Veuglaire - Veuglaire

14. století Veuglaire, vytvořený z práškové komory a trubice.

The Veuglaire (odvozeno z němčiny Vogler a Vogelfängera vlámský Vogheler, podle výrobce zbraní Vögler. Anglicky: Fowler)[1] byl tepané železo dělo,[2] a část dělostřelectvo Francie ve středověku. Tam byly původně povolány zbraně acquéraux, sarres nebo spiroles.

Prášková komora a Veuglaire, ráže 130 mm, délka 1,07 m, tepané železo, počátek 15. století, La Fère. Musée de l'Armée, Paříž.

The Veuglaire byl dlouhý až 2 metry a váží od 150 kg do několika tun a je v porovnání s Crapaudiny nebo Crapaudaux, které byly kratší (4 až 8 stop) a lehčí než Veuglaires.[3] The Veuglaires byly obvykle nakládání závěru, a proto použil samostatnou „práškovou komoru“ (boîte à poudre) ve kterém se po naložení nacházel prášek a koule,[4][5] a hlavní tělo děla bylo vytvořeno z trubice otevřené na obou koncích.

Veuglaires, dohromady s Crapaudiny, byly považovány za středně velké zbraně a měly tendenci mít menší komory než bombardéry.[6] Patřily do kategorie zbraní vyvinutých od konce 14. století, které měly menší otvor a plošší trajektorii. Tato kategorie zahrnuje culverin, curtall, hadovité, sokol a arquebus.[7]

Poznámky

  1. ^ Věda a civilizace v Číně Joseph Needham str. 366
  2. ^ Ilustrovaná historie zbraní a brnění Auguste Demmin, CC Black str. 497 [1]
  3. ^ John A. Wagner, Encyklopedie stoleté války p. 34
  4. ^ Historie střelných zbraní W. Y. Carman str. 76
  5. ^ Dělostřelectvo vévodů Burgundska, 1363-1477 Robert Douglas Smith, Kelly DeVries str. 234 [2]
  6. ^ Střelný prach, výbušniny a stát Brenda J. Buchanan, str. 256
  7. ^ Příchod věků oceli p. 66

Viz také