Přikázání dobré a zakazování špatné - Enjoining good and forbidding wrong - Wikipedia
Část série na |
islám |
---|
![]() |
|
Přikázání toho, co je správné, a zákaz toho, co je špatné[1][2] (arabština: الأمر بالمَعْرُوف والنَهي عن المُنْكَر, romanized: al-amr bi-l-maʿrūf wa-n-nahy ʿani-l-munkar) jsou dva důležité islámský náležitosti z Korán „Nařizujete, co je správné, a zakazujete, co je zavrženíhodné,“ a jsou považovány za pozitivní role v pomoci ostatním, aby se vydali přímou cestou a zdrželi se zavrhujících činů.[1]
Tento výraz je základem islámské instituce hisbah. Tvoří ústřední součást islámské doktríny pro všechny muslimy. Je to také výslovně uvedeno ve dvou Pomocníci víry v Šíitský islám, velící tomu, co je spravedlivé a zakazovat, co je zlé.[Citace je zapotřebí ]
Několik příkladů v Koránu
- Sura 3.104 přeloženo podle Abdullah Yusuf Ali
- Ať z vás vznikne skupina lidí zvoucích na všechno dobré, přikázání toho, co je správné, a zákaz toho, co je špatné: Jsou těmi, kdo dosáhnou blaženosti.
alternativní překlad:
- Ať z vás vznikne národ, který zve na dobrotu a přikázat, co je správné, a zakázat, co je zlé: Jsou to oni, kdo dosáhnou blaženosti.[1]
- Sura 3.110 přeloženo podle Abdullah Yusuf Ali
- Vy jste nejlepší z národů, kteří se vyvinuli pro lidstvo, přikázání toho, co je správné, zákaz toho, co je špatnéa věřit v Alláha. Kdyby jen lidé z Knihy měli víru, bylo by to pro ně nejlepší: mezi nimi jsou někteří, kteří mají víru, ale většina z nich jsou přestupci.
alternativní překlad:
- Jste nejlepší komunita, která byla pro lidstvo vychována: Nařizujete, co je správné, a zakazujete, co je zléa Vy věříte v Alláha; pokud si to lidé v Písmu vážili, bylo to pro ně lepší, někteří z nich věřící, ale většina z nich jsou játra zla.[1]
Mezi další příklady patří:
Hadísové příklady
Abu Sa’id al-Khudri hlásil, že prorok Muhammad řekl: „Kdokoli z vás vidí zlo, musí ho změnit rukou. Pokud to není schopen udělat, pak svým jazykem. A pokud to nedokáže, pak svým srdcem, a to je nejslabší forma víry “.[2]
Standardní středověká interpretace tohoto hadísu je, as Al-Nawawi vysvětlil, že takové úryvky z písem musí být vykládány v souladu se zavedenými šaríjskými zásadami, jako je výhradní výsada státu při prohlášení džihád. „Ruční změna trestuhodného,“ nebo nutkání, byla pouze záležitostí státu. „Změna jazykem“ měla právo ulama. Obyčejní jednotliví muslimové by měli odmítat zavrženíhodné pouze svým srdcem.[3][4]
Podmínky (tlumočení)
Osoba by měla mít znalosti o tom, co se zvažuje wajib (povinná nebo povinnost) a haram (hříšný nebo zakázaný) ve vztahu k výkladu těchto dvou náležitostí, i když v širokém spektru.
Viz také
Reference
- ^ A b C d E F G Rahim, MBE, Husein A .; Šerif, Ali Mohamedjaffer (1993). Pokyny z Koránu. Mombasa: Nejvyšší rada Khoja Shia Ithna-asheri. 102–104.
- ^ A b Sultan, Sohaib (2004). Korán pro figuríny. Hoboken, New Jersey: Wiley Publishing, Inc. str. 238–240, 246–247. ISBN 9780764555817.
- ^ AC Brown, Jonathan (2014). „4. Lpí na společnosti Canon v rozbitém světě“. Chybná interpretace Muhammada: Výzva a možnosti interpretace Prorokova odkazu. Publikace Oneworld. str.130. ISBN 978-1780744209.
- ^ Fatawa Hindiyya / Fatawa Alamgiri, Dar el-Fekr, Bejrút, 1310 A.H. vol.5 str. 353. Citát: „Rukou velící dobro je pro ty, kteří jsou v pozici politické autority, s jazykem pro vědce a srdcem pro laiky.“
Další čtení
- Rahim, Husein A .; Šerif, Ali Mohamedjaffer (1993). Pokyny z Koránu. Mombasa: Nejvyšší rada Khoja Shia Ithna-asheri.
- Ibn, Taymiyyah (07.12.2007). Veřejné povinnosti v islámu: Instituce Hisba od Ibn Taymiyyah (autor), Ibn Taymiyah (autor), M. Holland (překladatel) (První vydání). ISBN 978-0860371137.
- Cook, Michael (11.02.2010). Rozkazovat správně a špatně zakazovat islámské myšlení (Reedice ed.). Cambridge University Press. ISBN 978-0-521-13093-6.