Vztahy mezi Dánskem a Izraelem - Denmark–Israel relations
![]() | |
![]() Dánsko | ![]() Izrael |
---|
Vztahy mezi Dánskem a Izraelem Odkazuje na dvoustranný vztah mezi Dánsko a Izrael.
Porovnání zemí
Dánsko | Izrael | |
---|---|---|
Vlajka | ![]() | ![]() |
Populace | 5,785,864(2018) | 8,904,280 (2018) |
Plocha | 42 993 km2 (16 600 čtverečních mil) | 20 770 km2 (8 019 čtverečních mil) |
Hustota obyvatel | 135 / km2 (350 / sq mi) | 403 / km2 (1044 / sq mi) |
Hlavní město | Kodaň | Jeruzalém |
Největší město | Kodaň 777 218 (2 057 737 metra) | Jeruzalém 901 302 (1 253 900 metra) |
Největší oblast metra | Kodaň 2,057,737 | Tel Aviv-Yafo 3,854,000 |
Vláda | Konstituční monarchie | Parlamentní republika |
První hlava státu | Harthacnut I. | David Ben-Gurion |
Současná hlava státu | Margrethe II | Benjamin Netanjahu |
Úřední jazyk | dánština | hebrejština |
Hlavní náboženství[Citace je zapotřebí ] | 67.4% Lutheren, 1.3% katolík 0,75% letniční, 2,0% Ortodoxní, 7.5% Jiný křesťan 1.2% Agnostik, 10.6% Ateista, 0.5% muslimský, 0.5%Buddhista | 75,4% Židů, 20,89% muslimů, 7,8% ostatních |
Etnické skupiny | 88.7% Dánové, 9.5% Přistěhovalci, 2,9% Potomci přistěhovalců | 75.4% Židé, 20.6% Arab, 4,1% ostatní |
HDP (nominální) | 324 miliard USD (56 630 USD na obyvatele) | 351 miliard USD (40 272 USD na obyvatele) |
Vojenské výdaje | 3,0 miliardy USD (1,3% HDP) | 23,2 miliardy USD (7,6% HDP) |
Vojenské jednotky | 78,420 | 176,500 |
Anglicky mluvící | 86% | 84.97% |
Pracovní síly | 3,000,000 | 4,198,000 |
Dějiny
Pre-Izrael

V době první světová válka v roce 1918 Světová sionistická organizace zřídit ústřední kancelář v Kodaň s cílem prezentovat nároky židovského národa na pařížská mírová konference.
Od 9. dubna 1940 do srpna 1943 byla dánská židovská komunita v bezpečí pronásledování. Dánský podzemí, Založený králem Christian X, propašoval 7 000 Židů do Švédsko. Tento čin přinesl dotaci čestný Spravedlivý mezi národy do Dánské hnutí odporu a nachází se na základně bilaterálních vztahů zemí. Každých 5 let je záchranná operace připomínána a oslavována v obou zemích. Kromě toho v Jeruzalém (1962) a Haifa (2013), existují speciální sochařské památky věnované záchraně Dánští Židé, zasazený do náměstí nesoucích název „Náměstí Denya (Dánsko)“. V Jeruzalémě je škola pojmenovaný v Dánsku čest. Král Christian X nemocnice v Eitanim je pojmenován po dánském králi během druhá světová válka. v Kodaň, hlavní památník, na kterém je kámen Israels Plads (1968).[1][2] TheRyvangen Memorial Park v Hellerup (1950) má odkazy na Dánští členové podzemí kteří při záchraně riskovali své životy Židé. Vedle přístavišť, odkud byli posíláni Židé, existují další dva památníky Švédsko v Gilleleje a Køge.
Formace Izraele
Dánsko hlasovalo pro rozdělení Palestiny v roce 1947 a podporuje Izrael v Spojené národy. Dánsko má velvyslanectví v Izraeli a Izrael má velvyslanectví v Kodani od roku 1949.[3][4] Dánsko uznalo a navázalo diplomatické styky s Izraelem dne 2. února 1949.[5]
Během prvních desetiletí existence Stát Izrael, mnoho Dánové obdivoval mladou zemi a snažil se vzkvétat mezi nepřátelskými sousedy a vycházet z toho socialistické hodnoty. Přišly tisíce Dánů dobrovolník od šedesátých let v Izraeli kibbuzim. Odhaduje se, že dobrovolně přišlo více než 20,00 Dánů Izrael a to 20 ze 179 parlament Členy v roce 2010 byli v minulosti skuteční dobrovolníci kibucu.
V roce 2003, k 60. Výročí konce roku 2006 druhá světová válka, bývalý předseda vlády, Anders Fogh Rasmussen, řekl davu lidí, že činy nacistických spolupracovníků jsou skvrnou na jinak dobré pověsti Dánska. Z důvodu záchrany všech dánských Židů během druhé světové války byla Jad Vashem prohlásil Dánsko Spravedlivý mezi národy.[6]V květnu 2005 se Dánsko omluvilo za vyslání Židů do Nacistické koncentrační tábory.
Během 2014 konflikt mezi Izraelem a Gazou, v Kodani byly protesty, Aarhus a Odense. Podle odhadů policie v Kodani před izraelským velvyslanectvím v Kodani demonstrovalo 500 až 600 lidí.[7] 400 lidí protestovalo proti Aarhus a 500 palců Odense.[8]
Politické životy obou států byly poněkud propletené: bývalý izraelský ministr sociálních a diasporálních záležitostí Michael Melchior se narodil v Dánsku a je synem bývalého vrchního rabína v Kodani, Bent Melchior, synovec bývalého dánského ministra dopravy a ministra cestovního ruchu a komunikací Arne Melchior, a vnuk úřadujícího rabína pro židovské uprchlíky z Dánska ve Švédsku 1943–45, Marcus Melchior; výkonný ředitel Peresovo centrum míru 2001–2011, Ron Pundak, který hrál důležitou roli při zahájení Mírový proces z Osla a byl součástí základní skupiny za Ženevská iniciativa, Je synem vlivného dánského novináře Herbert Pundik; a prominentní izraelský politik Yohanan Plesner, bývalý předseda Plesnerův výbor, je synem dánského architekta Ulrik Plesner.
Historické návštěvy
V lednu 1962, Viggo Kampmann, Dánský předseda vlády, byla první vyšší postavou z Dánska, která kdy navštívila Izrael. Během své návštěvy inauguroval „Denya Square“ v Jeruzalém na slavnostním ceremoniálu, kterého se zúčastnil také bývalý předseda vlády Izraele, David Ben-Gurion a Jeruzalémský starosta, Mordechai Ish-Shalom. V roce 1965 premiér Jens Otto Krag navštívil Izrael a v roce 1972 ministr zahraničních věcí, Knud Børge Andersen navštívil. V roce 1983 Dánský předseda vlády, Poul Schlüter navštívil Izrael, která byla první osobností, která navštívila Izrael a týkala se Konzervativní lidová strana, zatímco všechny předchozí patřily k Strana sociálních demokratů.
V roce 2002 izraelský ministr zahraničních věcí Shimon Peres navštívil Dánsko setkat se se svým protějškem a předsedou vlády na počest dánského předsednictví v Evropská unie pro ten rok. Během návštěvy na něj při procházce vrhl sklenici od piva Zahrady Tivoli.[9]
V roce 2013, Frederik, korunní princ Dánska navštívil Izrael jako první dánský a skandinávský, královský, který kdy navštívil Izrael. Setkal se s Prezident Peres, kteří vyjádřili vděčnost Izraele dánskému lidu za jeho akce na záchranu Židů během Holocaust.[10][11]
V roce 2016 Lars Løkke Rasmussen uskutečnil soukromé turné do Izraele, kde se setkal s izraelským premiérem, Benjamin Netanjahu[12]
V roce 2018 izraelský prezident, Reuven Rivlin navštívil Dánsko u příležitosti 75. výročí záchranu dánských Židů. Během nejvíce kryté návštěvy promluvil u Gilleleje kostel a na Židovská synagoga z Kodaň.[13]
Izraelští velvyslanci v Dánsku
- Esther Herlitz (1966-1971) - první izraelská velvyslankyně v historii
- Carmi Gillon (2001-2003)
- Barukh Binah (2013-2017)
- Benny Dagan (2017 – dosud)
Celý seznam velvyslanců je k dispozici [1]
Viz také
- Dějiny Židů v Dánsku
- Dánské hnutí odporu
- Vztahy Finsko-Izrael
- Vztahy Island - Izrael
- Vztahy mezi Izraelem a Norskem
- Vztahy mezi Izraelem a Švédskem
Reference
- ^ http://www.kobenhavnshistorie.dk/bog/khsd/1900/1968.html
- ^ „Archivovaná kopie“. Archivovány od originál dne 2014-10-29. Citováno 2014-08-22.CS1 maint: archivovaná kopie jako titul (odkaz)
- ^ „Dánské velvyslanectví v izraelském Tel Avivu“. Zahraniční věci Dánska. Archivovány od originál dne 18. října 2010. Citováno 24. října 2010.
- ^ „Izraelské velvyslanectví v dánské Kodani“. Zahraniční věci Izraele. Citováno 24. října 2010.
- ^ Palestina záležitosti (4). Americká sionistická pohotovostní rada. 1949.
- ^ Dánské vztahy s Izraelem
- ^ (v dánštině) Vlajka země před dánskem Gaza-demo - Politiken.dk.Politiken.dk. Citováno 2011-01-18
- ^ „Demonstrationer mod Israel i Århus og København“. Jyllandsposten. 28. prosince 2008. Citováno 2010-01-01.
- ^ . https://www.albawaba.com/news/glass-beer-hurled-peres-denmark. Chybějící nebo prázdný
| název =
(Pomoc); Externí odkaz v| vydavatel =
(Pomoc); Chybějící nebo prázdný| url =
(Pomoc) - ^ „Peres děkuje dánské odměně za záchranu Židů v zemi při holocaustu - Diplomacie a politika - Jerusalem Post“. Citováno 2019-01-02.
- ^ „Dánský korunní princ Frederik pro izraelské Peres:‚ Na tuto návštěvu si budu pamatovat po zbytek svého života'".
- ^ https://twitter.com/larsloekke/status/712781107679399936
- ^ https://www.youtube.com/watch?v=FPy9-jUiwpo