Rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1031 - United Nations Security Council Resolution 1031

OSN Bezpečnostní rada
Rozlišení 1031
Sisu XA-180-IFOR.jpg
Finština Jednotky IFOR v Bosně a Hercegovině
datum15. prosince 1995
Setkání č.3,607
KódS / RES / 1031 (Dokument )
PředmětBosna a Hercegovina
Shrnutí hlasování
  • 15 hlasovalo pro
  • Žádný nehlasoval proti
  • Žádný se nezdržel hlasování
VýsledekPřijato
Bezpečnostní rada složení
Stálí členové
Dočasný členů

Rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1031, přijatý jednomyslně dne 15. prosince 1995, poté, co připomněl všechny předchozí rozlišení na konflikty v bývalá Jugoslávie Rada jednající pod Kapitola VII Charty OSN, projednal převod oprávnění z Ochranné síly OSN (UNPROFOR) do nadnárodní implementační síly (JÁ PRO).[1]

Rada bezpečnosti stále chtěla vyjednat řešení konfliktu v bývalé Jugoslávii. Dne 14. Prosince 1995 Obecná rámcová dohoda, mírová dohoda pro Bosna a Hercegovina, Chorvatsko a Svazová republika Jugoslávie (Srbsko a Černá Hora ) byl podepsán. Rozhodnutí zřídit Radu pro provádění míru a řídící výbor na konferenci v Londýně bylo vítáno.

Rada měla průběžně sledovat provádění mírové dohody. Bylo dosaženo pokroku v uznání nástupnických států v bývalé Jugoslávii. Tyto země rovněž musely dodržovat mezinárodní humanitární právo a spolupracovat s EU Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) v souladu s Rozlišení 827 (1993). Rozhodnutí Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) k uskutečnění volebního programu v Bosně a Hercegovině byla vítána. Rada rovněž vřele přijala závazek stran chránit lidská práva a právo všech uprchlíci a vysídlené osoby k návratu domů. Dále bylo zdůrazněno vytvoření podmínek pro rekonstrukci a rozvoj v Bosně a Hercegovině a pro poskytování mezinárodní pomoci. Mezi všemi stranami rovněž došlo k dohodě ovládání zbraní opatření a stabilita.

Usnesení poté diskutovalo o IFOR. Členské státy byly ochotny přispět k mnohonárodním silám za účelem provádění mírové dohody přibližně na jeden rok, s čím souhlasila Rada bezpečnosti.[2] Bylo jí povoleno mít kontrolu nad vzdušný prostor Bosny a Hercegoviny a právo zaútočit na bránit se. Pokud jde o převod oprávnění z UNPROFOR na IFOR, oprávnění přijímat opatření uložená v rezolucích 770 (1992), 781 (1992), 816 (1993), 836 (1993), 844 (1993) a 958 (1994) spolu s ustanoveními Rozlišení 824 (1993) týkající se bezpečné oblasti bude také ukončen.

Zúčastněné země IFOR byly požádány, aby podávaly zprávy každý měsíc. Rada vytvořila funkci Vysoký představitel pro Bosnu a Hercegovinu a jmenován Carl Bildt do pozice sledovat provádění mírové dohody. Mandát UNPROFORu skončí, jakmile dojde k převodu autority na IFOR, ke kterému došlo 20. prosince 1995;[3] generální tajemník Boutros Boutros-Ghali Byla schválena opatření pro stažení UNPROFOR a byl také požádán, aby podal zprávu, až bude toto stažení úplné.

Rezoluce 1013 uzavřená s Radou bezpečnosti uznávající jedinečnou, mimořádnou a složitou povahu situace v Bosně a Hercegovině, která vyvolala mimořádnou reakci.

Viz také

Reference

  1. ^ Organizace spojených národů, Úřad pro veřejné informace (1995). Měsíční kronika OSN, svazky 32–33. Organizace spojených národů, Úřad pro veřejné informace. p. 29.
  2. ^ Lyck, Majbritt (2008). Mírové operace a mezinárodní trestní soudnictví: budování míru po masových zvěrstvech. Taylor & Francis. p. 95. ISBN  978-0-415-44459-0.
  3. ^ „UNTAES and the International Implementation Force (IFOR)“. Spojené národy. 15. prosince 1995.

externí odkazy