Memorandum o porozumění pro vodní pěnice - Aquatic Warbler Memorandum of Understanding

Memorandum o porozumění týkající se ochranných opatření pro pěnice vodní
Seggenrohrsaenger hand.jpg
KontextOchrana přírody
Efektivní30.dubna 2003
Signatáři
JazykyAngličtina

Memorandum o porozumění týkající se ochranných opatření pro pěnice vodní je multilaterální prostředí memorandum o porozumění uzavřená v roce 2003 pod záštitou Úmluva o stěhovavých druzích divokých zvířat (CMS), také známý jako Bonnská úmluva. Toto memorandum o porozumění poskytuje vládám, nevládním organizacím a vědcům základ pro spolupráci při záchraně EU vodní pěnice, Nejvzácnější zpěvný pták v Evropě. Memorandum o porozumění zahrnuje 22 států (Bělorusko, Belgie, Bulharsko, Francie, Německo, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Lucembursko, Mali, Mauretánie, Maroko, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Ruská federace, Senegal, Slovensko, Španělsko, Švýcarsko, Ukrajina a Spojené království). V srpnu 2012 podepsalo memorandum o porozumění 16 států v řadě a dvě spolupracující organizace.

Vývoj memoranda o porozumění

Setkání v Minsku ve dnech 29. – 30. Dubna 2003

V roce se konalo setkání stavových oblastí vodního pěnice Minsk, Bělorusko, ve dnech 29. až 30. dubna 2003, vyjednat a přijmout memorandum o porozumění a akční plán na ochranu druhů.[1] Setkání společně organizoval Sekretariát CMS ve spolupráci s Rozvojový program OSN (UNDP), Ministerstvo přírodních zdrojů a ochrany životního prostředí Běloruska, BirdLife International, Královská společnost pro ochranu ptáků (RSPB) a APB-BirdLife Bělorusko. Byli přítomni zástupci 12 řadových států a memorandum o porozumění bylo přijato a vstoupilo v platnost 30. dubna 2003.

Signatáři memoranda o porozumění o vodní pěnice:

  • Bělorusko (30. dubna 2003)
  • Bulharsko (30. dubna 2003)
  • Německo (30. dubna 2003)
  • Maďarsko (30. dubna 2003)
  • Lotyšsko (30. dubna 2003)
  • Litva (30. dubna 2003)
  • Senegal (30. dubna 2003)
  • Španělsko (30. dubna 2003)
  • Velká Británie (30. dubna 2003)
  • Ukrajina (21. května 2003)
  • Polsko (13. července 2004)
  • Belgie (24. listopadu 2005)
  • Francie (14. května 2010)
  • Mali (14. května 2010)
  • Lucembursko (19. července 2010)
  • Švýcarsko (22. listopadu 2011)

Memorandum o porozumění navíc podepsaly dvě organizace:

  • Sekretariát CMS (30. dubna 2003)
  • BirldLife International (30. dubna 2003)

Cíl memoranda o porozumění

Memorandum o porozumění si klade za cíl chránit vodní pěnice (Acrocephalus paludicola) malý stěhovavý vodní pták, u kterého se odhaduje, že za posledních 10 let prudce poklesl rychlostí odpovídající 40 procentům. Odráží společné znepokojení nad tímto dramatickým poklesem a vyzývá ke spolupráci mezi vnitrostátními orgány na podporu ochrany druhů.

Druhy, na které se vztahuje memorandum o porozumění

Memorandum o porozumění chrání populaci pěnice vodní ve všech státech rozsahu. Vodní pěnice je nejvzácnější a jediná mezinárodně ohrožená passerine pták nalezený v kontinentální Evropě. Kromě velmi malé zbytkové populace na západní Sibiři jsou její hnízdiště zcela omezena na Evropu. V květnu 2010 je její celosvětová populace pouze 10 200–13 800 mužů omezena na méně než 40 míst pouze v šesti zemích, přičemž čtyři místa podporují více než 80% světové populace.[2] Hlavní hrozbou, které vodní pěnice čelí, je ztráta stanoviště v důsledku úbytku tradičních, extenzivní zemědělství a přerůstání stanoviště druhu rákosím, keři nebo stromy.

Základní součásti

Mapa signatářů memoranda o porozumění Aquatic Warbler, k 15. srpnu 2012

Všichni signatáři se rozhodli úzce spolupracovat na zlepšení stavu ochrany pěnice vodní v celé její oblasti rozmnožování, migrace a zimování. Za tímto účelem jednotlivě nebo společně:[3]

  1. Poskytovat přísnou ochranu pěnice vodní a identifikovat a chránit mokřadní stanoviště nezbytná pro jeho přežití
  2. S výhradou dostupnosti zdrojů provádět ve svých příslušných zemích ustanovení akčního plánu připojeného k memorandu o porozumění jako základ pro zachování všech populací druhů
  3. Posuzovat provádění memoranda o porozumění, včetně akčního plánu, na pravidelných schůzkách, kterých se účastní zástupci každého signatáře a osoby nebo organizace odborně způsobilé k ochraně druhů
  4. Usnadnit rychlou výměnu vědeckých, technických a právních informací potřebných ke koordinaci ochranných opatření a spolupracovat s uznávanými vědci mezinárodních organizací a dalších států rozsahu s cílem usnadnit jejich práci prováděnou v souvislosti s akčním plánem
  5. Poskytovat sekretariátu CMS nejméně každé dva roky zprávu o provádění memoranda o porozumění v každé ze zastupujících zemí

Memorandum o porozumění vstoupilo v platnost po pátém podpisu (30. dubna 2003) a zůstane v platnosti na dobu neurčitou s výhradou práva kteréhokoli signatáře ukončit svou účast zasláním ročního písemného oznámení všem ostatním signatářům.

Setkání

Druhé setkání signatářů memoranda o porozumění Aquatic Warbler, Národní park Biebrza, Polsko, 13. – 15. Května 2010

Pravidelně se pořádají setkání signatářů, aby se přezkoumalo stav ochrany pěnice vodní a provádění memoranda o porozumění a akčního plánu. Předkládají se také národní zprávy signatářů a souhrnná zpráva vypracovaná sekretariátem.

První setkání signatářů se konalo v Nationalpark Unteres Odertal, Criewen, Německo, 25. – 27. Června 2006.[4] Během tohoto setkání byla zeměpisná působnost memoranda o porozumění rozšířena o Mauritánii a Maroko, protože se tyto země zdají být důležitými mezipřistáními pro pěnice vodní. Signatáři dále schválili další spolupráci s příslušnými orgány tří zemí, které byly původně označeny jako státy dosahu - Francie, Nizozemsko a Ruská federace. Signatáři zastoupenými na zasedání byli Bělorusko, Belgie, Bulharsko, Německo, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Senegal, Ukrajina a Spojené království. Přítomna byla také Francie a Ruská federace jakožto státy rozsahu, jakož i BirdLife International.

Druhé setkání signatářů se konalo v Národní park Biebrza, Polsko „13. – 15. Května 2010. Na zasedání Francie a Mali přidaly své podpisy a staly se signatáři memoranda o porozumění. Francie je obzvláště důležitá, protože celá světová populace prochází Francií jednou nebo dvakrát ročně, kdy jsou ptáci závislí na neporušených čerpacích stanicích. Signatáři se dále rozhodli rozšířit geografické pokrytí memoranda o porozumění tak, aby zahrnovalo dalších sedm nových zemí v Evropě a Africe (Lucembursko, Mali, Mauretánie, Maroko, Portugalsko, Slovensko a Švýcarsko), čímž se celkový stav rozsahu zvýšil na 22. Nakonec nový mezinárodní akční plán pro druhy pro pěnice vodní, kterou za společnost CMS připravil partner BirdLife International Evropská unie, byl adoptován.[5] Tento plán pomáhá chránit druh v celém jeho rozsahu a jeho rozmnožovací populace se rozšiřují na další místa, která byla v minulosti ztracena. Kromě podrobného popisu rozšíření, biologie a stavu ochrany druhů ptáků předpokládá, že země přijmou konkrétní opatření. Rovněž byly diskutovány priority implementace budoucích projektů a mezi nimi je vysoké pokračování hledání potvrzených zimovišť v dílčíchSahelian Afrika.

Sekretariát

Sekretariát CMS - umístěný v Bonn, Německo - působí jako sekretariát memoranda o porozumění. Financování koordinačních služeb pro memorandum o porozumění na období 2010–2012 bylo zajištěno vládou Švýcarska a EU RSPB (Partnerská organizace BirdLife International ve Velké Británii) s koordinací zajišťovanou BirdLife prostřednictvím RSPB a běloruského BirdLife partnera BSPB.

Akční plán

Podrobný akční plán je přiložen k memorandu o porozumění.[6] Shrnuje rozšíření, biologii a stav ochrany druhu a popisuje přesná opatření, která mají příslušné země přijmout. Hlavním cílem akčního plánu je udržovat vodní pěnice v celém jejím rozsahu a ve střednědobém až dlouhodobém horizontu podporovat rozšíření populace rozmnožování do dalších vhodných oblastí. Akce, které mají signatáři podniknout, lze shrnout do čtyř kategorií:

  • Legislativní opatření k zajištění ochrany druhů
  • Ochrana druhů a stanovišť
  • Monitorování a výzkum
  • Vytvoření strategie pro zvyšování povědomí veřejnosti

Zprávy

V roce 2007 objevil tým BirdLife International klíčové místo v zimovištích vodního pěnice v západní Africe, které bylo do té doby zcela neznámé. The Národní park Djoudj na severozápadě Senegalu a jeho okolí se předpokládá, že drží až třetinu světové populace.

Polský partner BirdLife vedl v letech 2005–2011 velký projekt financovaný převážně z prostředků Evropské unie Program LIFE Příroda, obnovit 42 000 ha vodního pěnice rašeliniště stanoviště v Polsku a Německu.[7] Hlavním cílem projektu je stanovit populaci pěnice vodní v klíčových oblastech jejího rozsahu a jeho cílem je zlepšit a zvýšit stanoviště na nejdůležitějších lokalitách druhu v polské Biebrze a zabránit vyhynutí geneticky odlišné zbytkové populace v Pomořany, Německo.[8] Jeho cílem je zvýšit povědomí orgánů, klíčových zúčastněných stran a místní veřejnosti o potřebách ochrany druhu a jeho specifických požadavcích na stanoviště. Cílem projektu bylo vytvořit 1 500 ha nového potenciálního stanoviště v Pomořansku a Biebrze a realizovat restaurátorské akce na dalších 1 500 ha s cílem dosáhnout nárůstu populace druhů o 15 procent. Opatření, která je třeba provést, zahrnují hydrologické obhospodařování, odstraňování keřů a náletů z mokrých luk a rašelinišť a zahájení rozsáhlé pastvy a ohleduplné sečení vodních stanovišť pěnice.[9] Projekt skončil v listopadu 2011 a byla zveřejněna zpráva s hlavními úspěchy. Tyto úspěchy byly:

  • Získané znalosti o přesných požadavcích na stanoviště sledováním devíti projektových lokalit
  • Zavedení nové technologie řízení, jako je prototyp žacího stroje
  • Aktivní konzervační práce, jako je sečení a zavedení rozsáhlé pastvy malým stádem polských Konik koně
  • Zajištění finanční podpory, například atraktivních balíčků poskytnutých polským zemědělcům; v rámci těchto režimů jsou zemědělci placeni, aby obnovili rozsáhlé řízení v oblastech, kterých se dříve vzdali
  • Zpřístupnění půdy pro konzervační práce
  • Zajištění průběžného řízení z dlouhodobého hlediska

Na začátku roku 2012 byly hlášeny některé znepokojivé zprávy o populaci pěnice vodní.[10] V roce 2012 byla populace těžce zasažena rozmnožovacími místy v Evropě, která rychle zarostla rákosím a zimovištěmi v Africe zasaženými suchem, což způsobilo nebývalý krach. Nejnovější výsledky monitorování provedené The BirdLife International Aquatic Warbler Conservation Team (AWCT) ukázaly pokles přibližně o 1/3 v každé ze zemí, kde se druh rozmnožuje (Litva, Polsko, Bělorusko a Ukrajina). Jedinou výjimkou byly trvale udržitelné oblasti v národním parku Biebrza v Polsku, kde populace zůstala stabilní.

Reference

  1. ^ Prohlášení z Minsku: http://www.cms.int/species/aquatic_warbler/pdf/AW_Declaration_Final_30_04_03_Eng.pdf
  2. ^ http://www.cms.int/species/aquatic_warbler/meetings/2nd%20Mtg/Press_Release_AW2.pdf .
  3. ^ Text memoranda o porozumění pro vodní pěnice: http://www.cms.int/species/aquatic_warbler/pdf/AW_MoU_E_with_Amending_protocol_May_2010.pdf
  4. ^ Zpráva o prvním setkání signatářů: http://www.cms.int/species/aquatic_warbler/meetings/rpt1/aw1_rpt_anx.pdf
  5. ^ Mezinárodní akční plán pro druhy pro pěnice vodní: http://www.cms.int/species/aquatic_warbler/meetings/2nd%20Mtg/docs/Doc_10_Revised_Int_SAP_E.pdf
  6. ^ Akční plán: http://www.cms.int/species/aquatic_warbler/pdf/AW_Action_Plan_Final_Eng.pdf
  7. ^ Projekt programu EU LIFE: LIFE05 NAT / PL / 000101 (Ochrana Acrocephalus paludicola v Polsku a Německu )
  8. ^ Video k projektu: http://lifevideos.eu/videos/?id=LIFE05_NAT_PL_000101_01_EN_SPECI.mp4
  9. ^ Zpráva o projektu: http://ec.europa.eu/environment/life/project/Projects/index.cfm?fuseaction=home.showFile&rep=file&fil=LIFE05_NAT_PL_000101_LAYMAN.pdf
  10. ^ „Archivovaná kopie“. Archivovány od originál dne 01.02.2014. Citováno 2012-09-10.CS1 maint: archivovaná kopie jako titul (odkaz) .

externí odkazy