Şêxbizin (kmen) - Şêxbizin (tribe)
Şêxbizin (kurdština: شێخ بزهینی, Şêxbizin[1][2] nebo Şêxbizinî, شێخ بزنی)[3][4] je kurdština kmen přítomný poblíž Koy Sanjaq v Kurdistán, Irák s menšími komunitami rozptýlenými po celém světě krocan. Zatímco kmen mluví Sorani Kurdish v oblasti Kurdistánu si ty v Turecku uchovaly svůj kmenový sub-dialekt Laki s názvem Şêxbizinî nebo Kirmancekîman.[5][6] Mnoho lidí v Turecku to však ví turečtina v důsledku asimilační politika Turecka.[7]
Bydleli kolem Kermanshah v dnešní době Írán ale byli vyhnáni směrem k Osmanský Kirkúk podle Safavid Ismail I. v 16. století. Mnoho členů kmene později migrovalo směrem k Anatolii.[8]
Etymologie
Předpokládá se, že název kmene je složením těchto dvou slov šejk a Bazan. Ten je název blízkého regionu Sulajmáníja kam byli vyhoštěni, než se přestěhovali do Anatolie desetiletí poté.[9] Jméno se v osmanských dokumentech objevuje v různých hláskováních.[10]
Dějiny
Kmen byl chycen mezi mnoho válek mezi Osmany a Safavidy v Kurdistán a kde byli Safavidové nuceni odejít směrem na Kirkúk po neúspěšných jednáních mezi Shah Ismailem a vůdcem Şêxbizinî Qazî Hûseyînem. Důvodem vyhnanství byly náboženské víry kmene, protože byly Sunni. Zadávání Osmanský Kurdistán, byli sultánem tolerováni Selim I. protože se pokoušel získat podporu od sunnitských kurdských kmenů proti Safavidům.[8][11] Kvůli podpoře ze strany Şêxbizin během Bitva o Chaldiran, kmen dostal privilegia včetně svobody usadit se, kdekoli chtěli. To umožnilo příslušníkům kmene po dočasném pobytu migrovat nahoru směrem k Anatolii Palu.[12] Na konci 18. století žil kmen Haymana během zimy a kolem Antalya, Samsun a Aydın v létě.[13]
Ve své práci na Kurdské kmeny v roce 1908, Mark Sykes zmínil blízký kmen Şêxbizin Kirkúku který čítal kolem 4 000 rodin. Napsal:
Skvělý a válečný kmen, bouřlivý a divoký. Známí lupiči. Velcí jezdci. Velmi inteligentní, udělejte Martini – Henry pušky. Žijí v zimě na vesnicích, na jaře přebývají ve stanech v blízkosti jejich vesnic.[14]
Mnoho Şêxbizin Kurdů bylo Pešmerga a bojoval s kurdským vůdcem Mustafa Barzani Během Irácko-kurdský konflikt.[8]
Osady
Kmen Şêxbizin žije v následujících městech a vesnicích:
Kurdistán
Vesnice osídlené kmenem Şêxbizin v Erbil Governorate:[5]
- Bengane
- Berdespi
- Přesně tak
- Cedide
- Darmanava jêr
- Darmanava jor
- Kanîya Sûleyman
- Kasika
- Minare
- Xorxor
Provincie Ankara a Konya
Vesnice osídlené kmenem Şêxbizin v Provincie Ankara a Provincie Konya v Turecku:[15]
- Aktepe (v Haymana okres)
- Altıpınar (ve čtvrti Haymana)
- Ataköy (ve čtvrti Haymana)
- Bahçecik (ve čtvrti Haymana)
- Balçıkhisar (ve čtvrti Haymana)
- Bostanhöyük (v okrese Haymana)
- Canımana (v Kulu okres)
- Dereköy (ve čtvrti Haymana)
- Dipdede (v okrese Kulu)
- Durutlar (ve čtvrti Haymana)
- Eskikışla (ve čtvrti Haymana)
- Evci (ve čtvrti Haymana)
- Evliyafakı (ve čtvrti Haymana)
- Gedik (ve čtvrti Haymana)
- Gültepe (ve čtvrti Haymana)
- Kanlıgöl (ve čtvrti Haymana)
- Karacadere (ve čtvrti Kulu)
- Karaömerli (ve čtvrti Haymana)
- Karapınar (ve čtvrti Haymana)
- Kavak (ve čtvrti Haymana)
- Kayabaşı (v Polatlı okres)
- İncirli (ve čtvrti Haymana)
- Pınarbaşı (ve čtvrti Haymana)
- Sarıgöl (ve čtvrti Haymana)
- Sazağası (ve čtvrti Haymana)
- Sinanlı (ve čtvrti Haymana)
- Soğukkuyu (v okrese Kulu)
- Söğüttepe (v okrese Haymana)
- Tabaklı (ve čtvrti Haymana)
- Yaprakbayır (ve čtvrti Haymana)
- Yenice (ve čtvrti Haymana)
- Yergömü (ve čtvrti Haymana)
- Yeşilköy (v okrese Haymana)
- Yukarısebil (v okrese Haymana)
- Yurtbeyli (ve čtvrti Haymana)
Ostatní provincie
Vesnice osídlené kmenem Şêxbizin v Turecku mimo provincie Ankara a Konya:
- Bahçeköy (v centrální čtvrti, Provincie Düzce )[3]
- Bayamca (v Boyabat okres, Sinopská provincie )[3]
- Ballıca (v centrální čtvrti, provincie Düzce)[3]
- Beygircioğlu (v Kargi okres, Provincie Çorum )[3]
- Binerli (ve čtvrti Boyabat, provincie Sinop)[3]
- Çamlıpınar (v Laçin okres, provincie Çorum)[3]
- Çayağzı (v Durağan okres, provincie Sinop)[3]
- Dededağı (v Bafra okres, Provincie Kastamonu )[16]
- Dumanoğlu (v Aşkale okres, Provincie Erzurum )[17]
- Gemet (v centrální čtvrti, provincie Çorum)[3]
- Güllüdağ (v Narman okres, provincie Erzurum)[18]
- İçmeler (v Gölyaka okres, provincie Düzce)[3]
- İğdeli (v Oltu okres, provincie Erzurum)[19]
- Karasoku (ve čtvrti Laçin, provincie Çorum)[3]
- Koçkaya (ve čtvrti Narman, provincie Erzurum)[18]
- Kuruçalı (ve čtvrti Narman, provincie Erzurum)[18]
- Mamure (v centrální čtvrti, provincie Düzce)[3]
- Meşepınarı (v Karapürçek okres, Provincie Sakarya )[20]
- Olukbaşı (ve čtvrti Durağan, provincie Sinop)[3]
- Paşakonağı (v centrální čtvrti, provincie Düzce)[3]
- Pınaryolu (ve čtvrti Narman, provincie Erzurum)[18]
- Sapanlı (ve čtvrti Narman, provincie Erzurum)[18]
- Sıtma (ve čtvrti Laçin, provincie Çorum)[3]
- Tekpınar (v Ispir okres, provincie Erzurum)[19]
- Tektaban (ve čtvrti Karapürçek, provincie Sakarya)[20]
- Topkaynak (ve čtvrti Oltu, provincie Erzurum[19]
- Yarmankaya (v Tortum okres, provincie Erzurum)[19]
- Yazılıgürgen (ve čtvrti Karapürçek, provincie Sakarya)[20]
- Yeniköy (ve čtvrti Boyabat, provincie Sinop)[3]
- Yenitaşköprü (v centrální čtvrti, provincie Düzce)[3]
- Yeşilyurt (ve čtvrti Boyabat, provincie Sinop)[3]
- Yüksel (ve čtvrti Karapürçek, provincie Sakarya)[20]
Evropa
Existuje komunita Şêxbizin Rakousko, Dánsko, Německo a Francie.[21]
Viz také
Reference
- ^ Othman, Didar (3. dubna 2016). „هۆزو تیرهو لقهكانی كورد بهشی دووهم“. Dějiny Kurdu (v kurdštině). Citováno 25. září 2020.
- ^ Dr. Mikaîlî (2020), str. 6.
- ^ A b C d E F G h i j k l m n Ó p q r Dr. Mikaîlî (2020), str. 8.
- ^ „رۆژی حەشر“ (v kurdštině). Rûdaw. Citováno 26. září 2020.
- ^ A b Dr. Mikaîlî (2020), str. 10.
- ^ Çelebî (2017), str. 67.
- ^ Çelebî (2017), str. 73.
- ^ A b C Ruciyar (2008).
- ^ Fiğan (2017), str. 57.
- ^ Çelebî (2017), str. 66.
- ^ Fiğan (2017), str. 53 a 58.
- ^ Fiğan (2017), str. 58.
- ^ Fiğan (2017), str. 59.
- ^ Sykes (1908), str. 455.
- ^ Dr. Mikaîlî (2020), str. 9.
- ^ „Dededağı mah - Bafra - Samsun“. Index Anatolicus (v turečtině). Citováno 25. září 2020.
- ^ „Dumanoğlu mz - Aşkale - Erzurum“. Index Anatolicus (v turečtině). Citováno 25. září 2020.
- ^ A b C d E „Index Anatolicus - Narman“ (v turečtině). Citováno 25. září 2020.
- ^ A b C d Turecký stát (2014), str. 136.
- ^ A b C d „Index Anatolicus - Sakarya“ (v turečtině). Citováno 25. září 2020.
- ^ Çelebî (2017), str. 63 a 72.
Poznámky
- Çelebî, Cemile (2017), „Bezeynî - Historie, Migrace, Diaspora und linguistische Besonderheiten“ (PDF), Wiener Jahrbuch für Kurdische Studien (v němčině) (5)
- Dr. Mikaîlî (2020), „Îskana kurdên şexbezenî (şêxbizin) li Anatolîyê“ (PDF), Bîrnebûn (v kurdštině) (76), ISSN 1402-7488
- Fiğan, Mehmet (2017), Etnik Sınırlarda Gezinmek: Haymanalı Kürtlerin Kimliklenme ve Kültürlerarası İletişim Pratikleri (PDF) (v turečtině), Hacettepe University, vyvoláno 25. září 2020
- Turecký stát (2014), Aşiretler Raporu (v turečtině) (3. vyd.), Kaynak Yayınları, ISBN 978-975-343-220-7
- Ruciyar, Baran (2008), Allgemeine Geschichte: Şêx Bizin (v němčině), Kurdica, archivovány od originál dne 22.10.2012, vyvoláno 26. září 2020
- Sykes, Mark (1908), „Kurdské kmeny Osmanské říše“, The Journal of the Royal Anthropological Institute of Great Britain and Ireland, Královský antropologický institut Velké Británie a Irska, 38: 451–486, doi:10.2307/2843309, JSTOR 2843309
Další čtení
- Bane, Xamgelî (2012). „Şêxbizingel kî ye, ji ku kêçax raçe hatiyîne Heymene“ (PDF). Bîrnebûn (v kurdštině). 53: 41–44. Citováno 25. září 2020.
- Lewendî, Mahmûd (1988). „Ferhengoka Şêxbizinkî“ (PDF). Bîrnebûn (v kurdštině). 4: 68–72. Citováno 25. září 2020.
- Lewendî, Mahmûd (1997). „Kurdên Şêxbizinî“ (PDF). Bîrnebûn (v kurdštině). 3: 78–98. Citováno 26. září 2020.
- Ruciyar, Baran (2015). „Der Zusammenhang zwischen den Lek und Shêx Bizinî“ (v němčině). Kurdica. Archivovány od originál dne 02.04.2015. Citováno 26. září 2020. Citovat deník vyžaduje
| deník =
(Pomoc) - Şêxbizinî, Brang (2011). „Guranîyeli kurdgeli Şêxbizinî“ (PDF). Bîrnebûn (v kurdštině a turečtině). 48: 65–66. Citováno 25. září 2020.