Katolická církev v Tunisku - Catholic Church in Tunisia
Portál katolicismu
The Katolická církev v Tunisko je součástí celého světa katolický kostel pod duchovním vedením Papež v Řím.
Diecéze
Katolický kostel v Tunisko v současné době zahrnuje pouze jednu latinku arcibiskupství, v národním hlavním městě Tunis :
- nemetropolský Římskokatolická arcidiecéze Tunis.
V Tunisku neexistují žádné východní katolické, předdiecézní nebo jiné osvobozené jurisdikce.
Vzhledem k tomu, že tento samostatný episkopát nezaručuje žádnou národní konferenci, účastní se regionálních akcí Biskupská konference severní Afriky (francouzsky: Conférence Episcopale Régionale du Nord de l’Afrique, C.E.R.N.A.) společně s Alžírsko, Maroko (sídlo ústředí v Rabat ), západní Sahara a Libye, velký Maghrebu „(Arabská oblast západně od Egypta).
K dispozici je také Apoštolská nunciatura (papežské diplomatické zastoupení na úrovni velvyslanectví) do Tuniska, které je však svěřeno apoštolské nunciatuře sousedům Alžírsko (v Alžír ).
Všechny zaniklé jurisdikce jsou předchůdci současných (obytných nebo většinou titulárních) sídel.[1]
Arcidiecéze
V tom je převážně asi 30 700 katolíků islámský země, která tvoří jedinou diecézi - Arcidiecéze Tunis. Proto jediný katolík katedrála je to z Svatý Vincenc de Paul v Tunis. Budova byla dokončena v roce 1897, zatímco Tunisko bylo francouzský protektorát. Katolický vliv během koloniálního období zahrnoval také rozsáhlou misijní práci Francouzů Primas Afriky, Kardinál Lavigerie. Katedrála byla ve své době kostelem Saint Louis v Kartágo, byla také postavena v 19. století, kdy arcidiecéze pod kardinálem Lavigerie měla prvenství všech Římská Afrika.
Titulární vidí
- Jeden metropolita Titulární arcibiskupství : Kartágo [Starověký a moderní]
- 343 episkopální Titulární biskupství : Abaradira, Abari, Abbir Germaniciana, Abbir Maius, Abidda, Abitina ..., Abora, Absa Salla, Abthugni, Abziri, Achollo, Æliæ, Afrika (viz), Afufenia, Agbia, Aggar, Aggersel, Altiburus, Ammædara, Amudarsa, Ancusa, Apisa maius, Aptuca, Aquæ Albæ v Byzaceně, Aquæ v Byzaceně, Aquæ in Proconsulari, Aquæ novæ v Proconsulari, Aquæ regiæ, Aradi, Assuras, Aurusuliana, Ausafa, Ausana, Ausuaga, Autenti, Auzegera, Avensa, Avioccala, Avissa, Avitta Bibba, Bahanna, Bararus, Basilinoplis, Bassiana, Bavagaliana, Belali, Bencenna, Beneventum, Bennefa, Bilta, Bisica, Bladia, Bonusta, Boseta, Bossa, Botriana, Buleliana, Bulla, Bulla regia, Bulna, Bure, Buruni, Buslacena, Cabarsussi, Caciri, Canapium, Capsa, Carcabia, Cariana, Carpi, Cebarády, Cefala, Cellæ in Proconsulari, Cenæ, Cenculiana, Cerbali, Cercina, Chusira, Cibaliana, Cilibia, Cillium, Cincari, Cissita, Clypia, Crepedula, Cresima, Cubda, Cufruta, Culusi, Curubis, Decoriana, Kostky, Dionysiana, Druas, Drusiliana, Dura, Edistiana, Egnatia, Byzacena, Eguga, Elephantaria in Proconsulari, Febiana, Feradi maius, Feradi minus, Filaca, Fissiana, Foratiana, Forontoniana, Furnos maior, Furnos minor, Gaguari, Garriana, Gemellæ v Byzaceně, Germaniciana, Girba, Gisipa, Giufi, Giufi Salaria, Gor, Gratiana, Gubaliana, Gummi v Byzaceně, Gummi in Proconsulari, Gunela, Gurza, Hadrumetum * (? dříve Metropolitní arcibiskupství), Hermiana, Hierpiniana, Hilta, Hroch Diarrhytus, Hirino, Horrea Cœlia, Horta, Iubaltiana, Iunca v Byzaceně, Lacubaza, Lapda, Lares, Leptiminus, Libertina, Limisa, Luperciana, Macone, Macriana maior, Macriana minor, Mactaris, Madarsuma, Maraguia, Marazanæ, Marazanæ regiæ, Marcelliana, Masclianæ, Matara v Proconsulari, Materiana, Mattiana, Maximiana v Byzaceně, Maxula Prates, Medeli, Mediana, Megalopolis v Proconsulari, Melzi, Membressa, Menefessi, Mibiarca, Midica, Mididi, Migirpa, Mimiana, Missua, Mizigi, Mozotcori, Mulli, Munatiana, Musím, Mutia, Muzuca v Byzaceně, Muzuca in Proconsulari, Nara, Naraggara, Nationa, Neapolis v Proconsulari, Nepte, Nova, Numluli, Obba, Octaba, Octabia, Paria v Proconsolare, Pederodiana, Pertusa, Pia, Pisita, Præcausa, Præsidium, Pupiana, Puppi, Putia v Byzaceně, Quæstoriana, Rucuma, Rufiniana, Ruspæ, Rusuca, Saia Maior, Sassura, Scebatiana, Scilium, Sebarga, Segermes, Selemselæ, Selendeta, Semina, Semta, Septimunicia, Serra, Severiana, Sicca Veneria, Siccenna, Sicilibba, Simidicca, Simingi, Siminina, Simitthu, Sinna, Sinnuara, Suas (Sousse ?), Succuba, Sufes, Sufetula, Suliana, Sullectum, Sululos, Sutunurca, Tabalta, Tabbora, Tacia montana, Taddua, Tagarata, Tagarbala, Tagaria, Tagase, Talaptula, Tamalluma, Tamata, Tamazeni, Tambee, Tanudaia, Taparura, Taraqua, Tarasa v Byzaceně, Teglata in Proconsulari, Tela, Temuniana, Tepelta, Tetci, Thabraca, Thagamuta, Thala, Thapsus, Thasbalta, Thelepte, Pak ..., Theudalis, Theuzi, Thibaris, Thibica, Thibiuca, Thiges, Thignica, Thimida, Thimida regia, Thisiduo, Thizica, Thuburbo maius, Thuburbo minus, Thuburnica, Thubursicum-Bure, Thucca terebenthina, Thuccabora, Thugga, Thunigaba, Thunudruma, Thunusuda, Thysdrus, Tigias, Tigimma, Tiguala, Tinisa in Proconsulari, Tisili, Tituli v Proconsulari, Trisipa, Trofimiana, Tubernuca, Tubulbaca, Tubyza, Tulana, Melodie (nyní Tunis), Tunnuna, Turres v Byzaceně, Turris v Proconsulari, Turris Tamalleni, Turrisblanda, Turuzi, Tusuros, Uccula, Uchi maius, Ukr, Ululi, Unizibira, Uppenna, Urusi, Usula, Uthina, Utica, Utimma, Utimmira, Uzalis, Uzippari, Uzita, Vaga, Valentiniana, Vallis, Vartana, Vassinassa, Vazari, Vazari-Didda, Vazi-Sarra, Vegesela v Byzaceně, Vertara, Vibiana, Victoriana, Vicus Aterii, Vicus Augusti, Vicus Turris, Villamagna v Proconsulari, Vino, Vinda, Vita, Voli, Zama Maior, Zama minor, Zarna, Zella, Zica, Zuri.
Nezávislost Tuniska
Počet katolíků po tuniské nezávislosti poklesl. Vlastnictví mnoha katolických budov, včetně katedrály v Saint Louis, bylo převedeno na stát pod a modus vivendi dosáhl mezi Svatý stolec a Tuniskou republikou.[2]
Zařízení
Katolíci tvoří většinu (asi 20 000 z 25 000) křesťanů v zemi.[3] Pouze asi 500 těchto katolíků však pravidelně cvičí.[3] Diecéze Tunis provozuje 12 kostelů, 9 škol, několik knihoven a 2 kliniky.[3] Kromě pořádání bohoslužeb katolická církev otevřela a klášter, svobodně organizoval kulturní aktivity a vykonával charitativní práci po celé zemi.[3] Katolické náboženské skupiny příležitostně konají bohoslužby v soukromých rezidencích nebo na jiných místech.[3]
Ekumenický dosah
Papež Jan Pavel II navštívil Tunisko dne 15. dubna 1996, aby podpořil tamní církev, a vyzval k mírovému dialogu mezi muslimy a křesťany v severní Africe. [4][5]
Viz také
- Náboženství v Tunisku
- Kategorie: Kostely v Tunisku
- Seznam svatých z Afriky
- Tuniský kostel Sainte-Croix, bývalá církevní budova
Reference
- ^ http://www.gcatholic.org/dioceses/country/TN-type.htm GCatholic - data pro všechny sekce
- ^ "Holy See, Tunisia Sign Accord; Church Cedes Značný majetek", Opatrovník 17. července 1964
- ^ A b C d E Zpráva o mezinárodní náboženské svobodě 2007: Tunisko. Spojené státy Úřad pro demokracii, lidská práva a práci (14. září 2007). Tento článek včlení text z tohoto zdroje, který je v veřejná doména.
- ^ William D. Montalbano, papež hledá toleranci při návštěvě Tuniska. Los Angeles Times. 13.dubna 1966.
- ^ William D. Montalbano. Papež naléhá na dialog s muslimy. Los Angeles Times. 15. dubna 1996. V Tunisku je odhadem 8,5 milionu muslimů.
