Probodnout - Transfix

Přípony
Viz také:

v jazykové morfologie, a probodnout je diskontinuální připevnit který je vložen do a kořen slova, jako v kořen a vzor systémy morfologie, jako ty z mnoha Semitské jazyky.

Nespojitá přípona je přípona, jejíž fonetické složky nejsou posloupné ve slově, a místo toho jsou rozloženy mezi nebo kolem telefony které obsahují kořen. Slovo root je často abstraktní řada tří souhlásek, i když jediné souhlásky, biliterální a kvadriliterální kořeny existují.[1] Příkladem triconsonantal root bude d – r – b v arabštině, kterou lze skloňovat a vytvářet formy jako daraba ‚porazil 'a idribunna ‚porazit je (ženské) '.[2] Zatímco triconsonantal kořeny jsou široce považovány za nejběžnější stát, někteří lingvisté předpokládají, že biliterální kořeny mohou být ve skutečnosti výchozí, ačkoli alespoň jeden vědec je skeptický ohledně legitimity těchto tvrzení.[3]

Transfixy jsou umístěny do těchto kořenů na přiřazených pozicích diktovaných šablonami, které jsou vázány na konkrétní význam daného skloňování nebo derivace.[4] Transfixy ve výše uvedených příkladech jsou a – a – a a i – i – unna.

Transfixy se liší od předpony, přípony, a infixy v tom úplná transfix je celá struktura, která je umístěna do kořene. Transfix není kombinací předpon, přípon a infix, ale jeho vlastní jedinečnou strukturou, která je rozdělena slovem. Podobně platí, že další rozdílné opravy připevnění od jiných přípon spočívají v tom, že jednotlivé komponenty této opravy nemají samy o sobě smysl. Podíváme-li se znovu na daraba, součásti a – a – a transfix nekódují jednotlivě žádný význam. Pouze společně vytvářejí napjatý význam.

Následují příklady skloňování sloves v maltština, odvození podstatného jména v arabština, a podstatné jméno pluralizace v Hausa, z nichž všechny tři jsou Afroasijské jazyky.

Maltské orientační skloňování kořene q – t – l: Dokonalé a nedokonalé[5]
PerfektníNedokonalý
Jednotné číslo
za prvéqtilt"Zabil jsem"NeqtÓl"Zabiju"
Druhýqtilt"Zabil jsi"naqtÓl"Zabiješ"
Třetí mask.qAtEl"On zabil"joqtÓl„Zabíjí“
Třetí Fem.qAtlet"Zabila"naqtÓl„Zabíjí“
Množný
za prvéqtilna"Zabili jsme"Neqtlu"Zabíjíme"
Druhýqtiltu"Zabil jsi"naqtlu"Zabiješ"
TřetíqAtlu"Zabili"joqtlu"Zabíjejí"

Maltský příklad efektivně demonstruje širokou povahu transfixů a to, jak je lze vložit do kořenového adresáře.

Arabské deriváty z kořene k – t – b[6]
Arabský přepisPřeklad
kAtAbA'napsal'
yaktubu'on píše'
kAtib'spisovatel'
maktūb'psaný'
kAtb'writing' (podstatné jméno)
maktAb'kancelář'
makAtib'kanceláře'
kAttAbA„přiměl (někoho) napsat“
AktAbA‚diktoval '
vkAtAbA‚předplatil '
iktatAbA'on copyed'
takAtAbū‚si navzájem odpovídali '
istaktAbA‚diktoval '

Arabský příklad ukazuje způsoby, kterými lze z jednoho kořene pomocí transfixů odvodit velkou škálu různých podstatných jmen a sloves.

Pluralizace podstatných jmen v Hausa[7]
Jednotné čísloMnožný
zártòò"viděl"zárààtáá"pily"
kárkèè"stádo"ɡárààkáá„stáda“
sárkʲíí"emir"sàrààkáí"emirs"
ɡʷúrɡʷùù"mrzák"ɡʷúrààɡʷúú„mrzáci“
ʔárzìkʲíí"štěstí"ʔárzúkàà"štěstí"

Příklad Hausa ukazuje přítomnost transfixace v nesemitských jazycích, ačkoli se zdá, že tento fenomén neopouští afroasijskou rodinu.

Viz také

Reference

  1. ^ Bennett, Patrick R. Srovnávací semitská lingvistika: příručka. Winona Lake, Ind .: Eisenbrauns, 1998. 62-64. Tisk.
  2. ^ Hans Wehr, J.M. Cowan, arabsko-anglický slovník (Ithaca: Spoken Language Services, 1976. 538-539. Tisk.
  3. ^ Bennett, Patrick R. Srovnávací semitská lingvistika: příručka. Winona Lake, Ind .: Eisenbrauns, 1998. 62-64. Tisk.
  4. ^ McCarthy, John J. Formální problémy v semitské fonologii a morfologii. Bloomington, Ind .: Indiana University Linguistics Club, 1982. 200-218. Tisk.
  5. ^ Borg, Albert J. Maltese. London; New York: Routledge, 1997. 244. Tisk.
  6. ^ Wehr, Hans. Slovník moderní psané arabštiny: (arabsko-anglický). 4. vydání, značně rozšířené a pozměněné autorem. Ithaca, NY: Mluvené jazykové služby, 1994. 285-286. Tisk.
  7. ^ Al-Hassan, Bello. „Transfixation in Hausa: a Hypothetical Analysis.“ Studie katedry afrických jazyků a kultur. 45. (2011): n. strana. Web. 3. února 2014. <http://www.sdalc.uw.edu.pl/index.php?journal=SDALC&page=article&op=download&path%5B%5D=33&path%5B%5D=21 >.