Croisée v cizím labyrintu - Croisée in a Foreign Labyrinth

Croisée v cizím labyrintu
Ikoku Meiro no Croisée vol 1.jpg
Obálka prvního svazku manga
異国 迷路 の ク ロ ワ ー ゼ
(Ikoku Meiro no Kurowāze)
Manga
NapsánoHinata Takeda
PublikovánoFujimi Shobo
ČasopisDragon Age Pure
Měsíční dračí věk
DemografickýShonen
Původní běh29. června 20062011
Svazky2
Anime televizní seriál
Režie:Kenji Yasuda
NapsánoJunichi Sato
Hudba odko-ko-ya
StudioSatelitní
Licencováno
Původní síťAT-X, Televize Chiba, Saitama TV, Sluneční televize, Tokio MX, TV Aichi, TV Kanagawa
Původní běh 4. července 2011 19. září 2011
Epizody12 (+ 1 speciální)
Wikipe-tan face.svg Anime a manga portál

Croisée v cizím labyrintu (異国 迷路 の ク ロ ワ ー ゼ, Ikoku Meiro no Kurowāze, lit. „Křižovatka cizího bludiště“), také s názvem ve francouzštině jako La Croisée dans un Labyrinthe Étranger, je Japonec manga série, kterou napsal a ilustroval Hinata Takeda o mladé japonské dívce jménem Yune, která se ocitá v Paříži na konci 19. století. Seriál byl serializován v Fujimi Shobo je Dragon Age Pure a Měsíční dračí věk od června 2006, ale zůstal nedokončený kvůli smrti Takedy z neurčené nemoci v lednu 2017.[1] An anime televizní adaptace Satelitní vysílaný v Japonsku v období od července do září 2011.

Spiknutí

Příběh se odehrává na konci 19. století, kdy si japonská kultura získává na Západě oblibu. Mladá japonská dívka Yune doprovází francouzského cestovatele Oscara Claudela na jeho cestě zpět do Francie a nabízí pomoc v rodinném železářství v Paříži. Oscarův vnuk a majitel obchodu Claude neochotně souhlasí, že se postará o Yune, a my se dozvídáme, jak si tito dva, kteří mají tak málo společného, ​​navzájem rozumějí a žijí spolu v Paříži 19. století.

Postavy

Yune (湯 音)
Vyjádřený: Nao Tóyama
Malá japonská dívka, která přijíždí do Francie s Oscarem, aby pracovala v Enseignes du Roy.
Claude Claudel (ク ロ ー ド ・ ク ロ ー デ ル, Kurōdo Kurōderu)
Vyjádřený: Takashi Kondo
Pracovník Enseignes du Roy a Oscarův vnuk. On je obecně obeznámen s japonskými zvyky a je často zmatený některými Yune manýry.
Oscar Claudel (オ ス カ ー ・ ク ロ ー デ ル, Osukā Kurōderu)
Vyjádřený: Hideyuki Tanaka
Majitel Enseignes du Roy a Claudův dědeček, který s sebou Yune přivede domů do Francie.
Alice Blanche (ア リ ス ・ ブ ラ ン シ ュ, Arisu Buranshu)
Vyjádřený: Aoi Yuki
Člen rodiny Blanche z vyšší třídy, který vlastní Galerii du Roy, ve které se nachází Ensignes du Roy. Fascinuje ji japonská kultura a je pro ni zvlášť přitažlivá Yune v naději, že jednoho dne zůstane v jejím sídle.
Camille Blanche (カ ミ ー ユ ・ ブ ラ ン シ ュ, Kamīyu Buranshu)
Vyjádřený: Sayuri Yahagi
Člen rodiny Blanche a Alicina starší sestra. To je znamenal, že ona byla v lásce s Claudem od dětství, ale vzhledem k jejich třídním rozdílům nikdy nemohou být spolu.

Média

Manga

Původní manga od Hinaty Takedy začala serializovat v roce Fujimi Shobo je Dragon Age Pure 29. června 2006, než se přestěhoval do Měsíční dračí věk ze dne 9. června 2009.[2] Dva tankōbon svazky byly vydány mezi 8. prosincem 2007 a 9. červnem 2009. Manga zůstává nedokončená kvůli smrti Takedy z neurčené nemoci v lednu 2017.[1]

Anime

Na konci roku 2010 Měsíční dračí věk'Oficiální web oznámil, že probíhá anime série.[2] Série anime je produkována Satelitní a vysílal v Japonsku od 4. července 2011 do 19. září 2011. Bonusová epizoda Episode 4.5 byla vysílána online službou ShowTime 29. července 2011 a byla vydána na třetím svazku Blu-ray a DVD vydaném 25. listopadu. , 2011.[3] Severoamerický poskytovatel licence Sentai Filmworks současně vysílat seriál Síť anime a vydal jej na DVD s titulky v září 2012.[4] Úvodní téma je „Sekai wa Odoru yo, Kimi to.“ (世界 は 踊 る よ 、 君 と。, Svět bude tančit s vámi.) od Youmou do Ohany, zatímco hlavním tématem končí „Kokokara Hajimaru Monogatari“ (こ こ か ら は じ ま る 物語, Příběh, který zde začíná) podle Nao Tóyama. Konečným tématem epizody 4.5 je „Tooku Kimi e“ (遠 く 君 へ, K vám z dálky) podle Megumi Nakajima, zatímco vrcholným tématem epizody 8 je „Tomorrow's Smile“ od A.m.u ..

Seznam epizod

Ne.TitulPůvodní airdate
1"Vchod"
Přepis: „Iriguchi" (japonský: 入口 (Entrée))
4. července 2011 (2011-07-04)[5]
Oscar Claudel, majitel obchodu s kovy v Galerii du Roy, se vrací ze zámořské cesty do Japonska a přivedl s sebou malou japonskou dívku jménem Yune, což mu bylo nepříjemné pro jeho vnuka Clauda. Když Yune náhodně rozbije znamení, na kterém Claude pracoval, omlouvá se tím, že mu dovolí prodat jedno ze svých kimon. Poté, co dělá tak, Claude později se dozví, že kimono byl dárek na památku od Yune matky, ačkoli Yune namítá Claude pokouší zrušit dohodu. Claude pak Yune slibuje, že se pokusí vydělat dost peněz, aby jí koupil kimono zpět.
2"Sýr"
Přepis: „Chīzu" (japonský: チ ー ズ (Fromage))
11. července 2011 (2011-07-11)[6]
Yune poprvé zkouší francouzskou snídani, i když se snaží zakrýt svou nechuť k sýru. Claude a Yune jdou společně nakupovat.
3„Japan Labyrinth“
Přepis: „Nippon Meikyū" (japonský: 日本 迷宮 (Labyrinthe du japon))
18. července 2011 (2011-07-18)[6]
Když Claude má potíže přijít s nápadem na znamení hudebního obchodu, najde inspiraci poté, co viděl Yune napsat dopis své sestře. Mezitím se Oscar dozví, že Yunino kimono koupila rodina Blanche z vyšší třídy, z nichž nejmladší, Alice, ukazuje vzrušení, když uslyší zvěsti o Yune.
4„Voda a světla“
Přepis: „Mizu Akari" (japonský: 水 明 か り (Eau et lumiéres))
25. července 2011 (2011-07-25)[6]
Alice je odhodlána pozvat Yune na čaj, ale Claude není tak nadšený touto myšlenkou. Poté, co je Alice stále otravuje, Yune souhlasí, že půjde do domácnosti Blanche. Ačkoli Alice dělá různé pokusy přimět Yune, aby s ní zůstala, dokonce nabízí bezplatné vrácení svého kimona, Yune odmítá, aby splnila svůj slib sukiyaki pro Claudely.
4.5"Koncert"
Přepis: „Ongakukai" (japonský: 音 楽 会 (Récital))
29. července 2011 (2011-07-29)[7]
Yune se zajímá o bohémku jménem Anne, která zná japonské písně. Alice také zaujme a rozhodne se nechat Anne provést recitál ve své zahradě a vyzvat Yune, aby jim zazpívala. Během koncertu Anna hraje píseň vytvořenou jejím dědečkem, která byla darem pro její japonskou babičku, která ji údajně naučila sestru Yune. Když si Anne vezme dovolenou, snoubí se s Yune, že se znovu uvidí.
5„Lost Child“
Přepis: „Maigo" (japonský: 迷 子 (Perdus))
1. srpna 2011 (2011-08-01)[6]
Yune se cítí sklíčená, když se jí opovrhuje Claude za to, že je vůči zákazníkům příliš přátelská. Když zanedbaný chlapec využije důvěryhodnosti Yune a ukradne svícen, pronásleduje ho, ale ztratí ho. Kromě toho zapomíná na svou cestu zpět k Enseignes du Roy, nedokáže požádat ostatní o pomoc a začíná být podezřelá vůči těm, kteří se jí snaží pomoci. Ona je nakonec nalezen Claude, který ji vezme zpět domů.
6"Krinolína"
Přepis: „Kurinorin" (japonský: Cr (ク リ ノ リ ン) (krinolína))
8. srpna 2011 (2011-08-08)[6]
Alice navštíví Enseignes du Roy, aby pozvala Yune, aby si pořídila její fotografii. Alice se řídí Yuninou radou ohledně oblékání kimona, zatímco Yune zkouší jeden z Aliciných šatů. Když si Yune nechala pořídit fotografii, všimla si Aliciny sestry Camille, cítila se sklíčeně a při zmínce o Claudovi vyvolala reakci.
7„Světlík“
Přepis: „Tenmado" (japonský: 天 窓 (Lucarne))
15. srpna 2011 (2011-08-15)[8]
Claude nadává Yune, že se s tím chlapcem snažila soucitit už dříve. Yune se brzy zhroutí z horečky a Claude se cítí provinile za to, co jí řekl. Jde za Alice, která pošle k lékaři a dá mu recept na japonskou kaši. Pomáhá také doručit květinu, kterou chlapec vyrobil pro Yune.
8"Školka"
Přepis: „Kodomobeya" (japonský: 子 供 部屋 (Chambre d'enfant))
22. srpna 2011 (2011-08-22)[8]
Když Claude vysadí Yune na čajový večírek s Alice, přivede ho k Camille, se kterou si v dětství hrával. Poté, co mluvila o místních pohádkách, Alice předvedla Yune školku, ve které vyrostla, kde se jí Camille rozhodla dát šaty, které Alici patřily, když jí vyprávěla fascinující příběh.
9"Tajná zahrada"
Přepis: „Himitsu" (japonský: 秘密 (Jardinovo tajemství))
29. srpna 2011 (2011-08-29)[8]
Jak Yune a Alice nadále hrají společně, Claude si vzpomíná na časy, které hrával s Camille. Claude téměř vždy přišla do zahrady Blanche, aby si hrála s Camille, ale nechtěla sama opustit hranice zámku. Jednoho dne se Camille vyklouzla ze zámku, aby viděla Clauda, ​​později mu vysvětlila, že nechtěla opustit zámek, protože by mu to způsobilo potíže.
10"Fantazmagorie"
Přepis: „Fantazumagorī" (japonský: 魔術 幻燈 (Fantasmagorie))
5. září 2011 (2011-09-05)[8]
Když Claude jde navštívit jednoho ze starých klientů jeho zesnulého otce o provizi, Yune najde starý diaprojektor, který se Oscar rozhodne předvést jí a Alici. Yune připomíná čas, který používala k výrobě stínových loutek se svou sestrou. Poté Oscar učí dívky, jak dělat fenakistoskopy a jeden z jeho přátel, Alan, mu pomáhá uspořádat veřejnou projekci.
11"Modlitba"
Přepis: „Inori" (japonský: 祈 り (Prière))
12. září 2011 (2011-09-12)[9]
Alice zve Yune, aby přišla na výstavu v Grand Magasin, ale Claude je z nějakého důvodu silně proti. Jako reprízu vezme Claude Yune a Oscara na piknik do parku. Poté, co Claude viděl, jak je rozrušená, když přemýšlela o domě, požádá Yune, aby mu řekla o své sestře Shione. Protože se na Shionu často divně dívalo kvůli jejímu bledě modrým očím, Yune, která byla v té době slabá, se modlila, aby se na ni mohla jen podívat. Jak však čas plynul a Yune se stávala silnější, Shionina slabla a oslepla, což si Yune vyčítá dodnes. Oscar ji však ujišťuje, že Yunina slova udělala Shione šťastnou.
12„Kočky na střeše“
Přepis: „Yane no Ue no Neko" (japonský: 屋 根 の 上 の 猫 (Chats sur un toit))
19. září 2011 (2011-09-19)[9]
Yune slyší o černé kočce, která utekla z jednoho z obchodů. Později Claude křičel na Yune, když se dotkla rukavic, které patřily jeho zesnulému otci. Když Yune uslyší zvonek, předpokládá, že je to kočka, o které slyšela, a jde ji hledat, což Claude znepokojuje, když ji nemůže najít. Když Claude dostane pomoc od Alice a ostatních obchodníků Galerie, najde Yune na střeše Galerie. Poté, co ji dostal do bezpečí, Claude řekne Yune o svém otci a souhlasí s tím, že ji v určitém okamžiku vezme k Grand Magasin. Poté Claude vrací Yune do Galerie, kde všichni čekají.

Recepce

Theron Martin z Anime News Network poznamenal, že série tolik nevyužívala své expanzivní umístění a shledala své dramatické okamžiky nucenějšími než dojemnými. Martin však tuto sérii chválil Satelitní Podrobná animace, výuka kulturní výměny v jejích epizodách a její okouzlující a roztomilé obsazení, které říká: „Je to roztomilý, uvolňující a občas velmi zábavný pohled, nicméně bez stresu, aby se uklidnil způsob větru těžký den. “[10] Tim Jones z THEM Anime Reviews také kritizoval vynucený konflikt příběhu a nedostatek nových míst, ale chválil animaci a skóre za zachycení dobrodružství Francie z 19. století a Yuneových dobrodružství během tohoto období a dospěl k závěru, že „je to dobrá série, i když její roztomilá hrdinka a sladké okamžiky života jsou brzděny dramatem, které se zdá být nadužíváno víc, než by mělo. “[11]

Reference

  1. ^ A b „Gosick Illustrator Hinata Takeda pomíjí“. Anime News Network. 9. května 2017. Citováno 9. května 2017.
  2. ^ A b „Ikoku Meiro no Croisée Manga Gets TV Anime“. Anime News Network. 1. prosince 2010. Citováno 11. července 2011.
  3. ^ „Archivovaná kopie“. Archivovány od originál 16. října 2011. Citováno 22. srpna 2011.CS1 maint: archivovaná kopie jako titul (odkaz)
  4. ^ „Sentai Filmworks licencuje Croisee v zahraničním labyrintu“. Anime News Network. 21. července 2011. Citováno 21. července 2011.
  5. ^ 異国 迷路 の ク ロ ワ ー ゼ (v japonštině). Webový nový typ. Archivovány od originál 13. června 2011. Citováno 11. července 2011.
  6. ^ A b C d E „異国 迷路 の ク ロ ワ ー ゼ Animace“ (v japonštině). Webový nový typ. Archivovány od originál dne 11. července 2011. Citováno 11. července 2011.
  7. ^ http://ikokumeiro.com/story.html
  8. ^ A b C d „異国 迷路 の ク ロ ワ ー ゼ Animace“ (v japonštině). Webový nový typ. Archivovány od originál 10. srpna 2011. Citováno 10. srpna 2011.
  9. ^ A b „異国 迷路 の ク ロ ワ ー ゼ Animace“ (v japonštině). Webový nový typ. Archivovány od originál 1. října 2011. Citováno 2. října 2011.
  10. ^ Martin, Theron (25. prosince 2011). „Croisée in a Foreign Labyrinth - The Animation“. Anime News Network. Citováno 18. října 2015.
  11. ^ Jones, Tim. „Croisee in a Foreign Labyrinth: The Animation“. THEM Anime recenze. Citováno 18. října 2015.

externí odkazy