Artmedia - Artmedia

Artmedia byl jedním z prvních vědeckých projektů týkajících se vztahu mezi uměním, technologií, filozofií a estetika. To bylo založeno v roce 1985 na University of Salerno. Za více než dvě desetiletí, do roku 2009, desítky projektů, studií, výstav a konferencí o nových technologiích[1] učinil z Artmedie referenční bod pro mnoho mezinárodně uznávaných vědců a umělců,[2] a přispěl k rostoucímu kulturnímu zájmu o estetiku média, estetika sítí, a jejich etický a antropologické Důsledky.

Začátky a mezinárodní události

Od konce 70. let trvalý Seminář estetiky médií a komunikace režíroval její zakladatel Mario Costa na univerzitě v Salernu. V roce 1983 byly identifikovány a konceptualizovány základní principy estetiky technologické komunikace.[3] Konference "Technologické imaginární", která se konala v roce 1984 v Museo del Sannio v Benevento, diskutoval o problému nového vztahu mezi uměním a technologií a následné potřebě přehodnotit estetiku, varoval, že „veškerá naše budoucí existence bude hrát na křižovatce mezi technologií a imaginárním“.[4]

Komplexní vztah mezi uměním a technologická věda, technologie a filozofie byly rovněž teoretickým předmětem deseti mezinárodních konferencí „Artmedia“, které se konaly v Salernu a Paříži v letech 1985 až 2008. Obzvláště důležité byly konference konané v Paříži v letech 2002 až 2008, které se konaly na Ecole Normale Supérieure, Bibliotheque Nationale de France (BNF) a Institut National d'Histoire de l 'Art (INHA) ve spolupráci s Société Française d'Esthétique, Université du Québec à Montréal, University of Toronto, Universidade de São Paulo, Université de Paris 1 Sorbonne a americký časopis Leonardo.[5]

Kontinuální debata mezi umělci a teoretiky

Maurizio Bolognini, Richard Kriesche, Mario Costa a Eduardo Kac, Artmedia VII (1999)

Artmedia chtěla shromáždit teoretiky a umělce z celého světa a podpořit společnou i doplňkovou práci, počínaje nutností věnovat pozornost teoretickým a uměleckým postupům a rozvíjet je společně. Ty také přispěly k šíření ducha projektu, a to jak na řadě festivalů a přehlídek, tak prostřednictvím vlastních uměleckých děl a výzkumu.[6]

Zahrnovali teoretici, kteří pracovali s Artmedií a podíleli se na jejích aktivitách Bernard Stiegler, René Berger, Abraham Moles, Derrick De Kerckhove, Pierre Levy, Gillo Dorfles, Paul Virilio, Frank Popper, Roger Malina Daniel Charles, José Jiménez, Anne Cauquelinová, Edgar Morin, Thierry de Duve, Catherine Millet Filiberto Menna, Andreas Broeckmann, Rudolf zur Lippe, Edmond Couchot, Zámek Dominique, Yannick Geffroy, Philippe Queau, Arlindo Machado, Tetsuo Kogawa a Bernard Teyssedre.

Včetně umělců Fred Forest, Roy Ascott, Takahiko Iimura, Maurizio Bolognini, Tom Klinkowstein Tom Sherman, Eduardo Kac, Enzo Minarelli, James Dashow, Peter D'Agostino, Mit Mitropoulos, Shawn Brixey, Bruno Di Bello, Antoni Muntadas, Orlan Kit Galloway, David Rokeby, Miguel Chevalier, Norman White Richard Kriesche, Olivier Auber, Caterina Davinio a Casey Reas.[7]

Otázky vznesené v různých projektech propagovaných Artmedií v nepřetržitém dialogu mezi umělci a teoretiky vedly k diskusím o tématech, včetně Estetika komunikace a antropologie budoucnosti (1985), Globální estetická komunikace (1986), Elektronická performativita a umělecký systém (1990), Neotechnologické umění mezi estetikou a komunikací (1992), Estetický výzkum a technologie (1995), Vývoj v estetice: změna nebo mutace? (1999), Od estetiky komunikace k umění sítě (2002) a Etika, estetika a techno-komunikace. Budoucnost smyslu (2008).

Po všech sympoziích Artmedia následovalo mnoho publikací. Pro dva držené v Paříži je k dispozici také kompletní videozáznam, který si můžete prohlédnout na internetu Institut National de l'Audiovisuel.

Z hodnocení 25 let činnosti Artmedie byl zpracován seminář o Estetický objekt budoucnosti, které se konalo v University of Salerno v roce 2009. Projekt Artmedia vytvořil velké množství publikací a dokumentů, které jsou katalogizovány s ohledem na jejich správné umístění a použití.

Klíčové oblasti vyšetřování

Sborníky a katalogy

Artmedia I (1985)

  • Mario Costa (ed.) (1985), Artmedia„Salerno: Opera Universitaria di Salerno (katalog, s. 206).[8]

Artmedia II (1986)

  • Mario Costa (ed.) (1986), Artmedia, II Convegno Internazionale di Estetica della comunicazione„Salerno: Università di Salerno (katalog, s. 80).[9]

Artmedia III (1990)

  • Mario Costa (ed.) (1990), Artmedia. Terzo Convegno Internazionale di Estetica dei Media e della Comunicazione. Catalogo„Salerno: Università degli Studi di Salerno (katalog, s. 80).
  • Mario Costa (ed.) (1990), Artmedia. Terzo Convegno Internazionale di Estetica dei Media e della Comunicazione. Atti„Salerno: Università degli Studi di Salerno (Sborník, s. 96).[10]

Artmedia IV (1992)

  • Mario Costa (ed.) (1992), Nuovi media e sperimentazione d’artista„Neapol: Edizioni Scientifiche Italiane (včetně sborníku Artmedia IV, s. 1–156).[11]

Artmedia V (1995)

  • Università degli Studi di Salerno, Comune di Salerno (1995), Quinto Convegno Internazionale di Estetica dei Media e della Comunicazione, Salerno (maketa).

Artmedia VI (1997)

  • Università degli Studi di Salerno, Fondazione Filiberto Menna (1997), Artmedia VI, Salerno (maketa).[12]

Artmedia VII (1999)

  • Mario Costa (ed.) (1999), Artmedia VII, Settimo Convegno Internazionale di Estetica dei Media e della Comunicazione„Salerno: Università degli Studi di Salerno (katalog, s. 60).[13]

Artmedia VIII (2002)

  • Dokumentace Artmedia VIII, „Ligeia“, Paříž, 2002, s. 21–245 (časopis CNRF, včetně sborníku Artmedia VIII).
  • Mario Costa (ed.) (2004), Nové technologie: Roy Ascott, Maurizio Bolognini, Fred Forest, Richard Kriesche, Mit Mitropoulos„Salerno: Artmedia, Museo del Sannio (katalog, s. 64).[14]

Artmedia IX (2005)

  • Mario Costa (ed.) (2005), Fenomenologie umění nových technologií„Salerno: Università di Salerno (katalog, s. 56).[15]

Artmedia X (2008)

  • Mario Costa, Fred Forest (eds) (2011), Etika, estetika, komunikační technologie v současné době ou le destin du sens, Paříž: Institut National Audiovisuel, edice L'Harmattan (včetně sborníku Artmedia X).[16]

Reference

  1. ^ Kromě deseti mezinárodních konferencí „Artmedia“, které se konaly v Salernu a Paříži od roku 1985 do roku 2008, vedla laboratoř k mnoha dalším iniciativám a událostem, jako je „L'immaginario tecnologico“, 1984 (konference a výstava); „Technettronica“, 1989 (výstava o estetice komunikace); „Estetica e antropologia“, 1983 (Mezinárodní sympozium); „Tecnologie e formy nell'arte e nella scienza“, 2003 (Mezinárodní sympozium); „Nové technologie: Roy Ascott, Maurizio Bolognini, Fred Forest, Richard Kriesche, Mit Mitropoulos“, Museo del Sannio, 2003 (výstava o estetice komunikace); „Estetica e tecnologia“, 1987 (sympozium); „L'immateriale in piazza“ (Aitiani, Forest, Mitropoulos, Grossi, Prado), Neapol, 1992 (výstava o estetice komunikace); „Un'estetica per i media“ 1989 (RAI, Dipartimento Scuola Educazione, televizní program); "Cartacarbone", 1990 (rozhlasový program); „Coincidences“, 1995 (časopis Aesthetics, francouzsky); „Epiphaneia“, 1995–1996 (časopis o estetice, v italštině). Vidět Edition spéciale Artmedia„Art Press“, Paříž, 2002.
  2. ^ A. R., Des hauts et débats. Colloque Artmedia VIII„Osvobození“, 29. listopadu 2002, s. 13; Dossier: De l’esthétique de la communication au Net Art, „Art Press“, 285, listopad 2002, s. 37-43.
  3. ^ Historie „estetiky komunikace“, zejména při jejím debutu v 80. letech, je zaznamenána v knize Maria Costy,Estetika komunikace. Estetické využití simultánnosti na dálku, Řím, Castelvecchi, 1999; jeho základní principy formulované Costaem byly poprvé vyjádřeny v roce 2006 Novinky a poznámky, vydané Mezinárodním centrem estetické komunikace, Salerno, 1986.
  4. ^ „Aa. Vv., L’immaginario tecnologico, Museo del Sannio, Benevento, s. 8.
  5. ^ Viz Mario Costa, Fred Forest (eds) (2011), Etika, estetika, komunikační technologie v současné době ou le destin du sens, Paříž: Institut National Audiovisuel, edice L'Harmattan a Dokumentace Artmedia VIII, „Ligeia“, Paříž, 2002.
  6. ^ Antonella Fimiani, Arte & tecnologia, la frontiera-Salerno, „Il Mattino“, 24. listopadu 1999, s. 23; Sylvie Lisiecki e Marie Saladin, Fenetrês sur les arts numériques, v „Croniques de la Bibliothèque Nationale de France“, 46, 2008.
  7. ^ K účasti umělců a teoretiků viz zejména: Mario Costa, Fred Forest (eds) (2011), Etika, estetika, komunikační technologie v současné době ou le destin du sens, Paříž: Institut National Audiovisuel, edice L'Harmattan; Mario Costa (ed.) (2004), Nové technologie: Roy Ascott Maurizio Bolognini, Fred Forest, Richard Kriesche, Mit Mitropoulos„Salerno: Artmedia, Museo del Sannio; Dokumentace Artmedia VIII, „Ligeia“, Paříž, 2002, s. 21-245; Edition spéciale Artmedia„Art Press“, Paříž, 2002; podívejte se také na webové stránky OLATS / Leonardo: http://www.olats.org/projetpart/artmedia/2002/mono_index.php a http://www.olats.org/projetpart/artmedia/2008/mono_index.php .
  8. ^ Na Artmedia I, viz také: Video Magazine, IV, 43, 1985, s. 13; Mario Costa, Artmedia, Salerne et l'esthétique de la communication„Plus Moins Zéro", Editeur S. Rona, 1, Bruxelles 1985, str. 3-4; C.A. Umění a technologie komunikace de Salerne, in „L'art vivante“, 11 nouvelle série, Paris 1985, str. 15 e 54; Mario Costa, Video Images και Mediální vystoupení, v „CAMERA review“, Athens 1986, s. 47-49; Artmedia: dateci un video e solleveremo l'arte, in „Il Mattino“, 18. května 1985, s. 6; Angelo Trimarco, Lontano dal pennello, „Il Mattino“, 8. července 1985, s. 3; Rino Mele, Il video è un'arte che viene da lontano, in „Paese Sera“, 15. července 1985, s. 5; Vitaliano Corbi, Artmedia: rassegna di estetica del video e della comunicazione, „“ Paese Sera ”(Neapol), 20. května 1985, s. 3; Carla Errico, Sette giorni per parlare di video-comunicazioni, „Il Mattino“, 19. května 1985, s. 17; Natan Karczmar, ART MEDIA en Italie, v „Réalités d’Israel“, 1985, s. 18; Stella Cervasio, Artmedia, l'arte del video, v „La Torre“, 1985, s. 3.
  9. ^ Kromě toho viz Gianpiero Gamaleri, Pennello elettronico per il video artista, v „Radiocorriere TV", 8, 1986, str. 102-103; Valerio Caprara, Salerno „Art media“, video a e-mailové přehrávače, in „Il Mattino“, 27. května 1986, str. 12; Filiberto Menna, Estetica della comunicazione e video arte a Salerno. Quando evento e trasmissione coincidono, in „Paese Sera“, 9. června 1986, str. 3; Video Magazine, 55, 1986, s. 13; Mario Forgione, Tanta nostalgie per la rádio. Problemi di un'estetica della radiofonia, Napoli Oggi, 26. června 2006, s. 7; Giuseppe Rocca, La prosa riposa. Radio / Iniziativa al Grenoble, in „Il Mattino“, 13. června 1986, str. 10; Alfredo D'Agnese, L'estetica del video, v „Il Giornale di Napoli“, 22. května 1986, s. 11.
  10. ^ Pokud jde o Artmedia III, viz také: Vincenzo Cuomo, Teoria e performance al convegno "Artmedia""Mass Media", 5, 1990, str. 68-70; Fred Forest, Colloque Artmedia III, v „Communication et langages“, sv. 86, 1990, str. 119-120; Mario Costa, La nuova si představte della comunicazione, „Il Mattino“, 6. listopadu 1990, Libri & Arte, s. IV; Mario Lignano, Il futuro è presente, v „Enne“, 41, 1990, s. 14; Antonio Marmo, Il mandala nel computer, „Gazetta di Salerno“, 22. listopadu 1990, s. 8.
  11. ^ Viz také Riccardo Notte, L'arte multimediale e l'estetica della comunicazione, in „Roma“, 19. listopadu 1992, s. 15.
  12. ^ Pokud jde o Artmedia VI, viz také: Annibale Elia, Arti moderne, kermesse a Salerno. In rassegna ipertesti e iper-media: la postmodernità, „Il Mattino“, 26. listopadu 1997, s. 33; Salvatore Sabatino, Artmedia tra ateneo e città, v „Cronache del Mezzogiorno“, 27. listopadu 1997, s. 7.
  13. ^ K Artmedii VII viz také: Claudia Bonasi, Artmedia, tra videoistallazioni e scrittura digitale, „Corriere del Mezzogiorno“, 24. listopadu 1999, s. 2; Patrizia Sessa, Artmedia. Linguaggio artistico d’avanguardia, „La Città“, 24. listopadu 1999, s. 37; Antonella Fimiani, Arte & tecnologia, la frontiera-Salerno, „Il Mattino“, 24. listopadu 1999, s. 23; Antonella Croce, I media e la comunicazione, v „Cronache del Mezzogiorno“, 24. listopadu 1999, s. 33; Enrica Tifatino, Mutamenti estetici e comunicazione, „Il Denaro“, 27. listopadu 1999, s. 57; Re.Ga., Al via la settima edizione di Art media, in „Cronache del Mezzogiorno“, 20. listopadu 1999, s. 27.
  14. ^ Viz také o Artmedii VIII: webová stránka OLATS / Leonardo http://www.olats.org/projetpart/artmedia/2002/mono_index.php  ; Edition spéciale Artmedia„Art Press“, Paříž, 2002; A.R., Des hauts et débats. Colloque Artmedia VIII, v „Osvobození“, 29. listopadu 2002, s. 13; Felice Piemontese, Artmedia trasloca a Parigi, „Il Mattino“, 29. listopadu 2002, s. 19; Matteo D’Ambrosio, Tutto cambia con la Net Art, „Il Denaro“, 30. prosince 2002, str. 32; Dossier: De l’esthétique de la communication au Net Art, v „Art Press“, 285, 2002, s. 37-43.
  15. ^ Pokud jde o Artmedia IX, viz také: Mario Franco, La creatività è multimediale, „La Repubblica“, 25. listopadu 2005, str. XIII; Gianni Valentino, Musica & Arte. Nella notte del Grenoble si ascolta l’Etna, „La Repubblica“, 26. listopadu 2005, s. XVI-XVII; Maria Romana Del Mese, Art media a Salerno tra filosofi e matematici, v „Roma-Cultura“, 22. listopadu 2005, s. 9; Salerno capitale internazionale della musica elettronica, v „Corriere del Mezzogiorno“, 23. listopadu 2005, s. 15.
  16. ^ Rozsáhlá dokumentace k Artmedii X je online na serveru OLATS / Leonardo http://www.olats.org/projetpart/artmedia/2008/mono_index.php ; viz také Sylvie Lisiecki, Marie Saladin, Fenetrês sur les arts numériques, v „Croniques de la Bibliothèque Nationale de France“, 46, 2008, s. 22.

externí odkazy