Tradiční názvy velikosti bodů - Traditional point-size names

Příklad velikostí písma použitých v knihách a novinách:
(1) Skvělý základ (18 bodů, 6,35 mm),
(2) Angličtina (14 bodů, ≈ 4,939 mm),
(3) Pica (12 bodů, ≈4 233 mm),
(4) Malá Pica (11 bodů, ≈ 3,881 mm),
(5) Long Primer (10 bodů, ≈3,528 mm),
(6) Buržoazní (9 bodů, 3,175 mm),
(7) Brevier (8 bodů, ≈2 822 mm),
(8) Minion (7 bodů, ≈2 469 mm),
(9) Nonpareil (6 bodů, ≈ 2,117 mm),
(10) Perla (5 bodů, ≈1 764 mm) a
(11) Diamant (4,5 bodu, 1,5875 mm).

Fonty původně sestávaly ze sady pohyblivé dopisní razítka zakoupeno od a typ slévárna. Už v roce 1600 byly velikosti těchto typů - jejich „těl“[1]—Získal tradiční jména v angličtině, francouzštině, němčině a nizozemštině, obvykle od jejich hlavních raných použití.[2] Tato jména se používala ve srovnání s ostatními a jejich přesná délka se v průběhu času lišila, od země k zemi a od slévárny k slévárně. Například „achát“ a „rubín“ býval „agátový rubín“ jedné velikosti asi 5 bodů;[2] kovový typ známý jako „achát“ se později pohyboval od 5 do 5,8 bodu. Velikosti byly postupně standardizovány, jak je popsáno výše.[3] Moderní čínská typografie obecně používá následující názvy, než aby uvedla počet bodů. V nejednoznačných kontextech slovo hào (t 號, s 号, lit. "number") se přidává na konec názvu velikosti, aby se objasnil význam.

Všimněte si, že čínské velikosti písma používají americké body; kontinentální systémy tradičně používaly body Fournier nebo Didot. Fournierovy body, které byly menší než Didotovy, byly spojeny se jmény typu Didot, které byly co do velikosti nejblíže místo počtu shodných.[Citace je zapotřebí ]

Srovnávací tabulka

SměřovatMetrický
velikost		Americký systémKontinentální systémČínský systém
americký[4]britský[1]francouzština[5]Němec[6]holandskýCharakterPchin-jinVýznam
1≈ 0,353 mmamerický[8]AchtelpetitAchtste petit
1+1/2≈ 0,529 mmNěmecAchtelciceroAchtste cicero
2≈ 0,706 mmsaskýNon Plus Ultra[9]
Viertelpetit		Non plus ultra[10]
Vierde petit
2+1/2≈ 0,882 mmSeverskéMicroscopique[11]Microscopique[9]Microscoop
Microscopie
3≈ 1 058 mmExcelsior[12][14]Strojený[12]DiamantBrilantní[9]
Viertelcicero		Kwart cicero
3+1/2≈ 1235 mmRubín
Brilantní[15]
4≈ 1,411 mmBrilantníPerleDiamant
Halbpetit[9]		Robijn
Diamant
Poloviční petit
4+1/4≈ 1,499 mmKlenot
4+1/2≈ 1,588 mmdiamant
5≈ 1,764 mmPerlaParisienne
Sédanoise		PerlParel
Parisienne		八Bā"Osm"
5+1/2≈ 1.940 mmAchátRubín[16][17]七Qi"Sedm"
6≈ 2,117 mmNonpareilNonpareilleNonpareilleNonparel
Nonpareil
6+1/2≈ 2,293 mmMinionette[18]Smaragd[18]InsertioInsertio小六Xiǎoliù„Malá šestka“
7≈ 2,469 mmOblíbenecMignonneKolonelKolonel
Mignon
7+1/2≈ 2,646 mmPetit-texte六Liù"Šest"
8≈ 2,822 mmBrevierGaillarde
Petit-texte[15]		Petit
Jungfer[15]		Petit
Brevier[15]
9≈ 3,175 mmBuržoazní[20]Petit-romain
Gaillarde[19]		Buržoazní
Borgis[21]		Borgis
Buržoazní[19]		小五Xiǎowǔ„Malá pětka“
10≈ 3,528 mmLong PrimerPhilosophieKorpus
Garmond[21]		Korpus
Garamond
10+1/2≈ 3,704 mm五Wǔ"Pět"
11≈ 3,881 mmMalá PicaCicéroRheinländer
Diskendian[21]		Mediaan
Rheinländer
12≈ 4 233 mmPicaSt.-AugustinCiceroCicero
Augustijn		小四Xiǎosì„Malá čtyřka“
14≈ 4 939 mmAngličtinaGros-texte[22]MittelGrote cicero
Grote Augustijn
Mediaan[23]		四Si"Čtyři"
15≈ 5,292 mmGros-texte[22]小 三Xiǎosān„Malá trojka“
16≈ 5,644 mmColumbian ExchangeGros-texte[22]TercieTercie三Sán"Tři"
18≈ 6,350 mmSkvělý základGros-romain1+1/2 CiceroVzor
Tekst[24]		小 二Xiǎoèr„Malá dvojka“
20≈ 7,056 mmVzor[2][4]Petit-parangonText
Secunda[9]
22≈ 7 761 mmDvojitá malá Pica[2][4]Gros-parangon二Èr"Dva"
24≈ 8,467 mmDouble PicaPalestinaDoppelciceroDubbele cicero
Palestina		小 一Xiǎoyī"Malý"
26≈ 9,172 mm一Ano"Jeden"
28≈ 9 878 mmDvojitá angličtinaPetit-canonDoppelmittelDubbele mediaan
30≈ 10 583 mmPětřádkový Nonpareil
32≈ 11,289 mmDouble ColumbianKleine Kanon
Doppeltertia[25]		Dubbele tertia
3612,7 mmDouble Great PrimerTrismégisteKanon
Kánon[9]		Kanon小 初Xiǎochū„Malý počátek“
40≈ 14 1111 mmDouble ParagonDoppeltext[26]
Große Kanon[27]
42≈ 14 817 mmSedmiřádkový NonpareilGroße Kanon[27]Grote Kanon初Chū"Počáteční"
44≈ 15,522 mmKánonGros-canon[28]Misál[29]Parijs Romein[30]
48≈ 16 933 mmČtyřřádkový Pica
Francouzský kánon		KánonGros-canon[28]Kleine MissalKonkordanz
Kleine missaal
54≈ 19,050 mmMisálMissaal
56≈ 19 756 mmDvojitý kánon
60≈ 21,167 mmPět řádků picaGroße MissalSabone
66≈ 23,283 mmGroße Sabon[9]Grote sabon
7225,4 mmŠestřádkový pica
Palec		Double-trismégisteSabone
Sechscicero[9]
Kleine Sabon[26]		6 cicero
84≈ 29 633 mmSedmřádková picaSiebencicero[9]
Große Sabon[26]		7 cicero
88≈ 31,044 mmTrojitý kánon
96≈ 33 867 mmOsmřádková picaGrosse-nonpareilleAchtcicero[9]
Nemovitý[31]		8 cicero
100≈ 35,278 mmMoyenne de fonte
10838,1 mmDevětřádková picaCísařský[26]9 cicero

Viz také

Reference

  1. ^ A b Southward, John (1888), "Typografie", Encyklopedie Britannica, 9. vydání, Sv. XXIII, New York: Charles Scribner's Sons, str.698.
  2. ^ A b C d E Romano, Frank (léto 2009). „Historie typografického bodu“ (PDF). Newsletter APHA (171): 3–4.
  3. ^ "Typ", Velikosti.com „Santa Monica: Sizes Inc., 2004.
  4. ^ A b C d E Pasko, Wesley Washington, ed. (1894), Americký slovník tisku a sázení, obsahující historii těchto umění v Evropě a Americe, s definicemi technických pojmů a životopisných skic, New York: Howard Lockwood & Co., str.522.
  5. ^ A b C Pasko (1894), str.215.
  6. ^ Bauer, Friedrich (1929), Die Normung der Buchdrucklettern: Schrifthöhe, Schriftkegel, und Schriftlinie in ihrer geschichtlichen Entwichlung, Lipsko: Deutscher Buchgewerbeverein, s.64. (v němčině)
  7. ^ Pasko (1894), str.18.
  8. ^ Existence takových malých těl byla ve věku kovového typu jen pomyslná.[7]
  9. ^ A b C d E F G h i j Bauer (1934).
  10. ^ De Vinne (1900), str.68.
  11. ^ De Vinne, Theodore Low (1900), Praxe typografie: Pojednání o procesech výroby typu, bodovém systému, jménech, velikostech, stylech a cenách běžných typů tisku, New York: The Century Co., str.68.
  12. ^ A b "strojený, n.¹ a adj. 1", Oxfordský anglický slovník, 3. vyd., Oxford: Oxford University Press, 2002.
  13. ^ "excelsior, n."'", Oxfordský anglický slovník, 1. vyd., Oxford: Oxford University Press, 1894.
  14. ^ Všimněte si, že americký název pro tříbodový typ byl zpočátku „brilantní“[4] a anglický název byl původně „Excelsior“.[2] Americký „Excelsior“ byl mezitím původně čtyřbodový.[4][13] Situace se následně změnila.
  15. ^ A b C d Pasko (1894), str.70.
  16. ^ "rubín, n.¹", Oxfordský anglický slovník, 3. vyd., Oxford: Oxford University Press, 2011
  17. ^ Pasko (1894), str.11.
  18. ^ A b "minionette, n.", Oxfordský anglický slovník, 3. vyd., Oxford: Oxford University Press, 2002.
  19. ^ A b C Pasko (1894), str.65.
  20. ^ Výrazné „burjoyce“.[19]
  21. ^ A b C Pasko (1894), str.229.
  22. ^ A b C Francouzi velký text lhostejně odkazoval na velikosti písma mezi 14 a 16 body.[5]
  23. ^ Pasko (1894), str.172.
  24. ^ Pasko (1894), str.238.
  25. ^ von Bauer, Friedrich (1934), Handbuch für Schriftsetzer, Frankfurt: Verlag von Klimsch & Co.. (v němčině)
  26. ^ A b C d Staeck (1980).
  27. ^ A b Němec Große Kanon lhostejně k 40- nebo 42bodovému typu.
  28. ^ A b Francouzi gro-canon lhostejně odkazoval na velikosti písma 44 nebo 48 bodů.[5]
  29. ^ Pasko (1894), str.79.
  30. ^ Pasko (1894), str.213.
  31. ^ Staeck, Erich; et al. (1980), Rechenbuch für die Druckindustrie, Itzehoe: Verlag Beruf und Schule, ISBN  3-88013-155-4. (v němčině)