Kalvárie v Pleybenu - Calvary at Pleyben
The Kalvárie v Pleybenu, pocházející z roku 1555, se nachází v obci Pleyben v Bretaň, severozápadní Francie.
Pozadí
Kalvárie se datuje rokem 1555 a většinu sochařství provedla dílna Henryho a Bastiena Prigenta, kteří také pracovali na Plougonven a Lopérec kalvárie. Původně socha St Germain byla součástí kalvárie, ale ta byla přesunuta na verandu kostela. Na této soše je napsáno „EN L´HONNEUR DE DIEV ET (NOTRE) DA (M) E ET MONSIEUR S GERMAIN CESTE CROIX FVST COME (N) CE 1555“ a toto bylo použito pro stanovení data kalvárie. V roce 1650 to bylo obohaceno přidáním několika nových soch, včetně Vstup do Jeruzaléma, Poslední večeře a scéna, kdy Ježíš myje Petrovi nohy. Byly dílem studia / dílny Yves Ozanne v Brest. Původně byla umístěna poblíž verandy kostela, ale mezi lety 1738 a 1742 byla přesunuta, aby se zlepšil přístup do kostela. Tuto práci provedli podnikatelé z Pleybenu, Guillaume Le Goff, Yves Quiniou a François Motreff, a předpokládá se, že v tuto chvíli mohla být struktura dobře upravena a rozšířena. Kalvárie byla obnovena několikrát, zejména v roce 1953 a nověji v letech 1980 až 1990.[1] Použitá žula pocházela z blízkého lomu Gulvain.
Má dvě odlišné úrovně. Spodní úroveň zahrnuje a corniche běh kolem celé konstrukce a horní úrovně nebo plošiny. Čtyři pilíře posilují kalvárii a středem prochází arkádový průchod, který vytváří Arc de Triomphe jako účinek. Socha zdobící kalvárii, umístěná buď na plošině, nebo na corniche, je vyřezána z kamene Kersanton nebo v některých případech ze šedého arkosu, kamene méně odolného vůči erozi. Kalvárii je třeba číst proti směru hodinových ručiček počínaje Zvěstování na corniche jihozápadního pilíře a končící Trnová koruna epizoda, zatímco na platformě by čtení mělo začít slovy „Ecce Homo "scéna a skončit s"Sestup do pekla "." Mise au tombeau "je umístěna uprostřed. Sochy na nižší úrovni (corniche) jsou menší než sochy na plošině.[1][2][3]
Skutečná Kalvárie
Na jihu obráceném corniche, socha zakrývá Zvěstování, Navštívení (křesťanství), Narození Ježíše, Klanění tří králů a Let do Egypta se scénou ukazující setkání Ježíše s právníky umístěnými v jihovýchodním rohu. Na východě obráceném corniche pokrývá sochařství Vstup do Jeruzaléma, Poslední večeře a Mytí nohou. Na severní straně corniche zakrývá socha Ježíše Getsemane, scény kolem Ježíšova zatčení a jeho vzhledu před Pilát Pontský. Na severozápadním rohu je corniche Pietà a pak na východní straně corniche je vyobrazení zesměšňování Ježíše („Christ aux outrages“) následované Peterovo popření, Ježíšovo bičování a scéna, kde je na Ježíšovu hlavu vtlačena trnová koruna. Na horním povrchu (platformě) na jihovýchodním rohu kalvárie je scéna zobrazující „Ecce Homo“ s Pilátem Pontským na sobě Amulet vepsal „ECCE HOMO“ a ukázal na Ježíše a jednoho z Ježíšových žalobců, jehož Phylactery zní „TOLLE TOLLE CRVCIFIGE EVM“. Žádá, aby byl Ježíš ukřižován. Na severovýchodním rohu plošiny je zobrazen Pilát Pontský, který si umývá ruce. Na severní stěně plošiny je scéna Kristus nesoucí kříž.[1]
Vrchol

Ze středu plošiny sahají až k nebi tři kříže a na středním kříži je Ježíš obklopen pěti anděly, z nichž čtyři shromažďují krev z jeho ran, zatímco pátý je připraven snést jeho duši. Na zadní straně je vyobrazení „vítězného Krista“, který drží pravou ruku, zatímco jeho levá ruka upozorňuje na ránu v boku. Na dvou menších křížích jsou dva lupiči, jejichž nohy byly zlomeny, aby se urychlila jejich smrt, nápisy označují Kajícný zloděj jako "Dismas" a Neproniknutelný zloděj jako „Gismas“. Anděl je připraven vzít duši dobrého lupiče do nebe, zatímco grimasový démon je připraven vzít duši špatného lupiče. Jsou zde sochy Panna Maria a Jan Evangelista na kříži. Mariin obličej se zalil slzami, zatímco John vzhlédl k Ježíšovi se zdviženou levou rukou.[1]
Západní tvář
Na plošině kalvárie jsou rozmístěny sochy sedmi kavalírů / vojáků Svatý Longinus kdo nese kopí. Hlavní vyobrazení na západní straně pokrývá Vzkříšení Ježíše s Ježíšem vystupujícím z hrobky. Kolem něj jsou vidět dva vojáci, kteří spí, zatímco třetí, zaslepený scénou, která se před ním odehrává, mu při pádu na zem zakrývá oči. Na corniche dole a na boku opěrky je a pietà který, podle nápisu, byl přidán v roce 1738. Pak vidíme scénu, kde se Ježíš vysmívá dvěma vojákům a přes oči má mít zavázanou pásku („Christ aux outrages“). Poté následuje vyobrazení ukazující Popření Petra. Peter klečí v modlitbě před skálou, na které jsou posazeni dva ptáci. Staré fotografie z pohlednic ukazují, že obraz kohouta kdysi překonal skálu, ale to zmizelo. Z Bretonových velkých kalvárií se pouze to v Pleybenu zabývá Peterovým zapřením Krista. Pak vidíme, že Ježíš byl zbičován třemi vojáky, poté následovala jeho scéna s korunou Trnová koruna.[1]
- Na scéně vzkříšení jsou zobrazeni dva strážci, kteří spí, třetí si zakrývá oči a nedokáže pochopit, co vidí, a čtvrtý spadl na zem.[1]
- Nad Pietả je baldachýn vytesaný bratry Prigentovými, který má tři výklenky, ve kterých jsou vyobrazení dvou žen a muže, který má v centrálním výklenku klobouk z peří.[1]
- Ve scéně, kde se Kristus vysmívá, sedí se svázanými rukama, zatímco jeden ze dvou strážců se mu chystá zavázat oči.[1]
- Ve scéně bičování je Ježíš přivázán lanem ke sloupu a je obklopen třemi vojáky, kteří provádějí jeho bičování.[1]
Severní strana
.
Podél corniche na této straně Pleybenovy kalvárie začínáme na levé straně scénou, která ukazuje Ježíše při modlitbě v zahradě Getsemane. Jan Evangelista a St Peter jsou s ním, ale oba spí. Bohužel socha klečícího Ježíše nyní ztratila hlavu. Pak vidíme Petera, jak stojí sám, jeho meč visí po jeho boku a následuje vyobrazení Ježíšova zatčení. Jidáš políbil Ježíše, aby ho identifikoval před strážci, a on svírá kabelku a v následném melée strážný Malchus byl sražen k zemi a byl zasažen mečem Peterem. V další scéně je Ježíš představen Velekněz Kaifáš, který sedí na jeho trůnu. Na severovýchodním rohu severní stěny vidíme Ježíše, který byl přiveden před Pilát Pontský. V Kristus nesoucí kříž scéna, která následuje a dominuje severní stěně, začneme po pravé straně vyobrazením Longinus který vede průvod, i když matoucí, čelí špatné cestě. Ukazuje prstem na oko a připomíná nám, že Ježíš vyléčil jeho slepotu. Ježíš zjevně bojuje s tíhou kříže a Šimon z Kyrény se snaží pomoci udržet ho na zemi. Před sebou si voják zapisuje prsty do úst, další voják táhne za lano, zatímco třetí kráčí za Ježíšem a bičuje ho bičem. Všichni se zamračili, kromě Ježíše, jehož tvář zůstává lhostejná a jeho hlava se nakláněla na jednu stranu. Svatý Jan a Panna Maria následují Ježíše a vojáky a Jan se snaží Marii podporovat. A konečně, St Veronica drží její závoj, který je nyní impregnovaný Ježíšovým obrazem. Na corniche máme scénu, která ukazuje, jak se Ježíš modlí Getsemane, pak Svatý Petr ukázal svým mečem, po kterém následovala scéna ukazující, že Ježíš políbil Jidáše, který drží kabelku, a poté zatčen s Peterovým útokem Malchus. Dále uvidíme Ježíše představeného veleknězi Kaifáš který sedí na jeho trůnu a my se pak vracíme k Zvěstování.[1]

Jižní stěna
Na plošině jižní straně kalvárie po několika vojácích, zobrazených stojícím nebo na koni, máme scénu zobrazující sestup do Předpeklí kde Peklo je velká otevřená tlama, ze které už Ježíš vyvedl Adama a Evu, a která je v ústech stále viditelná, jsou další ztracené duše, které drží v šachu ďábel, který má vidličku. Ústa jsou bezzubá, ale odhalují se také různí skřeti a démoni. Ježíš drží poutníkovu hůl, aby zdůraznil délku cesty, kterou prošel na toto místo. Napravo od vstupu na scénu Limbo vidíme dalšího vojáka na koni a poté samotářskou postavu Žida, který drží svitek obsahující text obvinění vzneseného proti Ježíši. Nakonec na pravé straně nástupiště vidíme vojáka oblékat Ježíše do „královského roucha“. Pod nástupištěm a na jihu obráceným corniche začínáme na levé straně znakem Zvěstování. Pak máme návštěvní scénu, kde se Elizabeth setkala s Panna Maria. Diskutují o svých vzájemných pregranitách a Elizabeth něžně položí ruku na Mariino břicho. Další scénou je Narození Páně, kde Joseph a Mary klečí po obou stranách Ježíška. Další diváci přihlížejí ve tvaru dvou malých andělů a zadku a krávy. To vede na scénu zobrazující Klanění tří králů, následované vyobrazením Let do Egypta a nakonec na vnější straně pilíře napravo máme scénu ukazující Ježíše v diskusi se dvěma právníky. Socha setkání Elizabeth s Marií byla dílem Henryho Prigenta, stejně jako betlém, zatímco Bastien Prigent vyřezával scénu zobrazující návštěvu tří mudrců. V této scéně postavy nosí šaty nosí za vlády Jindřicha II. Všechny tři pláště s výjimkou Melchior který klečí před Ježíškem, ruce má spojené a s mečem po boku. Položil korunu na zem. Při letu do Egypta nese Joseph pytel s penězi a poutníkovu hůl, aby nám připomněl, že začíná na dlouhé cestě. Nosí také kulatý poutnický klobouk, který nosí na scéně „Klanění tří králů“. Na scéně s těmito dvěma právníky sochař ukazuje, že Ježíš mluví, a to tak, že ho zobrazuje pravým ukazováčkem umístěným na levém palci. Sochařem této scény byl Henry Prigent. Postavuje Ježíše na podstavec, aby stál nahoře a díval se dolů na právníky.[1]
- Archanděl Gabriel klečí před Pannou Marií v Zvěstování scéna. Kolem jeho levé paže je prapor, který uvádí „AVE GRATIA PLENA“ („Zdravas, plný Grace“). Mary klečí na Prie-dieu.[1]
- V betlémě klečela Marie a Josef po obou stranách Ježíška, který leží na nějaké slámě. Dívají se také na dva anděly, kteří klečí s rukama sevřenýma v modlitbě a zadkem a krávou. Jejich sochy jsou stejně malé jako Ježíšek. Dítě Ježíš drží v levé ruce malý zemský glóbus.[1]
- Na scéně Klanění tří králů sedí Mary a za ní stojí Joseph, který drží klobouk v pravé ruce. Mary má dítě na klíně a drží dítě i dárek, který jim dal jeden ze tří moudrých mužů. Klekne si před ně, ruce sevřely a meč mu hodil na bok, zatímco další dva mudrci stáli vzadu a drželi své dary, které jsou také obsaženy v květináčích.[1]
- Ve scéně zachycující Ježíše se dvěma právníky klečí s otevřenými knihami na kolenou a vzhlížejí k Ježíši, který stojí na podstavci, a tak dominuje scéně.[1]
Východní tvář
Na plošině, poté, co jsme viděli vyobrazení Ježíše oblečeného v jeho rouchu, a Žida, který držel text Ježíšova obvinění, máme „Mise au tombeau“. Na tomto obřadu jsou přítomni Nikodéme a Josef z Arimatie Panna Maria a sv. Jan, Máří Magdaléna drží hrnec masti, Mary Cleophas, Mary Salome a Žid, o kterém je řeč, že mluví, položením ukazováčku na palec. Pak máme scénu „Ecce Homo“ Pilát Pontský zobrazeno, jak si umývá ruce, Ježíše drželi vojáci stojící po jeho boku. Na corniche dole máme scénu, která ukazuje Ježíše, jak hovoří s právníky na opěrce na levé straně a poté na Vstup do Jeruzaléma s nápisem "Hossana fili David" následovalo vyobrazení Poslední večeře s Jidáš Iškariotský napravo drží kabelku. Pak vidíme, jak Ježíš myje nohy Svatého Petra, a na opěře vpravo následuje scéna s vyobrazením pokušení Krista s ďáblem vousatým drápy a velkými ušima.[1]
- Ve scéně, kde si Pilát myje ruce, stojí před ním sluha s umyvadlem a ručníkem. Ježíše odvádějí dva vojáci.[1]
- V „Mise au tombeau“ vytvořil sochař slzy stékající po tvářích přítomných žen.[1]
- Sekvence „Ecce Homo“ v Pleybenu je rozdělena do tří samostatných sekcí. V první seděli a turbanovali Pilát Pontský ukazuje na Ježíše, který, jak se zdá, rezignoval na to, co se stalo, má sklonenou hlavu a svázané ruce vpředu. Trnová koruna je na Ježíšově hlavě. Voják stojí vzadu a vpravo židovský kněz rozvinuje svitek obsahující podrobnosti obvinění vzneseného proti Ježíši „Tolle Tolle Crucifige eum“ - „Vezměte ho ven a ukřižujte ho!“.[1]
- Ve scéně zachycující „Poslední večeři“ sedí jedenáct učedníků vzpřímeně u stolu a jeden leží přes Ježíše. Na stole je miska obsahující jehněčí pascal, talíř jablek a dort nebo koláč. Jidáš Iškariotský sedí na konci stolu vpravo. Jeho levá paže visí pod stolem a drží kabelku. Podnoží stolu je nápis „FAIST A BREST PAR MIV OZANNE ARCHETECTE“.[1]
- Ve scéně, kde Ježíš myje Petrovy nohy, je pod sochou nápis „TV MIHI LAVAS PEDES 1650“.
Viz také
Poznámky
Poznámka 1: Kromě bratrů Prigentů a jejich zednářského týmu významně přispěl k Pleybenské kalvárii sochař známý jako „Le compagnon de Pleyben“.[1] Tento třetí sochař pracoval spíše než v šedém pískovci kersantit. Příspěvky byly hlavy vojáků a židovského kněze ve scéně „Ecce Homo“, Ježíš a ďábel ve scéně zobrazující ďábla svádějícího Ježíše, svatý Petr ve scéně zobrazující agónii v zahradě Getsemanské, všechny postavy v Ježíšově zatčení kromě samotného Ježíše, postavy kromě Ježíše na scéně zachycující vystoupení před Kaifášem, všechny postavy v „Christ aux outrages“, kromě samotného Ježíše, postavy ve scéně bičování kromě Ježíše a těch v scéna zobrazující trnovou korunu, která byla na Ježíšovu hlavu aplikována znovu, kromě samotného Ježíše.[1]
Galerie
V tomto pohledu na Pleybenskou kalvárii můžeme vidět čtyři anděly sbírat krev tekoucí z Ježíšových ran. Vidíme také „Zmrtvýchvstalého Krista“ obklopeného dvěma strážci spánku, další si stíní oči, překonaný zrakem před ním a dalším, který leží na zemi a také se zdá, že spí. Ježíš pozvedá pravou ruku v požehnání a v druhé ruce nese hůl. Vidíme špatného lupiče přivázaného k jeho kříži, jeho zlomené nohy zkroucené pod ním. Ďábel sedí u jeho levého ramene a je připraven vzít svou duši do pekla.
Ježíš sedí na „předstíraném“ trůnu a zesměšňují ho dva strážci.
Pietà na Pleybenské kalvárii.
V tomto pohledu na severní stěnu Pleybenské kalvárie vidíme Ježíše, jak se modlí v Olivové zahradě obklopené dvěma spícími apoštoly. Potom vidíme svatého Petra s mečem dívat se doleva na scénu zachycující Ježíšovo zatčení.
Na pilíři vlevo vidíme pietà s malou sochou zobrazující Nejsvětější Trojice nad tím. Na kukuřici a zleva doprava vidíme Ježíše zesměšňovaného a kolem očí mu zavázali oči, pak Peter klečící před skálou, následovaný Ježíšovým zbičováním třemi strážci a nakonec Trnová koruna byl tlačen na Ježíšovu hlavu. Na horní plošině vidíme Ježíše, jak se vynořuje ze své hrobky uprostřed, a můžeme vidět některé ze sedmi soch kavalírů roztažených po kalvárské plošině.
Fotografie Muzea národního umění a tradic Populaires v Pleybenu ukazující průvod kolem Pleybenské kalvárie v blíže neurčeném termínu v letech 1903 až 1920.
„Mise au tombeau“ na východní straně Pleybenovy kalvárie. Ve pochmurné scéně je Ježíšovo tělo připraveno na pohřeb v hrobce.
Pohled na jižní stěnu. V podpěře nalevo vidíme Zvěstování. Na kukuřici a zleva doprava vidíme vizitaci, betlém, návštěvu tří mudrců a let do Egypta. Na pilíři vpravo vidíme Ježíše v rozhovoru se dvěma právníky v chrámu. Na levé straně nástupiště vidíme dva koně a jednoho stojícího vojáka, sestup do úst pekla, dalšího vojáka na koni, Žida nesoucího podrobnosti obvinění namířeného na Ježíše a vojáka, který oblékl „královské“ roucho na Ježíše.
Reference
Další čtení
- Yves-Pascal Castel. „Průvodce des septs grands calvaires Bretons / Ar seizh kalvar braz“ zveřejněný v srpnu 2005 ISSN 1148-8824.
- Victor-Henri DEBIDOUR, „Grands Calvaires de Bretagne“. Éditions d'Art Jos Le Doaré. 1998. ISBN 2-855-43-191-3
externí odkazy
- https://web.archive.org/web/20150212191102/http://www.7calvaires.fr/guimiliau.htm Web pokrývající 7 bretonských kalvárií.