Memorandum o porozumění pro jelena Bukhara - Bukhara Deer Memorandum of Understanding

Memorandum o porozumění týkající se konzervace a obnovy bukhara jelena
Cervus.elaphus.bactrianus.male.jpg
KontextOchrana přírody
Efektivní16. května 2002
Signatáři
JazykyAngličtina a ruština

Memorandum o porozumění o zachování a restaurování Bukhara jelena je multilaterální prostředí Memorandum o porozumění a byla uzavřena v roce 2002 pod záštitou Úmluva o stěhovavých druzích divokých zvířat (CMS), také známý jako Bonnská úmluva ve spolupráci s programem pro Střední Asii World Wide Fund for Nature (WWF). Memorandum o porozumění zahrnuje pět států (Afghánistán, Kazachstán, Tádžikistán, Turkmenistán a Uzbekistán). V srpnu 2012 podepsaly memorandum o porozumění čtyři z nich a řada spolupracujících organizací. Memorandum o porozumění vstoupilo v platnost 16. května 2002.

Vývoj memoranda o porozumění

Provádět rozhodnutí Konference smluvních stran CMS uvést seznam Bukhara jelen (Cervus elaphus bactrianus)[1] o dodatku II Úmluvy v důsledku řady lidských hrozeb ohrožujících vyhynutí druhu byla v roce 2002 uzavřena dohoda podle čl. IV odst. 4, která vstoupila v platnost 16. května 2002 po podpisu druhým státem .

Podpis memoranda o porozumění pro jelena Bukhara, 16. května 2002

Signatáři memoranda o porozumění pro jelena Bukhara:

  • Kazachstán (16. května 2002)
  • Tádžikistán (16. května 2002)
  • Turkmenistán (16. května 2002)
  • Uzbekistán (18. září 2002)

Memorandum o porozumění navíc podepsaly tři organizace:

Cíl memoranda o porozumění

Uznává, že jelenům v Bukhara, kteří zbývají jen několik stovek jedinců, hrozí vyhynutí v důsledku lidských činností, jako jsou politické konflikty, umělá regulace vodního režimu, ničení stanovišť a nezákonný lov, memorandum o porozumění poskytuje vládám mezivládní rámec. , vědci a další skupiny, aby sledovali a koordinovali probíhající úsilí o zachování.[2] Signatáři berou v úvahu, že je třeba naléhavě přijmout společné koordinované a koordinované činnosti, aby se zabránilo dalšímu úbytku a úbytku zbývajících populací jelenů Bukhara.

Druhy, na které se vztahuje memorandum o porozumění

Memorandum o porozumění pokrývá všechny populace bukharských jelenů, poddruhů jelen která pochází ze Střední Asie (populace Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Tádžikistánu, Turkmenistánu, Uzbekistánu a Afghánistánu).

Základní součásti

Mapa signatářů memoranda o porozumění jelenům v Bukhara, stav k srpnu 2012

Všichni signatáři souhlasí, že budou úzce spolupracovat na zlepšení stavu ochrany jelenů Bukhara v celém jejich rozsahu. Za tímto účelem jednotlivě nebo společně:[3]

  1. Poskytovat přísnou ochranu jelenům Bukhara a identifikovat, chránit a tam, kde je to proveditelné a vhodné, obnovovat stanoviště druhů, která jsou důležitá při odstraňování poddruhů z nebezpečí vyhynutí
  2. Provádět ve svých příslušných zemích ustanovení akčního plánu, který tvoří přílohu memoranda o porozumění pro jeleny v Bukhara
  3. Usnadnit rychlou výměnu vědeckých, technických a právních informací potřebných ke koordinaci ochranných a restaurátorských opatření a spolupracovat s uznávanými vědci mezinárodních organizací a dalších států v okolí
  4. Poskytovat sekretariátu CMS alespoň jednou ročně podrobnou zprávu o provádění memoranda o porozumění

Memorandum o porozumění vstoupilo v platnost bezprostředně poté, co jej podepsaly nejméně dva z řad států (16. května 2002), a zůstane v platnosti na dobu neurčitou s výhradou práva kteréhokoli signatáře ukončit svou účast zasláním jednoročního písemného oznámení všem ostatním signatářům.

Setkání

Setkání signatářů

Pravidelně se pořádají zasedání signatářů, aby se přezkoumalo stav ochrany jelenů v Bukhara a provádění memoranda o porozumění a akčního plánu. Předkládají se také národní zprávy jednotlivých signatářů a zpráva vypracovaná sekretariátem.

První setkání signatářů se konalo v Bergen, Norsko, 20. listopadu 2011, na okraji CMS COP10.[4] Na setkání se sešli zástupci Kazachstánu, Tádžikistánu a Uzbekistánu i mezinárodní odborníci. Během setkání signatáři přezkoumali stav ochrany jelenů Bukhara, kteří dříve zmizeli z lužních lesů podél řek Amu Darya a Syr Darya kvůli nekontrolovanému lovu, těžbě dřeva a neudržitelným zemědělským postupům. Memorandum o porozumění bylo navíc pozměněno tak, aby bylo Afghánistán uznáno jako řadový stát. Signatáři dále souhlasili s vytvořením nového střednědobého mezinárodního pracovního programu, který nastíní priority ochrany na příštích pět let. Na závěr signatáři zopakovali svůj závazek posílit ochranu bukhara jelenů v celém jeho rozsahu a dohodli se na řadě vnitrostátních a přeshraničních prioritních akcí.[5]

Další schůzky

Součástí semináře o CMS Saiga Antelope MoU a dalších nástrojích CMS pro migrující kopytníky v Kazachstánu, který se konal v Nur-Sultan, Kazachstán, 17. – 18. Února 2011. Na tomto workshopu byly mimo jiné přezkoumány nejnovější informace o stavu populace tohoto druhu a projednány projekty přispívající k provádění akčního plánu pro jeleny Bukhara v různých státech.[6]

Sekretariát

Sekretariát CMS - umístěný v Bonn, Německo - působí jako sekretariát memoranda o porozumění. Jedním z hlavních úkolů sekretariátu je organizovat pravidelná setkání a připravovat souhrnnou zprávu sestavenou na základě informací, které má k dispozici o jelenovi Bukhara.

Akční plán

Akční plán je připojen k memorandu o porozumění a je hlavním nástrojem ochranářských činností. Plán má čtyři hlavní cíle:[7]

  • Obnova rozsahu a počtu jelenů Bukhara na vhodných stanovištích
  • Rozvoj přeshraniční sítě chráněných území
  • Právní ochranná opatření
  • Posílená mezinárodní spolupráce

Činnosti a úspěch

V srpnu 2012 zahrnovaly aktivity projekty chovu a znovuzavedení v Uzbekistánu a Kazachstánu a obnovu stanovišť lužních lesů v Tádžikistánu a jinde. Úspěchů bylo dosaženo zastavením poklesu populace ve všech čtyřech signatářských státech (Kazachstán, Tádžikistán, Turkmenistán a Uzbekistán).[8] Přestože absolutní počty jelenů zůstávají nízké, celkový počet obyvatel se zvýšil z 350 v roce 2002 na přibližně 1 600 v roce 2010. Pokračuje úsilí o vytvoření přiměřené nadnárodní sítě chráněných oblastí v lužních lesích a GEF -podporovaný projekt „Econet Střední Asie“ byl jeho významnou součástí.[9]

Reference

  1. ^ „cic wildlife -“. Citováno 14. února 2019.
  2. ^ „Species - CMS“. Cms.int. Citováno 14. února 2019.
  3. ^ „Species - CMS“ (PDF). Cms.int. Citováno 14. února 2019.
  4. ^ „Species - CMS“ (PDF). Cms.int. Citováno 14. února 2019.
  5. ^ „Novinky - CMS“. Cms.int. Citováno 14. února 2019.
  6. ^ „Species - CMS“ (PDF). Cms.int. Citováno 14. února 2019.
  7. ^ „Species - CMS“ (PDF). Cms.int. Citováno 14. února 2019.
  8. ^ [1][trvalý mrtvý odkaz ]
  9. ^ „Vývoj sítě Econet pro dlouhodobé zachování biologické rozmanitosti ve středoasijských ekoregionech“. Globální nástroj pro životní prostředí. 4. června 2016. Citováno 14. února 2019.

externí odkazy