Demofoonte (Mysliveček, 1775) - Demofoonte (Mysliveček, 1775)
| Josef Mysliveček |
|---|
 |
Opery
|
Demofonte je opera ve třech dějstvích českého skladatele Josef Mysliveček. Bylo to skladatelovo druhé nastavení tohoto populárního libreta Metastasio poprvé vyrobeno v roce 1733 (ve druhé polovině osmnáctého století bylo běžné, že skladatelé nastavovali metastasijské texty desítkykrát). Pro následné nastavení metastasiánských dramat bylo typické začlenit významné změny a toto nastavení si zachovává rozšíření role Timante, které se nachází v skladatelově prvním nastavení tohoto textu. Všechny Myslivečkovy opery jsou vážného typu v italštině označované jako opera seria.
Historie výkonu
Opera byla poprvé uvedena v Teatro San Carlo v Neapol 20. ledna 1775, narozeniny krále Charles III Španělska, bývalý vládce Neapolské království jehož narozeniny a svátky byly stále oslavovány operními inscenacemi za vlády jeho syna Ferdinand. Na své premiéře to bylo velmi úspěšné do té míry, že primadona pro inscenaci, Antonia Bernasconi, z ní speciálně přinesla árie na své další angažmá Londýn.
Role
| Role | Typ hlasu | Premiéra, 20. ledna 1775, Teatro San Carlo, Neapol |
|---|---|---|
| Demofonte, král Thrákie | tenor | Giuseppe Tibaldi |
| Dircea, tajná manželka Timante | soprán | Antonia Bernasconi |
| Timante, věřil být synem Demofonte a dědičným princem Thrákie | soprán kastrát | Ferdinando Tenducci |
| Creusa, princezna z Frýgie, zamýšlená nevěsta Timante | soprán | Elisabetta Fiorentini |
| Cherinto, syn Demofoonte, zamilovaný do Creusa | soprán castrato | Giuseppe Pugnetti |
| Matusio, věřil být otcem Dircea | tenor | Michele Mazziotti |
| Adrasto, kapitán královské stráže | alt | Celidea Squillace (v a role kalhotek ) |
Synopse
The Thrácké král Demofoonte se ptá věštce Apolla, jak dlouho bude pokračovat praxe každoroční oběti panny. Odpověď je záhadná: „dokud bude na trůnu sedět nevinný uzurpátor“. Šlechtic Matusio se snaží chránit svou dceru Dircea před obětováním. On a Demofoonte nevědí, že Dircea je tajně ženatý s Timante, synem Demofoonte a následníkem trůnu. Demofoonte chce, aby se Timante oženil s Creusou, princeznou Frýgie. Timantin mladší bratr Cherinto ji doprovází do království Thrákie, ale on se do ní zamiluje. Setkání s Creusou Timante připouští, že si ji nemůže vzít, ale nevysvětluje proč.
Dircea byl chycen při pokusu o útěk ze země a uvězněn a Demofoonte nařizuje okamžitou oběť Dircea. Timante se ji snaží propustit, ale bez úspěchu. Je také uvězněn. Creusa požádá Demofonte o milost. Král propustí Timante a Dircea a Timante se rozhodne vzdát trůnu ve prospěch Cherinto.
Najednou najdou dopis, který prozrazuje, že Dircea je dcerou Demofoonte, díky níž jsou Timante a Dircea bratry a sestrami. Timante je v zoufalství a snaží se Dirceaovi vyhnout. Další dopis však ukazuje, že Timante je synem Matusia. Všichni jsou šťastní. Manželství Timante a Dircea se stalo legálním a Cherinto je skutečný korunní princ a může si vzít Creusa. Už nejsou obětovány žádné panny, protože Timante již není „nevinným uchvatitelem trůnu“.
Vokální sety
1. dějství, scéna 1 - Aria of Matusio, „O più non tremar non voglio“
1. dějství, scéna 2 - Aria z Dircea, „In te spero o sposo amato“
1. dějství, scéna 3 - Aria of Demofoonte, „Per lei fra l'armi“
1. dějství, výstup 4 - Aria of Timante, „Sperai vicino al lido“
1. dějství, scéna 5 - Aria z Cherinto, „T'intendo ingrata“ [nemetastasovský text]
1. dějství, scéna 7 - Aria of Creusa, „Non curo l'affetto“
1. dějství, scéna 8 - Aria of Cherinto, „Balena in quel sembiante“ [nemetastasiánský text]
1. dějství, scéna 12 - Aria z Dircea, „Padre, perdona, o pene“
1. dějství, scéna 14 - doprovodný recitativ pro Timante, „Sposa mio ben“
1. dějství, scéna 14 - Aria of Timante, „La dolce compagna vedersi rapire“ [nemetastasiánský text]
2. dějství, scéna 1 - Aria z Creusa, „Tu sai chi son tu sai“
2. dějství, scéna 2 - Aria z Timante, „Prudente mi chiedi?“
2. dějství, výstup 4 - Aria Matusio, „E soccorso d'incognita mano“
II. Dějství, 6. dějství - Aria z Dircea, „Se tutti i mali miei“
2. dějství, scéna 7 - Aria of Cherinto, „Ne, non chiedo amate stelle“
2. dějství, scéna 9 - Aria of Demofoonte, „Perfidi, già che in vita“
Dějství II, scéna 10 - doprovodný recitativ pro Timante a Dircea, „Sposa. Timante“
II. Dějství, scéna 10 - Duet pro Dircea a Timante, „La destra ti chiedo“
III. Dějství, scéna 1 - Aria of Adrasto, „Se ti bramassi estinto“ [nemetastasovský text]
3. dějství, výstup 4 - doprovodný recitativ pro Timante, „Misero me“
III. Dějství, 5. scéna - Aria z Timante, „Misero pargoletto“
III. Dějství, 6. dějství - Aria z Demofonte, „Odo il suono de 'queruli accenti“
3. dějství, 7. výstup - Aria z Dircea, „Che mai risponderti“
Skóre
Kompletní skóre Myslivečka Demofonte z roku 1775 je k dispozici ke studiu online na italském webu Internet Culturale ve formě reprodukce rukopisu, který kdysi vlastnilo Neapolské divadlo San Carlo.
Viz také
Reference
- Freeman, Daniel E.. Josef Mysliveček, „Il Boemo“. Sterling Heights, Mich .: Harmonie Park Press, 2009.
externí odkazy
Kompletní skóre v rukopisu k dispozici pro prohlížení a stahování na http://www.internetculturale.it (Podkategorie: Digitální obsah)