Rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1509 - United Nations Security Council Resolution 1509

OSN Bezpečnostní rada
Rozlišení 1509
UNMIL v Libérii.jpg
UNMIL auta v Libérii
datum19. září 2003
Setkání č.4,830
KódS / RES / 1509 (Dokument )
PředmětSituace v Libérii
Shrnutí hlasování
  • 15 hlasovalo pro
  • Žádný nehlasoval proti
  • Žádný se nezdržel hlasování
VýsledekPřijato
Bezpečnostní rada složení
Stálí členové
Dočasný členů

Rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1509, přijatý jednomyslně dne 19. září 2003, poté, co připomněl všechny předchozí rozlišení o situaci v Libérie, počítaje v to Rozlišení 1497 (2003), Rada stanovila 15 000-silný Mise OSN v Libérii (UNMIL) na pomoc při provádění dohody o příměří a míru.[1]

Před přijetím usnesení bylo Radě řečeno, že mnoho mírových sil by bylo zapotřebí k ukončení „cyklu brutality, násilí, korupce a nestability“.[2] UNMIL měla od 1. října 2003 nahradit předchozí schválené západní africké síly Spojených národů v zemi.[3]

Rozlišení

Postřehy

V preambuli usnesení vyjádřila Rada znepokojení nad důsledky prodloužené občanské války pro civilní obyvatelstvo v celé Libérii a zdůraznila potřebu humanitární pomoc.[4] Lituje veškerého porušování lidských práv, včetně sexuální násilí proti ženám a dětem a užívání drog dětští vojáci. Současně byla znepokojena omezeným přístupem humanitárních pracovníků k lidem v nouzi a zdůraznila potřebu zajistit jejich bezpečnost. Jakmile byla nová přechodná vláda ustavena, musela zajistit dodržování lidských práv a EU právní stát a nezávislý justiční.

Úsilí Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS), jeho mise v Libérii (ECOMIL) a Africká unie v zemi byli chváleni.[5] Rada vzala na vědomí, že trvalá stabilita v Libérii bude záviset na míru v subregionu, a podpořila zastavení palby Dohoda podepsaná dne 17. června 2003 a Komplexní mírová dohoda podepsaná dne 18. srpna 2003 dále stanoví, že za jejich provádění budou odpovědné samotné strany.

Preambule usnesení rovněž uvítala rezignaci a odchod bývalého prezidenta Charles Taylor a mírový přenos moci. Připomněla, že k uvolnění sil ECOMIL v Libérii je zapotřebí dlouhodobý rámec, a stanovila, že situace v Libérii představuje hrozbu pro mezinárodní mír a bezpečnost v regionu a pro západní Afriku.

Skutky

Jednat pod Kapitola VII Charty OSN Rada zřídila UNMIL na počáteční období dvanácti měsíců. Skládalo by se z 15 000 vojenského personálu, včetně 250 vojenských pozorovatelů, 160 zaměstnanců a 1115 policistů.[6] Operaci měl vést Zvláštní zástupce generálního tajemníka do Libérie, Jacques Klein.[7] Bylo to dáno komplexně mandát v oblastech týkajících se podpory dohody o příměří, ochrany personálu a zařízení OSN, podpory humanitární pomoci, podpory bezpečnostní reformy a provádění mírového procesu, který zahrnoval volby v roce 2005.[8][9]

Usnesení požadovalo ukončení nepřátelských akcí v celé Libérii, plnění závazků všemi zúčastněnými stranami a spolupráci s UNMIL.[10] The Libérijská vláda byl požádán, aby uzavřel Dohoda o stavu sil s generálním tajemníkem Kofi Annan do 30 dnů a všechny liberijské strany musely zajistit nerušený přístup humanitárních organizací k civilnímu obyvatelstvu. Rada uznala význam ochrany dětí v souladu s Rozlišení 1379 (2001) a souvisejících rezolucí a dále požadoval ukončení používání dětských vojáků.[2] Rovněž byla zdůrazněna genderová perspektiva v souladu s Rozlišení 1325 (2000) týkající se žen a dívek. Mezitím zbrojní embargo proti zemi by se nevztahovalo na personál UNMIL.

Všechny státy byly vyzvány, aby ukončily podporu vojenským skupinám v sousedních zemích, zatímco přechodná vláda v Libérii byla požádána, aby obnovila diplomatické vztahy s okolními státy a mezinárodní komunita. Mezinárodní společenství bylo požádáno, aby zvážilo budoucí pomoc Libérii týkající se hospodářského rozvoje. Rada zdůraznila potřebu zřízení rádiových stanic OSN, které by informovaly libérijskou veřejnost o úloze UNMIL a mírovém procesu. S odkazem na odzbrojení, demobilizace, reintegrace a repatriace program, rezoluce vyzývající k přechodné vládě, Liberians United for Reconciliation and Democracy a Hnutí za demokracii v Libérii spolupracovat s UNMIL při provádění procesu.

Nakonec byl generální tajemník pověřen poskytovat Radě pravidelné informace o situaci v Libérii, včetně zprávy každých 90 dní.

Viz také

Reference

  1. ^ „Rada bezpečnosti zřizuje pro Libérii 15 000 stabilizačních sil na pomoc mírovému procesu“. Spojené národy. 19. září 2003.
  2. ^ A b „Libérie: Rada bezpečnosti schvaluje 16 000 mírových sil“. Centrum zpráv OSN. 19. září 2003.
  3. ^ Francis, David J. (2005). Nebezpečí společného nasazení: kooperativní mírové operace OSN v Africe. Ashgate Publishing, Ltd. str.132. ISBN  978-0-7546-4027-1.
  4. ^ McCormack, T .; McDonald, Avril (2006). Ročenka mezinárodního humanitárního práva - 2003, svazek 6; Svazek 2003. Cambridge University Press. str. 278. ISBN  978-90-6704-203-1.
  5. ^ Lansana, Gberie (2005). „Libérijský válečný a mírový proces“. Mučivá cesta k míru. s. 51–71.
  6. ^ Kabia, John M. (2009). Humanitární intervence a řešení konfliktů v západní Africe: od ECOMOG po ECOMIL. Ashgate Publishing, Ltd. str.169. ISBN  978-0-7546-7444-3.
  7. ^ Furley, Oliver; May, Roy (2006). Ukončení afrických válek: postup k míru. Ashgate Publishing, Ltd. str. 187. ISBN  978-0-7546-3932-9.
  8. ^ Stahn, Carsten (2008). Zákon a praxe mezinárodní územní správy: Versailles do Iráku a dále. Cambridge University Press. str.383 –384. ISBN  978-0-521-87800-5.
  9. ^ Bassey, Celestine Oyom; Oshita, Oshita (2010). Správa a bezpečnost hranic v Africe. Kolektivní africké knihy. str. 117. ISBN  978-978-8422-07-5.
  10. ^ „OSN rozmístí v Libérii 16 000 mírových sil“. Lidový den. 21. září 2003.

externí odkazy