Act of Emergency Powers (Defense) Act 1939 - Emergency Powers (Defence) Act 1939

Act of Emergency Powers (Defense) Act 1939
Dlouhý názevZákon svěřující Jeho Veličenstvu určité pravomoci, které je účelné umožnit Jeho Veličenstvu vykonávat v současné nouzi; a učinit další opatření pro účely spojené s obranou říše.
Citace2 a 3 Geo. 6, c. 62
Termíny
královský souhlas24. srpna 1939
Ostatní právní předpisy
ZrušenoZákon o mimořádných událostech (zrušení) z roku 1959
Stav: Zrušeno

The Act of Emergency Powers (Defense) Act 1939 byla nouzová legislativa přijata těsně před vypuknutím druhá světová válka podle Parlament Spojeného království povolit Britská vláda začít nouzové pravomoci účinně stíhat válku. Obsahovala klauzule, které dávaly vládě široké pravomoci vytvářet Obranné předpisy který upravoval téměř všechny aspekty každodenního života v zemi. Za dva trestné činy podle předpisů bylo možné uložit trest smrti.[1]

Průchod

Zákon byl přijat v reakci na Pakt nacisticko-sovětský ze dne 23. srpna 1939 a poskytl vládě pravomoci od 24. srpna 1939. Původně měl být v platnosti pouze jeden rok,[2] a učinil obecné ustanovení pro stíhání válečného úsilí. Stanovila zejména:

1. (1) S výhradou ustanovení tohoto oddílu může Jeho Veličenstvo nařízením Rady učinit taková nařízení (v tomto aktu označovaná jako „obranná nařízení“), která se mu budou jevit jako nezbytná nebo účelná pro zajištění veřejné bezpečnosti, obrany říše, udržování veřejného pořádku a účinné stíhání jakékoli války, do níž může být zapojeno Jeho Veličenstvo, a za udržování zásob a služeb nezbytných pro život komunity.

(2) Aniž je dotčena obecnost pravomocí udělených předchozím pododdílem, mohou obranná nařízení, pokud se to Jeho Veličenstvu v Radě zdá být nezbytné nebo účelné pro některý z účelů uvedených v tomto pododdíle: -

(a) Zajistit zadržení, soud a potrestání osob, které porušují nařízení, a zajištění osob, jejichž zadržení se podle ministra považuje za účelné v zájmu veřejné bezpečnosti nebo obrany říše;

b) povolit -

i) převzetí vlastnictví nebo kontroly nad majetkem nebo podnikem jménem Jeho Veličenstva;
ii) nabytí jménem Jeho Veličenstva jakéhokoli majetku kromě půdy;

c) povolit vstup a prohlídku všech prostor; a

d) zajistit změnu jakékoli právní úpravy, pozastavení provádění jakékoli právní úpravy a používání jakékoli právní úpravy s úpravami nebo bez nich.

Rozšíření pravomocí

Zákon o mimořádných silách (obraně) z roku 1940[3] prodloužil zákon z roku 1939 o další rok a stanovil roční prodloužení usnesením parlamentu.[2] Významně rozšířila vládní pravomoci podle obranných předpisů tak, aby vyžadovaly, aby osoby „poskytly sebe, své služby a svůj majetek k dispozici Jeho Veličenstvu“.[2]

Zákon o pohotovostních silách (obrana) (č. 2) z roku 1940[4] umožnil vznik zvláštních soudů pro výkon trestního soudnictví ve válečných zónách a umožňoval jim trestat pachatele za porušení obranných předpisů.[5]

Zrušení

Zákon byl zrušen dne 25. března 1959 zákonem o mimořádných událostech (zrušení) z roku 1959,[6] poslední z obranných předpisů však vypršela až 31. prosince 1964.[7]

Viz také

Další čtení

  • Cotter, Cornelius P. (1953). „Constitutionalizing Emergency Powers: The British Experience“. Stanford Law Review. 5 (3): 382–417. doi:10.2307/1226448. JSTOR  1226448.
  • Jennings, W. Ivor (1940). „Act of Emergency Powers (Defense) (No. 2) Act, 1940“. Modern Law Review. 4 (2): 132–136. doi:10.1111 / j.1468-2230.1940.tb02739.x. JSTOR  1090251.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Leeson, David (2012). „Acts Emergency Powers Act (1920, 1926, 1939–1940, 1964)“. v Martel, Gordon (vyd.). Encyclopedia of War. Wiley-Blackwell. ISBN  978-1-40519037-4.

Reference

  1. ^ Butler, T.R.F .; Garsia, M., eds. (1943). Archbold Trestné prosby, důkazy a praxe (31. vyd.). str. 1524–1525.
  2. ^ A b C Jennings 1940, str. 132.
  3. ^ 3 a 4 Geo. 6, c. 20
  4. ^ 3 a 4 Geo. 6, c. 45
  5. ^ Jennings 1940, str. 133.
  6. ^ Zákon o mimořádných událostech (zrušení) z roku 1959, 7 a 8 Eliz. 2, c. 19, čtvrtý program (část I)
  7. ^ Zákon z roku 1959, s. 10

externí odkazy