Slovník moderního anglického použití - A Dictionary of Modern English Usage

„Fowlerova“ přeadresuje tady. Fowler's Toad, viz Bufo fowleri. Obchodní dům na severovýchodě USA viz Fowler, Dick & Walker. Obchodní dům Alabama viz Belk Hudson Lofts.
Slovník moderního anglického použití
FowlersModernEnglishUsageFrontispiece.jpg
The titulní strana z Slovník moderního anglického použití (1926).
AutorH. W. Fowler
ZeměSpojené království
JazykAngličtina
Publikováno1926
VydavatelOxford University Press
OCLC815620926
Průvodci styly
OED2 volumes.jpg

Slovník moderního anglického použití (1926), autor Henry Watson Fowler (1858–1933), je průvodce stylem Britská angličtina používání, výslovnost a psaní. Pokrývající témata jako např množné číslo a literární technika, rozdíly mezi podobnými slovy (homonyma a synonyma ) a používání cizích výrazů se slovník stal standardem pro ostatní průvodci stylem k psaní v angličtině. První vydání z roku 1926 proto zůstává v tisku, spolu s druhým vydáním z roku 1965, editoval Ernest Gowers, který byl přetištěn v letech 1983 a 1987. Třetí vydání z roku 1996 bylo přejmenováno na The New Fowler's Modern English Usage, a revidovaný v roce 2004, byl většinou přepsán autorem Robert W. Burchfield, jako slovník použití to začleněno korpusová lingvistika data;[1] a čtvrté vydání z roku 2015, revidované a přepracované Fowlerův slovník používání moderní angličtiny, byl editován Jeremym Butterfieldem, jako slovník použití. Neformálně uživatelé odkazují na průvodce styly a slovník jako Fowlerovo moderní anglické použití, Fowler, a Fowlerova.

Lingvistický přístup

v Slovník moderního anglického použitíObecný přístup Henryho W. Fowlera podporuje přímý a energický styl psaní a staví se proti veškeré umělosti tím, že důrazně nedoporučuje konstrukci spletitých vět, používání cizích slov a frází a používání archaismů. Postavil se proti pedantství a zesměšňoval pravidla umělé gramatiky neodůvodněná přirozeným používáním angličtiny, jako jsou zákazy ukončení věty znakem předložka; pravidla pro umístění slova pouze; a pravidla rozlišující mezi který a že. Všechny klasifikoval a odsoudil klišé, v jehož průběhu vytvořil a popularizoval tyto pojmy otlučený ornament, módní slova, a opotřebovaný humor, i když brání užitečné rozdíly mezi slovy, jejichž významy se v praxi spojily, čímž vedou řečníka a pisatele od nelogické konstrukce vět a zneužití slov. V položkách „Pedantic Humor“ a „Polysyllabic Humor“ se Fowler vysmíval použití tajemných slov (archaismů) a používání zbytečně dlouhých slov.

Citace

Široce a často citováno, Slovník moderního anglického použití je proslulý svými vtipnými pasážemi, jako například:

Didaktika
Řečník, který to objevil Juan a Quijote nejsou ve Španělsku vyslovováni, protože je vyslovoval jako chlapec, není spokojen s tím, že si nechá pro sebe tak důležitou informaci; musí nám ostatním říkat Hwan a Keehotay; každopádně nám dá šanci napravit naše nevědomé způsoby.[2]
Francouzská slova
Projev nadřazeného poznání je stejně velká vulgárnost jako projev nadřazeného bohatství - skutečně větší, jelikož poznání by mělo směřovat rozhodněji než bohatství k diskrétnosti a dobrým mravům.[3]
Inverze
Spisovatelé, kteří sledují naléhavost někdy danou inverzí, ale nedodržují, že „někdy“ znamená „je-li vhodný výkřik“, přijímají inverzi jako neomylného oživitele; jejich cílem je svěžest a dosažení frigidity.[4]
Rozdělit infinitiv
Anglicky mluvící svět lze rozdělit na (1) ty, kteří ani nevědí, ani se nestarají o to, co je split infinitiv; (2) ti, kteří to nevědí, ale velmi se o ně starají; (3) ti, kteří vědí a odsuzují; (4) ti, kteří vědí a schvalují; a (5) ti, kteří vědí a rozlišují. ... Ti, kteří ani nevědí, ani se nestarají, jsou drtivou většinou a jsou šťastnými lidmi, kterým by záviděly menšinové třídy.[5]
Strašně
Je zvláštní, že lidé s takovou zálibou v podceňování jako Britové měli cítit potřebu neustále měnit příslovce, kterými doufají, že posluchače přesvědčí o intenzitě svých pocitů.[6]
Velšský rarebit
Velšský králík je zábavné a správné. Velšský rarebit je hloupý a špatný.[7][8][9]

Edice

Fowlerova Slovník moderního anglického použití.

Před psaním Slovník moderního anglického použití, Henry W. Fowler a jeho mladší bratr, Francis George Fowler (1871–1918), napsal a revidoval Králova angličtina (1906), průvodce gramatikou a používáním. Asistoval při výzkumu Františka, který zemřel v roce 1918 tuberkulóza smluvně (1915–16), zatímco sloužil u Britské expediční síly v první světové válce (1914–1918), Henry oddaný první vydání Slovník jeho zesnulému bratrovi:

Přemýšlím o tom tak, jak to mělo být, s ukotvenými prolixity, oživenými otupělostí, eliminovanými výstřely, znásobenými pravdami. Měl hbitý vtip, lepší smysl pro poměr a otevřenější mysl než jeho o dvanáct let starší partner; a je nám líto, že jsme v určitém okamžiku neuspořádali naše závazky jinak, než jsme to udělali. . . . Tato kniha tedy neobsahuje nic z jeho skutečného psaní; ale poté, co byl navržen po konzultaci s ním, je to poslední ovoce partnerství, které začalo v roce 1903 naším překladem Luciane.[10]

První vydání Slovník moderního anglického použití byla zveřejněna v roce 1926 a poté byla přetištěna s opravami v letech 1930, 1937, 1954 a v roce 2009 s úvodem a komentářem lingvisty David Crystal. Druhé vydání s názvem Fowlerovo moderní anglické použití, byla vydána v roce 1965, revidována a editována Ernest Gowers. Třetí vydání, The New Fowler's Modern English Usage, byla zveřejněna v roce 1996, editoval Robert Burchfield; a v roce 2004 byla Burchfieldova revize vydání z roku 1996 publikována jako Fowlerovo moderní anglické použití. Čtvrté vydání, Fowlerův slovník používání moderní angličtiny, byla zveřejněna v roce 2015, editoval Jeremy Butterfield.[11]

Modernizace Slovník anglického použití (1926) poskytli Pocket Fowler's Modern English Usage (1999), editoval lexicographer Robert Allen, který je založen na Burchfieldově vydání z roku 1996; modernizované vydání je čtyřicetiprocentní zkrácení realizované se záznamy se sníženou délkou a vynecháním přibližně poloviny záznamů z vydání z roku 1996.[12] V roce 2008 vyšlo druhé vydání Allenova „Pocket Fowler“, jehož obsah vydavatel uvedl „se vrací k původnímu vydání z roku 1926“.[13]

  • Fowler, Henry Watson (1926). Slovník moderního anglického použití (1. vyd.). Oxford: Clarendon Press. OCLC  318492.
  • Fowler, Henry Watson (1965). Fowlerovo moderní anglické použití. Upravil Sir Ernest Gowers (2. vyd.). Velká Británie: Oxford University Press. OCLC  318483.
  • Burchfield, Robert William (1996). The New Fowler's Modern English Usage (3. vyd.). Oxford University Press. ISBN  978-0-19-869126-6. OCLC  36063311.
  • Allen, Robert (1999). Pocket Fowler's Modern English Usage (1. vyd.). Oxford University Press. ISBN  978-0-19-866237-2. OCLC  41660695.
  • Burchfield, Robert William (2004). Fowlerovo moderní anglické použití (Přepracované 3. vydání). Oxford University Press. ISBN  978-0-19-861021-2. OCLC  56767410.
  • Allen, Robert (26. srpna 2008). Pocket Fowler's Modern English Usage (2. vyd.). Oxford University Press. ISBN  978-0-19-923258-1. OCLC  495194507.
  • Fowler, Henry Watson (2009). Slovník použití moderní angličtiny: Klasické první vydání. Úvod a poznámky Davida Crystal. Velká Británie: Oxford University Press. ISBN  978-0-19-953534-7.
  • Butterfield, Jeremy (březen 2015). Fowlerův slovník používání moderní angličtiny (4. vydání). Oxford University Press. ISBN  978-0-19-966135-0.

Viz také

Podobné práce

Poznámky

  1. ^ Třetí vydání předmluva, str. xi.
  2. ^ Slovník moderního použití, Druhé vydání, 1965. H.W. Fowler. Oxford University Press: New York, Oxford. p. 129.
  3. ^ Slovník moderního použití, Druhé vydání, 1965. H.W. Fowler. Oxford University Press: New York, Oxford. 212–213.
  4. ^ Slovník moderního použití, Druhé vydání, 1965. H.W. Fowler. Oxford University Press: New York, Oxford. str. 295–302.
  5. ^ Slovník moderního použití, Druhé vydání, 1965. H.W. Fowler. Oxford University Press: New York, Oxford. 579–582.
  6. ^ Slovník moderního použití, Druhé vydání, 1965. H.W. Fowler. Oxford University Press: New York, Oxford. p. 618.
  7. ^ Slovník moderního použití, Druhé vydání, 1965. H.W. Fowler. Oxford University Press: New York, Oxford. 650–652.
  8. ^ Weber, John (1978). Dobré čtení: Průvodce pro seriózní čtenáře. R.R. Bowker. p.225.
  9. ^ Shapiro, Fred R. (2006). Kniha citací z Yale. Yale University Press. p.284. ISBN  978-0-300-10798-2.
  10. ^ Fowler, H.W. Slovník moderního použití Druhé vydání (1965) Oxford University Press: New York, Oxford. p. xiii.
  11. ^ Fowlerův slovník používání moderní angličtiny
  12. ^ Allen, Robert (26.06.2008). „Předmluva k druhému vydání“. Pocket Fowler's Modern English Usage. Oxford University Press. p. proti. ISBN  9780199232581. Citováno 3. dubna 2015.
  13. ^ „Použití moderní angličtiny Pocket Fowlera: brožovaná vazba: Robert Allen“. Katalog ve Velké Británii. Oxford University Press. Archivovány od originál dne 7. dubna 2015. Citováno 3. dubna 2015.

Reference

  • Fowler, Henry; Winchester, Simon (úvod) (dotisk 2003). Slovník moderního používání angličtiny (Oxford Language Classics Series). Oxford Press. ISBN  0-19-860506-4.
  • Nicholson, Margaret (1957). Slovník americko-anglického použití založený na Fowlerově moderním anglickém použití. Signet, po dohodě s Oxford University Press.