Aleksandr Adabashyan - Aleksandr Adabashyan

Aleksandr Artyomovich Adabashyan (Ruština: Алекса́ндр Артёмович Адабашьян; narozen 10. srpna 1945, Moskva[1]) je sovětský a ruský filmový spisovatel, výtvarník, režisér a herec. Ctěný umělec RSFSR (1983).[2] Ctěný umělec Ruska (2016).[3]
Životopis
Narodil se v Moskvě v rusifikovaný Arménský rodina Artyoma Adabashyana, úředníka na ministerstvu stavebnictví, a Valentiny Barkhudarové, učitelky německého jazyka.[4] Podle Aleksandra byl vychován uvnitř ruské kultury, nemluví arménským jazykem a navštívil Jerevan jen dvakrát v životě.[5] V roce 1962 se zapsal do Stroganov Moskevská státní univerzita umění a průmyslu V roce 1964 odešel sloužit do armády. Za tři roky se vrátil a dokončil výtvarné kurzy.
Jako student se seznámil Nikita Michalkov a jako dekoratér se podílel na svém diplomovém filmu Docela den na konci války. Poté se stal pravidelným Michalkovovým spolupracovníkem, který se na většině svých filmů podílel jako umělecký ředitel, umělec, scenárista a herec (obvykle se objevuje v epizodických rolích). Neustále také spolupracoval s dalšími filmovými režiséry, jako např Georgiy Daneliya, Andrei Konchalovsky, Sergej Solovjov a Dunya Smirnova.
Režíroval dva filmy sám: Mado, poste restante (který byl nominován na 1991 César Award jako nejlepší debut[6]) a Azazel mini-série, první adaptace Erast Fandorin dobrodružství. Kromě toho udělal kariéru jako komediální herec, nejslavněji ztvárnil Barrymore v Pes baskervillský Sovětská adaptace, také po boku Nikity Michalkova (který hrál sira Henryho Baskervilla). Mezi jeho další pozoruhodné role patří Timofeev Pět večerů a Berlioz v Pán a Margarita.
V letech 1997 až 1998 Adabashyan režíroval dvě opery: Boris Godunov pro Mariinské divadlo a Khovanshchina pro La Scala dům opery.[4] Pracoval také jako návrhář interiérů v několika moskevských restauracích.
Adabashyan byl dvakrát ženatý. Jeho první manželkou byla Marina Lebesheva, sestra uznávaného ruského kameramana Pavel Lebešev. Jeho druhou manželkou je Ekaterina Shadrina, asistentka návrhář kostýmů který se také objevil v malé roli v Michalkově Doma mezi cizími lidmi.[1] Společně mají dvě dcery.
Ocenění
- 1978 - Laureát státní ceny Kazašské SSR Kulyash Baiseitova
- 1983 - Ctěný malíř RSFSR[7]
- 1990 - Cena poroty pro mezinárodní filmový festival Cinema Europe v Ravenně za film Mado, poste restante [8]
- 1991 - Nominace na César Award za nejlepší debut (film Mado, poste restante)[6]
- 1991 - Cena Flayyano Silver Pegasus (Itálie za nejlepší zahraniční scénář)
- 1993 — Fellini Cena za nejlepší evropský scénář [7]
- 2006 - cena VII Ruský festival komedie Úsměv, Rusko! za příspěvek ke komedii[9]
- 2013 - Zvláštní cena poroty Filmový festival Okno do Evropy ve Vyborgu (film Psí nebe)[10]
- 2014 - Nominovaní na Ocenění Zlatý orel za nejlepší scénář (film Psí nebe)
Vybraná filmografie
Rok | Titul | ||||
---|---|---|---|---|---|
Role | Scénárista | Umělec | Ředitel | ||
1970 | Klidný den na konci války | ![]() | |||
1974 | Doma mezi cizími lidmi | Brylovův posel / šlechtic | ![]() | ||
1975 | Otrok lásky | filmový režisér | ![]() | ||
1977 | Nedokončený kus pro mechanický klavír | ![]() | ![]() | ||
1978 | Sibiřan | obchodník | ![]() | ||
Pět večerů | Timofeev | ![]() | ![]() | ||
1979 | Několik dní ze života I.I. Oblomov | epizoda (uncredited) | ![]() | ![]() | |
1981 | Rodinné vztahy | Sanya číšník / sklenář | ![]() | ||
Pes baskervillský | Barrymore | ||||
1982 | Lety ve snech a realitě | sochařství | |||
1983 | Bez svědka | ![]() | |||
1986 | Strážte mě, můj talismane | Monsieur Dardye | |||
1987 | Tmavé oči | zdravotnický personál (uncredited) | ![]() | ![]() | |
1990 | Mado, poste restante | ![]() | ![]() | ||
1993 | Nastya | oficiální | ![]() | ||
1994 | Jako dva krokodýli | ![]() | |||
2002 | Azazel | epizoda (uncredited) | ![]() | ||
2004 | Fort Boyard (Rusko) | Fouras | |||
2005 | Pán a Margarita | Berlioz | |||
2007 | 12 | soudní vykonavatel | |||
2008 | Duch | Alexandr redaktor | |||
Plus jedna | muž u stánku | ||||
Otcové a synové | ![]() | ![]() | |||
2010 | Spálen sluncem 2 | Igor úředník | |||
2013 | Ku! Kin-dza-dza | Abradox (hlas) | ![]() | ||
Sherlock Holmes | editor | ||||
Petr Leschenko. Všechno, co bylo ... | Pavel | ||||
2014 | Úpal | kameraman | |||
2016 | Dědictví lásky | Lev Chizh | |||
Kdysi jsme tam byli | Danila | ![]() | ![]() |
Reference
- ^ A b Nedokončený kus pro Aleksandra a Ekaterinu v Kommersant 31. ledna 1999 (v ruštině)
- ^ Большая Российская энциклопедия: В 30 т. / Председатель науч.-ред. совета Ю. С. Осипов. Отв. ред С. Л. Кравец. Т. 1. А - Анкетирование. - М .: Большая Российская энциклопедия, 2005. - 766 с .: ил .: карт.
- ^ Vyhláška prezidenta ze dne 29. ledna 2016 č. 31 na oficiálním internetovém portálu právních informací (pravo.gov.ru)
- ^ A b Adabashyan, Aleksandr Artemovich Archivováno 2016-03-24 na Wayback Machine v divadelní encyklopedii (v ruštině)
- ^ Aleksandr Adabashyan: «Impéria se zhroutila kvůli falešným představám o svobodě» rozhovor Hlas Arménie, 25. června 2013 (v ruštině)
- ^ A b „Palmarès - Alexandre Adabachian“. Archivovány od originál dne 12. 8. 2014. Citováno 2015-12-05.
- ^ A b Искусство кино
- ^ „Александр Артемович Адабашьян. Биографическая справка“. bpm--140.ru. Archivovány od originál dne 03.03.2012. Citováno 2013-02-24.
- ^ „Гвоздем программы стал арбуз“. Archivovány od originál dne 04.01.2012. Citováno 2015-12-05.
- ^ Женский вечер в Выборге: победил фильм «Она», три из четырех конкурсов выиграли кинодамы