Pojednání o lásce - Treatise of Love - Wikipedia

Pojednání o lásce
Originální názevTretyse of Loue
JazykAngličtina
ŽánrPróza pojednání
VydavatelWynkyn de Worde
Datum publikace
1491-1494

The Pojednání o lásce (Tretyse of Loue) je anglický prozaický text, který byl poprvé vytištěn kolem roku 1493. Jeho tisk byl dílem Wynkyn de Worde, který převzal moc William Caxton tiskařského podniku v roce 1491 a vytiskl Pojednání než začal publikovat pod svým vlastním jménem v roce 1494.[1] Značně čerpá z Ancrene Wisse,[2] text obsahuje náboženské rady určené publiku aristokratických žen.

Obsah

Text obsahuje tři hlavní části, které se zabývají božskou láskou a které jsou z velké části založeny na počátku třináctého století Ancrene Wisse, a po „přechodném závěru“ sedm krátkých sekcí zabývajících se dalšími aspekty (náboženské) lásky. kromě Ancrene Wisse, další zdrojové texty jsou Planctus Mariae (obvykle připisováno Bernard z Clairvaux ) a Hodiny kříže z Meditace o životě Kristově.[3] Jako Ancrene Wisse, její náboženská rada je psána pro účely aristokratických žen (oslovena je jedna konkrétní, ale neznámá žena).[4]

Ve srovnání s Ancrene Wisse, nicméně, Pojednání přesune část svého obsahu a reorganizuje je. Zejména reorganizuje diskurz, aby lépe sledoval Vášeň. Ústředním bodem obou textů je diskuse o „čtyřech láskách“ - to mezi dobrými přáteli, muži a ženami, matkou a dítětem a tělem a duší (v pořadí Ancrene Wisse). The Pojednání, nicméně, odsouvá lásku mezi muži a ženami do konečné polohy a věnuje jí jen velmi málo času; ve skutečnosti přímé odkazy na tělesnou lásku nalezené v Ancrene Wisse jsou vynechány z Pojednání.[5]

„Dvorní tropy namlouvání a manželství“, které se běžně vyskytují v současných oddaných traktátech pro ženy, se nacházejí v Pojednání také. Navrhuje, aby ženské publikum bylo příjemcem milostných dopisů napsaných Kristem; jeden kritik označil tuto rétoriku jako „romantické evangelium“, jakési evangelium, ve kterém „čtenářky [jsou zastoupeny] jako krásné a zdrženlivé dámy, pasivní milostné předměty dvorného Krista“.[6] Panna Maria je rovněž představována jako vášnivá žena, která truchlí nad svým mrtvým synem v Umučení:

Potom vstala a s velkou bolestí čelila kříži, kde by mohla nejlépe obejmout požehnané tělo Ježíše Krista, kterého dříve kojila svými vlastními sladkými prsy ... A byla celá postříkána drahocennými krev jejího milého syna, krev padající na Zemi ve velkém množství, kterou vroucně políbila svými svatými ústy.[7]

Obsah

A vidíš sklon jeho hlavy, aby tě políbil; vidět šíření jeho paží, aby tě objal; Vizte otevření jeho hezké strany a ukřižování jeho hezkého těla a s velkou náklonností k vaší svaté lásce ji otočte a otočte ji znovu ze strany na stranu, od hlavy po nohy a zjistíte, že nikdy zármutek nebo bolest jako ta bolest, kterou náš pán Ježíš Kristus snášel pro vaši lásku.

Tretyse of Loue, část 1.[8]

  1. The Tretyse of Loue
  2. Hodiny kříže
  3. Prostředky proti sedmi smrtelným hříchům
  4. Tři znamení opravdové lásky a přátelství
  5. Pobočky Appletree
  6. Sedm znamení Ježíšovy lásky
  7. Výzva od Faith
  8. Devět článků mistra Alberta z Kolína nad Rýnem
  9. Rozmanité výroky svatého Pavla a dalších
  10. Šest pánů soužení

Textový původ

The Pojednání'vztah k Ancrene Wisse je pozoruhodný a dělá Pojednání jeho nejmladší derivát v angličtině.[9] Text však nevyplývá z žádné anglické verze: ve svých úvodních řádcích oznamuje, že je přeložen z francouzštiny, a jeho jazyk také zvyšuje pravděpodobnost, že oddíly z Ancrene Wisse byly přeloženy do angličtiny z francouzského překladu původně anglického textu.[10]

Existující kopie

Je známo, že zůstalo deset kopií; ze tří nebo čtyř dalších je umístění neznámé. Jedna z těchto kopií patřila John Moore,[11] the Biskup z Ely jejíž knihovna byla odkázána Cambridge University. Je pozoruhodné, že osm z těchto deseti kopií je vázáno společně s Kárání Božích dětí, další kniha vydaná de Worde v letech 1491 až 1494.[12] Kopie použitá pro vydání publikovaná Early English Text Society je z Knihovna Pierpont Morgan —Byla dříve vlastněna Hrabě z Aylesfordu a Lord Amherst z Hackney.[13]

Reference

Poznámky
  1. ^ Fisher ix.
  2. ^ Wada 109.
  3. ^ Fisher xxi-xiv.
  4. ^ Meale 38.
  5. ^ Fisher xxi.
  6. ^ Bartlett 67.
  7. ^ Fisher 70-71; trans. Bartlett 125.
  8. ^ Fisher 15-16; trans. Rubin 176.
  9. ^ Allen.
  10. ^ Fisher xvi-xviii.
  11. ^ Fisher xi.
  12. ^ Fisher ix-x.
  13. ^ de Ricci 113.
Bibliografie
  • Allen, Emily Hope (1940). "Wynkyn de Worde a druhá francouzská kompilace z Ancrene Riwle s popisem prvního (Trinity Coll. Camb. MS.883) ". Eseje a studia na počest Carletona Browna. New York. str. 182–220.
  • Bartlett, Anne Clark (1995). Autoři, čtenáři: zastoupení a subjektivita ve středoanglické oddané literatuře. Cornell UP. str.66. ISBN  978-0-8014-3038-1.
  • Fisher, John H., ed. (1951). The Tretyse of Loue. Early English Text Society. 223. Oxford University Press.
  • Meale, Carol M. (1997). "'často s gretou deuotion jsem si myslel, co bych mohl udělat, aby pleysyng Bohu ': rané vlastnictví a čtenář lásky Zrcadlo, se zvláštním zřetelem na její ženské publikum. “In Shōichi Oguro; Richard Beadle; Michael G. Sargent (eds.). Nicholas Love ve Waseda: sborník z mezinárodní konference, 20. – 22. Července 1995. D.S. Brewer. 19–46. ISBN  978-0-85991-500-7.
  • de Ricci, Seymour (1909). Sčítání Caxtons. Oxford UP.
  • Rubin, Miri (2009). Středověké křesťanství v praxi. Princeton NAHORU. ISBN  978-0-691-09059-7.
  • Wada, Yoko (2010). Společník Ancrene Wisse. Boydell & Brewer. ISBN  978-1-84384-243-9.