Parçikan (kmen) - Parçikan (tribe)
Parçikan (kurdština: Parçikan) Je a kurdština kmen bydlí hlavně v Provincie Elazığ v krocan. Kmen má kolem 20 000 členů[1] a jsou převážně Sunnitští muslimové.[2] Kmen je kočovný transhumant.[3]
Dějiny
Kmen žil kolem Ázerbájdžánu a Íránu a poté se stěhoval na západ po Mongolská invaze a usadil se kolem Baskila, který během období správy Aq Qoyunlu, Safavid Írán a Osmanská říše šel pod jménem Hersini. V 17. století Hersini byl hustě osídlen kurdskými kmeny, včetně Parçikan, ale také kmenů Zeyve a Herdi. Z důvodu vysokých daňových povinností v EU Sanjak z Harput, někteří členové kmene se rozptýlili do okolních oblastí. Někteří členové kmene byli navíc násilně usazeni na různých místech v Anatolie.[4] Podle vůdce kmene Dursun Demez předali Osmané náhorní plošinu Sarıçiçek Kemaliye okres svému kmeni v roce 1245 an edikt, což kmenu umožňuje využívat půdu nomádský pastevectví. V roce 2019 kmen usiloval o uznání státu, aby se náhorní plošina stala zemí Parçikan.[3]
V roce 1921 kmen vyjádřil svou podporu Koçgiriho povstání po Nuri Dersimi požádal kmen o podporu. Jak povstání rostlo, Parçikan Kurds se nakonec přidal.[5][6] Kmenoví vůdci rovněž podpořili Turecké ústavní referendum z roku 2010 předložil AKP.[7]
Zeměpis
Kmen Parçikan žije v následujících městech a vesnicích:
V provincii Elazığ
- Akçakale, centrum okresu[8]
- Akgömlek, Keban[9]
- Vesnice Aladikme, Baskil[10]
- Vesnice Alatarla, centrum okresu[11]
- Vesnice Altınkuşak, centrální čtvrť[12]
- Vesnice Altınkürek, Keban[8]
- Vesnice Aşağıçakmak, Keban[13]
- Baskil město[8]
- Vesnice Bulutlu, centrum okresu[14]
- Vesnice Çalica, centrum okresu[8]
- Vesnice Çavuşlu, Baskil[10]
- Vesnice Demirlibahçe, Baskil[10]
- Vesnice Düğüntepe, Baskil[10]
- Vesnice Eskiköy, Baskil[10]
- Vesnice Gözpınar, centrální čtvrť[8]
- Vesnice Günbağı, Keban[8]
- Vesnice Habibuşağı, Baskil[10]
- Vesnice Harabekayış, Baskil[10]
- Vesnice Işıkyolu, centrální čtvrť[8]
- Vesnice Karaali, Baskil[10]
- Vesnice Karaali, centrum okresu[8]
- Vesnice Karagedik, Baskil[10]
- Vesnice Koçharmanı, centrální čtvrť[8]
- Vesnička Koparuşağı, centrální čtvrť[8]
- Vesnice Kurşunkaya, Keban[15]
- Vesnice Kutlugün, Baskil[10]
- Vesnice Meydancık, Baskil[10]
- Vesnice Ortaçalı, centrální čtvrť[8]
- Vesnice Sakabaşı, centrální čtvrť[8]
- Vesnice Şahaplı, Baskil[10]
- Vesnice Sarıtaş, Baskil[10]
- Vesnice Taşkesen, Keban[16]
- Vesnice Tatlıpayam, Baskil[10]
- Temurköy, centrální čtvrť[8]
- Vesnice Topaluşağı, Baskil[10]
- Vesnice Yalındamlar, centrální čtvrť[8]
- Vesnice Yolçatı, centrální čtvrť[8]
Ostatní osady
- Vesnice Parçikan (dříve Bozburun), Arguvan, Provincie Malatya[17]
Poznámky
- ^ „Kürt aşiretlerin evet ya da hayır tercihi“. Haber 7 (v turečtině). 10. září 2010. Citováno 16. června 2020.
- ^ Ayna (2018), str. 8.
- ^ A b „Tapusu Malatya'nın kullanım hakkı Erzincan'ın“. Busabah (v turečtině). 31. května 2019. Citováno 17. června 2020.
- ^ Uzun (2016), str. 144-145.
- ^ Güneş (2014), str. 242 a 272.
- ^ Kaya (1999), str. 178.
- ^ „Doğu'da aşiretlerin referandum tercihi“. Memleket (v turečtině). 11. září 2010. Citováno 17. června 2020.
- ^ A b C d E F G h i j k l m n Ó Didem Öz (2018), str. 195.
- ^ „Akgömlek köy - Keban - Elazığ“. Index Anatolicus (v turečtině). Citováno 3. srpna 2020.
- ^ A b C d E F G h i j k l m n Ó Çakar (2013), str. 117.
- ^ "Alatarla köy - Elazığ_M (Balıbey bucağı) - Elazığ". Index Anatolicus (v turečtině). Citováno 17. června 2020.
- ^ "Altınkuşak köy - Elazığ_M (Balıbey bucağı) - Elazığ". Index Anatolicus (v turečtině). Citováno 17. června 2020.
- ^ "Aşağıçakmak köy - Keban - Elazığ". Index Anatolicus (v turečtině). Citováno 3. srpna 2020.
- ^ Çakar (2019), str. 22.
- ^ Çakar (2019), str. 9.
- ^ Çakar (2019), str. 18.
- ^ „Parçikanlılar Boran'ı Destekliyor“. Türkiye Haber Ajansi (v turečtině). 14. března 2011. Citováno 16. června 2020.
Bibliografie
- Ayna, Bayram (2018), Millî Mücadele Yıllarında Koçgiri Aşireti Reisi Alişan Bey'in Faaliyetleri (v turečtině), Akademik Tarih ve Düşünce Dergisi, s. 1–19, vyvoláno 16. června 2020
- Çakar, Enver (2013), Osmanlı Döneminde Harput'ta Kırsal Yerleşme: Baskil Örneği (PDF) (v turečtině), Firat University, vyvoláno 6. března 2020
- Çakar, Enver (2019), 19. yüzyılın ilk yarısında keban köylerinin idari ve demografik yapısı, vyvoláno 6. března 2020
- Didem Öz, Naime (2018), „Zeyve Aşiret dokumalarına bir örnek: Baskil Hacı Hasan Baba Türbesi'ndeki halı Seccade ve Yolluklar“, The Journal of Academic Social Science Studies, 5 (69): 193–211, doi:10.9761 / JASSS7710, vyvoláno 16. června 2020
- Güneş, Ergin (2014), Boztuğ, Onursal (ed.), Koçgiri İsyanı Ekseninde Dersim Direniş (v turečtině), Tunceli University, str. 232–261
- Kaya, Ali (1999), Başlangıcından günümüze Dersim tarihi (v turečtině)
- Uzun, Celalettin (2016). "17. yüzyılda Harput" (v turečtině). Citováno 16. června 2020. Citovat deník vyžaduje
| deník =
(Pomoc)