Tradiční názvy velikosti bodů - Traditional point-size names
![]() | The hlavní část tohoto článku možná bude třeba přepsat.Února 2018) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) ( |

(1) Skvělý základ (18 bodů, 6,35 mm),
(2) Angličtina (14 bodů, ≈ 4,939 mm),
(3) Pica (12 bodů, ≈4 233 mm),
(4) Malá Pica (11 bodů, ≈ 3,881 mm),
(5) Long Primer (10 bodů, ≈3,528 mm),
(6) Buržoazní (9 bodů, 3,175 mm),
(7) Brevier (8 bodů, ≈2 822 mm),
(8) Minion (7 bodů, ≈2 469 mm),
(9) Nonpareil (6 bodů, ≈ 2,117 mm),
(10) Perla (5 bodů, ≈1 764 mm) a
(11) Diamant (4,5 bodu, 1,5875 mm).
Fonty původně sestávaly ze sady pohyblivé dopisní razítka zakoupeno od a typ slévárna. Už v roce 1600 byly velikosti těchto typů - jejich „těl“[1]—Získal tradiční jména v angličtině, francouzštině, němčině a nizozemštině, obvykle od jejich hlavních raných použití.[2] Tato jména se používala ve srovnání s ostatními a jejich přesná délka se v průběhu času lišila, od země k zemi a od slévárny k slévárně. Například „achát“ a „rubín“ býval „agátový rubín“ jedné velikosti asi 5 bodů;[2] kovový typ známý jako „achát“ se později pohyboval od 5 do 5,8 bodu. Velikosti byly postupně standardizovány, jak je popsáno výše.[3] Moderní čínská typografie obecně používá následující názvy, než aby uvedla počet bodů. V nejednoznačných kontextech slovo hào (t 號, s 号, lit. "number") se přidává na konec názvu velikosti, aby se objasnil význam.
Všimněte si, že čínské velikosti písma používají americké body; kontinentální systémy tradičně používaly body Fournier nebo Didot. Fournierovy body, které byly menší než Didotovy, byly spojeny se jmény typu Didot, které byly co do velikosti nejblíže místo počtu shodných.[Citace je zapotřebí ]
Srovnávací tabulka
Směřovat | Metrický velikost | Americký systém | Kontinentální systém | Čínský systém | |||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
americký[4] | britský[1] | francouzština[5] | Němec[6] | holandský | Charakter | Pchin-jin | Význam | ||
1 | ≈ 0,353 mm | americký[8] | Achtelpetit | Achtste petit | |||||
1+1/2 | ≈ 0,529 mm | Němec | Achtelcicero | Achtste cicero | |||||
2 | ≈ 0,706 mm | saský | Non Plus Ultra[9] Viertelpetit | Non plus ultra[10] Vierde petit | |||||
2+1/2 | ≈ 0,882 mm | Severské | Microscopique[11] | Microscopique[9] | Microscoop Microscopie | ||||
3 | ≈ 1 058 mm | Excelsior[12][14] | Strojený[12] | Diamant | Brilantní[9] Viertelcicero | Kwart cicero | |||
3+1/2 | ≈ 1235 mm | Rubín Brilantní[15] | |||||||
4 | ≈ 1,411 mm | Brilantní | Perle | Diamant Halbpetit[9] | Robijn Diamant Poloviční petit | ||||
4+1/4 | ≈ 1,499 mm | Klenot | |||||||
4+1/2 | ≈ 1,588 mm | diamant | |||||||
5 | ≈ 1,764 mm | Perla | Parisienne Sédanoise | Perl | Parel Parisienne | 八 | Bā | "Osm" | |
5+1/2 | ≈ 1.940 mm | Achát | Rubín[16][17] | 七 | Qi | "Sedm" | |||
6 | ≈ 2,117 mm | Nonpareil | Nonpareille | Nonpareille | Nonparel Nonpareil | ||||
6+1/2 | ≈ 2,293 mm | Minionette[18] | Smaragd[18] | Insertio | Insertio | 小六 | Xiǎoliù | „Malá šestka“ | |
7 | ≈ 2,469 mm | Oblíbenec | Mignonne | Kolonel | Kolonel Mignon | ||||
7+1/2 | ≈ 2,646 mm | Petit-texte | 六 | Liù | "Šest" | ||||
8 | ≈ 2,822 mm | Brevier | Gaillarde Petit-texte[15] | Petit Jungfer[15] | Petit Brevier[15] | ||||
9 | ≈ 3,175 mm | Buržoazní[20] | Petit-romain Gaillarde[19] | Buržoazní Borgis[21] | Borgis Buržoazní[19] | 小五 | Xiǎowǔ | „Malá pětka“ | |
10 | ≈ 3,528 mm | Long Primer | Philosophie | Korpus Garmond[21] | Korpus Garamond | ||||
10+1/2 | ≈ 3,704 mm | 五 | Wǔ | "Pět" | |||||
11 | ≈ 3,881 mm | Malá Pica | Cicéro | Rheinländer Diskendian[21] | Mediaan Rheinländer | ||||
12 | ≈ 4 233 mm | Pica | St.-Augustin | Cicero | Cicero Augustijn | 小四 | Xiǎosì | „Malá čtyřka“ | |
14 | ≈ 4 939 mm | Angličtina | Gros-texte[22] | Mittel | Grote cicero Grote Augustijn Mediaan[23] | 四 | Si | "Čtyři" | |
15 | ≈ 5,292 mm | Gros-texte[22] | 小 三 | Xiǎosān | „Malá trojka“ | ||||
16 | ≈ 5,644 mm | Columbian Exchange | Gros-texte[22] | Tercie | Tercie | 三 | Sán | "Tři" | |
18 | ≈ 6,350 mm | Skvělý základ | Gros-romain | 1+1/2 Cicero | Vzor Tekst[24] | 小 二 | Xiǎoèr | „Malá dvojka“ | |
20 | ≈ 7,056 mm | Vzor[2][4] | Petit-parangon | Text Secunda[9] | |||||
22 | ≈ 7 761 mm | Dvojitá malá Pica[2][4] | Gros-parangon | 二 | Èr | "Dva" | |||
24 | ≈ 8,467 mm | Double Pica | Palestina | Doppelcicero | Dubbele cicero Palestina | 小 一 | Xiǎoyī | "Malý" | |
26 | ≈ 9,172 mm | 一 | Ano | "Jeden" | |||||
28 | ≈ 9 878 mm | Dvojitá angličtina | Petit-canon | Doppelmittel | Dubbele mediaan | ||||
30 | ≈ 10 583 mm | Pětřádkový Nonpareil | |||||||
32 | ≈ 11,289 mm | Double Columbian | Kleine Kanon Doppeltertia[25] | Dubbele tertia | |||||
36 | 12,7 mm | Double Great Primer | Trismégiste | Kanon Kánon[9] | Kanon | 小 初 | Xiǎochū | „Malý počátek“ | |
40 | ≈ 14 1111 mm | Double Paragon | Doppeltext[26] Große Kanon[27] | ||||||
42 | ≈ 14 817 mm | Sedmiřádkový Nonpareil | Große Kanon[27] | Grote Kanon | 初 | Chū | "Počáteční" | ||
44 | ≈ 15,522 mm | Kánon | Gros-canon[28] | Misál[29] | Parijs Romein[30] | ||||
48 | ≈ 16 933 mm | Čtyřřádkový Pica Francouzský kánon | Kánon | Gros-canon[28] | Kleine Missal | Konkordanz Kleine missaal | |||
54 | ≈ 19,050 mm | Misál | Missaal | ||||||
56 | ≈ 19 756 mm | Dvojitý kánon | |||||||
60 | ≈ 21,167 mm | Pět řádků pica | Große Missal | Sabone | |||||
66 | ≈ 23,283 mm | Große Sabon[9] | Grote sabon | ||||||
72 | 25,4 mm | Šestřádkový pica Palec | Double-trismégiste | Sabone Sechscicero[9] Kleine Sabon[26] | 6 cicero | ||||
84 | ≈ 29 633 mm | Sedmřádková pica | Siebencicero[9] Große Sabon[26] | 7 cicero | |||||
88 | ≈ 31,044 mm | Trojitý kánon | |||||||
96 | ≈ 33 867 mm | Osmřádková pica | Grosse-nonpareille | Achtcicero[9] Nemovitý[31] | 8 cicero | ||||
100 | ≈ 35,278 mm | Moyenne de fonte | |||||||
108 | 38,1 mm | Devětřádková pica | Císařský[26] | 9 cicero |
Viz také
Reference
- ^ A b Southward, John (1888), "Typografie", Encyklopedie Britannica, 9. vydání, Sv. XXIII, New York: Charles Scribner's Sons, str.698.
- ^ A b C d E Romano, Frank (léto 2009). „Historie typografického bodu“ (PDF). Newsletter APHA (171): 3–4.
- ^ "Typ", Velikosti.com „Santa Monica: Sizes Inc., 2004.
- ^ A b C d E Pasko, Wesley Washington, ed. (1894), Americký slovník tisku a sázení, obsahující historii těchto umění v Evropě a Americe, s definicemi technických pojmů a životopisných skic, New York: Howard Lockwood & Co., str.522.
- ^ A b C Pasko (1894), str.215.
- ^ Bauer, Friedrich (1929), Die Normung der Buchdrucklettern: Schrifthöhe, Schriftkegel, und Schriftlinie in ihrer geschichtlichen Entwichlung, Lipsko: Deutscher Buchgewerbeverein, s.64. (v němčině)
- ^ Pasko (1894), str.18.
- ^ Existence takových malých těl byla ve věku kovového typu jen pomyslná.[7]
- ^ A b C d E F G h i j Bauer (1934).
- ^ De Vinne (1900), str.68.
- ^ De Vinne, Theodore Low (1900), Praxe typografie: Pojednání o procesech výroby typu, bodovém systému, jménech, velikostech, stylech a cenách běžných typů tisku, New York: The Century Co., str.68.
- ^ A b "strojený, n.¹ a adj. 1", Oxfordský anglický slovník, 3. vyd., Oxford: Oxford University Press, 2002.
- ^ "excelsior, n."'", Oxfordský anglický slovník, 1. vyd., Oxford: Oxford University Press, 1894.
- ^ Všimněte si, že americký název pro tříbodový typ byl zpočátku „brilantní“[4] a anglický název byl původně „Excelsior“.[2] Americký „Excelsior“ byl mezitím původně čtyřbodový.[4][13] Situace se následně změnila.
- ^ A b C d Pasko (1894), str.70.
- ^ "rubín, n.¹", Oxfordský anglický slovník, 3. vyd., Oxford: Oxford University Press, 2011
- ^ Pasko (1894), str.11.
- ^ A b "minionette, n.", Oxfordský anglický slovník, 3. vyd., Oxford: Oxford University Press, 2002.
- ^ A b C Pasko (1894), str.65.
- ^ Výrazné „burjoyce“.[19]
- ^ A b C Pasko (1894), str.229.
- ^ A b C Francouzi velký text lhostejně odkazoval na velikosti písma mezi 14 a 16 body.[5]
- ^ Pasko (1894), str.172.
- ^ Pasko (1894), str.238.
- ^ von Bauer, Friedrich (1934), Handbuch für Schriftsetzer, Frankfurt: Verlag von Klimsch & Co.. (v němčině)
- ^ A b C d Staeck (1980).
- ^ A b Němec Große Kanon lhostejně k 40- nebo 42bodovému typu.
- ^ A b Francouzi gro-canon lhostejně odkazoval na velikosti písma 44 nebo 48 bodů.[5]
- ^ Pasko (1894), str.79.
- ^ Pasko (1894), str.213.
- ^ Staeck, Erich; et al. (1980), Rechenbuch für die Druckindustrie, Itzehoe: Verlag Beruf und Schule, ISBN 3-88013-155-4. (v němčině)