Spojenecké vzdušné síly ve střední Evropě - Allied Air Forces Central Europe
Spojenecké vzdušné síly ve střední Evropě | |
---|---|
![]() Erb | |
Aktivní | 1951–1993 |
Věrnost | ![]() |
Část | Spojenecké velitelské operace, Casteau, Belgie |
Umístění | Ramstein, Německo |
Spojenecké vzdušné síly ve střední Evropě (AAFCE) bylo velení NATO pověřené operacemi vzdušné obrany a protivzdušné obrany v NATO Spojenecké síly ve střední Evropě (AFCENT) oblast velení.
Dějiny
Spojenecké vzdušné síly ve střední Evropě byly aktivovány dne 2. Dubna 1951 v Fontainebleau ve Francii prostřednictvím generála Dwight D. Eisenhower Obecná objednávka č. 1.[1] Prvním velícím důstojníkem AAFCE byl Americké letectvo Všeobecné Lauris Norstad, velící generál Americké vzdušné síly v Evropě, Wiesbaden. AAFCE se hlásilo spojeneckým silám ve střední Evropě (AFCENT) ve Fontainebleau, které se zase hlásily spojeneckému velení v Evropě se sídlem v Nejvyšší velitelství spojeneckých sil v Evropě (SHAPE) v Rocquencourt. Úkolem AAFCE bylo v době války řídit a velet spojeneckým leteckým aktivům ve středoevropském regionu NATO.
Let časopis, v první ze třídílných funkcí dne 26. června 1953, popsal AAFCE tak, že již obsahuje dvě spojenecké taktické vzdušné síly, Druhé spojenecké taktické letectvo pod RAF Letecký maršál Vážený pane Robert Foster,[2] zahrnující britsko-nizozemštinu Skupina 2 RAF, Belgicko-nizozemská skupina 69 (která později popsala otázky odpovědnosti za „protivzdušnou obranu nízkých zemí“ a střídavě pod nizozemskými a belgickými důstojníky) a britsko-belgická Skupina 83 RAF. Čtvrté spojenecké taktické letectvo pod generálem Dean C. Strother (USAF), zahrnoval Dvanácté letectvo, Francouzská letecká divize 1er a kanadská Letecká divize č. 1 RCAF.[3]
Velitelé 1951–1967
Seznam velitelů AAFCE | ||||
---|---|---|---|---|
# | název | Země | Servis | Doba trvání |
1 | Všeobecné Lauris Norstad | ![]() | Americké letectvo | 2. dubna 1951 - 16. července 1953 |
2 | Air Chief Marshal Vážený pane Basil Embry | ![]() | královské letectvo | 16. července 1953 - 1. ledna 1956 |
3 | Air Chief Marshal Sir George Mills | ![]() | královské letectvo | 1. ledna 1956 - 20. května 1959 |
4 | Air Chief Marshal Sir Harry Broadhurst | ![]() | královské letectvo | 20. května 1959 - 1. března 1961 |
5 | Air Chief Marshal Hrabě z Bandonu | ![]() | královské letectvo | 1. března 1961 - 1. prosince 1963 |
6 | Air Chief Marshal Sir Edmund Hudleston * | ![]() | královské letectvo | 1. prosince 1963 - 1. března 1967 |
- Air Chief Marshal Sir Edmund Hudleston byl povýšen na zástupce C-in-C Spojenecké síly ve střední Evropě v roce 1965 a pokračoval v obou pozicích do 1. března 1967, poté NATO tyto dvě pozice oficiálně spojilo.[4] S přesunem spojeneckých velitelství z Francie po francouzském stažení z integrovaných vojenských struktur NATO od roku 1966 byla AAFCE umístěna společně s AFCENT v Brunssum V Nizozemsku.
Náměstek C-in-C AFCENT | ||||
---|---|---|---|---|
# | název | Země | Servis | Doba trvání |
7 | Air Chief Marshal Vážený pane Augustus Walker | ![]() | královské letectvo | 1. března 1967 - 13. dubna 1970 |
8 | Air Chief Marshal Vážený pane Frederick Rosier | ![]() | královské letectvo | 13. dubna 1970 - 31. září 1973[je zapotřebí objasnění ] |
9 | Air Chief Marshal Sir Lewis Hodges | ![]() | královské letectvo | 31. září 1973[je zapotřebí objasnění ] - 5. února 1976 |
U Ramsteina 1974–1993

Dne 28. června 1974 bylo velitelství spojeneckých vzdušných sil ve střední Evropě (AAFCE) obnoveno jako nezávislé velitelství v Ramsteinova letecká základna, Německo jako jedno ze tří hlavních podřízených velení ve spojeneckých silách ve střední Evropě (AFCENT).[5] Jejím úkolem bylo zajišťovat centrální řízení a kontrolu vzdušných sil NATO v evropském středním regionu. Dvě stávající velitelství, taktické letectvo druhého spojeneckého letectva (2 ATAF), založené na RAF Rheindahlen, která pokrývala severní část regionu, a 4. spojenecké taktické letectvo (4 ATAF), založené Heidelberg, který byl zodpovědný za jižní část, se oba dostali pod velení AAFCE.
Druhé spojenecké taktické letectvo (2 ATAF) byla vytvořena v roce 1958, aby řídila letecké jednotky NATO v Nizozemsku, Belgii a severní části Německa na podporu Skupina severní armády (NORTHAG). Velitel 2ATAF byl velícím generálem RAF Německo. Mírový štáb 2 ATAF byl u RAF Rheindahlen, velitelské centrum pro případ války za 2 ATAF a NORTHAG v Nizozemsku, ve Společném operačním středisku Maastricht (JOC Maastricht). V roce 1983 začalo NATO s výstavbou Statický válečný velitel v Linnich, Německo jako náhrada za JOC Maastricht. Druhé spojenecké taktické letectvo velel britskému královskému letectvu v Německu Belgické letectvo, Nizozemské královské letectvo, dvě divize Německé letectvo a jeden Americké letectvo Taktická stíhací skupina, stejně jako rozsáhlá protivzdušná obrana a radarová zařízení.[6]
Čtvrté spojenecké taktické letectvo (4 ATAF) byla zřízena v roce 1958, aby řídila letecké jednotky NATO v jižní části Německa na podporu Centrální skupina armád (CENTAG). Velitel 4ATAF byl velícím generálem USA Sedmnácté letectvo. Mírový štáb 4 ATAF byl v Heidelberg, velitelským centrem v případě války pro 4 ATAF a CENTAG bylo tajné bunkrové zařízení známé jako Feudenheim Bunker v Mannheimu-Feudenheimu v Německu. V roce 1985 začalo NATO s výstavbou nového velitelského bunkru pro CENTAG a 4 ATAF v roce Ruppertsweiler, Německo.[7] Čtvrté spojenecké taktické letectvo velel Sedmnácté letectvo, dvě divize Německé letectvo a 1 Kanadská letecká skupina z Královské kanadské letectvo, jakož i rozsáhlé protivzdušné obrany a radarová zařízení, včetně Armáda Spojených států je Velení protivzdušné obrany 32. armády.[8]
Velitelé
Seznam velitelů AAFCE | ||||
---|---|---|---|---|
# | název | Země | Servis | Doba trvání |
10 | Air Chief Marshal Sir Peter Le Cheminant | ![]() | královské letectvo | 5. února 1976 - 1. června 1979 |
11 | Air Chief Marshal Sir John Stacey | ![]() | královské letectvo | 1. června 1979 - 1. února 1981 |
12 | Air Chief Marshal Sir Peter Terry | ![]() | královské letectvo | 1. února 1981 - 8. dubna 1981 |
13 | Air Chief Marshal Sir John Gingell | ![]() | královské letectvo | 8. dubna 1981 - 14. března 1984 |
14 | Air Chief Marshal Michael Beavis | ![]() | královské letectvo | 14. března 1984 - 19. září 1986 |
15 | Air Chief Marshal Sir Joseph Gilbert | ![]() | královské letectvo | 19. září 1986 - 1. května 1989 |
16 | Air Chief Marshal Sir Anthony Skingsley | ![]() | královské letectvo | 1. května 1989 - 27. srpna 1993 |
Po studené válce
Na počátku 90. let, po uvolnění napětí mezi Východem a Západem, došlo k zásadní reorganizaci struktury velení a řízení NATO. V rámci toho a s ohledem na pokles počtu spojeneckých letadel v Evropě došlo v roce 1993 k racionalizaci velitelství letectva Středočeského kraje, kdy byly 30. června 1993 rozpuštěny 2ATAF a 4ATAF a AAFCE absorbující funkce dříve prováděné ATAF. Nové velení bylo slavnostně otevřeno 1. června 1993 se zachováním názvu spojeneckých vzdušných sil ve střední Evropě, avšak se změnou zkratky AIRCENT.[9] Toto velení bylo v roce 2004 přejmenováno na velitelství složeného velení a letectva Ramstein, v roce 2010 spojenecké vzdušné velení Ramstein a Spojenecké vzdušné velení v roce 2013.[9]
Reference
- ^ „Další oficiálně hlášené datum vytvoření je 20. srpna 1953“. Sdružení veteránů Fontainebleau. Archivovány od originál dne 27. června 2014. Citováno 14. června 2014.
- ^ „Vrchní letecký maršál sir Robert Foster“. Air of Authority. Citováno 14. června 2014.
- ^ W.T. Gunston, „AAFCE Part I: The Background to NATO and its Constituent Formations“, Flight, 26. června 1953, 825–827.
- ^ Air of Authority, Mnohonárodnostní příkazy držené leteckými důstojníky RAF Archivováno 18. února 2012 v Wayback Machine, přístupné v březnu 2008
- ^ NATO, Historie leteckých velitelství NATO na letecké základně Ramstein Archivováno 15. května 2012 v Wayback Machine, přístupné v březnu 2008
- ^ Miller, David (2012). Studená válka: Vojenská historie. Random House. str. 351. ISBN 978-1-4481-3793-0.
- ^ „Bunkry NATO jsou v lednu uzavřeny tunelem: systém není používán pro civilní použití“. Citováno 14. června 2014.
- ^ „4. spojenecké taktické letectvo“. Americká armáda Německo. Citováno 14. června 2014.
- ^ A b „Historie AIRCOMů NATO na letecké základně Ramstein“. NATO. Archivovány od originál dne 14. července 2014. Citováno 14. června 2014.