Walter Böning - Walter Böning
Walter Böning | |
|---|---|
| narozený | 14. ledna 1894 Velkovévodství Oldenburg |
| Zemřel | 7. února 1981 (ve věku 87) |
| Věrnost | Německo |
| Servis/ | Pěchota; letectví |
| Hodnost | Poručíku |
| Jednotka | Flieger-Abteilung 6b; Jagdstaffel 19 |
| Zadržené příkazy | Jagdstaffel 76 |
| Ocenění | Rytířský kříž Řád královského domu Hohenzollernů, Železný kříž Druhá a první třída, Zlatá medaile za statečnost, Vojenský záslužný řád Čtvrtá třída s meči, Vojenský záslužný řád čtvrté třídy s korunou (znamenající druhé ocenění) a meči, Velkovévodství Oldenburg je Friedrich-August Cross Druhá a první třída |
Poručíku Walter Böning byla německá první světová válka létající eso z Velkovévodství Oldenburg připsáno 17 vzdušných vítězství. Vojenskou službu z první světové války zahájil jako pěšák. Vyznamenal se zlatou medailí za chrabrost a Železným křížem druhé třídy. Poté přešel na leteckou službu a původně trénoval jako průzkum Pilot před postupující, aby se stal stíhací pilot. Mezi 6. dubnem 1917 a 30. květnem 1918 mu bylo připsáno 17 vzdušných vítězství. Dne 31. května 1918 přežil srážku ve vzduchu, když byl napaden britskými stíhači. Ačkoli svůj poškozený stroj přemluvil domů, vážná rána na noze, kterou utrpěl, ho odsunula na konec války.
Vojenská služba
Böning zahájil svou vojenskou kariéru významnou službou u 19. pěšího pluku v Bavorsku, dne 15. května 1915 mu byla udělena Zlatá medaile za statečnost a také Železný kříž Druhá třída. Poté přešel do Luftstreitkräfte (Německá letecká služba).[1]
Výcvik pilotů zahájil 10. února 1916. Počínaje 25. květnem 1916 byl vyslán do Flieger-Abteilung (Letecký oddíl) 6b na Západní fronta pro povinnosti dělostřelecké spolupráce. V říjnu 1916 mu za jeho služby byl udělen Železný kříž první třídy. Následující měsíc byl převelen k stíhací peruti Royal Prussian Jagdstaffel 19. První vítězství si připsal 6. dubna 1917. Böning se stal a balon buster dne 30. dubna sestřelením jednoho z pozorovací balóny na Guyencourt. Stal se esem 23. září 1917, když sestřelil dva Nieuport bojovníci za vítězství pět a šest. Byla to jeho poslední vítězství Jagdstaffel 9; dostal velení nad Royal Bavarian Jagdstaffel 76 dne 5. října 1917.[1]
Létající jeho Albatros D.Va označené modrými a bílými diamanty,[2] dne 9. prosince 1917 zaznamenal vítězství své nové letky, aby se jeho celkový počet zvýšil na sedm. Mezi 4. únorem a 30. květnem 1918 pak získal dalších deset vítězství. Dne 31. května 1918 se na bojové hlídce srazil se svým křídlem, když byli napadeni No. 70 Squadron RAF. Křídlo bylo sestřeleno a zabito; Böning byl poté těžce zraněn pod levým kolenem. Podařilo se mu uvolnit a vrátit se na základnu. Poté, co bezpečně přistál ubitý Albatros ozdobený velkým „B“ na boku, byl Böning mimo válku.[1]
Vyznamenání a ocenění
- Železný kříž z roku 1914,
- Druhá třída (cca 1915)
- První třída (říjen 1916)
- Zlatá medaile za statečnost[je zapotřebí objasnění ] (7. května 1915)
- Vojenský záslužný řád, Čtvrtá třída s korunou a meči (Bavorsko)
- Rytířský kříž královský Řád domu Hohenzollernů
- Friedrich August Cross, Druhá a první třída (Velkovévodství Oldenburg )[1]
Zdroje informací
Reference
- Franks, Norman; Bailey, Frank W .; Host, Russell. Above the Lines: The Eces and Fighter Units of the German Air Service, Naval Air Service and Flanders Marine Corps, 1914–1918. Grub Street, 1993. ISBN 0-948817-73-9, ISBN 978-0-948817-73-1.