Trestné právo v Indii - Tort law in India

Trestné právo v Indii
Indická vlajka. Svg
Státní vlajka Indická republika
Legální systém
Obyčejné právo
Zdroje deliktního práva
Obyčejné právo
Stanovy
Kategorie deliktního práva
Útok
baterie
Falešné uvěznění
Nedbalost
Profesionální nedbalost
Přispěvatelská nedbalost
Hanobení
Ekonomické delikty
Spiknutí
Podvod
Úmyslné rušení
Omezení obchodu
Pozemkové delikty
Přestupek
Obtíž
Vládnout Rylands v Fletcher
Ústavní delikty

Trestné právo v Indii je relativně nový zvykové právo vývoj doplněn kodifikujícími stanovami včetně stanov upravujících škody. I když Indie obecně postupuje podle britského přístupu, existují určité rozdíly, které mohou naznačovat soudní aktivismus, a proto vytváří kontroverze. Přečin je porušení nějaké povinnosti nezávislé na smlouva který způsobil škodu žalobci vedoucí k občanskoprávní důvod žaloby a pro které lék je k dispozici. Pokud neexistuje opravný prostředek, nelze jej nazvat deliktem, protože podstatou deliktu je poskytnout nápravu osobě, která utrpěla zranění.

Prameny práva

Trestní právo v Indii, stejně jako její protějšky podle obecného práva, vychází jak ze zákona, tak z obecného práva.

Stanovy

Podobně jako v jiných zemích obecného práva,[1] aspekty trestního práva byly kodifikovány.[2] Kromě toho Indický trestní zákoník kriminalizuje určité oblasti deliktního práva.[3]

Obyčejné právo

Jelikož je deliktní právo v Indii relativně mladou oblastí práva, kromě odkazů na místní soudní precedenty, soudy snadno odkazovaly na judikatura z jiných jurisdikcí obecného práva, jako je Velká Británie,[4] Austrálie,[5] a Kanada.[6]

Příslušné místní zvyky a praxe

Pozornost je však věnována místním sociokulturní praktiky a podmínky při uplatňování zahraničních právních zásad. Zákonodárce také vytvořil zákony, které stanoví určité sociální podmínky; například kvůli povaze indických rodin byl přijat zákon, který měl zjednodušit stanovení škod v případě členů rodiny.[je zapotřebí objasnění ][7]

Kategorie deliktů

Trestné činy vůči osobě

Útok

Indické soudy to rozhodly útok není nutné, aby došlo ke skutečnému zranění. A ohrožení představuje útok.[8]

Složky jsou uvedeny níže:[9]

  • Provedení jakéhokoli gesta nebo přípravy osobou za přítomnosti jiného.
  • Úmysl nebo znalost pravděpodobnosti, že takové gesto nebo příprava způsobí, že přítomná osoba bude mít obavy, že osoba, která ji připravuje, na ni použije trestní sílu.

baterie

Kritéria pro baterie je ekvivalentní trestní síle[10] definované v oddíle 350 indického trestního zákoníku.[11]

Falešné uvěznění

Falešné uvěznění „je úplné zbavení svobody na jakoukoli dobu, jakkoli krátkou, bez legálního důvodu ... Nemusí existovat žádné skutečné uvěznění v obvyklém smyslu.“[12]

Složky tohoto deliktu jsou uvedeny níže:[13]

  • Zdržení musí být úplné.
  • Obyvatelé prostor nesmí stanovit žádnou rozumnou podmínku.
  • Nesmí existovat žádná rozumná a upřímná víra, která by ospravedlňovala uvěznění.

Nedbalost

S ohledem na nedbalost, Indická jurisprudence schválila přístup uvedený v Ratanlal a Dhirajlal: Zákon delikventů,[14][15] kterým se stanoví tři prvky:

  • Zákonná povinnost vykonávat „běžnou péči a dovednosti“.
  • Porušení [povinnosti] způsobené opomenutím udělat něco, co by rozumný člověk, vedené těmi úvahami, které běžně regulují chování lidských věcí, by udělalo, nebo to, co by rozumný a rozumný člověk neudělal.
  • Výsledkem je zranění osoby nebo majetku žalobce.

Profesionální nedbalost

Indický přístup k profesionální nedbalost vyžaduje, aby každý kvalifikovaný úkol vyžadoval kvalifikovaného odborníka.[16] Očekávalo by se, že takový profesionál uplatní své dovednosti s přiměřenou kompetencí.[17]

Odborníci mohou nést odpovědnost za nedbalost na základě jednoho ze dvou nálezů:

  • Nebyl posedlý požadovanou dovedností, kterou podle svých slov vyznával.
  • S přiměřenou kompetencí v daném případě nevykonával dovednosti, kterými disponoval.

Standardem, který se má použít při posuzování nedbalosti, by byl standard obyčejné kompetentní osoby, která má v této profesi běžné dovednosti. Není nutné, aby každý odborník disponoval nejvyšší úrovní odborných znalostí v oboru, který praktikuje.[17] Odborný názor je obecně přijímán, ale soudy mohou rozhodnout jinak, pokud mají pocit, že tento názor „není rozumný ani odpovědný“.[18]

Přispěvatelská nedbalost

Indické soudy uznávají pojem spoluzavinění z nedbalosti. Přispěvatelská nedbalost znamená neschopnost osoby vynaložit přiměřenou péči na bezpečnost buď sebe sama, nebo svého majetku, takže se zčásti stane vinnou jako „autor své vlastní chyby“.[19]

"[20]

Hanobení

Přečin z hanobení v Indii se do značné míry řídil přístupem Spojeného království. Indické soudy schválily obranu absolutní[21] a kvalifikované oprávnění,[22] spravedlivý komentář[23] a odůvodnění.[24] Ve Spojeném království, pokud obžalovaný úspěšně prokáže pravdivost některých z několika obvinění vznesených proti němu, může být stále k dispozici obhajoba odůvodnění, pokud obvinění, která nebyla prokázána, podstatně nepoškodí pověst.[25] I když takové ustanovení v Indii neexistuje, zákon je možná stejný.[26] V poslední době jsou zvýrazněny případy pomluvy ve vztahu k veřejným činitelům.[27]

V Indii však váhou orgánů je zavrhování pomluvy mezi pomluvou a pomlouváním a zajištění toho, aby byly oba činné per se.[26] Ve Velké Británii lze uplatnit pouze urážku na cti a určité typy pomluvy per se.[28] Trestní pomluva ve Velké Británii byla zrušena v roce 2010,[29] zatímco pomluvy i urážky na cti zůstávají v Indii trestnými činy,[30] učinit lidi odpovědnými nejen v rozsahu škod, ale také ve vězení.[31] Může být rovněž vydán soudní zákaz, který zastaví další zveřejňování pomlouvačného materiálu.[32]

Ekonomické delikty

Ekonomické delikty usilovat o ochranu osoby v souvislosti s jejím obchodem, podnikáním nebo živobytím.[33]

Zatímco indické soudy se zdráhaly přiznat náhradu škody za ekonomické delikty prostého a nezákonného spiknutí a také kvůli porušení smlouvy kvůli zmatenému stavu zákona,[34] soud připustil, aby škoda za protiprávní jednání ovlivňující ekonomické zájmy v důsledku spiknutí způsobila újmu, a v této věci postoupil věc britským orgánům.[35]

Soudy však byly ochotnější přijmout zákon ve Velké Británii v oblastech, jako je trestný čin podvodu,[36] protiprávní zásah do obchodu,[37] zastrašování,[38] a zlomyslné lži.[39]

Pozemkové delikty

Pozemkové delikty se snaží zabránit zasahování do půdy ve vlastnictví jiné osoby.[40] Rušení může mít podobu vstupu na pevninu nebo její část, nebo tam zůstat po odnětí povolení nebo vyvlastnění obyvatele.[33]

Přestupek k přistání

Přestupek k přistání je jakýkoli přímý zásah do půdy ve vlastnictví jiného a je žalovatelný per se.[33] Příkladem neoprávněného vniknutí je neoprávněný vstup na pevninu, umísťování věcí na pevninu a vyvolání vstupu zvířat.[41] Také pokračující přestupek, který je použitelný ze dne na den,[42] nastane, když po odebrání povolení pokračuje přítomnost.[43] Postoj zaujatý k prvkům přestupku je podobný ve Velké Británii a Indii.[44]

Obtíž

Obtíž je formou menšího zásahu do půdy.[33] Může to být soukromé nebo veřejné a soukromé obtěžování se vztahuje na chování žalovaných, které ovlivňuje zájem žalobce na zemi.[45] Toho lze dosáhnout:

  • Hmotně ovlivňuje jeho zemi.
  • Ovlivnění jeho používání nebo požitku z toho.
  • Zasahování do nevolnictví a podobných práv na zemi.[33]

Zatímco soukromé obtěžování je vždy použitelné, veřejné obtěžování není. Žadatel o veřejné obtěžování musí prokázat zvláštní ztrátu nad rámec nepříjemností, které veřejnost obecně utrpěla,[46] protože obtěžování veřejnosti je trestným činem a bylo by nepřiměřené, aby měl nárok každý, kdo se tím obtěžuje.[47] Tento rozdíl byl následován v Indii,[48] spolu s britskými zásadami obtěžování.[49]

Vládnout Rylands v Fletcher

Kdokoli, kdo v rámci „nepřirozeného“ užívání své půdy „hromadí“ na své vlastní potřebě cokoli, co by mohl udělat neplechu pokud unikne, je odpovědný za všechny přímé škody, které tím vzniknou.[50] Ukládá objektivní odpovědnost v určitých oblastech obtěžujícího práva.[33]

Zatímco ve Velké Británii je toto pravidlo přísně „nápravou škody na půdě nebo zájmech na půdě“ a „náhradu škody na újmě na zdraví nelze podle pravidla vymáhat“,[51] v Indii soudy vyvinuly toto pravidlo do samostatné oblasti pravidla absolutní odpovědnosti, kde je podnik absolutně odpovědný, bez výjimek, odškodnit každého, koho zasáhla nehoda vyplývající z provozování nebezpečné činnosti.[52] To se značně liší od přístupu Spojeného království, protože zahrnuje všechny druhy výsledné odpovědnosti kromě poškození půdy.[52]

Ústavní delikty

Další oblastí deliktů, která se vyvinula v Indii a která se liší od Velké Británie, je dostupnost ústavních deliktů. Vytváření ústavních deliktů je veřejnoprávním prostředkem proti porušení práv, obvykle ze strany státních zástupců, a implicitně vychází z principu objektivní odpovědnosti.[53] Přečin byl dále zakořeněn, když soud povolil přiznání náhrady škody jako „opravný prostředek dostupný ve veřejném právu; založený na objektivní odpovědnosti za porušení základních práv, na která se zásada svrchované imunity nevztahuje, i když může být k dispozici jako soukromoprávní obhajoba v žalobě založené na deliktu “.Nilabati Behara proti Státu Orissa (1993) 2 SCC 746. Tento přístup se výrazně liší od přístupu použitého ve Velké Británii, protože náhrada škody není dostupným veřejnoprávním prostředkem.[54]

Poškození

Výpočet škod

Hlavy nároků v důsledku úrazu

Poškození v zákoně o deliktech v Indii jsou založeny na konceptu restitutio ad integrum.[55] Indie přijímá kompenzační metodu a ve všech případech prosazuje „plnou a spravedlivou kompenzaci“.[56]

Při stanovení výše náhrady škody se indický soud bude zabývat podobnými případy, které mohou umožnit srovnání.[57]

Indická formulace náhrady škody pro případy občanskoprávního deliktu je založena na multiplikační metodě, která přiznává odškodnění na základě stupně kompromisu schopnosti oběti vydělávat.[58] Podle metody multiplikátoru představuje spravedlivá a spravedlivá částka

počet let nákupu, na který se kapitalizuje ztráta závislosti. Poté by bylo nutno zohlednit nejistoty budoucnosti, aby se snížil multiplikátor. Příspěvek na okamžitou jednorázovou výplatu období, po které má závislost trvat, je kratší a kapitálový zdroj, který se má utratit mimo období závislosti, má trvat.[59]

Princip multiplikátoru je podle zákona o motorových vozidlech zakotven v zákonné formě pro protiprávní případy zranění osob způsobené motorovými vozidly.[60] Při tomto výpočtu však soud při výpočtu škody zohlední inflaci.[61]

Pro případy peněžitých škod s ohledem na újmu na zdraví, následující hlavy[je zapotřebí objasnění ] bude bráno v úvahu:[62]

  • Ztráta výdělku.
  • Výdaje na lékařskou péči, nemocnici a ošetřovatelství.
  • Ztráta manželských vyhlídek.

V případě nemajetkové ztráty bude bráno v úvahu následující:[63]

  • Ztráta očekávání života.
  • Ztráta vybavení nebo kapacity pro radost ze života.
  • Ztráta nebo narušení fyziologické funkce.
  • Bolest a utrpení.

V některých případech může být přiznáno zvýšené poškození, aby se obětem odškodnilo za jejich zraněné pocity v zlých případech.[64] Tyto škody jsou určovány zkoumáním, zda chování žalovaného zhoršilo škodu žalobce zraněním „pocitů důstojnosti, bezpečí a hrdosti“.[65]

Přístup k bolesti a utrpení

Při analýze bolest a utrpení, několik faktorů, jako je závažnost poranění, nutné lékařské ošetření, psychický stres[66] a dlouhodobé fyzické a emocionální jizvy.[67]

V případě obětí, které byly v bezvědomí, je třeba ocenit nejen „ztrátu vybavení a ztrátu očekávání života, ale také bolest a utrpení“.[68] Takové škody se neudělují na základě „útěchy“.[69] Tento názor se blíží názoru vyjádřenému Lord Scarman v Lim Poh Choo proti Camden and Islington Area Health Authority,[70] rozdíl spočívá v tom, že cena musí být „udělována i za bolest a utrpení v případě žalobců v bezvědomí“.[69] Důvodem je to, že „to vypadá divně, že pachatel, jehož nedbalost způsobí, že oběť je v bezvědomí, je umístěn ve výhodnější pozici než ten, kdo způsobí menší zranění, které nedává oběť do bezvědomí“.[71]

Existují tři hlavní zásady pro měření kvantity kompenzace bolesti a utrpení:[72]

  • Výše přiznané náhrady musí být přiměřená a musí být posuzována s mírou.
  • Je třeba mít na paměti ceny udělované ve srovnatelných případech.
  • Udělená částka musí být do značné míry konvenční.

Trestní odškodnění

Být ovlivněn Rookes v Barnard,[73] rozhodl o tom indický soud represivní náhradu škody lze udělit pouze ve třech kategoriích:[74]

  • Případy, kdy je žalobce zraněn represivním, svévolným nebo protiústavním jednáním zaměstnance vlády.
  • Případy, ve kterých chování žalovaného vypočítal tak, aby pro sebe vytvořil zisk, který může značně převýšit náhradu škody vyplácené žalobci.
  • Pokud to stanoví zákon.

Tento postoj se však od té doby posunul s rozšiřující se jurisdikcí deliktu. The nejvyšší soud přijal návrh výboru vyvinout „zásadu odpovědnosti - svou povahu represivní - z důvodu vandalismu a nepokojů“.[75] Důvodem bylo, že „by to lidi v budoucnosti odradilo od podobného chování“.[75]

V případě občanskoprávního deliktu byl obžalovaný nucen zaplatit exemplární náhradu škody „aby mohl odstrašit ostatní, aby žádným způsobem neznečišťovali“.[76]

Únavné soudní spory

Přesto, že je často uváděn jako sporná země,[77] míra soudních sporů je nízká kvůli problémům, jako jsou dlouhá zpoždění, vysoké výdaje a hubená škoda.[78] V posledních letech došlo zjevně k nárůstu soudních sporů, zejména v případech týkajících se vlády.[79] Říká se, že to bylo způsobeno sociálně-ekonomickým růstem Indie a výslednou senzibilizací ohledně zákonných práv.[79]

Problémy v právním systému

Zpoždění při výkonu spravedlnosti je hlavním problémem, který sužuje Indii.[80] To lze připsat důvodům, jako je nízký poměr mezi soudcem a populací (1 soudce na 100 000 obyvatel, s malým počtem soudů k dispozici),[81] stejně jako špatná správa věcí veřejných.[82]

Zastaralé procedurální zákony umožňují zdržet taktiku, jako je předběžné odvolání a příkaz k pobytu.[82] Vláda byla také obviněna z používání taktiky zpoždění, kdykoli jde o soudní spor, lákavá, i když je šance na úspěch vzdálená.[83] Výsledkem je, že se systém podobá „aukci zapuštěných nákladů“, kde strany sporu investují stále vyšší částky, aby zabránily vyšším ztrátám.[78]

Reformy

Vzhledem k výše uvedeným problémům bylo konstatováno, že reformace spočívá na poslancích a zákonodárcích. Strukturální reformy mají být přineseny změnami právních předpisů, zatímco operační reformy lze dosáhnout pouze „změnou myšlení“.[84]

Kontroverze

Článek 21 se zde sporí, pokud jde o ústavní delikty.

Absolutní odpovědnost

Jedna z kontroverzí v indickém zákoně o deliktech se týká pravidla o absolutní odpovědnost. Extrémně přísný přístup, kde dokonce činy Boží nejsou uznány jako obrana, je ostře kritizována, zejména proto, že nerespektovala „obecně přijímaný parametr minimální kompetence a přiměřené péče“.[85] Provádění takového pravidla ohrožuje růst vědy a technického průmyslu, protože investoři musí nést riziko odpovědnosti, protože proti pravidlu není žádná obrana.[85]

Soudní aktivismus

Soudnictví bylo kritizováno za přehnaně aktivista a překročení jeho jurisdikce. Vytvářením ústavních deliktů jsou obviňováni z uzurpování legislativních i správních funkcí.[86] Diskuse dále vyvstala, když soudci začali číst tyto státní závazky do článku 21 Úmluvy Indická ústava[87] uložit Nepřímá odpovědnost na stát.[88] Avšak takový soudní aktivismus v Indii byl použit pro „dosažení sociální a distribuční spravedlnosti“.[89]

Poznámky

  1. ^ Viz zákon Defamation Act 1952 of UK and Civil Liability Act 2002 (NSW) of Australia
  2. ^ Viz zákon o motorových vozidlech z roku 1988
  3. ^ Pomluvy a určité oblasti nedbalosti jsou v EU kriminalizovány Indický trestní zákoník, Zákon č. 45 z roku 1860
  4. ^ Vidět J. Kuppanna Chetty, Ambati Ramayya Chetty and Co. v Collector of Anantapur and Ors 1965 (2) ALT 261 v [39].
  5. ^ Vidět Ratan Lal Mehta v. Rajinder Kapoor [1996] ACJ 372 v [10].
  6. ^ Vidět Ratan v. Rajinder (1996) ACJ 372 v [8], [11] a [13].
  7. ^ Zákon o motorových vozidlech z roku 1988, zákon č. 59 z roku 1988, druhý harmonogram, vložený zákonem o motorových vozidlech (změna) z roku 1994 ve Velké Británii.
  8. ^ Rupabati v. Shyama [1958] Řez 170.
  9. ^ Zákon o indickém trestním zákoníku č. 45 z roku 1860, s. 350.
  10. ^ Zákon Tort, P. S. Atchuthen Pillai (Eastern Book Co, 8. vydání, 1987).
  11. ^ S350 indického trestního zákoníku: „Kdokoli úmyslně použije sílu k jakékoli osobě, bez jejího souhlasu za účelem spáchání jakéhokoli trestného činu nebo úmyslného použití takové síly způsobí zranění, strach nebo obtěžování osoby, které síla je používána se říká, že používá trestní sílu na toho druhého “.
  12. ^ The Law of Tort, P. S. Atchuthen Pillai (Eastern Book Co, 8. vydání, 1987) na str.
  13. ^ `` The Law of Tort, P. S. Atchuthen Pillai (Eastern Book Co, 8. vydání, 1987) na str. 34-35.
  14. ^ Ratanlal & Dhirajlal, Singh J, G.P. (vyd.), Zákon delikventů (24. vydání), Butterworths
  15. ^ V případě paní Grewal & Anor v. Deep Chand Soon & Ors [2001] L.R.I. 1289 v [14], soud rozhodl, že „nedbalost v běžném jazyce znamená a znamená nedostatek náležité péče očekávané od rozumné obezřetné osoby. Jde o porušení povinnosti a nedbalosti v právu, od nedopatření po hanebné zanedbání bezpečnosti jiní ... nedbalost představuje stav mysli, který je však ve své podstatě mnohem vážnější než pouhá neúmyslnost ... zatímco nedbalost je mírnější formou nedbalosti, nedbalost sama o sobě znamená a znamená stav mysli, kde neexistuje žádný ohled pro povinnost nebo domnělou péči a pozornost, kterou by člověk měl věnovat. “
  16. ^ Jacob Mathew proti Státu Paňdžáb [2005] S.C. 0547, na R.C. Lahoti.
  17. ^ A b Jacob Mathew proti Státu Paňdžáb v 8]
  18. ^ Vinitha Ashok v Lakshmi Hospital & Ors [2001] 4 L.R.I.292 v [39].
  19. ^ Pramodkumar Rasikbhai Jhaveri proti Karmasey Tak a Ors. [2002] S.C. 5436, podle Balakrishnan J.
  20. ^ Vztah mezi režimy odpovědnosti a ekonomickým rozvojem: Studie o motorových nehmotných nehodách v Indii, Ram Singh, CSLG Working Paper Series, CSLG / WP / 09/03
  21. ^ Pukhraj proti Státu Rádžasthán [1973] SCC (Cri) 944.
  22. ^ Rustom K. Karanjia a Anr v. Krishnaraj M.D. Thackersey a Ors. (1970) 72 BOMLR 94.
  23. ^ „Ram Jethmalani vs. Subramaniam Swamy '' 2006 (87) DRJ 603.
  24. ^ Santosh Tewari a Ors V State of U.P. a Anr 1996 (20) ACR 808.
  25. ^ Zákon o pomluvě, 1952 (Anglie).
  26. ^ A b Ayesha (6. října 2010), The Tort of Defamation: An Analysis of the Law in India and the United Kingdom, archivovány z originál dne 1. října 2011.
  27. ^ Pattnaik, Aju John „Zákon o pomluvě v Indii“ 2. března 2013
  28. ^ English and Scottish Co-operative Properties Mortgage and Investment Society Ltd v.Odhams Press Ltd [1940] 1 Vše ER 1.
  29. ^ „Zákon o koronerech a spravedlnosti z roku 2009“. Opsi.gov.uk. 17. srpna 2010. Citováno 7. září 2010.
  30. ^ Indický trestní zákoník Kapitola XXI, 1860
  31. ^ Vibhor Verdhan (4. září 2001), Pomluva online a různé právní problémy
  32. ^ Vidět Prameela Ravindran v. P. Lakshmikutty Amma VZDUCH. 2001 Mad 225 a ‚Douglas V Dobrý den! Ltd “(2005) 3 WLR 881.
  33. ^ A b C d E F Simon Deakin, Angus Johnston a Basil Markesinis (2007), Markesinis a Deakinův zákon o deliktu 6. vydání, Clarendon press, Oxford
  34. ^ Rohtas Industries Ltd. a Anr. V Rohtas Industries Staff Union and Ors [1976] 3 SCR 12.
  35. ^ Rajlal Sindhi V Kaka & Company, Satna a Anr ILR [1984] MP 645.
  36. ^ Ellerman & Bucknall Steamship Co. Ltd proti Sha Misrimal Bherajee [1966] SuppSCR 92.
  37. ^ Gujarat Bottling Co. Ltd. a další vs Coca Cola Company a další 1995 (2) ARBLR 249 (SC).
  38. ^ Bavisetti Venkata Surya Rao V Odpůrce: Nandipati Muthayya AIR1964AP382
  39. ^ Dabur India Ltd. V Colortek Meghalaya Pvt. Ltd. 2010 (42) PTC 88 (Del).
  40. ^ Entick v Carrington(1765) 95 ER 807.
  41. ^ Tutton v. A. D. Walter Ltd. [1986] QB 61.
  42. ^ Holmes v. Wilson (1839) 10 A&E 503.
  43. ^ Lonskier v.B. Goodman Ltd. [1928] 1 KB 421.
  44. ^ Kewal Chand Mimani (d) od Lrs. v S.K. Sen a Ors (2001) 3 SCR 1056.
  45. ^ Goldman v Hargrave [1967] 1 AC 645.
  46. ^ Ricket v. Metropolitan Ry. Spol (1867) LR 2 HL 175.
  47. ^ R v Rimmington a Goldstein [2006] 1 AC 459.
  48. ^ Datta Mal Chiranji Lal V L. Ladli Prasad a Anr 1960 AII 632.
  49. ^ Roshan Lal a Anr.v Banwari Lal a Anr 1986 (2) WLN 733.
  50. ^ Rylands v Fletcher (1868) LR 3 HL 330.
  51. ^ Transco plc proti Stockport Metropolitan Borough Council [2003] UKHL 61.
  52. ^ A b MC Mehta proti Union of India AIR 1987 SC 1086 (pouzdro na únik oleumového plynu).
  53. ^ Mezník v tomto případě byl Rudul Sah proti Státu Bihar (1983) 4 SCC 141 - případ nezákonného zadržení.
  54. ^ Rookes v Barnard [1964] UKHL 1.
  55. ^ Destruction of Public and Private Properties v State of A.P. and Ors (2009) 5 SCC 212.
  56. ^ Ratan v. Rajinder(1996) ACJ 372 v [19].
  57. ^ Soud uznal, že „žádné dva případy nejsou podobné, ale přesto je možné provést širokou klasifikaci, která umožní srovnatelná ocenění dohromady“ P Satyanarayana v I Babu Rajendra Prasad & Anor 1998 ACJ 88 v [26].
  58. ^ Bijoy Kumar Dugar proti Bidya Dhar Dutta (2006) 3 SCC 242; Nemocnice Spring Meadows v. Harjot Ahluwalia (1998) 4 SCC 39 a Klaus Mittelbachert v. East India Hotels AIR 1997 Del 201.
  59. ^ generální ředitel Kerala State Road Transport Corporation, Trivandrum v. Susamma Thomas (paní) a Ors v [17].
  60. ^ Zákon o motorových vozidlech c163A (Indie), druhý harmonogram.
  61. ^ Nagappa proti Gurudayal Singh & Ors [2003] 1 LRI 76 v [26].
  62. ^ Lata Wadhwa & Ors proti State of Bihar & Ors [2001] 3 LRI 1112.
  63. ^ Lata Wadhwa & Ors.
  64. ^ Jedná se o případy, kdy je škoda na svobodě a neomezuje se pouze na majetkovou ztrátu
  65. ^ Destruction of Public and Private Properties v State of A.P. and Ors. AIR 2009 SC 2266 v [5].
  66. ^ Lata Wadhwa & Ors v 5]
  67. ^ Nagappa proti Gurudayal Singh & Ors [2003] 1 LRI 76 v [25]
  68. ^ Ratan v. Rajinder (1996) ACJ 372 v [19].
  69. ^ A b Ratan v. Rajinder v [19].
  70. ^ Lim Poh Choo proti Camden and Islington Area Health Authority [1979] UKHL 1.
  71. ^ P Satyanarayana v I Babu Rajendra Prasad & Anor (1988) ACJ 88.
  72. ^ Klaus Mittelbachert proti East India Hotels Ltd v [64].
  73. ^ Rookes v Barnard [1964] UKHL 1, [1964] AC 1129 (21. ledna 1964).
  74. ^ Rustom K. Karanjia a Anr. v Krishnaraj M.D. Thackersey a Ors (1970) 72 BOMLR 94.
  75. ^ A b Zničení veřejných a soukromých nemovitostí v [4].
  76. ^ M. C. Mehta v. Kamal Nath (1997) 1 SCC 388 v [24].
  77. ^ Marc Galanter, „Část I Soudy, instituce a přístup ke spravedlnosti:„ Do oblasti uvedených v seznamu… “: Mýtus sporné Indie“ (2009) 1 Jindal Global Law Rev. 65, 70
  78. ^ A b Galanter, v 74 letech.
  79. ^ A b Bharat Chugh, Soudní spory a zpoždění v Indii, Právní služba Indie, vyvoláno 12. října 2011
  80. ^ Výjimkou případů jsou „obrovské problémy“: soudce SC, Denní zprávy a analýzy, vyvoláno 12. října 2011
  81. ^ Výjimkou případů jsou „obrovské problémy“: soudce SC. viz tabulka 1.
  82. ^ A b Galanter, 71.
  83. ^ Galanter, 73-74.
  84. ^ Výjimkou případů jsou „obrovské problémy“: soudce SC.
  85. ^ A b Indranil Ghosh, Koncept přísné a absolutní odpovědnosti: kritika, Lawyers Club India, vyvoláno 12. října 2011
  86. ^ Jamie Cassels, „Soudní aktivismus a soudní spory ve veřejném zájmu v Indii: pokus o nemožné“ (1989) 37 Am. J. Comp. L. 495 v 509.
  87. ^ Noor Mahmmad Usmanbhai Mansuri proti Státu Gudžarát (1997) 1 GujLH 49 v [57].
  88. ^ Mezi takové situace patří vazební násilí (Lawyers 'Forum for Human Rights v State of West Bengal (1997) 1 CalHCN - případ, kdy muž zemřel v policejní vazbě; rozhodl, že „je prvořadou povinností policistů chránit jeho tělo“ na 491), lékařská nedbalost (Rasikbhai Ramsing Rana proti Státu Gujarat (1998) 9 SCC 604 - zde úředníci věznice zanedbávali poskytování lékařské péče vězni napadenému jinými vězni, což mělo za následek smrt oběti), setkávají se s úmrtím (mimosoudní zabíjení při inscenovaných setkáních; viz Lidová unie pro občanské svobody v. Unie Indie (1997) 3 SCC 433), nezákonné zadržení, zmizení (viz Sebastian Hongray proti Union of India (1984) 1 SCC 339) a zaviněnou nečinností.
  89. ^ P N Bhagwati, „Role soudnictví v demokratickém a soudním omezení“ (1992) 18 CommwLBull 1262 ve 1266.

Viz také

Další čtení

Případy

  • Lata Wadhwa & Ors proti State of Bihar & Ors [2001] 3 LRI 1112: 2001 ALL SCR 501 [1]
  • Jacob Mathew proti Státu Paňdžáb [2005] SC 0547.

Články

  • Marc Galanter, „Část I Soudy, instituce a přístup ke spravedlnosti:„ Do oblasti uvedené na seznamu… “: Mýtus sporné Indie“ (2009) 1 Jindal Global Law Review . 65
  • Ramanathan, Usha, Tort Law in India 1994 (PDF), Mezinárodní výzkumné středisko pro právo životního prostředí, vyvoláno 16. října 2011

Knihy

  • P.S. Atchuthen Pillai (1987). Právo deliktu, Indie: Eastern Book Company. ISBN  978-0-7855-3491-4.
  • B.L. Babel (2009). "Apkritya Vidhi (zákon o deliktech v hindštině) अपक्रत्य विद्यि". ISBN  978-8-1701-2185-5.
  • Odpovědnost za delikty za nároky na ochranu životního prostředí v Indii: Srovnávací pohled (1.) Autor Jméno: Charu Sharma ISBN  9788131250693

externí odkazy

  1. ^ INDICKÉHO, NEJVYŠŠÍHO SOUDU (16. srpna 2001). „Writ Petition (Civil) 232 of 1991 LATA WADHWA & ORS. Vs. STATE OF BIHAR & ORS“. All SCR (All Supreme Court Cases Reporter): 501 - přes Print Journal, Bound Volume.