Rezoluce Rady bezpečnosti OSN 976 - United Nations Security Council Resolution 976

OSN Bezpečnostní rada; Rozlišení 976
	Angola v Africe
datum	8. února 1995
Setkání č.	3,499
Kód	S / RES / 976 (Dokument )
Předmět	Angola
Shrnutí hlasování	15 hlasovalo pro; Žádný nehlasoval proti; Žádný se nezdržel hlasování;
Výsledek	Přijato
Bezpečnostní rada složení
Stálí členové	Čína; Francie; Rusko; Spojené království; Spojené státy;
Dočasný členů	Argentina; Botswana; Česká republika; Německo; Honduras; Indonésie; Itálie; Nigérie; Omán; Rwanda;

Rezoluce Rady bezpečnosti OSN 976, přijatý jednomyslně dne 8. února 1995 poté, co znovu potvrdil usnesení 696 (1991) a všechna následná usnesení o Angola, Rada povolila zřízení nového udržování míru mise v zemi, Ověřovací mise Organizace spojených národů v Angole III (UNAVEM III) s počátečním mandátem končícím 8. srpna 1995.^[1]

The Lusaka protokol byla podepsána dne 20. listopadu 1994 a její význam a provádění byly zdůrazněny Vláda Angoly a UNITA. Rada rovněž uvítala, že a zastavení palby byly účinné a byly pozorovány. Implementace protokolu však byla pozadu a představitelé obou stran -José Eduardo dos Santos a Jonas Savimbi, byli vyzváni, aby vybudovali politickou hybnou sílu pro úspěšné dosažení dohody. Angola nabídla, že podstatně přispěje na náklady mírové operace Organizace spojených národů v zemi, a to ocenila Rada bezpečnosti. Dále delegace z Organizace africké jednoty navštívil zemi.

Poté byl založen program UNAVEM III, který pomáhá obnovit mír a podporuje národní usmíření. Měl maximální nasazení 7 000 vojáků, 350 vojenských pozorovatelů a 260 policejních pozorovatelů. Poslední dvě skupiny by byly okamžitě nasazeny, aby sledovaly příměří, zatímco pěchotní jednotky by byly nasazeny, když by došlo k zastavení nepřátelství, poskytnutí všech příslušných vojenských údajů a kde by byly umístěny síly UNITA. Důležitost a odminování Program a založení rozhlasové stanice OSN bylo zdůrazněno. Generální tajemník Boutros Boutros-Ghali bylo požadováno, aby každý měsíc podával zprávy o mandátu UNAVEM III a provádění protokolu z Lusaky. Pokud by strany nespolupracovaly, byla by přezkoumána role OSN v Angole; pokud by došlo ke spolupráci, UNAVEM III by byl ukončen poté, co bude plně implementován protokol z Lusaky, očekávaný do února 1997.

Příspěvky členských států, agentur OSN a nevládních organizací byly uvítány, přičemž Rada znovu potvrdila, že všechny země, které mají dodržovat, zbrojní embargo na UNITA zaveden od Rozlišení 864 (1993). Úplný zákaz zbraní byl zamítnut Brazílie a Rusko.^[2] V tomto ohledu byly obě strany vyzvány, aby zastavily akvizici společnosti zbraně a matériel a místo toho věnovat zdroje na humanitární potřeby.^[3] Angola byla také požádána, aby podepsala a Dohoda o stavu sil s Organizací spojených národů do 20. března 1995. Nakonec byly všechny strany povinny zajistit bezpečnost, ochranu a bezpečnost Svoboda pohybu UNAVEM III a dalšího personálu.

Viz také

Reference

^ Legum, Colin (2001). Současný rekord v Africe: 1994–96, svazek 25. Africana Pub. Co. str. B-575. ISBN 978-0-8419-1221-2.
^ Batchelor, Peter; Kingma, Kees; Lamb, Guy (2004). Demilitarizace a budování míru v jižní Africe: národní a regionální zkušenosti. Ashgate Publishing, Ltd. str. 90. ISBN 978-0-7546-3315-0.
^ Vines, Alex (1999). Angola se rozplétá: vzestup a pád mírového procesu v Lusace. Human Rights Watch. str. 90. ISBN 978-1-56432-233-3.

externí odkazy

Práce související s Rezoluce Rady bezpečnosti OSN 976 na Wikisource
Znění rezoluce na undocs.org

[1] Legum, Colin (2001). Současný rekord v Africe: 1994–96, svazek 25. Africana Pub. Co. str. B-575. ISBN 978-0-8419-1221-2.

[2] Batchelor, Peter; Kingma, Kees; Lamb, Guy (2004). Demilitarizace a budování míru v jižní Africe: národní a regionální zkušenosti. Ashgate Publishing, Ltd. str. 90. ISBN 978-0-7546-3315-0.

[3] Vines, Alex (1999). Angola se rozplétá: vzestup a pád mírového procesu v Lusace. Human Rights Watch. str. 90. ISBN 978-1-56432-233-3.

[1]

[2]

[3]