Vratislav Brabenec - Vratislav Brabenec

Vratislav Brabenec
Na koncertě v Kadani.
Na koncertě v Kadaň.
Základní informace
narozený (1943-04-28) 28.dubna 1943 (věk 77)
Praha
Zaměstnání (s)Hudebník, básník
NástrojeSaxofon, klarinet
Aktivní roky1972 – dosud
Související aktyPlastoví lidé vesmíru

Vratislav Brabenec (narozen 28. dubna 1943 v Praha ) je čeština hudebník a autor a člen Plastoví lidé vesmíru.

Život

Vratislav Brabenec se narodil v roce Praha do rodiny poštovního pracovníka. Vystudoval zahradnictví na Střední zemědělské škole v Praze Mělník, a několik let po škole se věnoval zahradničení. V letech 1964 až 1969 studoval teologie na evangelické fakultě Komenského v Praze, ale nedokončil ji. Pracoval v Velká Británie v roce 1969, a když se vrátil do své vlasti, pracoval pro některé zahradnické společnosti. V roce 1976 byl z politických důvodů zatčen a uvězněn (březen - listopad 2006)[1]). Když byl po osmi měsících propuštěn, podepsal Charta 77 a byl nucen emigrovat v roce 1982 (Operace Asanace). Žil v Kanada od roku 1983 do roku 1997 (první na východě - setkání Josef Škvorecký a další čeští přistěhovalci; pak na Sluneční pobřeží a konečně dál Vancouver Island[1]) ale protože Sametová revoluce často navštěvoval Československo (a po roce 1993 Česká republika ). Do své vlasti se vrátil v roce 1997 a od té doby se věnuje hudební kariéře a částečně také jako zahradní architekt.[2]

Jeho manželka Marie Benetková (* 1945) je básnířka a výtvarnice. Má dceru Nikolu.

Hudební kariéra

Vratislav Brabenec hraje na alt saxofon, basklarinet, klarinet a také zpívá. Byl členem skupiny The Plastic People of the Universe (PPU), a tak zažil perzekuci sedmdesátých let v Československu, která kvůli zakázaným koncertům PPU vedla k Chartě 77. Pro skupinu napsal hodně textů s filozofickým („Jak bude po smrti“ Jaké to bude po smrti s využitím textů od Ladislav Klíma ) a náboženská témata („Pašijové hry velikonoční“) Velikonoční vášeň, nejprve hrál v roce 1968 s Spirituál kvintet[2]). V roce 1997 se vrátil do České republiky a připojil se k obrozenecké skupině. Hraje také v Sen noci svatojánské kapela.[3]

Literární kariéra

Jeho první básně byly publikovány v roce 1968 v náboženském časopise Kostnické jiskry. Publikoval také v samizdat edice. Jediný sólový samizdat byl jeho Svědkové (Svědci, 1978). Další připravil v roce 1982 (Sebedudy), ale to bylo vydáno až v roce 1992. Jeho básně jsou úzce spjaty s hudbou. V 90. letech publikoval ve většině českých literárních a hudebních časopisů a kolektivních svazcích (např. Revolver Revue, Hostitel, Valící se kámen, Rock & Pop atd.).[2] V posledních několika letech se Brabenec objevil v několika filmech, obvykle o PPU (Milan Hlavsa, Plastický lidé z vesmíru, 2001 nebo ... a bude hůř, 2007)

Funguje

Knihy

  • Sebedudy (1992)
  • Vůl Hvězda Ranní (1998)
  • Karlín přístav (1999)
  • Vážený panel K. (2001)
  • Všude je střed světa (2005)
  • Sebedudy a jiné texty z let 1966-1987 (2010)
  • Evangelium podle Brabence (2010)
  • Denver (2010)
  • Pajasan (2016)
  • Podoby (2016)
  • Nevyžádaný příspěvek (2016)
  • Tanec duchů (2017)
  • Trdliště (2018)
  • Zahrada je otevřená (2018)
  • Výplatní den (2019)
  • Legendy a čáry (2019)
  • Eden: Třída sboru národní bezpečnosti (2020)
  • Posvícení (2020)
  • Podzim (2020)

Hudba

  • Konec léta (1995)
  • Začni u stromu (2006)
  • Kanadské vytí (2007)
  • Létání je snadné (2013)

Filmografie

  • … A bude hůř (2007)
  • Gorila (2011)
  • Kovář z Podlesí (2013)
  • Odborný dohled nad východem Slunce (2014)
  • Odborný dohled nad výkladem snu (2018)
  • Cena za štěstí (2019)
  • Ztraceni v ráji (2020)

Reference

  1. ^ A b Rozhovor ve VetusVia: [1] Archivováno 2008-04-16 na Wayback Machine (v češtině)
  2. ^ A b C Slovník české literatury: [2] (v češtině)
  3. ^ Česká Wikipedia: cs: Vratislav Brabenec (v češtině)