Palác Cluj-Napoca Bánffy - Cluj-Napoca Bánffy Palace

Bánffyho palác
Bánffyho palác v Kluj-Napoca.PNG
Vnější pohled
Obecná informace
Architektonický stylBarokní
Město nebo městoKluž
ZeměRumunsko
Stavba začala1774
Dokončeno1786
KlientGyörgy Bánffy, guvernér Transylvánie
Design a konstrukce
ArchitektJohann Eberhard Blaumann

Zámek Bánffy je barokní budova z 18. století v Kluž, navržený německým architektem Johann Eberhard Blaumann.[1] Postaven v letech 1774 až 1775 je považován za nejreprezentativnější pro Evropu barokní styl Sedmihradsko. Prvním majitelem paláce byl maďarský vévoda György Bánffy (1746–1822), guvernér Transylvánie.

František II., Císař svaté říše římské a jeho manželka Caroline Augusta z Bavorska byli během své návštěvy v Paláci hostováni v paláci Kolozsvár, mezi 18. a 27. srpnem 1817. Bylo to poprvé, kdy město navštívil panovník z rodu Habsburků.[2] Franz Joseph I. z Rakouska byl také hostem paláce mezi 2-4. Srpna 1852 a 22. – 24. Září 1887.[3] Palác (spolu s hradem Răscruci rodiny Bánffy) je součástí vzpomínek anglické vychovatelky Florencie Tarringové, která během první světové války (1914-1919) pracovala pro jednu z větví rodiny Bánffy.[4]

V únoru 1951 se rada města rozhodla vyprázdnit palác a zřídit zde muzeum umění; práce byly dokončeny v létě 1954.[5] Muzeum bylo otevřeno v obnoveném paláci 30. prosince 1965.[6] Kino ve vnitřním dvoře paláce bylo zbořeno v roce 1974.[7]

Panorama paláce

Podlahová plocha paláce je 66 × 48 m, vnitřní dvůr je 26 × 26 m. Křídla po stranách zahrnují jednu řadu místností, zatímco přední a zadní křídlo zahrnuje dvě řady. Dvůr je obklopen sloupoví v úrovni druhého patra.

Fasáda je zdobena sochami Mars, Minerva, Apollo, Diana, Herkules, Perseus a erb rodiny Bánffyů s gryfony, bez koruny. V mediánu rizalit tam je brána, nad tím je lodžie se sedmi sloupy.[1]

Muzeum umění

Hlavní článek: Muzeum umění v Cluj-Napoca
Rodinný znak Bánffyů

Od roku 1951 sídlí v paláci Národní muzeum umění Cluj-Napoca, které ve své sbírce Virgila Ciofleca zahrnuje umělecká díla mnoha významných rumunských umělců, jako jsou Nicolae Grigorescu, Ştefan Luchian, Dimitrie Paciurea, Theodor Pallady, Camil Ressu a další. Muzeum také zahrnuje díla významných maďarských umělců József Koszta, Károly Lotz, László Mednyánszky, Mihály Munkácsy, Béla Nagy Abodi a István Réti. V mezinárodní kolekci jsou obrazy významných evropských umělců Luca Giordano, Carlo Dolci, Jean-Hippolyte Flandrin, Félix Ziem, Ivan Aivazovsky, Herri se setkal s de Blesem, a Franz Defregger, stejně jako sochy Claude Michel, Antoine-Louis Barye a Ernst Barlach. Sbírka grafiky obsahuje díla velkých Evropanů tiskaři 16. – 20. století. Mezi nimi muzeum hostí díla Salvator Rosa, Giovanni Battista Piranesi, Honoré Daumier, Théodore Géricault, Edgar Degas a Käthe Kollwitz.[8]

Viz také

Muzea v Kluži:

Poznámky

  1. ^ A b Balogh Ferenc (2001). "A kolozsvári Fő tér újkori arculatának kialakulása". In Dáné Tibor Kálmán; et al. (eds.). Kolozsvár 1000 éve (A 2000. říjen 13–14-én rendezett konferencia előadásai) (v maďarštině). Kolozsvár: Erdélyi Múzeum-Egyesület, Magyar Közművelődési Egyesület. str. 224. ISBN  973-8231-14-0. Citováno 2010-01-23.
  2. ^ Gaal György (2001). "Kolozsvár kétezer esztendeje dátumokban". In Dáné Tibor Kálmán; et al. (eds.). Kolozsvár 1000 éve (A 2000. říjen 13–14-én rendezett konferencia előadásai) (v maďarštině). Kolozsvár: Erdélyi Múzeum-Egyesület, Magyar Közművelődési Egyesület. str. 327. ISBN  973-8231-14-0. Citováno 2010-01-23.
  3. ^ Gaal György (2001). "Kolozsvár kétezer esztendeje dátumokban". In Dáné Tibor Kálmán; et al. (eds.). Kolozsvár 1000 éve (A 2000. říjen 13–14-én rendezett konferencia előadásai) (v maďarštině). Kolozsvár: Erdélyi Múzeum-Egyesület, Magyar Közművelődési Egyesület. str. 332. ISBN  973-8231-14-0. Citováno 2010-01-23.
  4. ^ Florence Tarringová (2010). Elizabeth Watson (ed.). Válka slečny Tarringové. ISBN  978-1-921586-20-0.
  5. ^ Gaal György (2001). "Kolozsvár kétezer esztendeje dátumokban". In Dáné Tibor Kálmán; et al. (eds.). Kolozsvár 1000 éve (A 2000. říjen 13–14-én rendezett konferencia előadásai) (v maďarštině). Kolozsvár: Erdélyi Múzeum-Egyesület, Magyar Közművelődési Egyesület. str. 358. ISBN  973-8231-14-0. Citováno 2010-01-23.
  6. ^ Gaal György (2001). "Kolozsvár kétezer esztendeje dátumokban". In Dáné Tibor Kálmán; et al. (eds.). Kolozsvár 1000 éve (A 2000. říjen 13–14-én rendezett konferencia előadásai) (v maďarštině). Kolozsvár: Erdélyi Múzeum-Egyesület, Magyar Közművelődési Egyesület. str. 362. ISBN  973-8231-14-0. Citováno 2010-01-23.
  7. ^ Gaal György (2001). "Kolozsvár kétezer esztendeje dátumokban". In Dáné Tibor Kálmán; et al. (eds.). Kolozsvár 1000 éve (A 2000. říjen 13–14-én rendezett konferencia előadásai) (v maďarštině). Kolozsvár: Erdélyi Múzeum-Egyesület, Magyar Közművelődési Egyesület. str. 364. ISBN  973-8231-14-0. Citováno 2010-01-23.
  8. ^ Oficiální stránky muzea

externí odkazy

Souřadnice: 46 ° 46'14 ″ severní šířky 23 ° 35'26 ″ východní délky / 46,77069 ° N 23,59044 ° E / 46.77069; 23.59044