Viktor Schütze - Viktor Schütze
tento článek potřebuje další citace pro ověření.Dubna 2017) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) ( |
Viktor Schütze | |
---|---|
narozený | Flensburg | 16. února 1906
Zemřel | 23. září 1950 Frankfurt nad Mohanem | (ve věku 44)
Věrnost | Výmarská republika nacistické Německo |
Servis/ | Reichsmarine Kriegsmarine |
Roky služby | 1925–45 |
Hodnost | Kapitän zur See |
Jednotka | SSS Niobe Hamburg nabídka Nordsee Meteor Hesensko torpédový člun T-155, G-10 křižník Admirál Scheer ničitel Erich Steinbrinck 1. flotila ponorek U-Bootschulflottille 2. flotila ponorek |
Zadržené příkazy | U-19 U-11 |
Bitvy / války | Bitva o Atlantik |
Ocenění | Rytířský kříž Železného kříže |
Viktor Schütze (16. února 1906 - 23. září 1950), byl Němec Ponorka velitel během druhá světová válka. Byl příjemcem Rytířský kříž Železného kříže s dubovými listy z nacistické Německo.
Schütze se narodil v Flensburg, a zahájil svou námořní kariéru v Reichsmarine na palubu němčiny torpédové čluny v dubnu 1925, poté přešel do nové divize ponorek o deset let později v říjnu 1935. Tam velel U-19 po dobu dvou let, než se mu ulevilo ničitel školení - před návratem do Rameno ponorky ve vedení U-11. Když vypukla válka, přikázal U-25, se kterou se plavil na třech hlídkách, hlavně v Biskajský záliv a mimo portugalština pobřeží.
V červenci 1940 převzal velení nad Typ IXB U-103 a velel čtyřem hlídkám ve vodách severního Atlantiku a Afriky. V prosinci obdržel Rytířský kříž Železného kříže za jeho úspěchy. V srpnu 1941 odešel z přední služby a zaujal pozice jako Flottillenchef z 2. flotila ponorek. V březnu 1943 se stal FdU Ausbildungsflottillen (Velitel výcvikových flotil v Baltském moři) ve Flensburg-Kappeln, kde působil až do konce války. Zemřel v Frankfurt nad Mohanem v roce 1950.
Vojenská kariéra
Lodě zaútočily
Jako velitel U-25 a U-103 Schütze je připočítán s potopením 35 lodí v celkové hodnotě 180 073hrubé registrační tuny (GRT), což dále poškodilo dvě lodě 14 213GRT.
datum | Ponorka | Název lodi | Národnost | Tonáž | Osud[1][2] |
---|---|---|---|---|---|
31. října 1939 | U-25 | Baoulé | Francie | 5,874 | Potopena |
17. ledna 1940 | U-25 | Enid | Norsko | 1,140 | Potopena |
17. ledna 1940 | U-25 | Polzella | Spojené království | 4,751 | Potopena |
18. ledna 1940 | U-25 | Pajala | Švédsko | 6,873 | Potopena |
22. ledna 1940 | U-25 | Songa | Norsko | 2,589 | Potopena |
3. února 1940 | U-25 | Armanistan | Spojené království | 6,805 | Potopena |
13. února 1940 | U-25 | Chastine Mærsk | Dánsko | 5,177 | Potopena |
6. října 1940 | U-103 | Nina Borthen | Norsko | 6,123 | Potopena |
9. října 1940 | U-103 | Delphin | Řecko | 3,816 | Potopena |
9. října 1940 | U-103 | Graigwen | Spojené království | 3,697 | Poškozené |
9. října 1940 | U-103 | Zannes Gounaris | Řecko | 4,407 | Potopena |
13.října 1940 | U-103 | Nora | Estonsko | 1,186 | Potopena |
15. října 1940 | U-103 | Thislegarth | Spojené království | 4,747 | Potopena |
21. listopadu 1940 | U-103 | Daydawn | Spojené království | 4,768 | Potopena |
21. listopadu 1940 | U-103 | Victoria | Řecko | 6,085 | Potopena |
27. listopadu 1940 | U-103 | Glenmoor | Spojené království | 4,393 | Potopena |
28. listopadu 1940 | U-103 | Mount Athos | Řecko | 3,578 | Potopena |
28. listopadu 1940 | U-103 | St. Elwyn | Spojené království | 4,940 | Potopena |
8. prosince 1940 | U-103 | Kalábrie | Spojené království | 5,186 | Potopena |
13. února 1941 | U-103 | Arthur F. Corwin | Spojené království | 10,516 | Poškozené |
17. února 1941 | U-103 | Edwy R. Brown | Spojené království | 10,455 | Potopena |
18. února 1941 | U-103 | Seaforth | Spojené království | 5,459 | Potopena |
19. února 1941 | U-103 | Benjamin Franklin | Norsko | 7,034 | Potopena |
25.dubna 1941 | U-103 | Polyana | Norsko | 2,267 | Potopena |
1. května 1941 | U-103 | Samsø | Spojené království | 1,494 | Potopena |
3. května 1941 | U-103 | Wray Castle | Spojené království | 4,253 | Potopena |
6. května 1941 | U-103 | Dunkwa | Spojené království | 4,752 | Potopena |
6. května 1941 | U-103 | Surat | Spojené království | 5,529 | Potopena |
9. května 1941 | U-103 | Město Winchester | Spojené království | 7,120 | Potopena |
11. května 1941 | U-103 | Město Šanghaj | Spojené království | 5,828 | Potopena |
22. května 1941 | U-103 | Britský granátník | Spojené království | 6,857 | Potopena |
25. května 1941 | U-103 | Radames | Egypt | 3,575 | Potopena |
25. května 1941 | U-103 | Wangi Wangi | Holandsko | 7,789 | Potopena |
8. června 1941 | U-103 | Elmdene | Spojené království | 4,853 | Potopena |
29. června 1941 | U-103 | Erani | Itálie | 6,619 | Potopena |
Ocenění
- Cena Wehrmachtu za dlouhou službu, 4. a 3. třída
- Medaile Sudet
- Spanisches Marineverdienstkreuz, I. třída v bílém (21. srpna 1939)[3]
- Železný kříž (1939) 2. třída (13. listopadu 1939) a 1. třída (21. února 1940)[3]
- Válečný odznak ponorky
- Zlatý válečný odznak s ponorkou (1941)
- Italienisches Kriegskreuz s meči (1. listopadu 1941)[3]
- Rytířský kříž Železného kříže s dubovými listy
- Rytířský kříž dne 11. prosince 1940 jako Korvettenkapitän a velitel U-103[4][5]
- Dubové listy dne 14. Července 1941 jako Korvettenkapitän a velitel U-103[4][6]
- Válečný záslužný kříž s meči, 2. třída (30. ledna 1944) a 1. třída (1. září 1944)[3]
Reference
Citace
- ^ Helgason, Guðmundur. „Lodě zasaženy U-25“. Německé ponorky druhé světové války - uboat.net. Citováno 23. května 2015.
- ^ Helgason, Guðmundur. „Lodě zasaženy U-103“. Německé ponorky druhé světové války - uboat.net. Citováno 23. května 2015.
- ^ A b C d Busch & Röll 2003, str. 99.
- ^ A b Scherzer 2007, str. 688.
- ^ Fellgiebel 2000, str. 391.
- ^ Fellgiebel 2000, str. 55.
Bibliografie
- Busch, Rainer; Röll, Hans-Joachim (2003). Der U-Boot-Krieg 1939–1945 - Die Ritterkreuzträger der U-Boot-Waffe von September 1939 bis Mai 1945 [Válka ponorek 1939–1945 - Rytířský kříž Nositelé jednotek ponorek od září 1939 do května 1945] (v němčině). Hamburk, Berlín, Bonn Německo: Verlag E.S. Mittler & Sohn. ISBN 978-3-8132-0515-2.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Fellgiebel, Walther-Peer (2000) [1986]. Die Träger des Ritterkreuzes des Eisernen Kreuzes 1939–1945 - Die Inhaber der höchsten Auszeichnung des Zweiten Weltkrieges aller Wehrmachtteile [Nositelé Rytířského kříže Železného kříže 1939–1945 - vlastníci nejvyšší ceny druhé světové války ze všech poboček Wehrmachtu] (v němčině). Friedberg, Německo: Podzun-Pallas. ISBN 978-3-7909-0284-6.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Scherzer, Veit (2007). Die Ritterkreuzträger 1939–1945 Die Inhaber des Ritterkreuzes des Eisernen Kreuzes 1939 von Heer, Luftwaffe, Kriegsmarine, Waffen-SS, Volkssturm sowie mit Deutschland verbündeter Streitkräfte nach den Unterlagen des Bundesarchives [Nositelé Rytířského kříže 1939–1945 Držitelé Rytířského kříže Železného kříže 1939 armádou, letectvem, námořnictvem, Waffen-SS, Volkssturm a spojeneckými silami s Německem Podle dokumentů Federálního archivu] (v němčině). Jena, Německo: Scherzers Militaer-Verlag. ISBN 978-3-938845-17-2.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
externí odkazy
- Helgason, Guðmundur. „Viktor Schütze“. Německé ponorky druhé světové války - uboat.net. Citováno 3. dubna 2007.
Vojenské úřady | ||
---|---|---|
Předcházet Korvettenkapitän Heinz Fischer | Velitel 2. flotila ponorek Srpen 1941 - leden 1943 | Uspěl Fregattenkapitän Ernst Kals |