Zbabělci - The Cowards - Wikipedia

Zbabělci
TheCowards.jpg
Obálka prvního vydání
AutorJosef Škvorecký
Originální názevZbabělci
PřekladatelVictor Gollancz
ZeměČeskoslovenská socialistická republika
Jazykčeština
Stanovené vČeskoslovenská socialistická republika
VydavatelGrove Press, 68 vydavatelů
Datum publikace
1958
Typ médiaTisk
Stránky418 stran
OCLC45347424

Zbabělci (původně Zbabělci) je Český román podle Josef Škvorecký. Napsán v letech 1948–49, ale publikován až v roce 1958, je příběhem ze samého konce Druhá světová válka v Evropě. Vyprávěný v první osobě Čechem na konci jeho dospívání, Danny Smiřický, odehrává se v týdnu 4. – 11. Května 1945 v jeho rodném městě, fiktivním městě Kostelec na severovýchodě Čechy, blízko hranice s tehdejšími Němci Střední Slezsko (nyní součást Polska).

Škvoreckého prózy jsou většinou narativní a bezprostřední. To je popretkáváno introspektivními pasážemi, ve kterých Danny přemýšlí dlouhými větami mnoha klauzí představujících pohyb jeho mysli z jedné související myšlenky do druhé.

Spiknutí

Škvorecký vymodeloval Kostelce ve svém rodném městě Náchod a Smiřický je a semi-autobiografická postava podle autora. Stejně jako Náchod je i Kostelec pohraničním městem na řece s výhledem na hrad. Stejně jako Škvorecký je i Smiřický vzdělaný syn střední třídy bankovního úředníka, který miluje jazz hudbu a strávil dva roky jako nucený dělník v Messerschmitt letecká továrna. Danny patří k jazzu a houpačka skupina mladých mužů ze střední třídy, která hraje v místní kavárně a snaží se udělat dojem na místní dívky. Ale každý ví, že Dannyho láska ke krásné Ireně je neopětovaná a místo toho miluje Zdeňka, který sdílí její nadšení pro horolezectví.

Román začíná Kostelec stále pod Německá okupace a končí o týden později poté, co Rudá armáda město osvobodila. Německá posádka města plánuje ustoupit na západ v naději, že se vzdá Americká armáda spíše než Sověti. Kostelecké české občanské úřady, které spolupracovaly (a v některých případech možná spolupracoval ) s Němcem Protektorát Čechy a Morava chtějí udržet město v klidu a vyhnout se krveprolití. Bojí se toho místního Československý komunista (KSČ) partyzáni plánují revoluci nejen proti ustupujícím Němcům, ale také k zabránění obnovení předválečného kapitalistického řádu. Místní elita tak organizuje „revoluční jednotky“ pouze za účelem odzbrojení české populace a udržení mladých mužů pod kontrolou. Skupiny odzbrojených mladistvých jsou vyslány k hlídce a zabránění komunistickému odporu v nájezdu na německý muniční vlak. Danny a jeho přátelé ztratili iluze a dezertovali.

V následujících dnech osvobozeni Váleční zajatci a vězni z koncentrační tábory proudí městem. Danny jim pomáhá najít jídlo a přístřeší a nakonec se cítí užitečný.

Dne 9. Května vojska z Waffen-SS odmítnout respektovat bezpodmínečnou kapitulaci. Jejich tankové a pěchotní jednotky bojují proti zadnímu vojsku proti sovětským silám a přibližují se k městu. Komunistický odboj převezme velení nad „revolučními jednotkami“, dá jim zbraně a pošle je proti Němcům. V následném boji Danny jednoho zabije SS-man a znemožňuje jeden německý tank, ale dává falešné jméno sovětskému veliteli, protože nechce být zneužit propagandou jako „hrdinou“.

Anti-hrdina Danny

Místní mladí muži včetně Dannyho a jeho hudebníků mají ironický a cynický pohled na starší generaci, která řídí město a snaží se uspořádat řádný a mírumilovný přechod v průběhu odchodu německé posádky a příchodu Sovětů. Danny není motivován vlastenectvím ani politikou, ale zapůsobit na Irenu a získat ji od Zdeňka. Jako zmatek poslední dny války v Evropě Obálka Kostelec, události způsobí, že Danny konfrontuje existenciální otázky svého života, jeho účelu a budoucnosti, pokud přežije nebezpečnou závěrečnou fázi války.

Publikace a reakce

Škvorecký zahájil román několik měsíců po 1948 československý státní převrat vytvořil Československá socialistická republika (ČSSR) a dokončil ji v září 1949. Vylíčil partyzány KSČ příznivě a byl nepříznivý pro demokraty, které sesadili, ale v důsledku pokračující stalinismus v ČSSR román zůstal nepublikován až do roku 1958, kdy vyšel v Praze i v anglickém překladu Victor Gollancz v Londýně. I tehdy prezident ČSSR Antonín Novotný a ústřední výbor KSČ obvinil Škvoreckého z „pomluva proti fašistickému odporu a hanobení Rudé armády“,[1] kopie byly staženy z prodeje a zničeny a autor byl vyloučen z funkce redaktora časopisu Světová literatura („Světová literatura“).

Román přežil a byl znovu publikován v roce Československo v roce 1964, 1966 a v Pražské jaro z roku 1968. Když to skončilo v Invaze Varšavské smlouvy do Československa, Škvorecký s manželkou uprchli do Kanady. Zbabělci byl v angličtině publikován v USA podle Grove Press v roce 1970 a v Kanada od Škvoreckého 68 vydavatelů v roce 1972.

Pokusy o adaptaci

Na jaře a v létě 1968 Škvorecký a český filmový režisér Miloš Forman společně napsal synopsi scénáře k vytvoření filmové verze Zbabělci. Poté, co Škvorecký uprchl před invazí Varšavské smlouvy, byla synopse přeložena do angličtiny, ale nebyl natočen žádný film. Původní český přehled byl ztracen, ale v 21. století byl anglický překlad přeložen zpět do češtiny a byl vydán.

V 90. letech napsal scénář Petr Jarchovský a režiséři Jiří Menzel a Vladimír Michálek zvažoval jeho natáčení. Režisér Bohdan Sláma měl také nerealizovaný projekt, který proměnil román ve film.[2]

Reference

  1. ^ Halamíčková, Jana (11. května 2006). „Von Feiglingen, Spitzeln und Seeleningenieuren“ (rtf) (v němčině). Südwestrundfunk. Citováno 19. listopadu 2014.
  2. ^ Přibáň, Michal (2007). "Ediční poznámka". In Škvorecký, Josef (ed.). Zločin v šantánu a jiné filmové povídky a scénáře (v češtině). Literární akademie.