Dělnická strana sociální spravedlnosti - Workers Party of Social Justice - Wikipedia
Dělnická strana sociální spravedlnosti Dělnická strana sociální spravedlnosti | |
---|---|
Vůdce | Tomáš Vandas |
Založený | 2010 |
Předcházet | Dělnická strana |
Hlavní sídlo | Ciolkovského 853, 161 00 Praha 6 |
Noviny | Seznam pracovníků |
Křídlo pro mládež | Dělnická mládež |
Polovojenské křídlo | Občanská stráž[1] |
Ideologie | Neonacismus[2][3][4] Ultranacionalismus Antisemitismus Antiziganismus Antiglobalismus Třetí pozice Euroskepticismus Antikomunismus |
Politická pozice | Krajní pravice |
Evropská příslušnost | Aliance pro mír a svobodu |
Skupina Evropského parlamentu | Žádný |
Barvy | Černá, Červené, Bílý |
Vlajka strany | |
webová stránka | |
www | |
Dělnická strana sociální spravedlnosti (čeština: Dělnická strana sociální spravedlnosti) je čeština politická strana, často popisovaná jako hlavní krajní pravice extremista párty v Česká republika. Strana není zastoupena v žádném zákonodárném orgánu v České republice a jejím dosud největším volebním úspěchem byl zisk 1,14% v České legislativní volby v roce 2010. Někteří z vysokých funkcionářů strany, včetně a Praha vůdce strany, byli spojeni s neo-nazi skupiny jako Národní odpor, česká dceřiná společnost společnosti mezinárodní militantní neonacistická skupina.[5][6] Na jaře 2009 byl Nejvyšším správním soudem České republiky zamítnut návrh na zákaz strany,[7] protože, jak uvedl předseda senátu, stěžovatel (Česká vláda ) se nepodařilo poskytnout dostatečné důkazy o tom, co bylo považováno za zpackanou aplikaci.[8][9] Po násilných útocích krajních pravicových extremistů na české menšiny[10] (tak jako Žhářský útok Vítkov z roku 2009 ), vláda podala podrobnější návrh na zákaz, který projednal Nejvyšší soud ČR v lednu a únoru 2010. Strana byla zakázána, čímž se stala prvním případem zákazu strany pro její ideologii v moderních dějinách Česká republika.[11] Strana se změnila na „Stranu občanů České republiky“[12] a strana byla přejmenována na Dělnickou stranu sociální spravedlnosti. Program večírku byl zachován stejný s malými úpravami.
Ideologie a program
Program Dělnické strany nelze snadno zařadit. Strana byla založena v roce 2003 a ve svých prvních volbách získala méně než 1% hlasů, ale krátce nato přilákala velkou pozornost médií pro organizování nepokojů ve čtvrtinách Litvínov s významným Romové populace.[13][14] Poté se této straně podařilo udržet značnou publicitu uspořádáním pochodu proti homosexuálům[15] v Táboře.
Strana poté začala zdůrazňovat nacionalistický rozměr svého programu, většinou se snažila přepracovat to, co považují za příznivé zacházení s menšinami, a zapojila se do radikálně antikomunistické rétoriky; například k 20. výročí zhroucení komunismu v Československu, řekl předseda strany Tomáš Vandas: „Jaký je tedy dnešní stav společnosti? Jedním slovem: tragický. Vládnou nám stále komunisté.“.[16]
Strana opakovaně požadovala svržení a rozvracení českého politického systému, který strana popisuje jako „liberální“[17] a „totalitní“.[18] Jeho oficiálním sloganem pro volby do Evropského parlamentu v roce 2009 bylo „Odolajte totalitnímu režimu“.
Program strany zahrnuje snižování státního dluhu při zvyšování starobních důchodů a snižování důchodového věku.[19] Mezi konkrétnější návrhy patří omezení zahraničních investic, včetně úplného zákazu nákupu nemovitostí cizími státními příslušníky[19] a znárodnění určitých společností.[20]
Strana také chce obnovit trest smrti,[20] kriminalizovat "sexuální deviace ", včetně homosexuality,[20] zrušit registrované partnerství, omezit práva obžalovaných[20] a v některých případech vytvářet nové trestné činy s a zpětný účinek.[20] Mezi nejkontroverznější návrhy patří označování etnického původu do občanských průkazů[21] a dát policii uvážení, jak zacházet s zatčenou osobou nelidsky.[20]
V mezinárodních záležitostech je strana proti NATO a Evropská unie, a požaduje, aby Česká republika tyto organizace opustila.[21] Strana je silně protiamerický a zdá se být proruský,[22] jdeme až k prohlášení, že Česká republika musí „okamžitě a důrazně obnovit své vztahy s Ruskem“[23] Pokud jde o další záležitosti v mezinárodních záležitostech, předseda stranické rozhodčí komise poblahopřál Mahmúd Ahmadínežád z Írán po jeho vítězství v Prezidentské volby 2009.[24] Spolupracuje také Dělnická strana[Citace je zapotřebí ] s neonacistou Kotleba strana na Slovensku.[25]
Výsledky voleb
Evropský parlament
Rok | # z celkového počtu hlasů | Hlasovat% | Sedadla |
---|---|---|---|
2014 | 7,902 | 0.52 | 0 |
2019 | 4,363 | 0.18 | 0 |
České legislativní volby
Rok | # z celkového počtu hlasů | Hlasovat% | Sedadla |
---|---|---|---|
2010 | 59,888 | 1.14 (10) | 0 |
2013 | 42,906 | 0.86 (12) | 0 |
2017 | 10,402 | 0.20 (16) | 0 |
Reference
- ^ "DSSS obnovila činnost vašich stranických hlídek". https://ct24.ceskatelevize.cz. Citováno 3. června 2020. Externí odkaz v
| web =
(Pomoc) - ^ „[Stanovisko] Neonacisté se mobilizují proti menšinám v České republice“.
- ^ „Klid před bouří? Česká extremistická scéna stagnuje - Aktuálně.cz“. 31. července 2012.
- ^ „Tato fotka skautky směřující dolů proti krajně pravicovému aktivistovi se stává virální“.
- ^ [1]. Kandidáti voleb do Dělnické strany a nacistické symboly (pouze s fotografiemi)
- ^ [2]. Dělnickou stranu převzali neonacisté
- ^ [3]. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4.3.2009
- ^ [4]. Nejvyšší soud odmítá vládní návrh na zákaz extremistické Dělnické strany
- ^ [5]. (pouze v češtině)
- ^ [6]. Policie ČR zatkla extremistické vůdce kvůli žhářství Vítkov
- ^ "Soud zrušil Dělnickou stranu. Chtěla rozvrátit stát - Aktuálně.cz". 17. února 2010.
- ^ „Zakázaná Dělnická strana půjde do voleb, jen pod jinou hlavičkou - Domov“. Lidovky.cz. 20. února 2010.
- ^ [7]. Litvinov zažil drsný boj s extremisty, 15 zraněných. (pouze v češtině)
- ^ [8]. Při krytí demonstrace byl novinář zraněn
- ^ [9]. Sobota v Táboře: gayové i extremisté
- ^ [10]. Projev předsedy strany, 17. listopadu 2009
- ^ [11]. Zprávy pracovníků: „Pojďme uklidit naši vlastní zemi“. (Oficiální stranické noviny, pouze v češtině)
- ^ [12]. Zprávy pracovníků: „Vandas: Ponovembrový režim se zdiskreditoval“. (Oficiální stranické noviny, pouze v češtině)
- ^ A b [13]. Program strany, článek III
- ^ A b C d E F [14]. Program strany, článek II
- ^ A b [15]. Program strany, článek I
- ^ [16]. Zprávy pracovníků: „Nikdo opravdu nechce změnu?“ (Oficiální stranické noviny, pouze v češtině)
- ^ [17]. Zprávy pracovníků: „Vyznání vlastence a dobrého syna vlasti“ (Oficiální stranické noviny)
- ^ [18]. Novinky pro pracovníky: „Komu chcete přednášet?“ (Oficiální stranické noviny, pouze v češtině)
- ^ Walker, Shaun (14. února 2019). „Jak byl zvolen slovenský neonacista“. Opatrovník. Citováno 25. listopadu 2019.