Zjistitelný přestupek - Cognisable offence

Zjistitelný přestupek a nerozpoznatelný trestný čin jsou klasifikace trestných činů používané v právním systému státu Indie,[1] Srí Lanka, Bangladéš,[2] a Pákistán. Mezi nepoznatelné trestné činy patří špatné chování, mrzutost atd.

Definice

Rozpoznatelným trestným činem se obecně rozumí trestný čin, při kterém je policista oprávněn zatknout bez zatykače a zahájit vyšetřování se souhlasem soudu nebo bez něj. Naproti tomu v případě nerozpoznatelného trestného činu nemá policista pravomoc zatknout bez zatykače a bez soudního příkazu nelze zahájit vyšetřování. Policie může podat První informační zpráva (FIR) pouze pro rozpoznatelné trestné činy. V kognitivních případech může policie provést vyšetřování bez předchozího souhlasu soudce. Poznatelné případy jsou závažnější než případy, které nelze rozpoznat. [3] Závažné trestné činy jsou obvykle definovány jako rozpoznatelné a obvykle mají trest 3 roky a více.[4]

V Indii

V Indii jsou trestné činy jako znásilnění, vražda a krádež považovány za rozpoznatelné na rozdíl od zločinů, jako je obtěžování veřejnosti, ublížení na zdraví a neplechu.[5] Obecně jsou nerozpoznatelné trestné činy splnitelné a zařazeny do prvního plánu z Indický trestní zákoník (IPC). Dne 12. listopadu 2013 se Nejvyšší soud Indie uvedl, že je povinné, aby policie zaregistrovala první informační zprávu pro všechny stížnosti, u nichž byl zjištěn rozpoznatelný trestný čin.[6]

Postup

§ 154 zákona č Trestní řád, 1973 států Indie:

  1. Veškeré informace týkající se spáchání rozpoznatelného trestného činu, pokud jsou poskytnuty ústně důstojníkovi odpovědnému za policejní stanici, musí být omezeny na psaní jím nebo pod jeho vedením a přečteny informátorovi; a každá taková informace, ať už je poskytnuta písemně nebo omezena na písemnou formu, jak je uvedeno výše, bude podepsána osobou, která ji poskytla, a její podstatu zapíše do knihy, kterou bude tento úředník uchovávat v takové formě, jakou může stanovit vláda státu tímto jménem.
  2. Kopie informací zaznamenaných v pododdílu 1 se bezodkladně předá informátorovi.
  3. Každá osoba poškozená odmítnutím úředníka odpovědného za policejní stanici zaznamenat informace uvedené v pododstavci 1 může zaslat podstatu těchto informací písemně a poštou Dozorce policie dotyčný, který, je-li přesvědčen, že tyto informace odhalují spáchání rozpoznatelného trestného činu, buď případ sám vyšetří, nebo nařídí vyšetřování jemu podřízeného policisty způsobem stanoveným tímto kodexem, a tento úředník musí mít veškeré pravomoci policisty odpovědného za policejní stanici v souvislosti s tímto trestným činem.[7]

Reference

  1. ^ James Vadackumchery (1. ledna 1997). Indická policie a justiční omyl. Publikování APH. str. 12. ISBN  978-81-7024-792-0. Citováno 9. dubna 2014.
  2. ^ Sayeed Raas Maswod. Zákon o duševním vlastnictví Bangladéše v kostce. Lulu.com. str. 117. ISBN  978-0-557-64210-6. Citováno 9. dubna 2014.
  3. ^ „Co je to FIR?“ (PDF). Iniciativa Commonwealth pro lidská práva. Citováno 5. května 2014.
  4. ^ Sunil Goel (2005). Soudy, policejní orgány a obyčejný člověk. Sunil Goel. str. 117. ISBN  978-81-907218-0-6. Citováno 9. dubna 2014.
  5. ^ Doel Mukerjee; Maja. „První informační zpráva (F.I.R)“ (PDF). Iniciativa Commonwealth pro lidská práva. Citováno 5. května 2014.
  6. ^ „Policie se nemůže vyhnout FIR, pokud je odhalen rozpoznatelný trestný čin“. Hind. 12. listopadu 2013. Citováno 5. května 2014.
  7. ^ Abhinav Prakash; Americký právní institut (2007). Trestní řád. Universal Law Publishing. str. 88–89. GGKEY: YAA8ZAH3645. Citováno 5. května 2014.