Walter Blythe - Walter Blythe

Walter Cuthbert Blythe je románová postava v Lucy Maud Montgomery je Anne of Green Gables série. Objevuje se jako hlavní postava ve třech knihách; v rámci chronologie série jsou Anne z Ingleside (kniha 6, publikováno v 1939 ), Duhové údolí (kniha 7, pub. 1919 ) a Rilla z Ingleside (kniha 8, pub. 1921 ). Walter se krátce objeví a je také často zmiňován v posledním dílu seriálu, Blythes jsou citováni (kniha 9, dokončena v roce 1942, ale nebyla publikována až do roku 2009), v níž je několik jeho básní vytištěno v plném rozsahu a diskutovány členy jeho rodiny.

Životopis

Walter Cuthbert Blythe byl druhým synem Gilbert a Anne Blythe, a narodil se v roce 1893 v jejich domě „Ingleside“ v Glen St. Mary, P.E.I., Kanada. Byl pojmenován po svém dědečkovi z matčiny strany, Walteru Shirleyovi; jeho prostřední jméno ctí sourozence Matthewa a Marillu Cuthberta, kteří si adoptovali jeho matku. Walter měl šest sourozenců: nejstarší sestru Joyce (která zemřela krátce poté, co se narodila), starší bratr James Matthew (přezdívaný „Jem“, pojmenovaný podle souseda kapitána Jima z Anne's House Dreams), mladší sestry Anne a Diana (pojmenované po své matce) , Anne a adolescentní "přítelkyně" jejich matky Diana Barry, známá jako "Nan" a "Di", mladší bratr Shirley (příjmení jeho matky); a nejmladší sestra Bertha Marilla (z křestního jména babičky z matčiny strany a zesnulé Marilly Cuthbertové), také známá jako „Rilla“.

Už jako dítě miloval Walter poezii a usiloval o to, aby se jednoho dne stal slavným básníkem. V tomto se ujal své matky, která také snila o tom, že bude spisovatelkou, a která uskutečnila alespoň jeden profesionální prodej. Přestože měl Walter citlivější povahu než někteří jeho kamarádi ze školy a občas označil za „milksop“, byl jeho spolužáky pro jeho inteligenci a soucit obecně respektován. Získal také určitý obdiv poté, co zvítězil v bitvě se školním tyranem (Dan Reese), který urazil svou matku a Faith Meredith (druhou nejstarší z klanu Meredith).

Walter a jeho sourozenci (spolu s dětmi Meredith, kteří žili v sousedním domě) strávili mnoho hodin hraním v prohlubni zvané Duhové údolí, který se nacházel poblíž Ingleside. Právě tam měl Walter prorockou vizi první světová válka, snít o (a později trval na tom, že skutečně viděl) Piper, který pomocí volání své dýmky zametl děti pryč. Myšlenka dudáka povolávajícího chlapce do války je uvedena v kapitole 8 Duhové údolí:

„Jednoho dne,“ řekl zasněně Walter a díval se z dálky na oblohu, „Pied Piper přijde přes kopec tam a dolů Rainbow Valley, vesele a sladce potrubí. - pryč od vás všech. Nemyslím si, že budu chtít jít - Jem bude chtít jít - bude to takové dobrodružství - ale nebudu. Pouze budu muset - hudba zavolá a zavolá a zavolá mi dokud MUSÍM následovat. “

Bez jeho vědomí by se Walterova vize ukázala jako zcela přesná, protože později bojoval a zemřel v jedné z nejstrašnějších válek světa.

Stejně jako většina jeho sourozenců i Walter navštěvoval Queen's College v okolí Charlottetown, který nabízel ekvivalent středoškolského vzdělání. Později přežil vážný záchvat s tyfus to ho nechalo v oslabeném stavu; poté, co se uzdravil, strávil dva roky jako učitel na škole ve vesnici Lowbridge, P.E.I. Rezignoval na tuto pozici na jaře roku 1914 se záměrem dosáhnout bakalářského titulu na Redmond College v Kingsportu v Novém Skotsku.

Když byla v srpnu 1914 vyhlášena válka, Walterův starší bratr Jem se okamžitě dobrovolně stal členem kanadské armády. Nicméně, i když byl plnoletý, Walter tak neučinil, zdánlivě kvůli obavám, že je stále v oslabeném stavu, protože měl tyfus. Místo toho se zapsal do Redmondu a akademický rok tam strávil v letech 1914/15. Zatímco tam byl, Walter stále více cítil tlak ze všech stran, aby se zapsal do armády, a byl anonymně poslán bílé peří (symbol zbabělosti) někdo na vysoké škole. Nakonec, v létě roku 1915, měl Walter pocit, že byl úplně nad účinky tyfu, a podlehl Piperově výzvě a přihlásil se ke službě. Ačkoli jeho status vysokoškolského muže mohl umožnit, aby se zapsal jako důstojník, on, stejně jako jeho vysokoškolsky vzdělaný bratr Jem, nastoupil jako řádný opravář a byl mu přidělen hodnost vojína.

Po tréninku v Kanadě a návratu na Ingleside na poslední návštěvu v červenci 1915 byl Walter odeslán do Francie a bojoval v tamních zákopech. Na jaře roku 1916, s velkým rizikem pro sebe, odnesl zraněného spolubojovníka Země nikoho a zpět do bezpečí; za tuto akci mu byl udělen Medaile za vynikající chování, druhé nejvyšší vyznamenání udělované kanadským vojákům v té době. Je třeba poznamenat, že v Anne z Ingleside Anne vidí stín okna, který tvoří kříž nad Walterem, který spí ve své posteli. Uvádí se, že když to uvidí, bude to strašit a připomínat jí to roky po hrobu Courcelette, s odkazem na jeho smrt v Velká válka.

Přibližně ve stejnou dobu, když byl v zákopech, Walter napsal báseň, pro kterou by se stal slavným. Walter s názvem „The Piper“ a částečně čerpající ze své prorocké vize první světové války napsal své mladší sestře Rille, že „neměl jsem pocit, jako bych to psal - něco mě jako nástroj využívalo.“ Walter poslal báseň London Spectatora odtamtud vykvetly události:

„Báseň byla krátká, uštěpačná maličkost. Za měsíc nesla Walterovo jméno do všech koutů světa. Všude byla kopírována - v metropolitních denících a malých vesnických týdenících, v hlubokých recenzích a„ agónních sloupcích “, v Odvolání Červeného kříže a vláda získávající propagandu. Matky a sestry to plakaly, mladí chlapci to nadchli, celé velké srdce lidstva to dohnalo jako ztělesnění veškeré bolesti a naděje a soucitu a účelu mocného konfliktu, krystalizovaného v tři krátké nesmrtelné verše. Kanadský chlapec ve flanderských zákopech napsal jednu velkou báseň války. „The Piper,“ Pte. Walter Blythe, byla klasikou od prvního tisku. “

Jen několik měsíců poté, co byla báseň zveřejněna, Walter zemřel u Bitva o Courcelette, V září 1916. V noci před svou smrtí napsal své sestře Rille, že má další vizi The Piper, kterou bude donucen následovat další den. Jeho vize byla opět přesná, protože následujícího rána Walter šel do bitvy a během útoku byl zabit kulkou a okamžitě zemřel.

Walterova smrt byla „předzvěst“ v 41. kapitole Anne z Ingleside, publikováno 18 let po kniha, ve které zemře. Zasazený do počátku 20. století, kdy byl Walter ještě dítě, na samém konci knihy, jeho matka Anne se na něj dívá, když spí:

„Walter se ve spánku usmíval jako někdo, kdo znal okouzlující tajemství. Měsíc mu svítil na polštář mřížemi olovnatého okna ... vrhal stín jasně definovaného kříže na zeď nad jeho hlavou. Po dlouhé roky poté si to měla Anne pamatovat a přemýšlet, jestli to bylo znamení Courcelette ... hrobky označené křížem „někde ve Francii“. “

„Piper“

Okolnosti složení Walterovy básně „Piper“, stejně jako poselství básně, její téměř okamžité uznání jako klasiky a tragický válečný zánik jejího autora, je velmi podobný příběhu básně z reálného života. “Ve flanderských polích „Kanaďanem John McCrae. Ačkoli nikdy nebyl úplně napsán Rilla z Ingleside „The Piper“ implicitně napodobuje „In Flanders Fields“ obsahem i formou.

L.M. Montgomery nakonec napsal báseň s názvem „Piper“; byla to poslední báseň, kterou dokončila. Vloženo do kanadského časopisu V sobotu večer v dubnu 1942 „The Piper“ běžel 2. května 1942, necelé dva týdny po Montgomeryho smrti. Součástí díla byla krátká vysvětlující poznámka od Montgomeryho s uvedením, že lidé roky žádali o kopie básně (Rilla z Ingleside, ve kterém byla báseň diskutována, byla původně publikována v roce 1921), ale báseň v době vydání knihy neexistovala. Místo toho byla báseň napsána o mnoho let později o další válce: druhé světové válce.

„Jednoho dne Piper sestoupil po Glen ... Sladký a dlouhý a nízký hrál on! Děti následovaly od dveří ke dveřím, bez ohledu na to, jak by mohli prosit ti, kteří milovali, takže zpívají píseň jeho melodie Jako píseň lesního kopce Jednoho dne Piper přijde znovu Chcete-li dýmat synům javoru! Ty a já budeme následovat od dveří ke dveřím, Mnozí z nás se už nevrátí ... Nezáleží na tom, jestli svoboda bude stále Buď korunou každého rodného kopce ? “

Ačkoli obecný tenor skutečně publikované básně je podobný tomu, co je popsáno v Rilla z Ingleside, tato verze filmu „The Piper“ se v některých ohledech liší od Montgomeryho dřívějšího popisu Walterovy básně. Je pozoruhodné, že Montgomeryho verze má dvě sloky, ne tři, a nezmiňuje se o „zachování víry“, jak se o ní říkalo jako o ústřední části Walterovy básně.

Montgomery zahrnul báseň jako předmluvu Blythes jsou citováni, zamýšlená devátá kniha ze série Anne. Tato kniha byla jejím vydavatelům předložena v den její smrti (24. dubna 1942), ale v plné podobě byla vydána až v roce 2009. Silně zkrácená verze knihy, Cesta do včerejška, byl vydán v roce 1974; „Piper“ byl mezi téměř 100 stránkami materiálu, který byl řezán. Poslední knihou série je Rilla Of Ingleside, což je kniha o nejmladším z Blytheových dětí Rilla. Toto je kniha, ve které Walter umírá ve válce.

externí odkazy

The Projekt Gutenberg ebook o Duhové údolí