Byzacena - Byzacena
| Provincia Byzacena ἐπαρχία Βυζακινῆς | |||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Provincie z Byzantská říše | |||||||||
| C. 293–698 | |||||||||
| Hlavní město | Hadrumetum | ||||||||
| Historická doba | Starověk | ||||||||
• Rozdělení podle Dioklecián | C. 293 | ||||||||
| 698 | |||||||||
| |||||||||
| Dnes součást |  Tunisko | ||||||||
Byzacena (nebo Byzacium) (Starořečtina: .Υζάκιον, Byzakion)[1] byl pozdě Římská provincie ve střední části Římská severní Afrika, což je nyní zhruba Tunisko, oddělené od Africa Proconsularis.
Dějiny
Na konci 3. století nl římský císař Dioklecián rozdělil velkou římskou provincii Africa Proconsularis do tří menších provincií: Zeugitana na severu, stále pod vládou proconsula a označovaný jako Proconsularis; Byzacena - na přilehlý jih a - Tripolitania na přilehlý jih, což zhruba odpovídá jihovýchodu Tunisko a severozápad Libye. Byzacena zhruba odpovídal východnímu Tunisku nebo moderní tuniské oblasti Sahel.
Hadrumetum (moderní Sousse ) se stal hlavním městem nově vytvořené provincie, jejíž guvernér měl hodnost consularis. V tomto období bylo po velké metropoli metropolitní arcibiskupství Byzacena Kartágo, nejdůležitější město v římské (severní) Africe západně od Egypt a jeho Alexandrijský patriarcha.
Episkopální vidí
Starodávné biskupské stolice Byzaceny uvedené v Annuario Pontificio tak jako titulární vidí:[2]
- Abaradira
- Abari
- Abidda (ruiny z Ksour-Abbeda )
- Achollo (Henchir-El-Alia)
- Aeliae (Henchir-Mraba? Henchir-Merelma )
- Afrika (Mahdia)
- Afufenia
- Aggar
- Aggersel (Abd-Er-Rahman-El-Garis? Tacrouna?)
- Ammaedara (Haïdra)
- Amudarsa (na pláni Saida)
- Ancusa
- Aquae Albae v Byzaceně (v Gabès Governorate)
- Aquae v Byzaceně (v Gabès Governorate)
- Aquae Regiae (Henchir-Baboucha ?)
- Aurusuliana (na území Henchir-Guennara)
- Ausafa
- Autenti
- Auzegera
- Bahanna (Henchir-Nebahna, ruiny v Dhorbanii?)[3]
- Bararus (Henchir-Ronga, Rougga)
- Bassiana
- Bavagaliana
- Bennefa (Oglet-Khefifa)
- Bladia (Henchir-Baldia?)
- Buleliana
- Cabarasussi (Drâa-Bellouan)
- Carcabia
- Cariana
- Cebarády
- Cenculiana
- Cercina (Kerkennah Islands )
- Cibaliana
- Cillium alias Colonia Cillilana (Kasserine)
- Crepedula
- Cufruta
- Chusira (Kessera)
- Decoriana
- Kostky (Henchir-Sidi-Salah, Sadic?)
- Dionysiana
- Drua (Henchir-Bou-Driès )
- Dura (Titular See)
- Edistiana
- Egnatia
- Febiana
- Feradi Maius (Henchir-El-Ferada?)
- Feradi Minus
- Filaca
- Fissiana (na pláni Foussana?)
- Foratiana
- Forontoniana (Henchir-Bir-El-Menadka ?)
- Gaguari
- Garriana (Henchir-El-Garra)
- Gemellae v Byzaceně (Sidi-Aïch)
- Germaniciana (zřícenina Ksour-El-Maïeta? Melloul? zřícenina Hadjeh-El-Aïoun ?)
- Gratiana
- Gubaliana (zřícenina Djebeliana? zřícenina Henchir-Goubel?)
- Gummi v Byzaceně (Henchir-Gelama ?, Henchir-El-Senem)
- Gurza (Kalâa Kebira)
- Hadrumetum (Sousse), metropolitní arcibiskupství
- Hermiana
- Hierpiniana
- Hirino
- Horrea Coelia (Hergla)
- Iubaltiana (na Kairouan )
- Iunca v Byzaceně (Ounga)
- Leptiminus
- Limisa (Henchir-Boudja)
- Macone
- Macriana Maior
- Macriana Minor
- Mactaris
- Madarsuma (Henchir-Bou-Doukhane?)
- Maraguia (zřícenina Ksar-Margui?)
- Marazanae (Henchir-Guennara)
- Marazanae Regiae
- Masclianae (zřícenina Hadjeb-El-Aioun ?)
- Materiana
- Maximiana v Byzaceně (u Sousse )
- Mediana (biskupství)
- Menefessi (Henchir-Djemmiah)
- Mibiarca
- Midica (u Sfax )
- Mididi (Henchir-Medded, Midid)
- Mimiana
- Mozotcori
- Munatiana
- Mutia (Henchir-El-Gheria, Henchir-Furna)
- Muzuca v Byzaceně (Henchir-Besra)
- Nara (Bir El Hafey)
- Nationa
- Nepte (Nafta)
- Octaba
- Octabia
- Pederodiana (Oum-Federa, Fodra?)
- Precausa
- Prezídium (Somaa )
- Putia v Byzaceně (Bir-Abdallah?)
- Quaestoriana
- Rufiniana
- Ruspae
- Rusticiana
- Sassura (Henchir Es-Zaouadi)
- Scebatiana
- Segermes
- Selendeta
- Septimunicia (zřícenina Oglet-El-Metnem? Henchir-El-Bliaa?)
- Severiana
- Sufes
- Sufetula
- Suliana
- Sullectum (Salacia)
- Tabalta (Henchir-Gourghebi?)
- Tagarbala (Bordj-Tamra, Tamera)
- Tagaria
- Tagase
- Talaptula
- Tamalluma (Oáza Telmin )
- Tamata
- Tamazeni
- Tambeae (v oblasti Aïn-Beida a Henchir-Baboucha )
- Tanudaia
- Taparura
- Taraqua (Ksour-El-Khaoua?)
- Tarasa v Byzaceně (u Djebel-Trozza ?)
- Temuniana (Henchir-Temounia ?)
- Tetci
- Thagamuta (na pláni Guemouda?)
- Thala
- Thapsus
- Thasbalta (v údolí Segui?)
- Thelepte
- Thenae (Thyno )
- Theuzi
- Thiges (Bordj-Gourbata )
- Thucca Terenbenthina (Henchir Dougga)
- Thysdrus
- Tigias (Henchir-Taus, v oáze Kriz)
- Tiguala
- Trofimiana
- Tubulbaca (Teboulba?)
- Turrisblanda
- Turres v Byzaceně (zřícenina Tamarza ? ruiny Msilica?)
- Turris Tamalleni (zřícenina Oum-Es-Samâa)
- Tusuros
- Unizibira (Henchir-Zembra?)
- Usula
- Uzita
- Valentiniana
- Vartana (Srâa-Ouartane )
- Vassinassa
- Vegesela v Byzaceně (Henchir-Recba)
- Vibiana
- Vicus Aterii (Bir el Ater)
- Victoriana
- Vicus Augusti (zřícenina Sidi El Hani, Henchir-Sabra?)
- Vita (zřícenina Beni-Derraj?)
- Zella (viz) (Zaouila, předměstí Mahdia ? ruiny Zellez?)
Viz také
- Seznam katolických diecézí v Tunisku
- Seznam katolických diecézí (strukturovaný pohled)
- Seznam katolických titulárních stolic
Reference
- ^ Prokop, Historie válek, §4.12
- ^ Annuario Pontificio 2013 (Libreria Editrice Vaticana, 2013, ISBN 978-88-209-9070-1), „Sedi titolari“, str. 819-1013
- ^ nachází se na zeměpisné šířce: 36,19392 - zeměpisné délce: 10,02064.
Zdroje a externí odkazy
- GCatholic - Tunisko
- Mapa římského státu podle Compilation notitia dignitatum
- Místní jména[trvalý mrtvý odkaz ] v kompilaci notitia dignitatum