Bernská státní železnice - Bernese State Railway
The Bernská státní železnice (Bernische Staatsbahn, BSB) byla železniční společnost ve Švýcarsku. BSB vlastnila Kanton Bern a byla první vládou vlastněná železnice ve Švýcarsku.
Dějiny


BSB byla založena v roce 1861 z konkurzní majetek z Švýcarská železnice východ – západ (Schweizerische Ostwestbahn, OWB), která zahájila stavbu La Neuveville –Biel / Bienne –Bern –Gümligen –Langnau –Vojtěška –Zug –Curych navzdory nedostatku finančních prostředků. S přihlédnutím k dotacím Švýcarské franky (CHF) 2 miliony, které již byly na něj převedeny, se kanton Bern rozhodl převzít nedokončenou část linky v Bernu za 7 milionů CHF.
Železniční síť BSB původně sestávala pouze z La Neuveville – Biel / Bienne linka otevřená OWB, která byla pronajata Švýcarská centrální železnice (Schweizerische Centralbahn, SCB) v roce 1864. Do té doby neměla BSB vlastní kolejová vozidla. The Biel – Zollikofen (–Bern) a (Bern–) Gümligen – Langnau linky byly uvedeny do provozu 1. června 1864. Aby mohla BSB zahájit vlastní podnikání, pořídila v roce 1864 12 lokomotiv, 39 osobních automobilů a 130 nákladních vozů.
V roce 1875 byla nově otevřena Bern-Lucerne železnice (Bern-Luzern-Bahn, BLB) získala odbočku Gümligen – Langnau za 7,34 milionu CHF. Doufalo se, že navázání nepřetržitého spojení s Lucernem zlepší ziskovost linky. Kvůli nadměrným stavebním nákladům však BLB v roce 1876 zbankrotovala a v roce 1877 jej v aukci koupil kanton Bern za 8,5 milionu CHF. Současně byla BSB rozpuštěna a část Zollikofen – Biel – La Neuveville byla prodáno do Bernská železnice Jura (Chemins de fer du Jura bernois, JB) za akcie v hodnotě 11,56 milionu CHF.
Finančně byl BSB docela úspěšný. Více než 6,2 milionu CFF proudilo jako zisk do státní pokladny v letech 1864 až 1877.
Kolejová vozidla
Následuje seznam lokomotiv používaných na BSB:
Třída | BSB č. | Název BSB | BLB č. z roku 1875 | JB č. z roku 1877 | JS č. z roku 1890 | Výrobce | Stavět rok | Sešrotován |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
z roku 1873: A z roku 1874: I. z roku 1887: A2 (od roku 1902: Ec 2/4) | 1 | Bund | 1 | 1 | 1 | Esslingen | 1863 | 1895 |
2 | Seeland | 2 | 2 | 2 | 1895 | |||
3 | Mittelland | 3 | 3 | – | 1888 | |||
4 | Oberaargau | 4 | 4 | – | 1889 | |||
5 | Emmenthal | 5 | 5 | – | 1888 | |||
6 | Jura | 6 | 6 | 6 | 1864 | 1890 | ||
7 | Oberland | 7 | 7 | – | 1888 | |||
8 | Bern | 8 | 8 | – | 1889 | |||
9 | Biel /Nidau | 9 | 9 | 9 | 1896 | |||
10 | Neuenstadt | 10 | 10 | – | 1895 | |||
11 | Langnau | 11 | 11 | – | 1888 | |||
12 | Aarberg /Bueren | 12 | 12 | – | 1896 |
Reference
Poznámky pod čarou
Zdroje
- Dietler, Hermann (1912). „Bernische Staatsbahn“. In Röll (ed.). Enzyklopädie des Eisenbahnwesens (v němčině). Citováno 19. srpna 2019.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Frey, Thomas; Schiedt, Hans-Ulrich. „Bernische Staatsbahn“. bahndaten.ch. Daten zu den Schweizer Eisenbahnen 1847–1920 (v němčině). ViaStoria. Citováno 19. srpna 2019.
- Ghidelli, Enrico. „Die Bernische Staatsbahn - chybějící článek“ (PDF). Bulletiny (v němčině). Bern: Scripophila Helvetica. p. 2. Archivovány od originál (PDF) dne 17. března 2014. Citováno 19. srpna 2019.
- Moser, Alfred (1967). Der Dampfbetrieb der Schweizerischen Eisenbahnen 1847–1966 [Parní provoz Švýcarských železnic 1847-1966] (v němčině). Basilej a Stuttgart: Birkhäuser Verlag.CS1 maint: ref = harv (odkaz)