Vipassanā-ñāṇa - Vipassanā-ñāṇa

The Vipassanā-ñāṇové (Pali, Sanskrt: Vipaśyanā-jñāna) nebo znalosti vhledu jsou různé fáze, které praktikující buddhista Vipassanā ("vhled", "jasné vidění") se říká, že meditace prochází cestou k nibana.[1] Tento „pokrok vhledu“ (Visuddhiñana-katha) je uvedeno v různých tradičních Theravada buddhista texty komentářů jako např Patisambhidamagga, Vimuttimagga a Visuddhimagga. v Sarvastivadin abhidharma texty, „cesta vhledu“ (darśana-mārga) jedna z pět cest pokroku v dharmě a skládá se z několika jñānas nazývané také „momenty myšlení“.

Vimuttimagga

The Vimuttimagga (Cesta k osvobození, 解脫 道 論) je časný meditační manuál arahant Upatissa se zachovala pouze v čínském překladu ze šestého století. Fáze vhledu načrtnuté Vimuttimaggou jsou:[2]

  1. Porozumění (廣 觀)
  2. Vzestup a pád (起 滅)
  3. Rozpuštění (滅)
  4. Strach a nevýhoda a rozčarování (畏 & 過 患 & 厭離)
  5. Potěšení z osvobození a vyrovnanosti (樂 解脫 & 捨)
  6. Shoda (相似)

Podobnou prezentaci těchto fází najdete v dokumentu Patisambhidamagga (datováno mezi 3. stol. př. n. l. až 2. stol. n. l.), an Abhidhamma práce zahrnutá do páté Nikáji z Pali Canon. V Patisambhidamagga, je prezentováno pouze 5 fází. První tři etapy jsou stejné a poslední dvě jsou „strach a znevýhodnění“ (bhaya & ādīnava) a „přání osvobození a vyrovnanosti vůči formacím“ (muñcitukamyatā & saṅkhārupekkhā).[3]

Visuddhimagga

Buddhagosa je Visuddhimagga (Cesta čištění) (asi 430 nl), i když je zdánlivě ovlivněna Vimuttimagga, rozděluje znalosti vhledu dále do šestnácti fází:[4]

  1. Namarupa pariccheda ñana - Znalost psychických a fyzických stavů, analytická znalost těla a mysli.
  2. Paccaya pariggaha ñana - Náročná podmíněnost, znalost příčiny a následku mezi duševními a fyzickými stavy.
  3. Sammasana ñana - Znalost tři charakteristiky duševních a fyzických procesů.
  4. Udayabbaya ñana - Znalosti o vznikání a umírání. V doprovodu možných mentálních obrazů / světel, extáze, štěstí, klid a silný všímavost takže „neexistuje proces těla a mysli, do kterého by se všímavost nezapojila“. [5]
  5. Bhanga ñana - Znalosti o rozpuštění formací, lze rozeznat pouze „mizení“ nebo „pomírání“.
  6. Bhaya ñana - Znalost strašlivé povahy duševních a fyzických stavů. Mysl meditujícího „je sevřena strachem a zdá se bezmocná“.[6]
  7. Adinava ñana - Znalost psychických a fyzických stavů jako dukkha. „Vidí tedy v té době jen utrpení, jen neuspokojivost, jen bídu.“ [7]
  8. Nibbida ñana - Znalosti o rozčarování / znechucení s podmíněnými stavy.
  9. Muncitukamayata ñana - Znalost touhy po osvobození, vzniká touha opustit světský stát (pro nibanu).
  10. Patisankha ñana - Znalost opětovného vyšetřování cesty. To vyvolává rozhodnutí dále cvičit.
  11. Sankharupekha ñana - Znalosti týkající se duševních a fyzických stavů s vyrovnanost.
  12. Anuloma ñana - Znalosti v souladu s Čtyři ušlechtilé pravdy.
  13. Gotrabhu ñana- Znalosti, které jsou neplatné podmíněné formace „Znalost zralosti“.
  14. Magga ñana - Znalosti, kterými znečištění jsou opuštěni a přemoženi ničením.
  15. Phala ñana - Znalosti, které realizují ovoce cesty (nibana ).
  16. Paccavekkhana ñana - Znalosti, které přezkoumávají znečištění stále zbývá.

Abhidhammattha-sangaha

V Abhidhammattha-sangaha (11. až 12. století), další široce používaný buddhistický komentářový text, existuje pouze deset poznatků.[8]

  1. Porozumění - sammasana
  2. Vzestup a pád - udayabbaya
  3. Rozpuštění - bhaṅga
  4. Strach - bhaya
  5. Nevýhoda - ādīnava
  6. Rozčarování - nibbidā
  7. Přeji si osvobození - muñcitukamyatā
  8. Odraz - paṭisaṅkhā
  9. Rovnoměrnost vůči formacím - saṅkhārupekkhā
  10. Shoda - anulom

Texty Sarvastivadin Abhidharma

The Abhidharma Mahāvibhāṣa Śāstra představuje „proces přímého vhledu do čtyř pravd“ takto:[9]

Darśana mārga (15 okamžiků) （見 道 十五 心）

  1. duḥkhe dharmajñānakṣānti （苦 法 智 忍） - vnímavost k poznání dharmy s ohledem na neuspokojivost
  2. duḥkhe dharmajñāna （苦 法 智） - poznání dharmy s ohledem na neuspokojivost
  3. duḥkhe anvayajñānakṣānti （苦 類 智 忍） - vnímavost k poznání dharmy s ohledem na neuspokojivost dvou horních sfér existence
  4. duḥkhe anvayajñāna （苦 類 智） - poznání dharmy s ohledem na neuspokojivost dvou horních sfér existence
  5. samudaye dharmajñānakṣānti （集 法 智 忍） - vnímavost k poznání dharmy o původu neuspokojivosti
  6. samudaye dharmajñāna （集 法 智） - dharma - znalost původu neuspokojivosti
  7. samudaye anvayajñānakṣānti （集 類 智 忍） - vnímavost k poznání dharmy o původu neuspokojivosti vztahující se ke dvěma horním sférám existence
  8. samudaye anvayajñāna （集 類 智） - dharma - znalost původu neuspokojivosti dvou horních sfér existence
  9. duḥkhanirodhe dharmajñānakṣānti （滅 法 智 忍） Receptivita na dharma-poznání zastavení neuspokojivosti
  10. duḥkhanirodhe dharmajñāna （滅 法 智） Dharma - znalost zastavení neuspokojivosti
  11. duḥkhanirodhe anvayajñānakṣānti （滅 類 智 忍） Vnímavost k dharma-poznání o zániku náležející k dvěma horním sférám existence neuspokojivost
  12. duḥkhanirodhe anvayajñāna （滅 類 智） dharma - poznání ukončení neuspokojivosti dvou horních sfér existence
  13. duḥkhapratipakṣamārge dharmajñānakṣānti （道 法 智 忍） - Receptivita dharma-znalost cesty k ukončení neuspokojivosti
  14. duḥkhapratipakṣamārge dharmajñāna （道 法 智） - dharma - znalost cesty k ukončení neuspokojivosti
  15. duḥkhapratipakṣamārge anvayajñānakṣānti （道 類 智 忍） - Receptivita dharma-znalost cesty k ukončení neuspokojivosti dvou horních sfér existence

Bhāvanā-mārga (16. okamžik) （修道 第十六 心）

  2. duḥkhapratipakṣamārge anvayajñāna （道 類 智) - Dharma - znalost cesty k ukončení neuspokojivosti dvou horních sfér existence

Abhidharma-kosa

The Abhidharma-kosa z Vasubandhu (4. nebo 5. století n. L.) Uvádí seznam znalostí získaných na cestě osvobození podle Sarvastivadin abhidharma:[10]

  1. Saṃvṛti-jñāna (世俗 智): pozemské, konvenční znalosti („nese všechny“)
  2. Dharma-jñāna (法 智): znalost dharmas („má za svůj předmět utrpení atd. Kamadhatu“)
  3. Anvaya-jñāna (類 智): inferenční poznání („nese utrpení atd. Vyšších sfér“)
  4. Duḥkha-jñāna (苦 智): znalost utrpení (1. ušlechtilá pravda)
  5. samudaya-jñāna (集 智): znalost původu (2. ušlechtilá pravda)
  6. nirodha-jñāna (滅 智): znalost Ukončení nebo zániku (3. ušlechtilá pravda)
  7. mārga-jñāna (道 智): znalost Cesty (4. vznešená pravda)
  8. para-mano-jñāna (nebo para-citta-jñāna) (他 心智): znalost mysli druhého (má pro svou sféru samostatný předmět „jeden mentální faktor mysli druhého“)
  9. kṣaya-jñāna (盡 智): Znalost ničení („s ohledem na pravdy, jistotu, že jsou známy, opuštěné atd.“)
  10. anutpāda-jñāna (無 生智): Znalost neexistence („je jistota, že [pravdy] již nebudou známy, budou opuštěny atd.“)


Reference

  1. ^ Mahasi Sayadaw, pokrok vhledu
  2. ^ Analayo, Dynamika meditace vhledu Theravādy.
  3. ^ Analayo, Dynamika meditace vhledu Theravādy.
  4. ^ Meditační společnost Vipassanadhura http://www.vipassanadhura.com/sixteen.html
  5. ^ Mahasi Sayadaw, pokrok vhledu
  6. ^ Mahasi Sayadaw, pokrok vhledu
  7. ^ Mahasi Sayadaw, pokrok vhledu
  8. ^ Analayo, Dynamika meditace vhledu Theravādy.
  9. ^ Chan, Yiu-wing; anglický překlad Dharmatrta-Dhyna Sutry, http://ibc.ac.th/faqing/files/English_Translation_ofBuddhabhadra_Meditation_Sutra.pdf
  10. ^ https://abhidharmakosa.files.wordpress.com/2010/07/akb-ch-7-web.pdf