Úmluva o ochraně stěhovavých druhů volně žijících zvířat - Convention on the Conservation of Migratory Species of Wild Animals
![]() | tento článek potřebuje další citace pro ověření.Února 2017) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) ( |
The Úmluva o ochraně stěhovavých druhů volně žijících zvířat, také známý jako Úmluva o stěhovavých druzích (CMS) nebo Bonnská úmluva, je mezinárodní dohoda, jejímž cílem je zachování stěhovavé druhy v rámci jejich migračních rozsahů. Dohoda byla podepsána pod záštitou Program OSN pro životní prostředí a zabývá se ochranou divočiny a přírodních stanovišť v globálním měřítku.[1]
Podepsáno v roce 1979 v Bonn, západní Německo Úmluva vstoupila v platnost v roce 1983. K září 2020 má Úmluvu 131 členských států. Depozitářem je vláda Spolkové republiky Německo.
CMS je jediná globální mezivládní organizace se sídlem OSN, založená výhradně pro ochranu a řízení suchozemských, vodních a ptačích stěhovavých druhů. CMS a její dceřiné dohody určují politiku a poskytují další pokyny ke konkrétním otázkám prostřednictvím svých strategických plánů, akčních plánů, rezolucí, rozhodnutí a pokynů.
Základní principy
Základní zásady úmluvy jsou stanoveny v článku 2. Strany uznávají důležitost ochrany stěhovavých druhů a že státy oblasti výskytu souhlasí s přijetím opatření za tímto účelem „kdykoli je to možné a vhodné“, „přičemž zvláštní pozornost věnuje stěhovavým druhům stavu ochrany z nichž je nepříznivé a jednotlivě nebo ve spolupráci přijímat vhodné a nezbytné kroky k ochraně těchto druhů a jejich stanovišť. “ Dále v čl. 2 odst. 2 Smluvní strany „uznávají“ [ale nezavazují se silnějším jazykem, viz čl. 2 odst. 3 „učiní“] „nutnost přijmout opatření k zabránění ohrožení stěhovavých druhů“.[1]
Článek 2 odst. 3 úmluvy stanoví, že:
strany:
a) by měl propagovat, spolupracovat a podporovat výzkum týkající se stěhovavých druhů;
b) se bude snažit poskytnout okamžitou ochranu stěhovavým druhům uvedeným v příloze I; ac) bude usilovat o uzavření DOHOD o ochraně a řízení stěhovavých druhů uvedených v příloze II.
Strany úmluvy

Smluvní státy
Od září 2020 jsou všechny strany úmluvy:[2][3]
Suverénní státy
Afghánistán
Albánie
Alžírsko
Angola
Antigua a Barbuda
Argentina
Arménie
Austrálie
Rakousko
Bangladéš
Bělorusko
Belgie
Benin
Bolívie (mnohonárodnostní stát)
Bosna a Hercegovina
Brazílie
Bulharsko
Burkina Faso
Burundi
Cabo Verde
Kamerun
Středoafrická republika
Čad
Chile
Kongo
Kostarika
Pobřeží slonoviny
Chorvatsko
Kuba
Kypr
Česká republika
DR Kongo
Dánsko
Džibuti
Dominikánská republika
Ekvádor
Egypt
Rovníková Guinea
Eritrea
Estonsko
Eswatini
Etiopie
Fidži
Finsko
Francie
Gabon
Gambie (Republika)
Gruzie
Německo
Ghana
Řecko
Guinea
Guinea-Bissau
Honduras
Maďarsko
Indie
Írán (Islámská republika)
Irák
Irsko
Izrael
Itálie
Jordán
Kazachstán
Keňa
Kyrgyzstán
Lotyšsko
Libanon
Libérie
Libye
Lichtenštejnsko
Litva
Lucembursko
Madagaskar
Malawi
Maledivy
Mali
Malta
Mauretánie
Mauricius
Monako
Mongolsko
Černá Hora
Maroko
Mosambik
Holandsko
Nový Zéland
Niger
Nigérie
Severní Makedonie
Norsko
Pákistán
Palau
Panama
Paraguay
Peru
Filipíny
Polsko
Portugalsko
Moldavská republika
Rumunsko
Rwanda
Samoa
Svatý Tomáš a Princův ostrov
Saudská arábie
Senegal
Srbsko
Seychely
Slovensko
Slovinsko
Somálsko
Jižní Afrika
Španělsko
Srí Lanka
Švédsko
Švýcarsko
Syrská Arabská republika
Tádžikistán
Jít
Trinidad a Tobago
Tunisko
Uganda
Ukrajina
Spojené arabské emiráty
Spojené království Velké Británie a Severního Irska
Sjednocená republika Tanzanie
Uruguay
Uzbekistán
Jemen
Zimbabwe
Ostatní státy / subjekty
Podepsáno, ale neratifikováno
Zúčastněné strany
Ačkoliv nejsou stranami úmluvy, jsou stranami jedné nebo více dohod a / nebo podepsaly jedno nebo více MOU:[2][3]
Suverénní státy
Ázerbajdžán
Bahrajn
Botswana
Čína
Kolumbie
Komory
Island
Indonésie
Malajsie
Mikronésie (Federativní státy)
Myanmar
Namibie
Nauru
Nepál
Omán
Papua-Nová Guinea
Ruská Federace
San Marino
Sierra Leone
Solomonovy ostrovy
Súdán
Thajsko
Tonga
krocan
Turkmenistán
Tuvalu
Spojené státy americké
Vanuatu
Vietnam
Ostatní státy / subjekty
Druhové pokrytí
Rodina CMS pokrývá velkou rozmanitost stěhovavých druhů. Dodatky CMS zahrnují mnoho savců, včetně suchozemských savců, mořští savci a netopýři; ptactvo; Ryba; plazi a jeden hmyz. Mezi nástroji pokrývá AEWA 254 druhů ptáků, kteří jsou alespoň po část svého ročního cyklu ekologicky závislí na mokřadech. EUROBATY pokrývá 52 druhů netopýrů, Memorandum o porozumění o ochraně stěhovavých žraloků sedm druhů žraloků, Mořské želvy IOSEA MOU šest druhů mořských želv a Raptors MoU 76 druhů dravých ptáků.
Dodatek I - Ohrožené stěhovavé druhy
Stěhovavé druhy, kterým hrozí vyhynutí, jsou uvedeny v příloze I úmluvy s příslušnými ustanoveními uvedenými v čl. III odst. 4 a 5. Strany, které jsou státy areálu rozšíření přílohy I, jsou povinny jim poskytnout přísnou ochranu. Smluvní strany CMS usilují o přísnou ochranu těchto zvířat, zachování nebo obnovu míst, kde žijí, zmírnění překážek migrace a kontrolu dalších faktorů, které by je mohly ohrozit. Kromě stanovení povinností pro každý stát, který se připojuje k úmluvě, podporuje CMS společnou akci mezi EU Státy rozsahu mnoha z těchto druhů.
Dodatek II - Stěhovavé druhy vyžadující mezinárodní spolupráci
Stěhovavé druhy, které potřebují nebo by významně mohly těžit z mezinárodní spolupráce, jsou uvedeny v příloze II úmluvy. Tyto druhy, jednotlivě nebo podle taxonomické skupiny, jsou základem pro vytvoření nástrojů - regionálních nebo globálních - v rámci CMS. Z tohoto důvodu úmluva vybízí státy Range, aby uzavřely globální nebo regionální dohody.
CMS Instruments
Dohody
CMS funguje jako rámcová úmluva a vybízí své smluvní strany, aby uzavíraly globální nebo regionální dohody. Článek V úmluvy stanoví, co by dohody, které byly dohodnuty pod její záštitou, měly obsahovat. Tyto dohody jsou obvykle právně závaznými smlouvami, jejichž cílem je „obnovit dotyčný stěhovavý druh v příznivém stavu z hlediska ochrany nebo jej v takovém stavu zachovat“. K dnešnímu dni bylo podepsáno sedm dohod, které jsou následující:[4][5]
- Dohoda o ochraně Albatrosů a bouřliváků (ACAP)
- Dohoda o ochraně kytovců v Černém moři, Středozemním moři a přilehlé oblasti Atlantiku (ACCOBAMS)
- Dohoda o ochraně africko-euroasijských stěhovavých vodních ptáků (AEWA)
- Dohoda o ochraně malých kytovců v Baltském, severovýchodním Atlantiku, Irsku a Severním moři (ASCOBANS)
- Dohoda o ochraně populací evropských netopýrů (EUROBATS)
- Dohoda o ochraně goril a jejich stanovišť (dohoda o gorilech)
- Dohoda o ochraně tuleňů ve Waddenském moři (tuleni Wadden)
Memoranda o porozumění (MOU)
Pod záštitou CMS bylo navíc uzavřeno několik memorand o porozumění (MOU). I když to nejsou úplné dohody, cílem tohoto memoranda o zachování je zachování různých stěhovavých druhů. K dnešnímu dni bylo podepsáno 19 MOU. Jsou to následující:[6]
- Memorandum o porozumění týkající se ochranných opatření pro pěnice vodní
- Memorandum o porozumění týkající se ochranných opatření pro mořské želvy atlantického pobřeží Afriky
- Memorandum o porozumění o ochraně stěhovavých dravých ptáků v Africe a Eurasii
- Memorandum o porozumění týkající se zachování a restaurování bukhara jelena
- Memorandum o porozumění o ochraně a řízení Dugongů a jejich stanovišť v celém jejich rozsahu
- Memorandum o porozumění o ochraně plameňáků Andských a jejich stanovišť
- Memorandum o porozumění o ochraně a řízení mořských želv a jejich stanovišť v Indickém oceánu a jihovýchodní Asii
- Memorandum o porozumění o zachování a řízení středoevropské populace dropa velkého
- Memorandum o porozumění týkající se ochranných opatření pro populace východního Atlantiku tuleně středomořského
- Memorandum o porozumění o ochraně kytovců a jejich stanovišť v oblasti tichomořských ostrovů
- Memorandum o porozumění mezi Argentinskou republikou a Chilskou republikou o ochraně husy bělavé
- Memorandum o porozumění týkající se zachování, obnovy a udržitelného využívání antény Saiga
- Memorandum o porozumění o ochraně stěhovavých žraloků
- Memorandum o porozumění týkající se ochranných opatření pro sibiřského jeřába
- Memorandum o porozumění týkající se ochranných opatření pro Curlew s nízkými účty
- Memorandum o porozumění mezi Argentinskou republikou a Chilskou republikou o ochraně jižního Huemulu
- Memorandum o porozumění o ochraně jihoamerických druhů stěhovavých pastvin a jejich stanovišť
- Memorandum o porozumění týkající se ochranných opatření pro západoafrické populace slona afrického
- Memorandum o porozumění o ochraně kapustňáků a malých kytovců v západní Africe a v Makaronésii
Organizační struktura CMS
Konference smluvních stran (COP)
Konference smluvních stran CMS vystupuje jako její hlavní rozhodovací orgán. Skládá se ze všech států, které jsou stranami úmluvy, a rovněž z jakýchkoli pozorovatelů, kteří se chtějí účastnit jednání konference. COP se konají nejméně každé tři roky.[5][7]
Funkce COP jsou vyjmenovány v článku VII Úmluvy. Na konferencích státy, které jsou smluvní stranou této úmluvy, přezkoumávají provádění této úmluvy a schvalují všechna finanční nařízení úmluvy.[5]
Konference | Rok | Termíny | Umístění |
---|---|---|---|
1985 | 21. - 26. října | ![]() | |
1988 | 13. - 14. října | ![]() | |
1991 | 9. - 13. září | ![]() | |
1994 | 7. - 11. června | ![]() | |
1997 | 10. - 16. dubna | ![]() | |
1999 | 10. - 16. listopadu | ![]() | |
2002 | 18. - 24. září | ![]() | |
2005 | 20. - 25. listopadu | ![]() | |
2008 | 1. - 5. prosince | ![]() | |
2011 | 20. - 25. listopadu | ![]() | |
2014 | 4. - 9. listopadu | ![]() | |
2017 | 23. - 28. října | ![]() | |
2020 | 15. - 22. února | ![]() |
Stálý výbor (StC)
Stálý výbor odpovídá za provádění prozatímních činností jménem konference smluvních stran mezi jejími zasedáními. Výbor se schází nejméně jednou ročně. Obvykle se také schází bezprostředně před a po jakýchkoli COP.[9]
Funkce stálého výboru byly stanoveny usnesením 1.1 COP 1 v roce 1985. V roce 2008 na COP 9 však došlo k přepracování složení Stálého výboru. V rezoluci 9.15 jsme aktualizovali složení výboru a jeho funkce. Mezi jeho aktualizované funkce patří:[9][10][11]
- Zajistit provádění rozhodnutí COP
- Sledovat rozpočet
- Učinit doporučení ke zvážení na příštím COP
- Poskytovat poradenství a vedení sekretariátu
- Zastupovat COP při jednáních s hostitelskou vládou a UNEP o sekretariátu
- Působit jako kancelář na COP
- Provádět jakékoli další úkoly ad hoc, které mu přidělí COP.
Výbor se skládá z 15 členů, kteří jsou voleni na funkční období tří let, nebo od konce jednoho COP do konce následujícího. Jsou také vybráni alternativní členové. V rezoluci 9.15 je složení následující:[11]
- Tři členové z každé geografické oblasti Afriky a Evropy,
- Dva členové z každé geografické oblasti Asie, Jižní a Střední Ameriky a Karibiku,
- Jeden člen z každé geografické oblasti Severní Ameriky a Oceánie;
- Depozitář a hostitelská vláda sekretariátu
- Hostitelská vláda na příštím a předchozím zasedání COP
Region / Člen | Členové | Náhradníci |
---|---|---|
Afrika | ![]() | ![]() |
![]() | ![]() | |
![]() | ![]() | |
Asie | ![]() | ![]() |
![]() | ![]() | |
Jižní a Střední Amerika a Karibik | ![]() | ![]() |
![]() | ![]() | |
Evropa | ![]() | ![]() |
![]() | ![]() | |
![]() | ![]() | |
Severní Amerika | Volný | |
Oceánie | ![]() | ![]() |
Depozitář | ![]() | |
Hostitel COP 13 | ![]() | |
Hostitel COP 14 | Volný |
Vědecká rada (SCC)
Hlavním cílem vědecké rady je poskytovat poradenství v vědeckých záležitostech orgánům CMS a smluvním státům CMS. Rada vydává doporučení k otázkám COP, jako je výzkum stěhovavých druhů, zvláštní opatření na zachování a řízení, začlenění stěhovavých druhů do dodatků a označení druhů pro jednání ve vzájemné shodě nebo pro spolupráci podle úmluvy.[5][12]
Funkce vědecké rady jsou vyjmenovány v článku VIII úmluvy. Byla však založena až v roce 1985 na základě rezoluce 1.4 COP 1. Každý smluvní stát je oprávněn jmenovat jednoho kvalifikovaného odborníka za člena vědecké rady a jednoho náhradního vědeckého člena. Kromě toho může COP rovněž jmenovat Radu dalších odborníků, kteří se budou zabývat oblastmi zvláštního zájmu Úmluvy.[5][12][13]
Zasedací výbor
V roce 2014 byl na zasedání COP 11 usnesením 11.4 vytvořen nový podvýbor vědecké rady. Tento reprezentativní výběr členů vědecké rady se nazývá zasedání. Skládá se z devíti členů rady jmenovaných COP a patnácti členů rady jmenovaných stranou (tři z Afriky; tři z Asie; tři z Evropy; tři z Oceánie; tři z Jižní a Střední Ameriky a Karibiku).[12][14]
Výbor pro zasedání pracuje v období mezi zasedáními mezi dvěma po sobě následujícími zasedáními COP a odpovídá za provádění mandátu, který COP uděluje vědecké radě. Veškerá práce vykonaná zasedacím výborem je považována za práci vědecké rady.[12]
Sekretariát
Sekretariát CMS funguje jako koordinační orgán Úmluvy. Sekretariát CMS poskytuje a spravuje Program OSN pro životní prostředí.[15]
Funkce sekretariátu jsou stanoveny v článku IX úmluvy. Patří mezi ně: pořádání a vedení zasedání COP, vědecké rady a stálého výboru, udržování spojení mezi smluvními státy, šíření informací, které podporují cíle a provádění CMS, příprava zpráv COP, podpora uzavření dohod CMS, mimo jiné funkce. [5][15]
Sekretariát sídlí v Bonnu v Německu od svého založení, ale byl přemístěn do Kampus OSN v Bonnu v roce 1998. Navíc od roku 2009 udržuje sekretariát také poštovní úřad v Abu Dhabi, Spojené arabské emiráty. Kancelář v Abú Dhabí dohlíží na provádění memoranda o porozumění o ochraně stěhovavých dravých ptáků v Africe a Eurasii a memoranda o porozumění o ochraně a řízení dugongů a jejich stanovišť v celém jejich rozsahu. Kancelář je hostitelem Agentura pro životní prostředí - Abú Dhabí.[15][16]
Současnou výkonnou tajemnicí Konventu je Amy Fraenkel.[17]
Implementace
Hlášení
Čl. 6 odst. 3 vyžaduje, aby smluvní strany, které jsou areálovými státy pro stěhovavé druhy uvedené v dodatcích I nebo II, informovaly prostřednictvím sekretariátu CoP nejméně šest měsíců před každým řádným zasedáním konference o opatřeních, která přijímají k provádění Konvence pro tyto druhy.
Vnitrostátní právní předpisy
Strany v různé míře začlenily Bonnskou úmluvu do vnitrostátního práva.
Viz také
- Migrace zvířat
- Vysoce stěhovavé druhy
- Memorandum o porozumění o ochraně stěhovavých dravých ptáků v Africe a Eurasii (Raptors MoU )
- Memorandum o porozumění týkající se ochranných opatření pro západoafrické populace slona afrického
- Memorandum o porozumění týkající se ochranných opatření pro pěnice vodní
- Memorandum o porozumění týkající se konzervace a obnovy bukhara jelena
- Memorandum o porozumění o ochraně kytovců a jejich stanovišť v tichomořské oblasti ostrova
- Memorandum o porozumění o zachování a řízení středoevropských populací dropa velkého
- Memorandum o porozumění o ochraně plameňáků Andských a jejich stanovišť
- Memorandum o porozumění týkající se ochranných opatření pro mořské želvy atlantického pobřeží Afriky
- Memorandum o porozumění týkající se ochranných opatření pro populace východního Atlantiku tuleně středomořského
- Memorandum o porozumění týkající se ochranných opatření pro husu rudou
- Memorandum o porozumění týkající se zachování, obnovy a udržitelného využívání antény Saiga
- Memorandum o porozumění o ochraně jihoamerických druhů stěhovavých travních porostů a jejich stanovišť
- Memorandum o porozumění ohledně ochranných opatření pro sibiřského jeřába
- Memorandum o porozumění o ochraně jihoandského Huemulu
- Memorandum o porozumění týkající se ochrany kapustňáků a malých kytovců v západní Africe a Makaronésii
- Úmluva o biologické rozmanitosti
- Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících rostlin a živočichů (CITES)
- Seznam mezinárodních dohod o životním prostředí
- Ramsarská úmluva
- Dohoda o stěhovavých ptácích mezi Japonskem a Austrálií
Reference
- ^ A b „Změny dodatků I a II k Úmluvě o ochraně stěhovavých druhů volně žijících zvířat (Bonn, 23. června 1979) - ATS 10 z roku 2012, provedené v Bergenu dne 25. listopadu 2011“. Australasian Institute of Information Information, Australian Treaties Library. Citováno dne 18. dubna 2017.
- ^ A b „Strany a státy rozsahu“. Úmluva o ochraně stěhovavých druhů volně žijících zvířat. Sekretariát UNEP / CMS. 1. června 2019. Citováno 17. srpna 2019.
- ^ A b „Úmluva o ochraně stěhovavých druhů volně žijících zvířat“. Úmluva o ochraně stěhovavých druhů volně žijících zvířat. Sekretariát UNEP / CMS. 1. prosince 2018. Citováno 17. srpna 2019.
- ^ „Dohody“. Úmluva o stěhovavých druzích. Sekretariát UNEP / CMS. n.d. Citováno 20. srpna 2019.
- ^ A b C d E F Wikisource. . Bonn: sekretariát UNEP / CMS. 23. června 1979 - přes
- ^ „Memoranda o porozumění“. Úmluva o stěhovavých druzích. Sekretariát UNEP / CMS. n.d. Citováno 20. srpna 2019.
- ^ „Organizační struktura CMS“. Úmluva o ochraně stěhovavých druhů volně žijících zvířat. Sekretariát UNEP / CMS. n.d. Citováno 31. srpna 2019.
- ^ „Konference smluvních stran“. Úmluva o ochraně stěhovavých druhů volně žijících zvířat. Sekretariát UNEP / CMS. n.d. Citováno 31. srpna 2019.
- ^ A b C "Stálý výbor". Úmluva o ochraně stěhovavých druhů volně žijících zvířat. Sekretariát UNEP / CMS. n.d. Citováno 31. srpna 2019.
- ^ „Usnesení 1.1: Stálý výbor konference smluvních stran“ (PDF). Úmluva o ochraně stěhovavých druhů volně žijících zvířat. Sekretariát UNEP / CMS. n.d. Citováno 31. srpna 2019.
- ^ A b „Usnesení 9.15: Složení a organizace stálého výboru“ (PDF). Úmluva o ochraně stěhovavých druhů volně žijících zvířat. Sekretariát UNEP / CMS. n.d. Citováno 31. srpna 2019.
- ^ A b C d "Vědecká rada". Úmluva o ochraně stěhovavých druhů volně žijících zvířat. Sekretariát UNEP / CMS. n.d. Citováno 31. srpna 2019.
- ^ „Usnesení 1.4: Složení a funkce vědecké rady“ (PDF). Úmluva o ochraně stěhovavých druhů volně žijících zvířat. Sekretariát UNEP / CMS. n.d. Citováno 31. srpna 2019.
- ^ „Usnesení 11.4: Restrukturalizace vědecké rady“ (PDF). Úmluva o ochraně stěhovavých druhů volně žijících zvířat. Sekretariát UNEP / CMS. n.d. Citováno 31. srpna 2019.
- ^ A b C „O sekretariátu CMS“. Úmluva o ochraně stěhovavých druhů volně žijících zvířat. Sekretariát UNEP / CMS. n.d. Citováno 1. září 2019.
- ^ „Naše podporované subjekty“. Agentura pro životní prostředí - Abú Dhabí. Agentura pro životní prostředí - Abú Dhabí. 25. dubna 2019. Citováno 1. září 2019.
- ^ „Úřadující výkonný sekretář CMS vstupuje do služby“. Úmluva o ochraně stěhovavých druhů volně žijících zvířat. Sekretariát UNEP / CMS. 20. května 2019. Citováno 1. září 2019.