení toho, jak vznikly všechny jeho tituly: „Obvykle se stane, že jeden [název] začnu hledat, jakmile bude napsána„ kritická masa “básní. Zjistil jsem, že pokud mám v té fázi pracovní název - řekněme, když existuje polovina svazku - samotný název může pomoci při formování, nebo alespoň inklinování a navrhování, budoucích básní. “^[6]

Recepce

V recenzi na The New York Times, Zavolal O’Donoghue Terénní práce: „Vynikající kniha, nej výmluvnější a nejrozsáhlejší kniha, kterou napsal, vytrvalá poezie nabízená v době, kdy si mnozí z nás zoufali, že něco takového vidí.“^[7]

Terénní práce je pozoruhodně méně politický než Severní. O’Donoghue píše: „Čtenáři, kteří chtějí, aby Heaney pokračovala v psaní politických básní Severní, může být zklamán Terénní práce."

V rozhovoru s Henri Cole na podzim 1997 objem Pařížská revize, Heaney popisuje tuto sbírku: „Ale i když práce v terénu byla méně posedlá, formálnější, plná veřejné elegie a osobních milostných básní a těch Glanmoreových sonetů, stále to byl důkaz, že v mé nové situaci mohu psát poezii.“ Také volá Terénní práce "jeden z mých oblíbených. Svým způsobem to byla také kniha změn; posunulo mě to z intenzity Severní na něco více měřeného, ​​formálního i emocionálního. “^[8]

Ve stejném rozhovoru Heaney také řekl: „Zkoušel jsem to velmi záměrně Terénní práce obrátit se od pochmurného, ​​foneticky pochutnávajícího druhu psaní na něco bližšímu mému vlastnímu hlasu. A myslím, že od Terénní práce dále jsem sledoval ten směr. Je to nyní velmi odlišný druh jazykových ambicí, než po čem jsem toužil Smrt přírodovědec nebo Přezimování nebo Severní.

Ne všechny recenze však byly příznivé. V New York Review of Books, Al Alvarez nazývá Heaney „intenzivně literárním spisovatelem“ a píše, že „zdrženlivost a soběstačnost“, jak je vidět v Severní nejsou přítomni v Terénní práce. “Navzdory komplimentu Heaneyho„ skutečné síly a originality “ve„ skromných, dokonalých básních “, byla recenze pozoruhodně nepříznivá.

Alvarez k tomu uvedl: „Za daných okolností se jeho současná reputace, myslím, rovná dvojímu zradě: trápí ho očekáváním, která nemusí splnit a která by ho mohla dokonce potopit, kdyby byl méně odolný; zároveň to posiluje britské publikum v jeho pohodlném předsudku, že poezie, ať už si vezmete nebo vezmete pár vtipných stylů, se za posledních sto let zásadně nezměnila. “^[9]

Alvarez dále řekl: „Pokud je Heaney opravdu tím nejlepším, co můžeme udělat, pak celý problémový průzkumný směr moderní poezie byl odkloněním od správné skutečné cesty.“

Po smrti Heaney v srpnu 2013, Sean O'Hagan napsal pro Opatrovník: “Terénní práce mluvil o světě, který jsem znal a který jsem právě zanechal, fyzicky, ne-li emocionálně nebo psychologicky ... To byla poezie, se kterou jsem se mohl spojit na několika úrovních, o zvláštních věcech, které jsem viděl na vlastní oči a teď jsem viděl jeho. “^[10]

Blake Morrison také napsal dovnitř Opatrovník po Heaneyho smrti, že v Terénní práce„Heaney se„ prezentuje jako dřevorubec uniklý z masakru, muž, který opustil městské bitevní pole za Wordsworthianskou ústraní nebo Ovidianský exil. “^[11]

Básně

George Cusack poznamenává: „Struktura Terénní práce rozděluje sbírku do tří tematických celků, přičemž první začíná „Ústřicemi“, první báseň ve sbírce a pokračuje „Elegií“, druhý začíná a končí „The Glanmore Sonnets“, které spadají přímo do středu sbírky a třetí začínající písní „September Song“ a pokračující až do konce sbírky. “^[12]

• "Ústřice" připomíná večeři mezi básníkem a jeho přáteli. Stejně jako Heaneyova dřívější báseň „Kopání“ zkoumá „funkci básníka ve společnosti a obě končí prohlášením důvěry v sociálně vykupitelskou sílu poezie“.^[13]
• "Triptych"

1. „Po zabití“ začíná zmínkou „Dva mladí muži s puškami na kopci / profánní a připravení jako nástroje.“ Řečník se zeptá: „Komu je líto našeho problému?“
2. "Sibyla"
3. „Na hraně vody“

• „Toome Road“ zahrnuje snímky „obrněných automobilů“, „silných pneumatik“ a „vojáků ve sluchátkách postavených ve věžích“. Řečník se ptá na vojáky: „Jak dlouho se blížili po mých silnicích / Jako by je vlastnili? Celá země spala.“
• „Pití vody“
• „The Strand at Lough Beg " je elegie k Heaneyho bratranci Columovi McCartneymu, který „se stal obětí náhodného sektářského zabíjení koncem léta roku 1975“.^[14] Citáty epigrafu Dante Purgatorio Zpěv I, verše 100–102: „Kolem tohoto malého ostrůvku / Daleko dole tam, kde se lámou usilují, / Pěstujte vysoké rákosí z mokrého písku.“
• „Pohlednice ze severu Antrim“ bylo napsáno o Heaneyho příteli Seanovi Armstrongovi, který byl zastřelen v raných dobách Problémy.^[15]
• "Oběť" je o Louisovi O'Neillovi, obyčejném v hospodě Heaneyova tchána, který byl zabit Problémy^[16] Pojem „oběť“ označuje také třináct lidí, kteří byli 30. ledna 1972 zastřeleni a sedmnácti zraněni britskými vojáky výsadkového pluku. Stalo se tak v rozpětí třiceti minut v oblasti Bogside v Derry.”^[17] Daniel Tobin tvrdí, že tato báseň „uznává, že svoboda a soucit jednotlivce mají původ ve vnitřní poptávce silnější než kmenové volání“ a Blake Morrison píše, že na konci básně „je básník považován za někoho, koho jeho snaha o umění staví nad a nad rámec požadavků kmene. “^[18]
• "Jezevci" odkazuje na „nějakého násilně rozbitého chlapce / čmuchajícího o tom, co bylo odloženo / mezi kolébkou a výbuchem“ a ptá se „Jak nebezpečné je vybrat si / nemilovat život, který jsme předvedli? Poslední dva řádky básně zněly: „Nesporná ramena kluka / to mohla být moje vlastní“.
• „Dům zpěváka“ je o „právu básníka a básně na melodii navzdory bezladnosti světa kolem nich“.^[19]
• „Guttural Muse“
• "Posmrtně Seán Ó Riada " Jedna ze tří „poetických obsesí“ ve sbírce^[20] o irském skladateli.
• "Elegie"
• „Sonáty Glanmore“ Existuje deset samostatných sonetů bez názvu, které tvoří „Glanmore Sonet“. První z nich má epigraf, který zní: „pro Ann Saddlemyer,‚ naše nejsrdečnější welcomer '“, a právě z tohoto prvního sonetu je kolekce Heaney Opened Ground: Selected Poems 1966-1996 má svůj název. Weiner nazývá tyto sonety „srdcem“ Terénní práce.^[21]
• „Září píseň“
• „Později“
• "Vysoké léto"
• „Vydra“
• "Skunk" Jedna z nejznámějších básní Heaneyho „Skunk“ pojednává o své manželce, na kterou odkazuje, pomocí rozšířené metafory. Heaney byla zaznamenána při čtení této sbírky na internetu Seamus Heaney sbíral básně album.
• „Návraty domů“
• „Sen o žárlivosti“ vychází z rozhovoru mezi řečníkem, „vy“, které oslovuje, a „jinou dámou / v zalesněném parku.“
• "Polder"
• „Terénní práce“
• "Píseň"
• "Zbytky"
• „The Harvest Bow“
• "Posmrtně Francis Ledwidge " Jedna ze tří „poetických obsesí“ ve sbírce^[22] o irském válečném básníkovi. Epigraf zní: „zabit ve Francii 31. července 1917“
• „Ugolino“ odkazuje na Cantos 32 a 33 z Dante Peklo.^[23]

Reference