Rozbité množné číslo - Broken plural
v lingvistika, a zlomené množné číslo (nebo vnitřní množné číslo) je nepravidelné množné číslo podstatného jména nebo přídavného jména nalezeného v Semitské jazyky a další Afroasijské jazyky jako Berberský. Rozbité množné číslo se tvoří změnou vzoru souhlásek a samohlásek uvnitř jednotného čísla. Kontrastují s zvuk množného čísla (nebo externí množné číslo), které jsou vytvořeny přidáním a přípona, ale jsou také formálně odlišné od jevů, jako je Germánská přehláska, forma mutace samohlásky používaná v množném čísle v germánských jazycích.
Existuje celá řada teoretických přístupů k porozumění těmto procesům a různé pokusy o vytvoření systémů nebo pravidel, která mohou tyto plurální formy systematizovat.[1] Otázka původu rozbitých množných čísel pro jazyky, které je zobrazují, však není vyřešena, i když existují určité pravděpodobnosti v distribucích konkrétních tvarů množného čísla ve vztahu ke konkrétním singulárním vzorům. Protože převody zdaleka převyšují rozsah mutací způsobených Germánská přehláska o kterém se prokazuje, že je způsoben inflexními příponami, naprostá rozmanitost tvarů odpovídá multiplexním pokusům o historické vysvětlení od návrhů transponologizace a několik akcentních změn přepínačů mezi kategoriemi kolektivů, abstraktů a množných čísel nebo třída podstatných jmen spínače.[2]
arabština
I když je tento fenomén známý z několika semitských jazyků, je nejproduktivnější v arabština.
v arabština, běžným způsobem vytváření množného čísla pro mužské podstatné jméno je přidání přípony -ūn [a] (pro jmenovaného) nebo -v] (pro akuzativ a genitiv) na konci. U ženských podstatných jmen je obvyklým způsobem přidání přípony -na. Ne všechny množné čísla však dodržují tato jednoduchá pravidla. Jedna třída podstatných jmen v mluvené i psané arabštině produkuje množné číslo změnou vzoru samohlásek uvnitř slova, někdy také s přidáním předpony nebo přípony. Tento systém není zcela pravidelný a používá se hlavně pro podstatná jména jiných než lidských; lidská podstatná jména jsou pravidelně nebo nepravidelně množná.
Rozbité množné číslo je známé jako jam ‘taksīr (جَمْعُ تَكْسِيرٍ, doslovně "množné číslo prolomení") v Arabská gramatika. Tyto množné čísla představují jeden z nejneobvyklejších aspektů jazyka, vzhledem k velmi silným a velmi podrobným pravidlům gramatiky a odvození, kterými se řídí psaný jazyk. Rozbité množné číslo lze také najít v jazycích, které si například vypůjčily slova z arabštiny Peršan, Paštštino, turečtina, kurdština, Ázerbájdžánština, a Urdu. Někdy má v těchto jazycích stejné podstatné jméno jak zlomený množný arabský tvar, tak místní množné číslo. Např. v paštštině slovo pro „účel“ (مطلب) Matlab lze pluralizovat buď v arabské podobě مطالب matālib pro formálnější High Pashto.[3] (Srov. Zacházení s latinskými slovy v angličtině; např. Množné číslo index je buď indexy nebo indexy, přičemž druhý je neformálnější.)
V perštině je tento druh množného čísla znám pod arabským výrazem jam'-e mokassar (جَمِع مُکَسَّر, doslovně „zlomené množné číslo“). Perská akademie literatury (Farhangestan) však použití těchto arabských množných tvarů nedoporučuje, ale místo toho nativní perská množná přípona -hā.
Plná znalost těchto množných čísel může přijít pouze při delší expozici arabskému jazyku, i když je možné si všimnout několika pravidel. Jedna studie počítala pravděpodobnost, že vzorec samohlásek v jednotném čísle předpovídá vzorec v přerušovaném množném čísle (nebo naopak), a pro různé vzory našla hodnoty v rozmezí od 20% do 100%.[4]
Statistická analýza seznamu 3000 nejčastějších arabských slov ukazuje, že 978 (59%) z 1670 nejčastějších nominálních tvarů má zdravé množné číslo, zatímco zbývajících 692 (41%) má zlomené množné číslo.[5] Další odhad všech existujících nominálních forem dává více než 90 000 formulářů se zdravým množným číslem a jen 9540 se zlomeným.[5] To je způsobeno téměř neomezeným počtem příčastí a odvozených nominálů v "-ī", z nichž většina má zdravé množné číslo.
Příklad
Semitské jazyky obvykle využívají triconsonantal kořeny, tvořící „mřížku“, do které lze vkládat samohlásky, aniž by to ovlivnilo základní kořen.
Zde je několik příkladů; Všimněte si, že shodnost je v kořenových souhláskách (velká písmena), nikoli samohláskách.
- KiTāB كِتَاب „rezervovat“ → KuTuB كُتُب "knihy"
- KāTiB كَاتِب „spisovatel, písař“ → KuTTāB كُتَّاب „Spisovatelé, zákoníci“
- maKTūB مَكْتُوب „dopis“ → maKāTīB مَكَاتِيب "písmena"
- maKTaB مَكْتَب „stůl, kancelář“ → maKāTiB مَكَاتِب "kanceláře"
- poznámka: všechna tato čtyři slova mají společný kořen, K-T-B ك - ت - ب"Psát"
V nesemitském perském jazyce je aktuální použití:
- KiTāB کِتَاب „rezervovat“ → KiTāBhā (کِتَاب‌ْهَا) „knihy“
- KāTiB كَاتِبْ „spisovatel, písař“ → KāTiBhā (كَاتِبْ‌هَا „spisovatelé, zákoníci“
Vzory v arabštině
| Jednotné číslo formulář | Množný formulář | Příklad | Přepis | Překlad | Množný | Přepis | Překlad | Další příklady | Poznámky |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| CiCāC | CuCuC | كِتَاب | kitAb | 'rezervovat' | كُتُب | kutub | ‚Knihy ' | ||
| CaCīCah | سَفِينَة | sAFīnah | 'loď' | .فُن | suFun | ‚Lodě ' | juzur (ostrovy), mudun (města) | ||
| CaCīC | سَبِيل | sAbīl | 'cesta' | سُبُل | subul | ‚Cesty ' | turuq (cesty) | ||
| CaCāC | أَسَاس | ʾAsās | 'nadace' | أُسُس | Usus | ‚Nadace ' | |||
| CaCūC | رَسُول | rasūl | 'posel' | رُسُل | rusul | „Poslové“ | |||
| CuCCah | CuCaC | غُرْفَة | urfah | 'pokoj, místnost' | غُرَف | uraf | „Pokoje“ | ||
| CaCCah | شَقَّة | šAqqah | 'byt' | شُقَق | šuqAq | „Apartmány“ | |||
| CiCCah | CiCaC | قِطّة | qiṭṭah | 'kočka' | قِطَط | qiṭAṭ | ‚Kočky‘ | ||
| CiCC | CiCaCah | هِرّ | hirr | 'kočka' | هِرَرَة | hirArah | ‚Kočky‘ | fiyalah (sloni) qiradah (lidoopi) | |
| CaCC | CuCūC | قَلْب | qAlb | 'srdce' | قُلُوب | qulūb | ‚Srdce ' | funūn (umění), buyūt (domy) judud (dědečkové) | |
| CiCC | عِلْم | ʿilm | 'Věda' | عُلُوم | ʿulūm | ‚Vědy ' | |||
| CuCC | جُحْر | juḥr | 'otvor' | .ور | juḥūr | „Díry“ | |||
| CvCC | CiCāC | كَلْب | kalb | 'Pes' | كِلَاب | kilāb | ‚Psi ' | ||
| CiCC | ظِلّ | ẓill | 'stín' | ظِلَال | ẓilāl | „Stíny“ | |||
| CuCC | رُمْح | rumḥ | 'kopí' | رِمَاح | rimāḥ | ‚Kopí ' | |||
| CaCaC | جَمَل | Jamal | 'velbloud' | جِمَال | jimāl | ‚Velbloudi ' | |||
| CaCuC | رَجُل | rajul | 'muž' | رِجَال | rijāl | 'muži' | |||
| CaCC | CCaCCāC | يَوْم | yawm | 'den' | أَيَّام | ʾAyyām | ‚Dny‘ | ʾArbāb (mistři) ʾAjdād (dědečkové) | |
| CiCC | ْسنْس | jins | ‚Druh, typ ' | أَجْنَاس | ʾAjnās | „Druhy, typy“ | |||
| CuCC | لُغْز | luḡz | 'tajemství' | أَلْغَاز | Alḡaz | ‚Záhady ' | ʿAʿmaq (hlubin) | ||
| CaCaC | سَبَب | sabab | 'způsobit' | أَسْبَاب | Basbāb | „Příčiny“ | Lawlād (chlapci), Qaqlām (pera) | ||
| CuCuC | عُمُر | Urumur | 'životnost' | أَعْمَار | ʾAʿmār | ‚Délky života ' | Barbāʿ (čtvrtiny) | ||
| CaCūC | CCaCCiCah | عَمُود | Ūamūd | 'pól' | أَعْمِدَة | ʿAʿmidah | ‚Póly ' | Končí s taʾ marbuta | |
| CaCīC | ʾACCiCāʾ | صَدِيق | ṣadīq | ‚Přítel ' | أَصْدِقَاء | ʾAṣdiqāʾ | 'přátelé' | ||
| CaCīC | CuCaCāʾ | سَعِيد | řekl | 'šťastný' | سُعَدَاء | suʿadāʾ | 'šťastný' | wuzarāʾ (ministři) | většinou pro adjektiva a pracovní podstatná jména |
| CāCiC | CuCCāC | كَاتِب | katib | 'spisovatel' | كُتَّاب | kuttāb | „Spisovatelé“ | ṭullāb (studenti) sukkán (obyvatelé) | Geminace druhého kořene; většinou pro aktivní příčestí sloves formy I. |
| CāCiC | CaCaCah | جَاهِل | jāhil | 'neznalý' | جَهَلَة | jahalah | 'neznalý' | ||
| CāCiC | CuCCaC | سَاجِد | sajd | ‚Vyčerpaně ' | سُجَّد | sujjad | |||
| CāCiCah | سَاجِدَة | sajdah | ‚Prostrated '(Fem.) | ||||||
| CāCiCah | CawāCiC | قَائِمَة | qāʾimah | 'seznam' | قَوَائِم | qawāʾim | ‚Seznamy‘ | bawārij (bitevní lodě) | |
| CāCūC | CawāCīC | صَارُوخ | ṣārūḫ | 'raketa' | صَوَارِيخ | ṣawārīḫ | „Rakety“ | ḥawāsīb (počítače), awawi (pávi) | |
| CiCāCah | CaCāʾiC | رِسَالَة | risāla | 'zpráva' | رَسَائِل | rasāʾil | „Zprávy“ | biṭāqah baṭāʾiq (karty) | |
| CaCīCah | جَزِيرَة | jazīrah | 'ostrov' | جَزَائِر | jazāʾir | „Ostrovy“ | haqāʾib (kufry), daqāʾiq (minut) | ||
| CaCCaC | CaCāCiC | دَفْتَر | daftar | ‚Notebook ' | دَفَاتِر | dafatir | ‚Notebooky‘ | platí pro všechna čtyřslovná podstatná jména s krátkou druhou samohláskou | |
| CuCCuC | فُنْدُق | funduq | 'hotel' | فَنَادِق | fanādiq | „Hotely“ | |||
| maCCaC | maCāCiC | مَلْبَس | Malbas | 'oděv' | مَلَابِس | malābis | ‚Oblečení ' | makatib (kanceláře) | Subkase předchozí, s m jako první doslovný |
| maCCiC | مَسْجِد | masjid | 'mešita' | مَسَاجِد | masajd | „Mešity“ | manāzil (domy) | ||
| miCCaCah | مِنْطَقَة | minṭaqah | 'plocha' | مَنَاطِق | manāṭiq | „Oblasti“ | |||
| CvCCv̄C | CaCāCīC | صَنْدُوق | ṣandūq | 'krabice' | صَنَادِيق | ṣanādīq | 'krabice' | platí pro všechna čtyřslovná podstatná jména s dlouhou druhou samohláskou | |
| miCCāC | maCāCīC | مِفْتَاح | miftāḥ | 'klíč' | مَفَاتِيح | mafātīḥ | ‚Klíče ' | Subkase předchozí, s m jako první doslovný | |
| maCCūC | مَكْتُوب | maktūb | 'zpráva' | مَكَاتِيب | makātīb | „Zprávy“ |
hebrejština
v hebrejština, ačkoli všechny množné čísla musí brát buď zvuk mužský (-m ־ים) nebo ženský (- ne תות) množné přípony, historické kmenové alterace tzv segolát nebo souhlásková shluková podstatná jména mezi CVCC v jednotném čísle a CVCaC v množném čísle byla často srovnávána s rozbitými množnými tvary v jiných semitských jazycích. Tedy forma malkī מַלְכִּי„Můj král“ v jednotném čísle je proti məlāxīm מְלָכִים„Králové“ v množném čísle.[6]
Kromě toho existuje mnoho dalších případů, kdy byly výsledkem historické zvukové změny stonková allomorphy mezi tvary v jednotném a množném čísle v hebrejštině (nebo mezi absolutním stavem a stavem konstruktu nebo mezi tvary s pronominálními příponami a nefixovanými tvary atd.), ačkoli takové alternace nefungují podle obecných šablon vyhovujících kořenovým souhláskám, a proto se za ně obvykle nepovažuje být skutečnými rozbitými množnými čísly lingvisty.[7]
Geʿez (etiopský)
Zlomená množná čísla se dříve používala v některých etiopských podstatných jménech. Mezi příklady patří Banbässa "lev" s Əanabəst "lvi", kokäb "hvězda" s kwakəbt "hvězdy", Ganen "démon" s aganənt "démoni" a Hagar "region" s Gahgur „regiony“.[8] Některé z těchto rozbitých množných čísel se stále používají v Amharština dnes, ale obecně jsou považovány za archaické.
Viz také
Reference
- ^ Ratcliffe, Robert R. (1998). „Zlomený“ množný problém v arabštině a srovnávací semitštině. Aktuální problémy lingvistické teorie 168. Amsterdam / Philadelphia: John Benjamins. ISBN 978-9027236739.
- ^ Přehled teorií je dán Ratcliffe, Robert R. (1998). „Zlomený“ množný problém v arabštině a srovnávací semitštině. Aktuální problémy lingvistické teorie 168. Amsterdam / Philadelphia: John Benjamins. str. 117 a násl. ISBN 978-9027236739.
- ^ almaany.com "قاموس المعاني" https://www.almaany.com/ar/dict/ar-ar/%D9%85%D8%B7%D9%84%D8%A8/
- ^ Ratcliffe, Robert R. (1998). „Zlomený“ množný problém v arabštině a srovnávací semitštině. Aktuální problémy lingvistické teorie 168. Amsterdam / Philadelphia: John Benjamins. 72–79. ISBN 978-9027236739.
- ^ A b Boudelaa, Sami; Gaskell, M. Gareth (21. září 2010). "Opětovné posouzení výchozího systému pro arabské množné číslo". Jazykové a kognitivní procesy. 17 (3): 321–343. doi:10.1080/01690960143000245.
- ^ "Ge'ez (Axum)" od Gene Gragga v Cambridge encyklopedie starověkých jazyků světa editoval Roger D. Woodard (2004) ISBN 0-521-56256-2, str. 440.
- ^ „Hebrejsky“ od P. Kyle McCarter Jr. v Cambridge encyklopedie starověkých jazyků světa editoval Roger D. Woodard (2004) ISBN 0-521-56256-2, str. 342.
- ^ Leslau, Vlk (1991). Srovnávací slovník Geʿez (klasický etiopský). Wiesbaden: Harrassowitz, s. 64, 280, 198, 216