Ahmadiyya ve Švýcarsku - Ahmadiyya in Switzerland
Ahmadiyya je islámská pobočka v Švýcarsko pod duchovním vedením kalif v Londýn. Společenství bylo založeno 13. Října 1946, během pozdního období Druhý chalífát, když kalif nařídil Shaikhovi Nasirovi Ahmadovi zřídit misi v zemi.[1] Dnes existují dvě Ahmadi mešity a 14 místních poboček, což představuje přibližně 800 Ahmadi Muslims.
Dějiny
Raná léta
Ahmadiyya muslimská komunita ve Švýcarsku byla založena v roce 1946, následovat Druhá světová válka. Ve 40. letech 20. století byli jmenováni tři misionáři, kteří v Ahmedii otevřeli misi Německy mluvící Evropa, na žádost druhého kalifa Mirza Basheer-ud-Din Mahmood Ahmad. 13. října 1946 se ve švýcarském Curychu sešli tři Ahmadi muslimští misionáři, šejk Nasir Ahmad, Abdul Latif a Ghulam Ahmad Bashir, kteří chtěli uskutečnit misi v Německu. Kvůli nedávnému závěru války se jim však do země nepodařilo vstoupit. Výsledkem bylo, že místo toho byla v Curychu zřízena mise. Brzy poté Abdul Latif a Ghulam Ahmad Bashir opustili zemi Holandsko zatímco šejk Nasir Ahmad nadále sloužil Švýcarsku následujících 16 let, až do roku 1962. Během tohoto období a Němec překlad Korán byl vydán islámský časopis Der Islam byl založen.[2]
V roce 1960 nabídla místní samospráva s ohledem na rostoucí multikulturalismus muslimské komunitě Ahmadiyya pozemek na stavbu mešity v hodnotě 3000 franků ročně po dobu 60 let.[3][1] Místo bylo v obytné zóně v Curychu, naproti kostelu. Projekt mešity získal drtivou podporu místních a národních skupin.[1] Nebylo to však bez kritiky. Národní církve patřící k různým křesťanským denominacím ve Švýcarsku, včetně katolické církve, ve společném prohlášení poukázaly na to, že zatímco vláda nabízí muslimům místo pro stavbu mešity, církve čelí problémům s hledáním stavenišť pro svá místa uctívání. The Švýcarská evangelická strana reagoval na vládní nabídku jako „nešťastný způsob, jak dát přednost náboženské menšině při útoku na náboženské cítění většiny [obyvatel Curychu]“.[3] Nicméně problém byl vyřešen a stavební projekt dostal zelenou.[4] 25. srpna 1962 Amatul Hafiz Begum, dcera zakladatele Společenství, Mirza Ghulam Ahmad, položil základní kámen první mešity v zemi. Zahajovací ceremoniál se konal dne 22. Června 1963 pod vedením Sir Muhammad Zafrullah Khan, který byl v té době prezidentem 17 Valné shromáždění OSN. Přítomný byl také Emil Landolt, starosta Curychu. Mešita byla pojmenována Mešita Mahmud.[2] Otevřením mešity Společenství stanovilo viditelnou přítomnost muslimů ve Švýcarsku.[5]
V posledních letech
V průběhu let rostla muslimská komunita Ahmadiyya především kvůli imigraci z Pákistán. V 90. letech byla mešita Mahmood příliš malá na to, aby mohla ubytovat své členy. V důsledku toho začalo Společenství hledat místo, další mešitu. O 15 let později, v roce 2005, našlo Společenství vhodné místo, a truhlářství v Haüsern, vesnička v obci Wigoltingen, v Thurgau.[4] Národní prezident švýcarské muslimské komunity Ahmadiyya W. Tarnutzer napsal dopis kalif, v Londýně, žádající o schválení projektu. Po schválení projektu navrhlo Společenství projekt městské vládě. Na jedné straně rada projekt zamítla a na druhé straně řada obyvatel v sousedství začala sbírat podpisy proti projektu. V reakci na negativní reakci uspořádalo Společenství informační akci. Aby se zabránilo zobrazování sebe sama, událost obsahovala pozitivní poznámky nemuslimského novináře a kněze. Po akci nebyly vzneseny žádné námitky.[6] Mešita se jmenuje „Mešita Nuur“.
Moderní komunita
Švýcarská muslimská komunita Ahmadiyya, která se převážně zaměřuje na vnímané mylné představy o místě islámu v moderní společnosti, pravidelně organizuje ve svých mešitách veřejné přednášky, diskuse a dny otevřených dveří.
Ve Švýcarsku je 14 místních kapitol a odhadovaných 800 Ahmadis, z nichž mnohé jsou potomky přistěhovalců z Pákistánu.[1] V zemi jsou dvě muslimské mešity Ahmadi, The Mešita Mahmud, v Curych a mešita Nuur v Wigoltingen, který má projít výstavbou.[7] Obě mešity leží v Německy mluvící část země. Současným národním prezidentem je Walid Tariq Tarnutzer a odpovědným národním misionářem je Sadaqat Ahmed.
Viz také
Reference
- ^ A b C d Kortmann 2013, str. 102
- ^ A b „40 Jahre Mahmud Moschee“ (v němčině). Archivovány od originál dne 03.03.2016. Citováno 6. září 2015.
- ^ A b Savannah D. Dodd. „Struktura islámu ve Švýcarsku a dopady zákazu švýcarského minaretu“ (PDF). Journal of Muslim Minority Affairs: 6.
- ^ A b Kortmann 2013, str. 103
- ^ Kortmann 2013, str. 101
- ^ Kortmann 2013, str. 104
- ^ „Wo sich Hahn und Halbmond grüssen“ (v němčině). Citováno 6. září 2015.
Bibliografie
- Kortmann, Matthias (2013). Islámské organizace v Evropě a USA: Multidisciplinární perspektiva. Palgrave Macmillan. ISBN 9781137305572.CS1 maint: ref = harv (odkaz)