Celo malajská rada společné akce - All-Malaya Council of Joint Action

Celo malajská rada společné akce
VůdceTan Cheng Lock
Založený14. prosince 1946
Rozpuštěno1948
Hlavní sídloSingapur
Malajsie
Erb Malajsie.svg
Tento článek je součástí série o
politika a vláda
Malajsie
Malajská vlajka. Svg Malajský portál

The Celo malajská rada společné akce (AMCJA) byla koalice politických a občanských organizací v Malajsko byly vytvořeny k účasti na vývoji ústavy pro poválečný Malajsko v rámci přípravy na nezávislost a postavit se proti Ústavní návrhy pro Malajsko (také známý jako Návrhy federace nebo Anglo-malajské návrhy), které nakonec tvořily základ Malajská federace Dohoda.[1]

Dějiny

Pozadí

Hlavní článek: Malajská unie

Ve snaze vyřešit část administrativní nesoudržnosti v předválečné britské vládě Malajsko byla jako základ pro případnou politiku rozvoje politiky ústavy, která zahrnovala dvojí cíle ústavní jednoty a společného občanství v Malajsku. samospráva a nezávislost území.[1][2] První návrh požadoval Federativní malajské státy a Malajské státy bez federace být spojen do větší federace ve stylu Malajská unie. Očekávalo se to Penang a Malacca bude oddělena od Vyrovnání úžin vstoupit do nové federace, zatímco Singapur zůstal odděleným Crown Colony.[3]

Významný Malajština opozice vůči Unii byla spontánní a rozšířená, protože to bylo považováno za odklon od tradiční promalyjské politiky Britů a odstranění svrchovanosti Malajští vládci zatímco významná většina obyvatel mimo Malajci byla obecně rozdělena nebo lhostejná k návrhům.[4][5] Zaměření na poválečnou obnovu a nedostatek stávajícího malajského politického diskurzu znamenalo, že i komunita s největší pravděpodobností považovala Malajsii za svůj domov jako Straits čínské a druhá generace, která neměli Malajci, nedokázala ocenit důsledky Unie, dokud ji Britové neopustili. Pouze otevřeně antikoloniální hnutí jako radikál Malajská komunistická strana (MCP) a umírněnější Malajská demokratická unie (MDU), založený anglickými vzdělanými levicovými intelektuály střední třídy v Singapuru v roce 1945, se objevil jako podpora návrhu s výhradou, že Singapur byl zahrnut do Unie.[1]

S rozšířenou opozicí mezi Malajci zahájila britská administrativa tajná jednání s malajskou aristokracií a Sjednocená malajská národní organizace (UMNO), protože nebyli ochotni dovolit, aby se malajská opozice vůči Unii vyvinula v protibritský postoj stejným způsobem, jaký se stal v Nizozemská východní Indie kde byli místní obyvatelé zapojeni do otevřené ozbrojené vzpoury proti Nizozemcům. Když zprávy, že Britové souhlasili s požadavky konzervativních Malajců a anglo-malajských návrhů, zahrnovaly institucionalizované handicapy proti nemalajské komunitě a neexistenci plánu směrem k malajské nezávislosti, byla proti těmto návrhům zmítnuta jednotná fronta.

Spojená fronta navržena

Dne 19. listopadu 1946 se konalo setkání k projednání vytvoření jednotné fronty. Účastníci tohoto setkání byli:[6]

názevPřidružení
Ahmad BoestamamMalajská nacionalistická strana
Musa Ahmad
Liew Yit FunMalajská komunistická strana
Chai Pek Siang
Gerald de CruzMalajská demokratická unie
H. B. TalallaBez sdružení
Khoo Teik Ee

Po a telegramem návrh od Tan Cheng Lock, byly přijaty tři hlavní zásady:[6]

  • Sjednocená Malajsko včetně Singapuru
  • Populárně zvolená ústřední vláda a populárně zvolené státní rady
  • Občanství zaručující stejná práva všem, kteří z Malajsie udělali svůj trvalý domov a objekt jejich nerozdělené loajality

Formace

Dne 14. Prosince 1946 MDU sponzorovalo setkání v Singapuru, kterého se zúčastnila Malajská nacionalistická strana (známé podle Malajština zkratka PKMM), Malajský indický kongres (MIC) a různé další skupiny pro:

„poskytnout mechanismy pro různé komunity, aby prostřednictvím svých organizací a sdružení dosáhly dohody ve všech bodech souvisejících s budoucí ústavou Malajska, čímž se zabrání nebezpečí odděleného a samostatného zastupování

Okamžitým výsledkem tohoto setkání bylo vytvoření Rada pro společnou akci (CJA) zahrnující MDU, PKMM, MIC, Obecný odborový svaz (později rozdělit na Singapurská federace odborových svazů nebo SFTU a Pan malajská federace odborových svazů nebo PMFTU) Singapurská administrativní unie, Čínská britská asociace Straits (SBCA) Singapurská indická obchodní komora, Singapurská tamilská asociace a Singapurská federace žen[5][6] na základě tří zásad přijatých během listopadového zasedání. Tan Cheng Lock byl jmenován předsedou MDU Paul Eber jako generální tajemník. CJA zaslala protestní memorandum Arthur Creech Jones, odborář, který byl tehdy Státní podtajemník pro kolonie pro britskou vládu 16. prosince téhož roku s oznámením, že CJA hodlá bojkotovat Poradní výbor zřízený za účelem projednání a provedení anglo-malajských návrhů.

Tato CJA byla rozšířena dne

22. Prosince 1946 se zahrnutím Pan malajská federace odborových svazů, duchovní svazy v Penang, Malacca, Selangor a Perak, Indická obchodní komora Selangor, Federace žen Selangor, Malajská liga nové demokratické mládeže, Malajské lidové protijaponské sdružení bývalých soudruhů, Singapurská čínská asociace a Rolnická unie. Tisková konference v Kuala Lumpur oznámila vznik Pan-malajská rada společné akce (PMCJA) s Tan Cheng Lock znovu zvolen předsedou s Geraldem de Cruzem z MDU jako generálním tajemníkem.[6][7]

PMCJA se snažila získat uznání, aby mohla jednat jako jediný zastupitelský orgán, s nímž bude britská vláda vyjednávat za účelem změny ústavy v souladu s přáním této části populace, která dosud nebyla konzultována.[7] Vyjednané anglo-malajské návrhy byly nicméně zveřejněny jako vláda Bílý papír dne 24. prosince 1946[8] spolu s poznámkou guvernéra, Edward Gent, že britská vláda návrhy podmíněně přijala za předpokladu, že

„všechny zainteresované komunity v Malajsku měly plnou a bezplatnou příležitost vyjádřit svůj názor“[5]

Hlavní činnosti

Ústava lidu

Opozice proti anglo-malajskému návrhu se zvýšila s demonstracemi po celé Malajsii a proběhly konzultace za účelem přípravy alternativní sady návrhů, které budou předloženy britské vládě. Dne 22. února 1947 se koalice malajských organizací postavila proti anglo-malajské dohodě a vedla ji MNP, Pusat Tenaga Ra'ayat (PUTERA), byl vytvořen[4] a do března téhož roku vytvořila PMCJA koalici se společností PUTERA známou jako PUTERA-PMCJA. PUTERA-PMCJA přijala celkem 10 zásad; včetně tří původních principů CJA; jako základ jejich ústavních návrhů:[6]

  • Sjednocená Malajsko včetně Singapuru
  • Populárně zvolená ústřední vláda a populárně zvolené státní rady
  • Občanství zaručující stejná práva všem, kteří z Malajsie udělali svůj trvalý domov a objekt jejich nerozdělené loajality
  • Malajští vládci mají mít lidovou skutečnou svrchovanou moc prostřednictvím lidově volených rad
  • Malajské zvyky a náboženství budou plně ovládány malajským lidem prostřednictvím zvláštních rad
  • Zvláštní ustanovení pro politický, ekonomický a vzdělávací postup Malajců
  • Úředním jazykem je malajština
  • Státní vlajka a státní hymna
  • Melayu (Malajština: Malajština) být název jakéhokoli navrhovaného občanství a národnosti v Malajsku
  • Zahraniční věci a obrana jsou společnou odpovědností vlády Malajska a vlády Velké Británie

Kvůli obavám z důsledků tohoto termínu Pan-malajština kterým skupinám se líbí Tan Kah Kee a Lee Kong Chian vedený Přidružené čínské obchodní komory (ACCC) považována za indikátor komunistické nadvlády a MNP považována za pouze nemalojské, název PMCJA byl změněn, aby se stal Celá smíšená společná rada Malajska nebo AMCJA v srpnu 1947 a koalice PUTERA-PMCJA se stala známou jako PUTERA-AMCJA.[6][9]

Ústavní návrhy PUTERA-AMCJA byly přijaty zakládajícími členy obou koalic dne 10. srpna 1947 a představeny veřejnosti dne 21. září Lidové ústavní návrhy.[10] Souhrn rozdílů mezi ústavními návrhy lidu a Revidované ústavní návrhy[11] zveřejněné v červenci 1947 na základě zprávy vládního poradního výboru jsou:[12]

Lidové ústavní návrhy[10]Revidované ústavní návrhy[11]
Sjednocená Malajsko včetně SingapuruFederace malajských států a bývalých osad pro úžinu s výjimkou Singapuru
Populárně zvolená ústřední vláda a populárně zvolené státní radyJmenovaná výkonná rada v čele s a Britský vysoký komisař v Malajsku a jmenovanou Federální legislativní radou z padesáti neoficiálních členů, čtrnácti oficiálních členů a jedenácti svobodných členů ( Menteri Besar z 9 malajských států a po 1 zástupci z Penangu a Malaccy).
Občanství zaručující stejná práva všem, kteří z Malajsie udělali svůj trvalý domov a objekt jejich nerozdělené loajalityPožadavky na narození, jazykový test a dlouhodobé rezidenční podmínky, které účinně omezují přístup k občanství občanů, kteří nemají bydliště v Malajsii[6]
Malajští vládci mají mít lidovou skutečnou svrchovanou moc prostřednictvím lidově volených radMalajští vládci byli uznáni jako svrchovaní panovníci s vlastními výsadami, pravomocemi a výsadami
Malajské zvyky a náboženství budou plně ovládány malajským lidem prostřednictvím zvláštních radMalajské zvyky a náboženství spadají do výlučné pravomoci malajských vládců
Zvláštní ustanovení pro politický, ekonomický a vzdělávací postup MalajcůZvláštní ustanovení pro politický, ekonomický a vzdělávací postup Malajců
Úředním jazykem je malajštinaMalajština byla společně s angličtinou uznána jako úřední jazyk
Státní vlajka a hymnaByla přijata národní vlajka bez ustanovení o státní hymně
Melayu být titul jakéhokoli navrhovaného občanství a národnosti v MalajskuNebyla přijata žádná ustanovení pro malajskou národnost
Za zahraniční věci a obranu nese společnou odpovědnost vláda Malajska a vláda Velké BritánieVšechna portfolia zůstala v pravomoci britského vysokého komisaře a vlády Velké Británie
Bude zřízena rada závodů, která bude blokovat diskriminační právní předpisy založené na etnickém původu nebo náboženstvíŽádná taková ustanovení nebyla stanovena
Anglo-malajská svrchovanost zakořeněná poskytnutím Konference vládců sestávající z malajských vládců, které předsedal britský vysoký komisař, a 55% výhrada malajského zastoupení ve federálním zákonodárném sboru na první 3 funkční obdobíByla formována Konference vládců. Etnické zastoupení ve Federální legislativní radě bylo stanoveno bez ustanovení o voleném zákonodárném sboru

Všechny Malaya Hartal

ACCC považovalo revidované ústavní návrhy za autokratické a nezodpovědné a hrozilo, že nezávislost Malajska bude odložena na neurčito. Bylo rozhodnuto spolupracovat s PUTERA-PMCJA (později PUTERA-AMCJA), protože vyčerpala všechny ústavní kanály odvolání (ACCC byl účastníkem vládního poradního výboru) a odvolání k Britský parlament pro založení a Královská komise přezkoumat a zvrátit revidované ústavní návrhy.[6]

Agitace proti revidovaným ústavním schválením rostla po celý září úspěšně Hartal pořádané v Malacce a Ipoh na protest. ACCC, povzbuzení úspěchem, se rozhodl zahájit celostátní stávku a na podporu stávky byla vyzvána společnost PUTERA-AMCJA. Bylo rozhodnuto uspořádat stávku, která bude známá jako Všechny Malaya Hartal, dne 20. října 1947, se shodovalo s zahájením zasedání britského parlamentu, kde měly být předloženy a projednány revidované ústavní návrhy.[6]

Hartal se ukázal být velkým úspěchem[13] i když UMNO pořádalo proti demonstrace ve venkovských oblastech Senggaram a Bagan Datoh přispění k nárůstu etnického napětí a zrušení plánované stávky v těchto oblastech.[6]

Hartal byl úspěšně realizován také v Singapuru, který získal prominentní podporu Singapurské čínské obchodní komory vedené jejím předsedou Lee Kong Chian.[14]

Pokles a rozpuštění

Přes úspěch All Malaya Hartal vláda neposkytla žádné ústupky a začaly se objevovat rozdíly mezi ACCC a PUTERA-AMCJA. Druhý Hartal byl plánován na 1. února 1948, ale byl přerušen, když finanční podpora od ACCC nepřicházela, a byla omezena na ojedinělé stávky PMFTU.[6] Kuomintang sympatizanti také začali lobovat za stažení podpory ACCC z PUTERA-AMCJA z důvodu intenzifikace Čínská občanská válka.[15]

Provádění Malajská federace Ústava založená na revidovaných ústavních návrzích ze dne 1. února 1948 a rozhodnutí MCP zahájit ozbrojené povstání znamenalo začátek konce pro koalici PUTERA-AMCJA a AMCJA jako celek. S prohlášením celostátní nouzový, ustavující organizace buď vystoupily z koalice, přešly do podzemí, nebo se v případě MDU dobrovolně rozpustily[6] a AMCJA přestala existovat jako tělo.

V hlavním politickém vývoji v Malajsii v následujícím desetiletí začaly dominovat konzervativní a pro-britské skupiny s výrazným dopadem na historický vývoj nezávislé Malajsie a později Malajsie v příštích několika desetiletích.[4][5]

Reference

  1. ^ A b C Hill, Micheel (1979). Politika budování národa a občanství v Singapuru. Florence: Routledge. p.285. ISBN  0-415-10052-6.
  2. ^ Dupont, Jerry (2000). Obecné právo v zahraničí: ústavní a právní dědictví britského impéria. Buffalo: William S. Hein & Co. str. 1228. ISBN  0-8377-3125-9.
  3. ^ Velká Británie, Colonial Office (1946). „Malajská unie a Singapur; shrnutí navrhovaných ústavních změn“. Londýn: HMSO. Cmd 6949. Citovat deník vyžaduje | deník = (Pomoc)
  4. ^ A b C Hwang, InWon (2003). Personalizovaná politika: malajský stát za vlády Mahathira. Singapur: Institut studií jihovýchodní Asie. p.400. ISBN  981-230-185-2.
  5. ^ A b C d Kratoska, Paul H. (2001). Jihovýchodní Asie, koloniální historie. Londýn: Taylor & Francis. ISBN  0-415-24784-5.
  6. ^ A b C d E F G h i j k l Yeoh, Kim Wah (1973). Politický vývoj Singapuru, 1945–1955. Singapur: Singapore University Press. p. 320. ISBN  0-8214-0486-5.
  7. ^ A b Tribune Staff Reporter (23. prosince 1946). „K.L. tvoří novou akční radu'". Malayan Tribune.
  8. ^ Vláda malajské unie (1946). „Shrnutí zprávy pracovního výboru jmenovaného konferencí Jeho Excelence guvernérem malajské unie, jejich Výsosti vládci malajských států a zástupci sjednocené malajské národní organizace; revidováno do 19. prosince 1946“. Kuala Lumpur: Malayan Union Government Press: 92. Citovat deník vyžaduje | deník = (Pomoc)[trvalý mrtvý odkaz ]
  9. ^ Arkib Negara: PMCJA Ditubuhkan Archivováno 11. Června 2008 v Wayback Machine (v malajštině)
  10. ^ A b „Ústavní návrhy PUTERA, CJA jsou nyní připraveny'". Malayan Tribune. 11. září 1947.
  11. ^ A b Velká Británie, Colonial Office (1947). „Malajská federace: Shrnutí revidovaných ústavních návrhů; přijato vládou Jeho Veličenstva 24. července 1947“. London: HMSO: 20. Cmnd. 7171. Citovat deník vyžaduje | deník = (Pomoc)
  12. ^ PUTERA-AMCJA; Editoval Ban Ah Kam (2005). Lidové ústavní návrhy pro Malajsko 1947 (dotisk). Kuala Lumpur: 1. vydání. p. 100. ISBN  983-40821-4-2.CS1 maint: další text: seznam autorů (odkaz)
  13. ^ Indian Daily Mail, 14. listopadu 1947
  14. ^ The Straits Times, 22. října 1947, strana 5
  15. ^ Thompson, V (1950). Levice v jihovýchodní Asii. New York.