Antun Dalmatin - Antun Dalmatin
Antun Aleksandrović Dalmatin | |
---|---|
První strana cyrilice z roku 1561 „Tabla za Dicu“, překlad „Primeru“ Primoža Trubara od Antuna Dalmatina | |
narozený | pravděpodobně Senj |
Zemřel | 1597[1] |
Ostatní jména | Antonius Dalmata ab Alexandro |
Antun Aleksandrović Dalmatin (latinský: Antonius Dalmata ab Alexandro)[2] byl překladatelem a vydavatelem časopisu protestant liturgické knihy.
Jméno a časný život
Antunovo příjmení je exonym což znamená „z Dalmácie“.[3] Dalmatin byl pravděpodobně z Senj.[4]
Jiho slovanský biblický institut
The Jiho slovanský biblický institut[5] (Němec: Südslawische Bibelanstalt)[6] byla založena v Urachu (současnost Bad Urach ) v lednu 1561 baronem Hans von Ungnad, který byl jeho majitelem a mecenášem.[7] V rámci institutu Ungnad založil tisk, který označoval jako „slovinský, chorvatský a cyrilský tisk“ (Němec: Windische, Chrabatische und Cirulische Trukherey).[7] Vedoucím a vedoucím ústavu byl Primož Trubar.[7] Knihy, které vytiskli v tomto tisku, se plánovaly používat na celém území osídleném jižními Slovany mezi Řeka Soča, Černé moře,[8] a Konstantinopol.[9] Pro tento úkol se Trubar angažoval Stjepan Konzul Istranin a Antun Dalmatin jako překladatelé pro chorvatský a srbština.[10] Za azbuku byl odpovědný Antun Dalmatin.[11]
Jazyk používaný Dalmatinem a Istraninem byl založen na severuČakanský dialekt s prvky Shtokavian a Ikavian.[12] Lidé z ústavu, včetně Trubara, nebyli spokojeni s překlady Dalmatinu a Istraninu.[12] Trubar a dva z nich si vyměnili ostrou korespondenci o správnosti jazyka, který dva používali ještě před vydáním prvního vydání přeloženého Dalmatinem a Istraninem a bezprostředně po něm.[13] Po dlouhou dobu se snažili zapojit určité Dimitrije Srby, aby jim pomohli, ale bez úspěchu.[14] Nakonec se jim podařilo zapojit dva srbské pravoslavné kněze, Jovan Maleševac z osmanské Bosny a Matija Popović z osmanského Srbska.[14]
Viz také
Reference
- ^ Posset 2013, str. 24.
- ^ A b Marković, Furunović a Radić 2000, str. 44.
- ^ Společnost 1918, str. 89.
- ^ 1987ипатов 1987, str. 195.
- ^ Betz 2007, str. 54.
- ^ Vorndran 1977, str. 8.
- ^ A b C Společnost 1990, str. 243.
- ^ Črnja 1978, str. 117.
- ^ Klaić 1974, str. 71.
- ^ Lubotsky, Schaeken & Wiedenhof 2008, str. 280.
- ^ Društvo 1972, str. 595.
- ^ A b Mošin & Pop-Atanasov 2002, str. 18.
- ^ štamparija 1922, str. 261.
- ^ A b Матица 1976, str. 112.
Zdroje
- Črnja, Zvane (1978). Kulturna povijest Hrvatske: Temelji. Otokar Keršovani.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Society (1990). Slovinská studia: Časopis Společnosti pro slovinská studia. Společenství.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Lubotsky, Alexander; Schaeken, J .; Wiedenhof, Jeroen (1. ledna 2008). Důkazy a protidůkazy: balto-slovanská a indoevropská lingvistika. Rodopi. ISBN 90-420-2470-4.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Posset, Franz (2013). Marcus Marulus a Biblia Latina z roku 1489: Přístup k jeho biblické hermeneutice. Böhlau Verlag Köln Weimar. ISBN 978-3-412-20756-4.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Společnost (1918). Bible ve světě. Britská a zahraniční biblická společnost.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Društvo (1972). Bibliotekar. Društvo bibliotekara N.R. Srbije.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Липатов, Александр Владимирович (1987). Славианские литературы в процессе становления и развития: от древности до середины XIX века. Наука.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Mošin, Vladimir A .; Pop-Atanasov, giorgi (2002). Izbrani dela. Menora.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Матица (1976). Recenze slavistiky. Matica srpska.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- štamparija (1922). Prilozi za književnost, jezik, istoriju i folklor. Drzhavna štamparija Kralevine srba, khrbata i slovent︠s︡a.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Marković, Božidar; Furunović, Dragutin; Radić, Radiša (2000). Zbornik radova: kultura štampe - pouzdan vidik prošlog, sadašnjeg i budućeg: Prosveta-Niš 1925-2000. Prosveta.CS1 maint: ref = harv (odkaz)