Kadaň - Kadaň
Kadaň | |
---|---|
Město | |
![]() Panorama města s Řeka Ohře | |
![]() Vlajka ![]() Erb | |
![]() ![]() Kadaň Umístění v České republice | |
Souřadnice: 50 ° 22'34 ″ severní šířky 13 ° 16'17 ″ východní délky / 50,37611 ° N 13,27139 ° ESouřadnice: 50 ° 22'34 ″ severní šířky 13 ° 16'17 ″ východní délky / 50,37611 ° N 13,27139 ° E | |
Země | ![]() |
Kraj | Ústí nad Labem |
Okres | Chomutov |
První zmínka | 1183 |
Vláda | |
• Starosta | Jiří Kulhánek |
Plocha | |
• Celkem | 65,62 km2 (25,34 čtverečních mil) |
Nadmořská výška | 300 m (1000 stop) |
Populace (2020-01-01[1]) | |
• Celkem | 18,246 |
• Hustota | 280 / km2 (720 / sq mi) |
Časové pásmo | UTC + 1 (SEČ ) |
• Léto (DST ) | UTC + 2 (SELČ ) |
Poštovní směrovací číslo | 432 01 |
webová stránka | www |
Kadaň (Česká výslovnost: [ˈKadaɲ] (poslouchat); Němec: Kaaden), je město v Ústecký kraj z Česká republika. Má asi 18 000 obyvatel.
Město leží na břehu řeky Ohře. Kadaň je turistické středisko s vrcholem františkánského kláštera a historického náměstí s pozdně gotickou radniční věží. Je to také město s nejužším pruhem v České republice - Katova ulička s pouhými 66,1 cm.
Dějiny
Raná historie až do třicetileté války
Existují legendy, které akreditují počátky města keltský kmeny. V 1. století n.l. přišly germánské kmeny, ale pokračovaly ve velké germánské migraci na západ. V 6. století byla země osídlena Slovany. Někteří mluví o zámku Úhošť kopec, kterému se dalo říkat Wogastisburg kde bitva mezi Franks a Slované došlo v roce 631. Bitva o Canburg v roce 805 je také často zmiňován v souvislosti s městem, ale je to omyl, protože lokalita tohoto jména (Canburg - Kanina) je ve středních Čechách.
První písemná zpráva je však z konce 12. století - český princ udělil „tržní město“ Kadaň Rytíři sv. Jana. Slovanští panovníci povolali do země německé osadníky, kteří jim nabídli svobodu, ale zároveň získali daně. Knights Hospitaller postavil první kostel v Kadani - Sv. Jan Křtitel - který stále stojí v části města zvané Hospitaller Suburb, ale nyní je v Barokní styl. Ve 13. století bylo město povýšeno na „královské město“. Začalo se dařit a na výšinách nad řekou bylo postaveno nové město s hradem a Františkánský klášter. V roce 1362 došlo k velkému požáru. Císař Karel IV kdo dvakrát navštívil město (1367 a 1374), udělil mu několik obecních práv (místní vláda, vinice a každoroční trh), díky nimž znovu vzkvétalo. Vláda Václav IV vyrobil zkušený hodinář Mikuláš z Kadaně, který spolu s matematikem a astronomem Jan Šindel, navrhl Praha Orloj.
15. století přineslo historii Kadaně nový rozměr: město a hrad byly často zavázány královským věřitelům. Na konci vlády Jiří z Poděbrad nejdříve město a později hrad dobyli Jan Hasištejnský z Lobkovic (Jan z Lobkowicze a Hassensteinu), který podle všeho považoval Kadaň za vhodné hlavní město pro jeho závislá území. Založení a stavba kláštera Františkáni přísného dodržování, postaveno jako rodinné pohřebiště a později milost Čtrnáct svatých pomocníků, může odrážet jeho ambice pro město. Jan Hasištejnský zemřel v roce 1517 a je pohřben v kostele čtrnácti svatých pomocníků. Jeho hrobka je stále vystavena v kostele, který je nyní součástí městského muzea. Ve stejném roce začaly Reformace v Německu, což mělo okamžitý dopad na atmosféru v německy mluvícím Kadani. V roce 1534 zde byl sjednán „kadaňský náboženský mír“ Württemberg Protestanti a Ferdinand I., císař svaté říše římské pro katolickou stranu. V Třicetiletá válka během příštího století utrpěl Kadaň požáry a drancování různých armád na cestě na bojiště Čechy. Po válce se z původně česko-německého města stalo jednojazyčné německé panství.
Věk osvícení až do 19. století

Během Slezské války Kadaň byla oporou ustupující francouzské armády opevněné ve františkánském klášteře a byla obléhána maďarskými a chorvatskými jednotkami rakouské armády. Dveře klášterního kostela stále ukazují díry po kulkách z bitvy 14. října 1742. Město začalo hořet v roce 1746 a poskytlo velkou příležitost pro Kadaňova „Christophera Wrena“ - Johann Christoph Kosch. Postavil mnoho barokních budov, včetně kostela sv Povýšení svatého kříže, kostel sv. rodiny a klášter sv Řád sv. Alžběty. Hrad Kadaň byl přestavěn, aby sloužil jako kasárna v době Marie Terezie z Rakouska. Její syn Josef II navštívil Kadaň v roce 1779. Josefovy reformy ovlivnily také život města. Klášter Menšiny byl uzavřen a poté se stal areálem prvního gymnázia pod kontrolou Piaristé od roku 1803 do roku 1823. V roce 1788 byla zahájena inaugurace městské městské rady. Jakob Marzel Sternberger byl jeho prvním starostou a zastával úřad až do roku 1822. Jeho pravnuk Jacob Sternberger emigroval do Spojených států v roce 1850 jako součást první vlny evropských přistěhovalců té doby (Max Kade Ústav).
Poslední velký požár poškodil město v roce 1811 a od té doby si historické centrum zachovalo svůj vzor. Po Revoluce roku 1848 skleslé město se stalo okresním centrem. Ústav okresního města trval v Kadani 110 let, kdy byl přidružen Chomutov okres. Ve druhé polovině 19. století se rozvinula vlastivědná činnost a byla založena řada institucí, klubů a společností. Národní složení populace Kadaň bylo velmi explicitní - přes 90% německé a pouze 3% české, se židovskou komunitou také.
20. století
Na začátku 20. století se „Společnost přátel muzea v Kaadenu“ rozhodla zdokumentovat historii měst otevřením muzea.
V posledních týdnech roku první světová válka, Československo byla založena 28. října 1918, její česká, moravská a slezská složka byla vymezena historickými hranicemi českého (českého) království. Většina obyvatel německé hranice však nebyla nadšená, že se stane součástí nové republiky s jasně slovanskou definicí. Místo toho vznikly podél pohraničí čtyři regionální samosprávné státy, Kadaň se prohlásila za součást Německé Čechy. Dne 4. března 1919, první shromáždění rakouského parlamentu. To byla příležitost k pokojným i násilným demonstracím v pohraničních městech převážně obydlených Německem. V Kadani byl vyhlášen zákaz vycházení a stanné právo a vyslány československé vojenské síly. Demonstrace v Kadani za sebeurčení byl nejkrvavější. Podle Swiss Neue Zürcher Zeitung zpráva ze dne 7. března 1919, 17 osob bylo zabito, 30 těžce zraněno a 80 zraněno tam. Celkem bylo 25 obětí pohřbeno v pamětním hrobě na centrálním hřbitově. To bylo obnoveno po pádu komunismu v roce 1989.
Po Mnichovská dohoda později v září 1938 se Kaaden stal součástí Reichsgau Sudety. Místní čeští občané byli nuceni přestěhovat se do středního Československa, zbývající a židovská komunita byla silně utlačována. Synagoga byla vypálena během Kristallnacht ze dne 9. listopadu 1939. Podle Benešovy dekrety, po Druhá světová válka bylo přeneseno celé německé obyvatelstvo (Útěk a vyhnání Němců z Československa během druhé světové války a po ní ) a oblast byla znovu osídlena českými lidmi, mnozí bez kořenů v tomto regionu.

Od padesátých let 20. století byly postaveny nové panelové sídliště, které se dostaly do vnějších částí historické aglomerace v 60. a 70. letech. Tato expanze byla nutná, protože mnoho lidí se nastěhovalo, aby získali práci v prosperujícím těžebním a elektrotechnickém průmyslu v regionu. Historické památky zchátraly a nebyly ošetřovány. Před rokem 1989 měly být některé části historického centra nahrazeny moderním bydlením. Naštěstí Sametová revoluce změnil trend rozvoje města a přinesl změnu postojů ke kulturním hodnotám minulosti. Historické srdce Kadaně se začalo opravovat a po 15 letech se stalo perlou regionu. Na břehu řeky Ohře se nyní plánuje a projektuje nový web - Maxipes Fík Nábřeží s mnoha atrakcemi pro děti i dospělé. Město se stalo turistickým centrem převážně průmyslové oblasti. Jedinou nevýhodou cestovního ruchu je nedostatek hotelu s vyšší kapacitou ve městě.
Ekonomika
Přestože se nachází v průmyslové části České republiky, ve městě není žádný významný průmysl a lidé obvykle pracují v kancelářích nebo musí dojíždět. Nedaleko jsou dvě velké elektrárny (Tušimice a Prunéřov).
Zajímavosti
- Františkánský klášter (muzeum)
- Radniční věž
- Hrad
- Staré náměstí
- Svatá věž
- Barbakán
- Rozhledna na Svatém kopečku
Každoroční akce
- Císařský den (poslední srpnovou neděli je na náměstí mnoho atrakcí)
- Maxipes Fík Narozeniny
- Kirwitzer Astronomický den
- Staročeský karneval
- Františkánské léto
- Slavnosti sklizně vinné révy
- Vysmáté léto - Summer Rock Fest
- Betlémská hra
- Umučení Krista Hrajte
Vzdělávání



Kadaň je domovem několika středních škol s dlouhou historií, nejstarší z nich je Tělocvična Kadaň která byla založena v roce 1803 s 99 studenty a pokračovala pod kontrolou Piaristé do roku 1823. Sídlem starého gymnázia byl bývalý Menšiny Klášter (odlišný od františkánského) v blízkosti náměstí v budově, která je nyní sídlem Oblastního archivu. Institut gymnázia byl poté obnoven v roce 1872 v nové budově. Tělocvična byla znovu uzavřena v roce 1951 a do budovy se přestěhovala nová průmyslová škola. Je tam dodnes. Nové gymnázium bylo založeno v roce 1968 a od roku 1978 zůstává ve stejných prostorách.
Průmyslová škola se nejprve specializovala na těžbu (z důvodu hnědé uhlí a uran doly v okolí), ale od roku 1957 se specializuje na stavbu a nakonec v roce 2001 přidala do svého vzdělávacího programu Obchodní akademii, takže nyní se jmenuje Škola průmyslových budov a obchodní akademie.
The Zemědělská škola (Nyní SOŠS a SOU Amos) byla založena v roce 1862 jako tzv Ackerbauschule. Před budovou jsou cenné sochy Albrecht Thaer a Justus von Liebig (obnoveno v roce 2003).
Výuka na všech školách probíhala v německém jazyce až do roku 1945. V Kadani jsou čtyři základní školy a škola pro hendikepované děti.
Církve
K dispozici jsou kostely a kaple čtyř křesťanských denominací: Římskokatolický kostel, Církve československé husitské, Evangelická církev českých bratří a Pravoslavná církev. Na náměstí se nachází římskokatolický farní kostel Povýšení sv. Kříže.
Parky a městská vegetace

Kadaň se nachází na okrajích Doupovské hory se smíšenými lesy a Krušné hory s jehličnatým stojanem. V rozšiřujícím se městě v 19. století byly tři hlavní parky. Městský park - nyní Smetanovy sady - byl založen obyvatelem Kadaň a budoucím starostou Peterem Prinzlem v roce 1852. Na skalách nad řekou Ohří vedle františkánského kláštera vznikl také krajinný park. Nová organizace Anpflanzungs- und Verschönerungsverein Kaaden soustředila svoji energii na uspořádání parku pro tzv Svatá hora nebo Svatý kopeček – Holy Hill kterému se říkalo „svatý“ (heiliger berg od roku 1541) pro svou polohu nad svatý poutní klášter. Kopec s opuštěnými skalními vinicemi se na přelomu 20. století stal anglickým parkem s mnoha vyhlídkami, altánky a lavičkami. Jaroslav Havlíček napsal ve svém románu "Vlčí kůže" o Svaté hoře, že to bylo místo pro romantické procházky mladých párů. Park v okolí byl také označován jako Sommerfrische Kaaden - Kadaňské letovisko. V době druhé světové války se o něj ale nestaralo a komunisté po roce 1948 opustili park, aby byl úplně zdevastovaný a zarostlý. Socialističtí plánovači však promítli nové obytné oblasti se spoustou zeleně uvnitř. Na druhé straně města na levém břehu potoka Bystřice vznikl nový velký park - nyní Rooseveltovy sady.
Zajímavosti
- Švýcarsko-francouzský spisovatel Benjamin Constant připravil část svého slavného románu Adolphe (1816) v Kadani, s odkazem na to jako Caden, petite ville de la Bohême. [2]
- Václav Vanya z Kadaně Švejk Restaurace U Věžičky vyhrál národní Plzeňský Prazdroj Soutěž Master Bartender 2008.[3]
- Tady je potápěčský bar jménem Kadaň se sídlem v San Diego, Kalifornie. [4]
Pozoruhodné osoby
- Peter Nigri (1434–1481 nebo 1484), teolog
- Jan Hasištejnský z Lobkovic (1450–1517), cestovatel, diplomat a spisovatel
- Václav Pantaleon Kirwitzer (1588–1626), astronom
- Theodor Innitzer (1875–1955), kardinál, Vídeňský arcibiskup
- Edward Goll (1884–1949), klavírista a učitel hudby
- Hans Zeisel (1905–1992), německo-americký sociolog
- Karel Havlíček (1907–1988), malíř
- Josef Dvořák (narozený 1942), herec
- Petr Klíma (narozený 1964), hráč ledního hokeje
- Ondřej Kaše (narozený 1995), hráč ledního hokeje
- Dominik Feri (narozený 1996), politik
- Aneta Lédlová (narozený 1996), hráč ledního hokeje
Partnerská města - sesterská města
Reference
- ^ „Obyvatelstvo obcí - 1. ledna 2020“. Český statistický úřad. 2020-04-30.
- ^ http://www.badosa.com/bin/obra.pl?id=n081-06
- ^ „Nejlepším výčepním v České republice je Václav Vanya z kadaňského Švejk restaurace U Věžičky“.
- ^ http://www.kadanclub.com/
- ^ „Hlavní stránka: Partnerská města“. mesto-kadan.cz (v češtině). Město Kadaň. Citováno 2020-03-16.