Friedenspark - Friedenspark
Souřadnice: 51 ° 19'39 ″ severní šířky 12 ° 23'41 ″ východní délky / 51,32750 ° N 12,39472 ° E
The Friedenspark ("Park míru") je otevřený prostor o rozloze přibližně 20 hektarů ve středu města Lipsko, ve čtvrti Zentrum-Südost, která se nachází mezi Ostplatzem na severu a ruským pamětním kostelem (Russische Gedächtniskirche) na jih. Park byl otevřen v roce 1983, po sekularizaci a odklizení, v té době Východoněmecký režimu Neuer Johannisfriedhof („Nový hřbitov sv. Jana“), což je prostor, který býval, a jeho důkladná rekonstrukce.
Neuer Johannisfriedhof
Pozemek Friedensparku býval obsazen Neuer Johannisfriedhof, který byl otevřen jako druhý městský hřbitov v Lipsku v roce 1846, poté, co se ukázalo nemožné zvětšit starý hřbitov, Změňte Johannisfriedhof, dále. Návrhy na kapli a márnici, postavené v letech 1881 až 1884, byly Hugo Licht (1841–1923). Byli zničeni v roce druhá světová válka. Během doby Národní socialista vládu pozůstatky více než stovky dětí z pediatrického oddělení Dösen azyl byli anonymně pohřbeni v urnách v oddílech V 2, 3 a 5, oběti tehdejší politiky dětské eutanazie.[1]
Dne 31. prosince 1950 byl Neuer Johannisfriedhof uzavřen pro další pohřby, ale zůstal přístupný veřejnosti až do 31. prosince 1970. V letech 1973 až 1975 byl hřbitov sekularizován: klenby byly odstraněny, hroby odstraněny a vyrovnány. Asi 120 památek a náhrobků občanského nebo uměleckohistorického významu bylo odvezeno do Alter Johannisfriedhof a uloženo pod širým nebem. Kombinace poškození během přepravy, krádeže a vandalismu znamenala, že na počátku 90. let zůstalo pouze 58 památek. Ty byly obnoveny a postaveny na jihovýchodě Alter Johannisfriedhof.[2]
Pohřby pozoruhodných lidí
Umístění těchto pohřbů, díky vůli hřbitova, již nejsou sledovatelné a jak je uvedeno výše, většina památek se nepřežila.
- Wilhelm Eduard Albrecht (1800–1876), právník
- Ernst Anschütz (1780–1861), skladatel
- Adolph Ambrosius Barth (1827–1869), vydavatel a knihkupec
- Paul Barth (1858–1922), filozof a sociolog
- Gustav Baur (1816–1889), teolog
- Adolf Blomeyer (1830–1889), agronom
- Julius Blüthner (1824–1910), stavitel klavíru
- Georg Bötticher (1849–1918), autor, otec Joachim Ringelnatz[3]
- Edwin Bormann (1851–1912), spisovatel, vědec
- Friedrich Arnold Brockhaus (1772–1823), vydavatel
- Heinrich Brockhaus (1804–1874), vydavatel, Čestný občan Lipska
- Hermann Brockhaus (1806–1877), orientalista
- Clemens Brockhaus (1837–1877), teolog
- Lorenz Clasen (1812–1899), historický malíř
- Julius Friedrich Cohnheim (1839-1884), patolog
- Hermann Credner (1842–1913), geolog
- Georg Curtius (1820–1885), filolog
- Johann Nepomuk Czermak (1828–1873), fyziolog
- Ferdinand David (1810-1873), koncertní mistr Gewandhaus
- Otto Delitsch (1821–1882), geograf
- Rudolf Dietsch (1814–1875), filolog
- Hans Driesch (1867–1941), biolog
- Albert Dufour-Féronce (1798–1861), podnikatel, železniční průkopník
- Gustav Heinrich Duncker (???? - 1882), podnikatel
- Peter Dybwad (1859–1921), architekt
- Friedrich August Eckstein (1810-1885), filolog a pedagog
- Gustav Theodor Fechner (1801–1887), fyzik a přírodní filozof, Čestný občan Lipska
- Fedor Flinzer (1832–1911), ilustrátor
- Emil Albert Friedberg (1837–1910), právník
- Hermann Traugott Fritzsche (1809–1887), obchodník
- Hermann Traugott Fritzsche (Junior) (1843–1906), podnikatel
- Otto Hermann Fritzsche (1882–1906), průkopník letu
- Hugo Gaudig (1860–1923), reformní pedagog
- Gustav Friedrich Hänel (1792–1878), právník
- Moritz Hauptmann (1792–1868), skladatel
- Carl Heine (1819–1888), podnikatel, průkopník v oboru
- Wilhelm jeho (1831–1904), anatom
- Franz von Holstein (1826–1878), skladatel
- Hermann Joseph (1811–1869), právník a politik
- Julius Klinkhardt (1810–1881), vydavatel
- Otto Koch (1810–1876), politik a Bürgermeister, Čestný občan Lipska
- Karl Franz Koehler (1843–1897), vydavatel a knihkupec
- Karl Krause (1823–1902), výrobce strojů
- Ernst Kroker (1859–1927), knihovník a historik
- Albrecht Kurzwelly (1868–1917), historik umění
- Carl Lampe (1804–1889), podnikatel, železniční průkopník, Čestný občan Lipska
- Paul Lange (1853–1932), architekt
- Rudolf Leuckart (1822–1898), zoolog, Čestný občan Lipska
- Jacob Bernhard Limburger (1770–1847) a rodina, výrobce hedvábného zboží
- Carl Ludwig (1816–1895), fyziolog, Čestný občan Lipska
- Anton Mädler (1864–1925), výrobce kufrů a mecenáš umění
- Gotthard Oswald Marbach (1810–1890), filozof, básník, ředitel pojišťovnictví
- Hermann Masius (1818–1893), pedagog a profesor
- Wilhelm Maurenbrecher (1838–1892), německý historik
- Ignaz Moscheles (1794–1870), skladatel a pianista
- Carl Otto Müller (1819–1898), právník
- Friedrich Konrad Müller (1823–1881), básník
- Richard Müller (???? - ????), dirigent
- Paul Möbius (1866–1907), architekt
- Oscar můry (1828–1903), architekt
- Carl Gottfried Neumann (1832–1925), matematik
- Adam Friedrich Oeser (1717–1799), malíř
- Louise Otto-Peters (1819–1895), spisovatelka a zastánkyně práv žen
- Johannes Overbeck (1826–1895), archeolog
- Oscar Paul (1836–1898), muzikolog
- Eduard Friedrich Poeppig (1798–1868), biolog
- Eduard Pötzsch (1803–1889), architekt
- Anton Philipp Reclam (1807–1896) a rodina, vydavatel
- Rudolf Alexander Renkwitz (1828–1910), podnikatel a zakladatel
- Friedrich Ritschl (1806–1876), filolog
- Wilhelm Roscher (1817–1894), národní ekonom a historik, Čestný občan Lipska
- Arwed Rossbach (1844–1902), architekt
- Emil Adolf Rossmässler (1805–1867), výzkumník přírody
- Christian Hermann Schellenberg (1816–1862), varhaník v St. Nicolai
- Adolf Heinrich Schletter (1793–1853), podnikatel a zakladatel (odstraněn do Südfriedhof )
- Auguste Schmidt (1833–1902), učitel a zastánce práv žen
- Moritz Schreber (1808–1861), lékař
- Paul Robert Schuster (1841–1877), teolog
- Willmar Schwabe (1839–1917), homeopat, chemik a výrobce léčiv
- Friedrich Herman Semmig (1820–1897), spisovatel, účastník 1849 Květnové povstání v Drážďanech
- Anton Springer (1825–1891), historik umění
- Melchior zur Strassen (1832–1896), sochař
- Konrad Sturmhoefel (1858–1916), historik a pedagog
- Benedictus Gotthelf Teubner (1784–1856) a rodina, vydavatel
- Carl Thiersch (1822–1895), lékař
- Constantin von Tischendorf (1815–1874), teolog
- Carl Bruno Tröndlin (1835–1908), Oberbürgermeister Lipska
- Heinrich Gottlieb Tzschirner (1778–1828), teolog
- August Friedrich Viehweger (1836–1919), architekt
- Johann Karl Christoph Vogel (1795–1862), pedagog, Čestný občan Lipska
- Georg Voigt (1827–1891), německý historik
- Johann Jacob Weber (1803–1880), vydavatel
- Bernhard Windscheid (1817–1892), právnický akademik, Čestný občan Lipska
- Käthe Windscheid (1859–1943), učitel a zastánce práv žen
- Gustav Wohlgemuth (1863–1937), dirigent sboru a skladatel
- Bruno Wollstädter (1878–1940), sochař
- Gustav Wustmann (1844–1910), filolog a historik
- Heinrich Wuttke (1818-1876), německý historik
- Friedrich Zarncke (1825–1891), germanista
- Carl Friedrich Zöllner (1800–1860), skladatel
Převedené náhrobky
Náhrobky a pomníky přesunuty z Neueru do Alter Johannisfriedhof:
Hermann Credner
Carl Heine (bronzový reliéf od Georg Wrba )
Otto Koch
Karl Krause (bronzové reliéfy od Adolf Lehnert )
Louise Otto-Peters
Anton Philipp Reclam
Emil Adolf Rossmässler
Willmar Schwabe (socha od Josef Mágr )
Carl Bruno Tröndlin
Gustav Wustmann
Carl Friedrich Zöllner
Rodina K.F. Koehlera (bronzový reliéf od Joseph Kaffsack )
Brockhausova rodina
Rudolf Leuckart
Friedenspark
Obecný plán rozvoje z roku 1970 předpokládal přeměnu hřbitova na sportovní a rekreační park pro studenty univerzity University of Leipzig. Tento plán byl nakonec vzdán ve prospěch veřejného parku, aby se vyřešila potřeba rekreace a rekuperace obyvatel starého bytového fondu v sousedních okresech Ostvorstadt a Thonberg.
Dne 20. července 1983 byl Friedenspark prohlášen za veřejný majetek.[4]
Poznámky a odkazy
- ^ Berit Lahm; Thomas Seyde; Eberhard Ulm: 505 Kindereuthanasieverbrechen v Lipsku. Verantwortung und Rezeption. Plöttner Verlag, Lipsko 2008, ISBN 978-3-938442-48-7
- ^ Leipzig.de
- ^ jehož skutečné jméno bylo Hans Bötticher
- ^ Leipzig-Lexikon.de
Literatura
- Alfred E. Otto Paul: Der Neue Johannisfriedhof v Lipsku, Lipsko 2012, ISBN 978-3-00-039357-0
- Ein Gang auf den Neuen Friedhof zu Leipzig. In: Die Gartenlaube, rok 1860, roč. 16, s. 244, 245 Wikisource (v němčině)
externí odkazy
- Alfred E. Otto Paul: Historie Neuen Johannisfriedhof v Lipsku (v němčině)
- Osud Neuer Johannisfriedhof (v němčině)