Rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1001 - United Nations Security Council Resolution 1001
OSN Bezpečnostní rada Rozlišení 1001 | |
---|---|
![]() | |
datum | 30. června 1995 |
Setkání č. | 3,549 |
Kód | S / RES / 1001 (Dokument ) |
Předmět | Situace v Libérii |
Shrnutí hlasování |
|
Výsledek | Přijato |
Bezpečnostní rada složení | |
Stálí členové | |
Dočasný členů |
Rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1001, přijatý jednomyslně dne 30. června 1995 poté, co znovu potvrdil usnesení 813 (1993), 856 (1993), 866 (1993), 911 (1994), 950 (1994) a 972 (1995) a 985 (1995) Libérie Rada projednala provádění mírových dohod v zemi a prodloužila mandát EU Pozorovatelská mise OSN v Libérii (UNOMIL) do 15. září 1995.[1]
Rada vzala na vědomí, že bude třeba vyvinout větší úsilí, a to i ze strany EU Hospodářské společenství západoafrických států, k pokroku v mírovém procesu. Stále nebyla instalována žádná státní rada a ne zastavení palby byl v platnosti. Znepokojení bylo vyjádřeno při mezifrakčních a intrafrakčních bojích v některých částech Libérie, které měly nepříznivý dopad na civilní obyvatelstvo a na úsilí humanitárních agentur o poskytnutí pomoci. Strany byly vyzvány, aby respektovaly mezinárodní humanitární právo a lidská práva. Pokračovalo se v porušování zákona zbrojní embargo uloženo v Rozlišení 788 (1992).
Rada bezpečnosti zdůraznila, že další podpora ze strany EU mezinárodní komunita mírový proces by závisel na opatřeních liberijských stran k mírovému vyřešení konfliktu. Prodloužením mandátu UNOMILu do 15. září 1995 Rada očekávala, že strany využijí tento čas k podstatnému pokroku při provádění různých dohod, konkrétně k:[2]
- a) instalovat na státní radě;
- b) obnovit příměří;
- c) uvolnit všechny síly;
- d) vytvořit harmonogram provádění aspektů mírových dohod.
Pokud by kroky nebyly provedeny do 15. září, mandát UNOMIL by nebyl prodloužen, ale pokud by byly, posílila by se. Strany v Libérii byly vyzvány, aby respektovaly status personálu UNOMIL a Monitorovací skupina Hospodářského společenství států západní Afriky (ECOMOG) udržování míru vynutit a umožnit přístup k humanitární pomoc obyvatelstvu. Mezinárodní společenství požadovalo větší úsilí, včetně příspěvků do fondu na poskytování pomoci, politických snah ze strany EU Organizace africké jednoty a spolupráce mezi UNOMIL a ECOMOG.[3]
Nakonec generální tajemník Boutros Boutros-Ghali byl požádán, aby do 15. září 1995 podal Radě zprávu o situaci v zemi.
Viz také
- Charles Taylor
- První liberijská občanská válka
- Seznam rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1001 až 1100 (1995–1997)
Reference
- ^ Odbor veřejných informací OSN (1997). Organizace spojených národů a situace v Libérii. Odbor veřejných informací OSN. p. 17.
- ^ Europa Publications Limited (2000). Adresář mezinárodních organizací Europa, svazek 9 (9. vydání). Publikace Europa. p. 58. ISBN 978-1-85743-425-5.
- ^ Mgbeoji, Ikechi (2004). Kolektivní nejistota: Libérijská krize, jednostrannost a globální řád. UBC Press. p. 119. ISBN 978-0-7748-1037-1.
externí odkazy
Práce související s Rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1001 na Wikisource
- Znění rezoluce na undocs.org