Fedor Flinzer - Fedor Flinzer
Fedor Alexis Flinzer (4. dubna 1832 v Reichenbach im Vogtland - 14. června 1911 v Lipsko ) byl autor, pedagog a jeden z největších Němec ilustrátoři Gründerzeit, který byl povolán Raphael koček.
Časný život
Od roku 1849 Flinzer navštívil Drážďanská akademie výtvarných umění. Jeho učiteli byli mj. Adrian Ludwig Richter a Julius Schnorr von Carolsfeld. Od roku 1859 působil jako učitel výtvarné výchovy v Praze Chemnitz, kde byl také jedním ze zakladatelů Kunsthütte (umělecká kabina) a člen Zednářský domek Zur Harmonie (k harmonii).[1] V roce 1862 se Flinzer oženil s Marie Wolframovou, skladatelskou neteří Richard Wagner.[2]
Učitel umění a městský inspektor výtvarné výchovy v Lipsku
1876 - krátce poté, co nastoupil do funkce městského inspektora výtvarná výchova a po začátku své práce učitele umění na Petrischule v Lipsku - Flinzer shrnul své nahromaděné praktické znalosti do své učebnice s názvem Lehrbuch des Zeichenunterrichts (Bielefeld / Leipzig 1876). Tato práce ho proslavila i v dalších evropských zemích a v Evropě Amerika.[3] Díky své učebnici byl Flinzer označován jako předchůdce tzv Kunsterziehungsbewegung (Hnutí výtvarné výchovy), součást Postupné vzdělávání hnutí. Flinzer se připojil k problémům s předními představiteli tohoto hnutí. V důsledku Kunsterziehungsbewegung jeho vliv opadl.
Umělec
Zakořeněné v umění Biedermeier a Romantismus, Flinzer později vytvořil díla s jasnými stopami Historismus as náznaky secese. Jeho umělecké preference byly pro zvířecí svět, jeho vášně kočky. To byl důvod jeho přezdívek Katzen-Flinzer (Cat Flinzer) nebo Saxon Raphael koček. Pro Flinzerovo umění je charakteristické humanizované a satirické zobrazení zvířat, částečně ve stylu Wilhelm von Kaulbach a Grandville.
V raných letech Flinzera olejové malby a fresky se objevily jako pro Webschule (škola tkaní) v Chemnitzu. Příklady jeho komerčních uměleckých děl jsou Kočka, světoznámá značka pro Hoffmann's Stärkefabriken v Bad Salzuflen a návrhy hraček Dresdner Werkstätten. Flinzer také ilustroval ovál Hrací karty.[4] Kromě toho pracoval ilustrátor Flinzer pro dospělé publikum, jako v rodinných časopisech Die Gartenlaube a Daheim. Kromě toho vznikly ilustrace pro stovky dětí, mládeže a obrázkové knihy. Flinzerovo hlavní dílo je obrázková kniha König Nobel (1886), pokračování slavného Liška Reynard publikováno ve spolupráci s německým autorem Juliusem Lohmeyerem (1834–1903). Dalšími autory, s nimiž Flinzer spolupracoval, jsou Frida Schanz (1859–1944), Victor Blüthgen (1844–1920), Georg Christian Dieffenbach, Johannes Trojan (1837–1915), Edwin Bormann (1851–1912) a Georg Boetticher (1849–1918), otec Joachim Ringelnatz.
A konečně Flinzerovy příspěvky do vlivného časopisu pro mládež Deutsche Jugend je třeba zmínit; například ilustroval první vydání Theodor Storm příběh Lena Wies[5] pro toto periodikum. Flinzer dále přispěl ke známé britské publikaci pro mladé lidi s názvem Časopis tety Judy.
Flinzer byl členem lipského uměleckého sdružení Leoniden. Mezi jeho žáky byli grafik Hans Domizlaff (1892–1971), malíř krajiny Arthur Feudel (1857–1929), sochař Albrecht Leistner (1887–1950) i umělec a KGB agent Gerd Kaden (1891–1990).
Následky
Inspirováno obrázkovou ilustrací rakouského umělce Flinzera Christian Ludwig Attersee vytvořil své provokativní dílo Kinderzimmertriptychon (Nursery Triptych; datováno 1971).[6] V roce 1989 Nayland Blake zkombinoval kresbu Flinzera z Deutsche Jugend s frází, kterou napsal a vyložil v písmu.[7] Tato práce je bez jakéhokoli náznaku Flinzerova autorství ve sbírce San Francisco Museum of Modern Art dnes.[8]
Památník a medaile
Flinzerův hrob byl umístěn v Nový hřbitov sv. Jana v Lipsku. V roce 1914 sochař Johannes Hartmann (1869–1952) dokončil svůj památník Fedora Flinzera pro tento hrob.[9] Medailér Adolf Lehnert (1862–1948) navrhl medaili na počest Flinzera.[10]
Díla (výběr)
- Frau Kätzchen, Chemnitz 1870 (s Emmou Hilgenfeldovou)
- Der Froschmäusekrieg [podle řečtiny Batrachomyomachia ], Frankfurt nad Mohanem 1878 (s Victorem Blüthgenem; upravený dotisk 1994)
- Reineke Fuchs (Freie Nachdichtung des niederdeutschen Reinke de Vos.), Glogau 1881 (s Juliusem Lohmeyerem a Edwinem Bormannem)
- Jugendbrunnen, Berlín 1883 (dotisk 1990)
- Příspěvek do Obrázková kniha o peřích a kožešinách, Londýn a New York 1884[11]
- Poquito á poco, Barcelona 1885 (s Annou Herdingovou)
- Glückliche Kinderzeit, Bremen 1885 (s Georgem Christianem Dieffenbachem; upravený dotisk 1989)
- Malá a malá nebo první lekce angličtiny pro děti od pěti do deseti let, Vratislav 1885 (s A. Herdingem)
- Nuevas fábulas, Barcelona 1886 (s Felipe Jacinto Sala)
- Deník Tommyho Murra, Londýn ca. 1886
- König Nobel, Vratislav 1886 (s Juliem Lohmeyerem; upravený dotisk 1979)
- Recenze v Jahresberichte über das höhere Schulwesen, Berlín 1886 a násl. (editor Conrad Rethwisch)
- Der Thierstruwwelpeter, Vratislav 1887 (s Juliem Lohmeyerem)
- Des Kindes Wunderhorn, Vratislav 1889
- Struwwelpeter der Jüngere, Stuttgart 1891 (s Johannesem Trojanem; anglické vydání: Struwwelpeter junior)
- Eine Tierschule v Bildernu, Vratislav 1891 (s Victorem Blüthgenem, upravený dotisk 1979)
- Wie die Tiere Soldaten werden wollten, Lipsko 1892 (s Georgem Bötticherem; upravený dotisk 1979)
- Der Tanz, Lipsko 1893
- Příspěvek do Juliana Horatia Ewing, Verše pro děti a písně pro hudbu, Londýn 1895[12]
Výstavy (výběr)
- 2003/2004 Troisdorf, Bilderbuchmuseum
- 2004 Drážďany, Museum für Sächsische Volkskunst
- 2004 Reichenbach im Vogtland, Neuberin -Muzeum
- 2004/2005 Bad Pyrmont, Museum im Schloss
- 2005 Bad Salzuflen, Stadt- & Bädermuseum
Sekundární literatura (výběr)
- Enciclopedia Universal Ilutrada Europeo-Americana, Tomo XXIV, Madrid 1924, 83
- Fedor Bochow, Volker Ladenthin, Maria Linsmann: Kinder, Katzen, Kunst. Der Bilderbuchkünstler Fedor Alexis Flinzer (1832–1911). Burg Wissem - Bilderbuchmuseum, Troisdorf 2003, ISBN 3-9809301-0-6
- Fedor Bochow: Flinzer, Fedor Alexis, v: Saur Allgemeines Künstlerlexikon. Die Bildenden Künstler aller Zeiten und Völker, Bd. 41, München / Leipzig 2004, 254–256
- Fedor Bochow: Flinzer, Fedor, v: Sächsische Biografie. Herausgegeben vom Institut für Sächsische Geschichte und Volkskunde, vous. von Martina Schattkowsky[13]
Poznámky
- ^ Informace týkající se zednářské lóže Zur Harmonie naleznete pod http://schlossbergmuseum.de/templates/archiv/freimaurer/FM-Homepage.htm.
- ^ Podrobnější životopisné informace najdete na Sächsische Biografie pod http://saebi.isgv.de/pnd/116616091.
- ^ Viz Isaac Edwards Clarke: Vzdělání v průmyslových a výtvarných umění ve Spojených státech, Část II, Washington 1892, s. 668.
- ^ Twietmeyer, A. (Verlag) & Flinzer, Fedor (Zeichner). „Neue ovale Salonspielkarten“. Europeana. Citováno 4. října 2013.CS1 maint: více jmen: seznam autorů (odkaz)
- ^ Ilustrace od Flinzera pro Stormův příběh Lena Wies naleznete pod http://www.deutschefotothek.de/obj30105961.html.
- ^ Viz Fedor Bochow: Flinzer, Fedor Alexis, in: Saur Allgemeines Künstlerlexikon. Die Bildenden Künstler aller Zeiten und Völker, Bd. 41, München / Leipzig 2004, 254-256.
- ^ Ilustrace byla zveřejněna ve druhém dílu Deutsche Jugend z roku 1873 na straně 186. Viz níže https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Painting_Nature.jpg.
- ^ Kresba byla opatřena titulky Vyrobeno s hrdostí královnou a lze je najít pod https://www.sfmoma.org/artwork/95.6.
- ^ Viz F. Becker: Denkmäler. Die Einweihung des Fedor-Flinzer-Denkmals v Lipsku. In: Kunstchronik, Neue Folge, roč. 27, č. 20 ze dne 11. února 1916, E. A. Seemann, Lipsko 1916, Sloupec 199.
- ^ Příklad medaile lze nalézt v muzeu Stadtgeschichtliches v Lipsku; viz pod http://museum.zib.de/sgml_internet/sgml.php?seite=5&fld_0=z0024950.
- ^ Online pod https://openlibrary.org/books/OL20839863M/.
- ^ Online pod http://onlinebooks.library.upenn.edu/webbin/gutbook/lookup?num=16686.
- ^ Online pod http://saebi.isgv.de/pnd/116616091.
externí odkazy
- Díla nebo o Fedorovi Flinzerovi v knihovnách (WorldCat katalog)
- Literatura od Fedora Flinzera v Německá národní knihovna katalog
- Fedor Flinzer Bilderbuchwelt
- Objekty Fedora Flinzera v OPAL (Online-Portal digitalisierter Kulturgüter v Niedersachsen)
