Rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1503 - United Nations Security Council Resolution 1503

OSN Bezpečnostní rada; Rozlišení 1503
	Carla Del Ponte
datum	28. srpna 2003
Setkání č.	4,817
Kód	S / RES / 1503 (Dokument )
Předmět	Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii a Mezinárodní trestní tribunál pro Rwandu
Shrnutí hlasování	15 hlasovalo pro; Žádný nehlasoval proti; Žádný se nezdržel hlasování;
Výsledek	Přijato
Bezpečnostní rada složení
Stálí členové	Čína; Francie; Rusko; Spojené království; Spojené státy;
Dočasný členů	Angola; Bulharsko; Chile; Kamerun; Německo; Guinea; Mexiko; Pákistán; Španělsko; Sýrie;

Rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1503, přijatý jednomyslně dne 28. srpna 2003 po odvolání usnesení 827 (1993), 955 (1994), 978 (1995), 1165 (1998), 1166 (1998), 1329 (2000), 1411 (2002), 1431 (2002) a 1481 (2003) se Rada rozhodla rozdělit státní zástupce povinnosti Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) a Mezinárodní trestní tribunál pro Rwandu (ICTR), za které dříve odpovídal jeden úředník, Carla Del Ponte, od roku 1999.^[1]

Rozlišení

Postřehy

Rada bezpečnosti ocenila pokrok, kterého oba tribunály dosáhly při přispívání k míru a bezpečnosti v bývalá Jugoslávie a Rwanda. Uvítací kroky podniknuté dotčenými státy v EU Balkán a Velká africká jezera regionu, vzala na vědomí cíl obou tribunálů zadržet všechny zbývající osoby na svobodě a vyzval v tomto ohledu ke spolupráci zemí. Rada vyzvala státy, aby zavedly opatření proti jednotlivcům, kteří pomáhají uprchlíkům cestovní zákazy a zmrazení aktiv.

Preambule usnesení rovněž předpokládá dokončení vyšetřování ICTY a ICTR do roku 2004, soudních procesů do konce roku 2008 a veškeré práce v roce 2010 soustředěním na stíhání vedoucích představitelů.^[2] Nižší úředníci by byli souzeni na národní úrovni.^[3] Posílení vnitrostátních soudních systémů bylo zásadní pro strategie dokončení ICTY a ICTR, včetně zřízení a válečné zločiny komora na ICTY. Bylo přesvědčeno, že oba tribunály mohou dokončit svou práci efektivněji, pokud by každý měl svého vlastního žalobce.^[4]

Skutky

Jednat pod Kapitola VII Charty OSN Rada vyzvala mezinárodní komunita pomáhat vnitrostátním jurisdikcím při zlepšování jejich schopnosti stíhat případy přenesené z ICTY a ICTR a podporovat rozvoj informačních programů. Vyzvala zejména všechny státy Bosna a Hercegovina, Chorvatsko, Srbsko a Černá Hora a Republika srbská v rámci Bosny a Hercegoviny spolupracovat s ICTY, pokud jde o Radovan Karadžić, Ratko Mladić a Ante Gotovina.^[4] Mezitím Demokratická republika Kongo, Keňa, Rwanda a Konžská republika, mimo jiné, byli požádáni o spolupráci s ICTR ve vztahu k Félicien Kabuga a Rwandská vlastenecká armáda.^[5]^[6]

Všechny státy byly vyzvány ke spolupráci Interpol při zadržování uprchlíků, zatímco komunita dárců byla požádána o podporu Vysoký představitel pro Bosnu a Hercegovinu při zřízení zvláštní komory na ICTY pro řešení závažných porušení zákona mezinárodní humanitární právo. Prezidenti a prokurátoři obou tribunálů byli požádáni, aby podali zprávu o provádění strategií dokončení.

Nakonec generální tajemník Kofi Annan byl pověřen jmenováním prokurátora pro ICTR, zatímco jeho rozhodnutí jmenovat Carlu Del Ponte jako prokurátorku na ICTY bylo vítáno.

Viz také

Reference

^ „Rada bezpečnosti rozděluje prokurátorské povinnosti pro tribunály Jugoslávie ve Rwandě“. Spojené národy. 28. srpna 2003.
^ Boas, Gideon (2007). Proces s Miloševićem: lekce pro vedení složitých mezinárodních trestních řízení. Cambridge University Press. str. lxxxv. ISBN 978-0-521-70039-9.
^ Henham, Ralph J .; Behrens, Paul (2007). Trestní právo genocidy: mezinárodní, komparativní a kontextuální aspekty. Ashgate Publishing, Ltd. str. 177. ISBN 978-0-7546-4898-7.
^ ^A ^b „Rada bezpečnosti rozděluje práci prokurátora na dva tribunály OSN pro válečné zločiny“. Centrum zpráv OSN. 28. srpna 2003.
^ van den Herik, Larissa J. (2005). Příspěvek Rwandského tribunálu k rozvoji mezinárodního práva. Nakladatelé Martinus Nijhoff. str. 72. ISBN 978-90-04-14580-1.
^ Peskin, Victor (2008). Mezinárodní soudnictví ve Rwandě a na Balkáně: virtuální procesy a boj za státní spolupráci. Cambridge University Press. str. 217. ISBN 978-0-521-87230-0.

externí odkazy

Práce související s Rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1503 na Wikisource
Znění rezoluce na undocs.org

[un-1] „Rada bezpečnosti rozděluje prokurátorské povinnosti pro tribunály Jugoslávie ve Rwandě“. Spojené národy. 28. srpna 2003.

[2] Boas, Gideon (2007). Proces s Miloševićem: lekce pro vedení složitých mezinárodních trestních řízení. Cambridge University Press. str. lxxxv. ISBN 978-0-521-70039-9.

[3] Henham, Ralph J .; Behrens, Paul (2007). Trestní právo genocidy: mezinárodní, komparativní a kontextuální aspekty. Ashgate Publishing, Ltd. str. 177. ISBN 978-0-7546-4898-7.

[unnc-4] A ^b „Rada bezpečnosti rozděluje práci prokurátora na dva tribunály OSN pro válečné zločiny“. Centrum zpráv OSN. 28. srpna 2003.

[5] van den Herik, Larissa J. (2005). Příspěvek Rwandského tribunálu k rozvoji mezinárodního práva. Nakladatelé Martinus Nijhoff. str. 72. ISBN 978-90-04-14580-1.

[6] Peskin, Victor (2008). Mezinárodní soudnictví ve Rwandě a na Balkáně: virtuální procesy a boj za státní spolupráci. Cambridge University Press. str. 217. ISBN 978-0-521-87230-0.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]