Rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1031 - United Nations Security Council Resolution 1031
OSN Bezpečnostní rada Rozlišení 1031 | |
---|---|
Finština Jednotky IFOR v Bosně a Hercegovině | |
datum | 15. prosince 1995 |
Setkání č. | 3,607 |
Kód | S / RES / 1031 (Dokument ) |
Předmět | Bosna a Hercegovina |
Shrnutí hlasování |
|
Výsledek | Přijato |
Bezpečnostní rada složení | |
Stálí členové | |
Dočasný členů |
Rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1031, přijatý jednomyslně dne 15. prosince 1995, poté, co připomněl všechny předchozí rozlišení na konflikty v bývalá Jugoslávie Rada jednající pod Kapitola VII Charty OSN, projednal převod oprávnění z Ochranné síly OSN (UNPROFOR) do nadnárodní implementační síly (JÁ PRO).[1]
Rada bezpečnosti stále chtěla vyjednat řešení konfliktu v bývalé Jugoslávii. Dne 14. Prosince 1995 Obecná rámcová dohoda, mírová dohoda pro Bosna a Hercegovina, Chorvatsko a Svazová republika Jugoslávie (Srbsko a Černá Hora ) byl podepsán. Rozhodnutí zřídit Radu pro provádění míru a řídící výbor na konferenci v Londýně bylo vítáno.
Rada měla průběžně sledovat provádění mírové dohody. Bylo dosaženo pokroku v uznání nástupnických států v bývalé Jugoslávii. Tyto země rovněž musely dodržovat mezinárodní humanitární právo a spolupracovat s EU Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) v souladu s Rozlišení 827 (1993). Rozhodnutí Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) k uskutečnění volebního programu v Bosně a Hercegovině byla vítána. Rada rovněž vřele přijala závazek stran chránit lidská práva a právo všech uprchlíci a vysídlené osoby k návratu domů. Dále bylo zdůrazněno vytvoření podmínek pro rekonstrukci a rozvoj v Bosně a Hercegovině a pro poskytování mezinárodní pomoci. Mezi všemi stranami rovněž došlo k dohodě ovládání zbraní opatření a stabilita.
Usnesení poté diskutovalo o IFOR. Členské státy byly ochotny přispět k mnohonárodním silám za účelem provádění mírové dohody přibližně na jeden rok, s čím souhlasila Rada bezpečnosti.[2] Bylo jí povoleno mít kontrolu nad vzdušný prostor Bosny a Hercegoviny a právo zaútočit na bránit se. Pokud jde o převod oprávnění z UNPROFOR na IFOR, oprávnění přijímat opatření uložená v rezolucích 770 (1992), 781 (1992), 816 (1993), 836 (1993), 844 (1993) a 958 (1994) spolu s ustanoveními Rozlišení 824 (1993) týkající se bezpečné oblasti bude také ukončen.
Zúčastněné země IFOR byly požádány, aby podávaly zprávy každý měsíc. Rada vytvořila funkci Vysoký představitel pro Bosnu a Hercegovinu a jmenován Carl Bildt do pozice sledovat provádění mírové dohody. Mandát UNPROFORu skončí, jakmile dojde k převodu autority na IFOR, ke kterému došlo 20. prosince 1995;[3] generální tajemník Boutros Boutros-Ghali Byla schválena opatření pro stažení UNPROFOR a byl také požádán, aby podal zprávu, až bude toto stažení úplné.
Rezoluce 1013 uzavřená s Radou bezpečnosti uznávající jedinečnou, mimořádnou a složitou povahu situace v Bosně a Hercegovině, která vyvolala mimořádnou reakci.
Viz také
- Bosenské války
- Rozpad Jugoslávie
- Chorvatská válka za nezávislost
- Daytonská dohoda
- Seznam rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1001 až 1100 (1995–1997)
- Jugoslávské války
Reference
- ^ Organizace spojených národů, Úřad pro veřejné informace (1995). Měsíční kronika OSN, svazky 32–33. Organizace spojených národů, Úřad pro veřejné informace. p. 29.
- ^ Lyck, Majbritt (2008). Mírové operace a mezinárodní trestní soudnictví: budování míru po masových zvěrstvech. Taylor & Francis. p. 95. ISBN 978-0-415-44459-0.
- ^ „UNTAES and the International Implementation Force (IFOR)“. Spojené národy. 15. prosince 1995.
externí odkazy
- Práce související s Rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1031 na Wikisource
- Znění rezoluce na undocs.org